Richelle Mead - Nesmrtelná koruna

Spisovatel: Richelle Mead  
Originální název: The Immortal Crown
Série: Věk X
Díl: 2.
Počet stran: 452
Rok vydání: 2014
Vydání originálu: 2013
Nakladatelství: Domino
Vazba knihy: Brožovaná

Justin a Mae nadále plní svou misi, pak ovšem dojde k zásadnímu zlomu v běhu událostí. Jsou přiděleni k delegaci Luciana Darlinga, Justinova starého přítele a zároveň tak trochu protivníka.Společně se vydávají na území Arkádie, nebezpečného souseda RUNA.
V tamní společnosti jsou ženy stále majetkem mužů a náboženství a vláda splývají v jedno. Justin, který se sám ještě těžce smiřuje s vlastním bohem,zde objevuje skutečně mocné síly.Mezitím Mae, která jen velmi neochotně hraje roli Justinovy milenky, plní vlastní soukromou misi: hledá svou nevlastní neteř, které se její rodina před lety zřekla a nechala ji unést za hranice.
Ani jeden z našich hrdinů si zpočátku nevšimne, že jejich snaha zastavit v Arkádii návrat bohů může být velmi brzy zmařena...

Něco ke knize

Odborník na náboženství Justin March a pretoriánka Mae Koskinenová již museli uznat existenci bohů, jelikož bohové se ozývají stále více a oba jsou součástí jejich šachové partie. Zatímco Justin stále vyšetřuje nelegální náboženské skupiny a Mae mu dělá ochranku, Justinův přítel Lucian Darling, kandidát do voleb, se rozhodl, že zajede v rámci politické kampaně na území Arkádie a žádá, aby mu Justin dělal doprovod.

S Arkádií nemá RUNA zrovna přátelské vztahy, na hranicích se stále válčí a i když Justin zprvu odmítá, Mae ho přemluví. Všichni se tedy vydávají do Arkádie, kde doufají, že vyjednají mír. Jenže Arkádie je naprosto jiná a možná ještě horší, než čekali. Ženy zde nemají žádná práva a náboženství je povinné.

Moje hodnocení a dojmy

Budu souhlasit s většinou čtenářů, že druhý díl je bezpochyby lepší, než díl první. Možná je to způsobeno i tím, že čtenář je tak nějak už seznámen s novým světem a všechny ty neznámé pojmy mu nekazí radost ze čtení. Přesto mě dostalo, že v druhém dílu najdete na konci knihy slovníček pojmů. Ten bych naopak ocenila v prvním dílu, kde by se opravdu více než hodil. Tady už mi přišel lehce zbytečný.

Většina děje se odehrává v zaostalé Arkádii, na což jsem se strašně těšila, jelikož mám podobná města, země či světy strašně ráda. Nevím proč, ale svým způsobem mi přijdou zajímavé, možná proto, že jsou tak jiné. Arkádie je opravdu hodně mimo, ženy se zahalují, nemají žádná práva a muži s nimi jednají jak s kusem hadru. Je to možná trochu zvrhlé, ale mě zkrátka tohle baví.

Druhá půlka knihy se zaměřuje na Tessu, chráněnkyni Justina, která dostává praxi u jedné bulvární reportérky, která po Tesse chce, aby se šťourala ve věcech, které mohou spoustě lidem ublížit. Tessa se mi v prvním dílu líbila, ale v Nesmrtelné koruně mi její pasáže přišly oproti Arkádii o dost slabší, ale vše je tak propojené, že i její část v knize má velkou váhu.

Pokud je to už nějaký čas, co jste četli první díl a na pokračování se teprve chystáte, tak se nemusíte bát, že by jste dlouho v ději tápali. Autorka decentně předchozí události nastiňuje, takže se určitě bez problému chytíte. Na druhou stranu neopakuje vše do detailu, takže to neruší čtenáře, kteří mají vše v živé paměti a pěkně se pouští do dalšího dobrodružství.

Justin s Mae jsou výborné postavy, ale musím říct, že oba se tu chovají kolikrát jak pitomci. Hlavně tutlat, tutlat, tutlat, i když to znamená ničit si život a lámat srdce toho druhého. Co Vám budu povídat, kolikrát jsem se chtěla začít pořádně vztekat.

Nesmrtelná koruna je stále oproti jiným autorčiným knihám bichlička, ale má téměř o sto stránek méně než Šachovnice bohů a určitě ji to prospělo. Není zbytečně natahovaná, čte se dobře a není zas tolik prostoru k nudě. Přesto oproti ostatním je stále pro mě průměrná a vím, že znovu už ji číst nebudu. Co bych ale ocenila, tak rozhodně třetí díl, protože ten konec...

Richelle Mead - Šachovnice bohů

Spisovatel: Richelle Mead  
Originální název: Gameboard of Gods
Série: Věk X
Díl: 1.
Počet stran: 542
Rok vydání: 2014
Vydání originálu: 2012
Nakladatelství: Domino
Vazba knihy: Brožovaná

Když vyženeme bohy z našeho světa, jednou se stejně vrátí. A pomsta bude krutá.

V blíže neurčené budoucnosti se vinou náboženských extrémistů svět dostal nebezpečně blízko k samotné hranici zkázy. Následný vývoj událostí připravil velkou chvíli pro Justina Marche, detektiva se specializací na náboženské skupiny, který byl ovšem po zásadním profesním selhání poslán do exilu. Sám je překvapen, že dostává druhou šanci, a v doprovodu Mae Koskinenové se vrací do Republiky spojené severní Ameriky, aby tam splnil nejvýznamnější misi svého života.

Mae byla vychována jako příslušnice aristokratické kasty, ovšem nyní je členkou nejelitnější a nejděsivější jednotky v armádě. Vyniká nejen uměle vylepšenými schopnostmi a reflexy, ale také mrazivě dokonalou krásou, což je paralyzující kombinace – zejména pro samotného Justina.

Společně jsou nasazeni k případu série rituálních vražd a oba si brzy uvědomí, že je pátrání vystavilo strašlivému nebezpečí. Jak totiž jejich vyšetřování pokračuje, shlukují se kolem nich neznámí nepřátelé. Justinovi a Mae se brzy potvrdí neblahé tušení, že kdesi v neznámu se chystají k úderu tajemné mocné síly: vyčkávají na svou šanci zmocnit se vlády nad světem. A pokud se jim to podaří, lidé se stanou pouhými figurkami na šachovnici samozvaných bohů.

Něco ke knize

Příběh se odehrává v budoucnosti po Úpadku, kdy většina populace byla vyhubena virem a spoustu dalších lidí postihl kaine, znetvoření. USA se nyní nazývá RUNA a jde o nejvyspělejší část světa. Právě zde se silně omezuje náboženství, které způsobilo úpadek světa. Přesto se nyní lidé těší vyspělé technologii a názorům.

Mae Koskinenová je pretoriánka, geneticky vylepšená bojovnice, která má za úkol ze sousedního, méně vyspělého státu, přivést v bezpečí Justina Marche, specialistu na náboženské skupiny, který byl do Panamy před čtyřmi lety poslán do exilu. RUNA sužují rituální vraždy a Justin má nyní šanci vrátit se zpět do vlasti.

Moje hodnocení a dojmy

Richelle Mead patří jednoznačně mezi moje nejoblíbenější autory. Píše velmi čtivě, zajímavě a její knihy mě baví. Skvělé je, že se nezaměřuje pouze na young adult jako je například Vampýrská akademie, ale nezapomíná i na starší čtenáře, taková Sukuba je naprosto dokonalá fantasy.

Ač Richelle Mead zbožňuji, hodně dlouho jsem se nutila k tomu, abych se pustila do této série, která nese název Věk X. Důvodů bylo hned několik, nemusím sci-fi, ale tím hlavním důvodem je, že série nebyla dovydána a to ani v originále. Má pouhé dva díly a třetího se fanoušci zřejmě ani nedočkají z důvodu nízkého prodeje.

Autorka vytvořila zcela nový svět plný jasných pravidel, společenských skupin a nadpřirozena. Příběh obsahuje spousty nových pojmů, ze kterých může být čtenář docela zmaten. Navíc ne vše je hned vysvětleno a pravidla se člověk dozvídá až v průběhu čtení. Poté, co navíc pochopíte alespoň část, hned je Vám neservírována nová porce.

I ke konci jsem občas měla problém zařadit si všechny společenské kasty. Je tam toho fakt spousta a je to zkrátka matoucí.

Kniha je pořádná bichle, která se sice čte dobře, Richelle Mead psát umí, ale narovinu, knize by neuškodilo, kdyby byla o několik stran zkrácena. Je zbytečně dlouhá a spoustu času se tam toho zas tolik neděje.

Zatím jsem byla jen kritická, ale pojďme na klady a tím jsou postavy. Mae jsem si okamžitě oblíbila. Je to v podstatě stroj na zabíjení, který díky své profesi skrývá city, je chladná, odměřená, ale zároveň Vám bude neskutečně sympatická. Justin je sebevědomý a občas až arogantní, ale též nemůžu říct, že by mi vadil, naopak. Postavy jsou výborně propracované a líbivé.

Kniha je plná humoru, který baví asi nejvíce a nechybí ani sexuální napětí. Určitě se nejedná o knihu pro mládež, místy je vulgárnější, drsnější a se stran jiskří sex. Ke konci už začala být kniha i poměrně napínavá a akční, přesto považuji Šachovnici bohů za nejslabší dílo této autorky.

Richelle Mead - Půlnoční klenot

Spisovatel: Richelle Mead  
Originální název: The Midnight Jewell
Série: Třpytný dvůr
Díl: 2.
Počet stran: 424
Rok vydání: 2017
Vydání originálu: 2017
Nakladatelství: Domino
Vazba knihy: Brožovaná

Válečná uprchlice Mira byla vyhnána ze své domovské země a vtažena do jiné, která se dá označit přinejlepším za nehostinnou. Zvláštní shodou náhod se jí naskytne šance znovu utéct, tentokrát prostřednictvím Třpytného dvora.

Třpytný dvůr, škola a obchodní podnik zároveň, je místem, kde se z chudých dívek stávají dámy z vyšší třídy určené k uzavření manželství s mocnými a bohatými muži z Nového Světa. Právě tam je Mira pronásledována nejen ostatními klenoty Třpytného dvora, ale také svými nápadníky, kterým by měla potenciálně dát svůj život.

Během dne se řídí pokyny, učí se etiketě a zvykům, které jí pomohou získat anonymitu, a dokonce si najde pár opravdových přátel – přímou služebnou Adelaide a ambiciózní pradlenu Tamsin. Ovšem v noci spřádá Mira úplně jiný plán, takový, který by jí při odhalení mohl u nejvyššího soudu Adorie vynést i oprátku.

Něco ke knize

Mira utekla ze své země, která je zmítána válkou, aby žila nejen lepším životem, ale aby také zachránila svého bratra, jedinou rodinu, která ji zbyla. Lonzo sice žije, ale je vázán smlouvu ve velmi těžké službě, ze které se dá pouze vykoupit ne zrovna malou částkou.

Miře se otvírají ale nové možnosti, může se stát součástí Třpytného dvora, podniku, který vychovává chudé, mladé a krásné dívky v ženy, které se provdají za ty nejbohatší muže v Novém světě. Je to svět plný etikety, dobrých mravů a nádherných šatů. Ač kvůli svému původu musí snášet nenávistné pohledy, je nadaná a okouzlující.

Během svého výcviku a hledání vhodného partnera ale spřádá plány, jak vykoupit Lonzovu svobodu a protože její krev je divoká a nespoutaná, v noci tajně utíká a bojuje za spravedlnost.

Moje hodnocení a dojmy

Loni vyšel první díl série Třpytný dvůr od velmi úspěšné spisovatelky Richelle Mead. Richelle Mead jsem si zamilovala již po přečtení první knihy, kterou byla Vampýrská akademie a stále patří mezi moje nejoblíbenější autorky.

Třpytný dvůr se trochu vymyká ostatní její tvorbě, jelikož se tu nevyskytuje žádné nadpřirozeno, což pro někoho může být malinko zklamáním, ale pro někoho dalšího naopak příjemná změna. Mě Třpytný dvůr velmi zaujal a moc jsem se těšila na jeho pokračování.

V úvodním dílu jsme se seznámily s celým konceptem a hraběnkou Adelaide. Půlnoční klenot se zaměřuje ale na další postavu a to Miru. Zrovna Mira mi byla strašně sympatická, takže na její příběh jsem byla strašně zvědavá a rozhodně mě nezklamal.

První díl byl plný učení se správné etiketě, blýskavých šperků a nadýchaných šatů, zkrátka holčičí ráj. Půlnoční klenot už není taková cukrová vata a to i díky nespoutané hrdince, kterou Mira rozhodně je.

Rozjezd byl trochu pomalejší, možná z toho důvodu, že se velmi podobal prvnímu dílu a kromě cesty do Adorie se toho moc nedělo. Prvních cca 140 stránek mi trvalo, než jsem se pořádně začetla, ale poté už jsem nebyla schopna knihu odložit, jak mě příběh vtáhl.

Během čtení si zopakujete pár scén, které již znáte z pohledu Adelaide, ale je jich minimum a nijak neruší, naopak mě ta propletenost v příběhu bavila. Tedy kromě toho začátku, jak jsem se již zmiňovala.

Mira je úžasná hrdinka a názor na ní jsem nezměnila, spíše jsem si ji ještě více oblíbila. Je to bojovnice, která bojuje nejen za sebe, ale hlavně za svou rodinu, pro kterou je ochotná vzdát se i své svobody a vykoupení. Umí se chovat jako dáma, ale když je třeba, ohání se dýkou. A Grant ? Tak to je taková velká záhada, ovšem v dobrém slova smyslu. Sice občas máte chuť je proplesknout, protože se chovají impulzivně, ale přesto jsou to vážně skvělé postavy s výborně propracovaným charakterem.

Půlnoční klenot je plný akce, napětí, přátelství a v neposlední řadě i romantiky. A i když jsem si dobrodružství v čele s Mirou užila, nemůžu se dočkat třetího dílu.

Moc děkuji nakladatelství Domino za poskytnutí recenzního výtisku. 

Richelle Mead - Odhalená

Spisovatel: Richelle Mead

Originální název: Succubus Revealed
Série: Sukuba
Díl: 6.
Počet stran: 256
Rok vydání: 2013
Vydání originál: 2011
Nakladatelství: Domino
Vazba knihy: Brožovaná

Georgina Kincaidová měla celou věčnost na to, aby se naučila rozumět mužům, ale oni ji stále dokážou překvapit. Tak třeba Seth Mortensen, muž, který riskoval duši, aby se mohl stát jejím přítelem.
Georgina to nemá lehké ani v jiných ohledech: její ďábelský nadřízený ji nutí, aby na sebe i nadále brala různé podoby a plnila základní povinnosti sukuby. A teď ji navíc vyslal do Las Vegas, města hříchu! Proč mu tolik záleží na tom, aby Georgina odcestovala ze Seattle - a tím pádem i od Setha?
Pochybnosti už mají i Georginini spojenci. A ona sama? Ví, že patří k nejlepším sukubám, ale pokud by se jí podařilo nalézt způsob, jak se stát normální ženou, určitě by toho využila. Ať to stojí cokoli. Chce se vyhnout jen jedinému riziku: že by ohrozila muže, pro kterého to všechno podstupuje.....

Něco ke knize

Konečně může Georgina říct, že je opravdu šťastná a má to, po čem tak toužila. Se Sethem se dali opět dohromady a užívají si vzájemnou lásku. I když se najde pár maličkostí, které Georginu trápí, nenechává si jimi ničit své štěstí.

Jenže pak přijde příkaz z pekla, aby se Georgina sbalila a zamířila směr Las Vegas, kde ji čeká práce. Georgině se pochopitelně nechce. Nakonec se Las Vegas ukáže jako poměrně fajn místo, Georgina získá přátelé a vysněnou práci. A Seth? Vždyť může přijet za ní. Jenže Sethově sestře diagnostikují rakovinu a Seth musí zůstat a pomoci rodině. Jako by se samotné peklo spiklo a snažilo se obě hrdličky rozdělit, ale proč?

Moje hodnocení a dojmy

A jsme u konce série Sukuba z pera Richelle Mead. Na poslední díl jsem se hodně těšila, na druhou stranu bych ho nejraději vůbec nebrala do rukou, abych se nemusela s tímto světem rozloučit, ale byla by škoda, nepřečíst si závěr.

Poslední dva díly mi vůbec nepřijdou akční. Předchozí Stíny akcí moc neoplývaly a Odhalená tomu není jinak. Začátek knihy je jedna velká slaďárna, ale Georgině to přejeme, takže proč ne. Příběh je ovšem zajímavý, čtivý a bavil mě.

Kromě Georginých přátel dostane spoustu prostoru Sethova rodina, která se dostala do těžké situace. Právě kvůli nemoci je kniha dost emotivní, alespoň na mě tak působila a bylo mi kolikrát až úzko. Také skvělá zpráva pro fanoušky anděla Cartera, i on se v knize objeví víckrát a přiznávám, že mě je také velmi sympatický.

Ráda bych toho napsala více, ale mám pocit, že bych tím prozradila části děje, které by si každý měl přečíst sám, aby nepřišel o to zajímavé. V podstatě pár drobnostmi bych naspoilerova celou knihu.

Takže jen řeknu, že i tentokrát lze za vším hledat něco víc a nic není náhoda. Závěr knihy a celé série se mi moc líbil, i když každému je zřejmě jasné, jak to celé dopadne a nikoho to nepřekvapí.

Sukubu jsem si naprosto zamilovala již od prvního dílu. Sice se série nedá označit jako vyloženě akční a napínavá, ale je čtivá, zajímavá a mě si naprosto získala. Je mi líto, že již skončila, ale každý díl jsem si užila a určitě ji řadím mezi oblíbené série.

Richelle Mead - Stíny

Spisovatel: Richelle Mead

Originální název: Succubus Shadows
Série: Sukuba
Díl: 5.
Počet stran: 264
Rok vydání: 2013
Vydání originál: 2010
Nakladatelství: Domino
Vazba knihy: Brožovaná

Georgina Kincaidová má záviděníhodné schopnosti: je nesmrtelná, svede každého muže, o kterého stojí, může měnit podobu a umí nosit tak vysoké podpatky, že by se na nich běžný smrtelník zabil. Tohle všechno je pro ni hračka. Ovšem sledovat přípravy na svatbu bývalého přítele, to je úplně něco jiného. Georgina se nedokáže rozhodnout, co je pro ni vlastně horší: jestli to, že si Seth bere jinou ženu, anebo to, že si musí sehnat nové šaty na svatbu. Ještě že ji od těchto příšerných starostí rozptyluje nový spolubydlící, nefil Roman, z něhož sex-appeal přímo prýští. A pak je tady Simone, nová sukuba ve městě, která se až podezřele zajímá o Setha Mortensena. Největší nebezpečí ovšem číhá přímo v Georginině hlavě. Stále častěji slýchá vábení jakési záhadné síly, která ji láká… pravděpodobně do záhuby. A Georgina ví, že je příliš slabá, než aby dokázala dlouho odolávat…

Něco ke knize

Georgina stále nerozdýchala rozchod se Sethem. Pořád to bolí a ke zhojení jejího srdce nepomáhá ani to, že Seth chystá svatbu s její kamarádkou Maddie. Další rána přijde v podobě žádosti od Maddie, aby ji pomohla se svatebními přípravami.

Georgina se tak ocitá v samotném středu svatební horečky a se stále většími depresemi. A během těchto chvilek se vždy ozve hlásek, který nabízí spásu a konec bolesti. Nikdo nedokáže říct, o co se jedná a Georgina jen těžko odolává. Nakonec se ocitá mimo časoprostor, jen se svými vzpomínkami a bolestí.

Moje hodnocení a dojmy

Pomalu se blíží konec celé série, což by mohlo znamenat i stále více akce a zvratů. Opak je pravdou, pátý díl z názvem Stíny bych moc akčním nenazvala, ale přesto ho s klidem označím za další maximálně povedený díl, od kterého jsem se nedokázala odtrhnout.

Georgina se utápí ve stále větší depresi, její láska, Seth, chystá svatba a Georgina je v jejím středu. Maddie ji požádala, aby se stala její družičkou a pomáhala ji při svatebních nákupech. Georgina nedokáže říct ne a vše na ni padá stále víc.

Tenhle díl je hodně zaměřený na pocity. Georgina neodolá vábení hlasu, který ji slibuje zbavení bolesti a následuje ho. Ocitá se mimo náš čas a prostor, kde se cosi živí právě na její bolesti. Ve Stínech se dozvíte poměrně dost z Georginy minulosti. I když ne vše je skutečné a čím déle je Georgina nezvěstná, tím více ztrácí přehled o tom, co je realita a co pouze obrazy, které ji mají ublížit.

Mě se tenhle nápad neuvěřitelně líbil a vůbec mi nevadí, že kniha neoplývá jednou akcí za druhou. Nevadí mi ani ta depresivní atmosféra, která z knihy sálá. Pátý díl jsem si opravdu užila a přečetla jsem ho pomalu jak jednohubku.

Bohužel ale ani téměř u konce nemůžu říct, že bych si oblíbila Setha. Pro mě je jednou z nejméně oblíbených knižních postav. Georginu mám ale ráda a to i přes její depresivní stavy. Ani nefil Roman není vůbec špatný a i když byl původně zápornou postavou, zde se ukazuje jeho charakter.

Ihned jsem se pustila do posledního dílu, i když musím říct, že je mi líto, že tato série pomalu končí.

Richelle Mead - Žár

Spisovatel: Richelle Mead

Originální název: Succubus Heat
Série: Sukuba
Díl: 4.
Počet stran: 312
Rok vydání: 2012
Vydání originál: 2009
Nakladatelství: Domino
Vazba knihy: Brožovaná

Některá přání se splní až ve chvíli, když už nám jsou k ničemu… Nadpřirozená svůdkyně Georgina nese rozchod se spisovatelem Sethem jen velmi těžce. Propadá starým zlozvykům a nesmrtelní kamarádi už nemůžou její věčné nářky vystát. A pak provede Georgina něco tak hrozného, že ji její šéf, arcidémon Jerome, vykáže za trest z města. Provinilá sukuba se ocitá ve Vancouveru, kde má pomáhat tamnímu démonovi s problematickou skupinou satanistů. Její vyhnanství skončí stejně náhle, jako k němu došlo: mezi nesmrtelnými v Seattlu se děje cosi podivného a vše nasvědčuje tomu, že Jeroma někdo unesl a uvěznil. Jeho nesmrtelní podřízení rázem ztrácejí nadpřirozené schopnosti. Všichni se společnými silami pouštějí do pátrání po Jeromovi, aby všechno bylo jako dřív. Jediná Georgina v daném stavu nachází i kladnou stránku: když teď při sexu nebere mužům životní energii, mohla by se zase dát dohromady s milovaným Sethem. Jenže jak to udělat, když je zadaný?

Něco ke knize

Rozchod s milovanou osobou nenese snad nikdo dobře a nejinak je tomu u sukuby Georginy. Jenže její nářky, protivnost a naprosto nesnesitelné chování již nemůže vystát ani její arcidémon Jerome a tak za trest pošle Georginu do Vancouveru, kde má pomoci místnímu démonovi se satanistickou sektou.

Ve Vancouveru se ale moc dlouho neohřeje a vrací se zpět. Vypadá to, že Jeroma někdo unesl a někde ho vězní. To znamená, že všichni jeho podřízení ztrácejí své schopnosti. Upíří jsou nadšení, jelikož vidí denní světlo a Georgina brzy zjišťuje, že i přesto, že nemůže měnit podobu, nekrade již mužům roky života. Tohle přece řeší její problém se Sethem. Problém ovšem je, že Seth již chodí s Maddie.

Moje hodnocení a dojmy

Čtvrtý díl se mi líbil snad zatím ze všech dílů nejvíce. Postavy se tedy chovají naprosto pitomě a jejich jednání je na facku, ale já si čtení neskutečně užívala.

Georgina je poslední dobou nesnesitelná, rozchod nese těžce, takže na všechny štěká a také se chová jako pravá sukuba. Spí s každým na potkání a nemá žádné výčitky. Změna možná hrozná, ale mě bavila. Jak v předchozích dílech samozřejmě sex byl, tak v Žáru si ho teprve užijete ve velkém.

Seth mi vadí stále, k mojí nelibosti se ale přidala i Maddie, která ač je hodná, působí na mě jako hloupá a naivní ženská, která nevidí, co se kolem ní děje, i když se jí to děje přímo před očima.

Pokračování Sukuby je nejen za mě nejlepším dílem, ale řekla bych, že i nejakčnějším. Sekta ve Vancouveru tedy byla spíše úsměvná, ale svoji roli v příběhu plní na jedničku. Na knihách Richelle Mead je skvělé to, že jsou opravdu čtivé a slupnete je během dvou dnů.

Celé rozuzlení příběhu mě neskutečně překvapilo a moc autorku chválím, jelikož jsem to opravdu nečekala a četla se zatajeným dechem. Ale nejen vyřešení případu bylo na jedničku. Zdá se, že máte všechno, po čem jste toužili a najednou zjistíte, že horší to snad ani už být nemůže. Hořké zakončení čtvrtého dílu, u kterého jsem pomalu přestala dýchat.

Richelle Mead - Sny

Spisovatel: Richelle Mead

Originální název: Succubus Dreams
Série: Sukuba
Díl: 3.
Počet stran: 280
Rok vydání: 2012
Vydání originál: 2008
Nakladatelství: Domino
Vazba knihy: Brožovaná

Jsou dny, kdy holka neví, který problém řešit dřív. Obzvlášť to platí v případě sukuby Georginy Kincaidové, která získává energii ze svádění mužů. Na první pohled záviděníhodná schopnost ovšem značně komplikuje její vztah se slavným spisovatelem Sethem - nemůžou spolu mít sex, protože tím by ho Georgina bezděčně zabila (a to, přiznejme si, by odradilo každého muže i zamilovaného). Navíc je Seth pohlcen prací na svém nejnovějším románu a Georgina musí zasvěcovat novou, poměrně neschopnou sukubu.
A jako by toho ještě nebylo dost, Georginu trápí děsivé sny. Někdo nebo něco ji za noci pronásleduje, vysává ji energii a předestírá nepěkné vize její budoucnosti. Georgina hledá odpovědi u Danta, vykládače snů, který má spojení s podsvětím. Jenže jeho flirtování a šarm ji matou čím dál víc, mimo jiné i proto, že její vztah se Sethem prochází krizí.
Georgina musí zkrátka řešit hned dva problémy najednou: znovu se ujmout vlády nad svým milostným životem a vypořádat se s nepřítelem, který jí vstupuje do snů. Je totiž docela možné, že pokud Georgina neuspěje, nebude už nikdy moci klidně spát...

Něco ke knize

Vztah mezi Sethem a Georginou je hodně komplikovaný. I když se snaží smířit s tím, že je naprosto nemožné mít mezi sebou fyzický kontakt a že Georgina musí spát s cizími muži kvůli životní energii, správné fungování vztahu to zkrátka narušuje. Život ji neusnadní ani příchod nové sukuby, kterou má do mocných tajů této práce zasvětit. Jenže to by nová sukuba nesměla být takové nemehlo.

Georgina se cítí zdeptaná a na lepším pocitu ji nepřidávají ani podivné sny, které ji posledních několik dní trápí. Sny nejsou vůbec zlé, ale ukazují něco, co Georgina nikdy nemůže mít a probudí se vždy naprosto vyčerpaná a bez energie. Je možné, aby ji sny kradly energii?!

Moje hodnocení a dojmy

Tahle série o sukubě Georgině mě chytla natolik, že mi nedělá problém po jednom přečteném dílu okamžitě sáhnout pro další. Rozhodně tohoto světa nemám dost a velmi mě baví. Sice jsem předchozí díl nehodnotila plným počtem hvězdiček a to kvli vztahu mezi Georginou a Sethem, ale i tak jsem se na pokračování moc těšila.

Sny se mi líbily ale zas o dost více. To nic ale nemění na tom, že Setha si nedokážu oblíbit a spíše si k Georgině představuji někoho jiného. Jejich vztah mi prostě nesedí a Seth na mě působí hrozně nudně a nezajímavě.

V knize se toho ale hodně děje. Nápad se sny se mi moc líbil, bylo to dojemné a Georginy mi bylo upřímně líto a to nejen kvůli snům. Tahle kniha je poměrně emotivní. Působí tak i díky tomu, že sama Georgina je hodně citlivá. I přesto, že je nesmrtelná služebnice pekla, je lidská.

Do příběhu vstoupí hned několik nových postav. Tou první je nová sukuba Tawny, která příběh malinko oživí svou neschopností. Z pekla se přesuneme do nebe, hodně prostoru bude věnováno právě andělům, kteří přijdou do města vyřešit tajný případ. Od andělů není daleko k božstvu, takže nebe si tentokrát opravdu urve velkou část celého příběhu.

Nemůžu tedy říct, že bych z tohoto nápadu byla vyloženě nějak nadšená a líbil se mi, ale na druhou stranu mě to bavilo a andělé neměli chybu, takže proč ne.

Sny jsou plné napětí, tajemna, nových a zajímavých postav a poprvé mi bylo i při čtení úzko. Takže jak jinak hodnotit, než plným počtem hvězdiček.

Richelle Mead - Na vrcholu

Spisovatel: Richelle Mead

Originální název: Succubus On Top
Série: Sukuba
Díl: 2.
Počet stran: 288
Rok vydání: 2011
Vydání originálu: 2008
Nakladatelství: Domino
Vazba knihy: Brožovaná

Georgina Kincaid vysává. A to doslova. Láska totiž zraňuje a ničí a nikdo jiný to neví lépe než právě Georgina, protože ze svých milenců vysává život. Nemůže jinak. Georgina je totiž Sukuba – démon žívící se mužskou touhou. Je však ironií osudu, že se Georgině, démonu, jehož úkolem je svádět, nedaří získat srdce toho, jenž nejen ví, ale ještě ke všemu ji bere takovou, jaká je. Chaos v jejím srdci však není jedinou věcí, která ji trápí. Má starost o Douga jejího spolupracovníka v knihkupectví. V poslední době je fakt divnej a Sukuba cítí, že je za tím mnohem víc, než se zdá. Tak moc by při pátrání po příčinách Dougových bizarností potřebovala pomoc svého nejlepšího přítele z rodu nesmrtelných. Avšak Bastien na ní nemá čas. Georgina musí tedy pátrat na vlastní pěst a to hodně rychle, protože Doug určitě nebude ten poslední v řadě.

Něco ke knize

I když se Georgina nikdy plně neztotožnila se životem sukuby, její práci teď ještě více komplikuje vztah se spisovatelem Sethem. Seth ví naprosto jasně, co je Georgina zač, přesto ji miluje a chce, aby vztah mezi nimi fungoval. On funguje, ale bez jakéhokoliv fyzického kontaktu. Georgina tedy spí s jinými muži, aby načerpala energii, ale se svým přítelem si musí dávat pozor i na polibek.

Kromě osobního života ale musí vyřešit další dva problémy. Její spolupracovník Doug se najednou začal chovat podivně, jako kdyby se všechny jeho schopnosti a talent zněkolikanásobily. Určitě za tím stojí magie a pěkně nebezpečná. Druhý problém nastává, když se objeví dávný přítel Bastien, inkubus. Ten má za úkol svést konzervativní Danu Daileyovou, jinak bude převelen a pomoci mu má právě Georgina.

Moje hodnocení a dojmy

Podle anotace by se mohlo zdát, že druhý díl série Sukuba bude jedna velká akce a napětí. Nenechte se však zmást. Georgina sice svůj ostrý jazyk neztratila, ale stále více se poddává sebemrskáčství a úvahám o tom, jak ji život sukuby nebaví.

Příběh zaměřený na kamaráda Douga byl celkem zajímavý, hlavně tedy jeho vysvětlení. Absolutně jsem netušila, o co jde. Autorce se povedlo zachovat tajemnost a přijít s vynikajícím závěrem. Avšak lepší pro mě byla nová postava v podobě Bastiena. Bastien je inkubus, což je to je samé jako sukuba, akorát v mužské podobě.

Co mě ale naprosto nechytlo, vztah mezi Georginou a Sethem. Právě kvůli němu knihu hodnotím hůře než první díl. Přišlo mi to celé hrozně naivní. Jasně, je romantické, jak se zřeknou veškerých fyzických aktivit a Sethovi nevadí, že Georgina si užívá jinde, ale sakra, co to je za vztah? Tohle se jim jen těžko věří a rozhodně nepovažuji tyhle dva za oblíbený pár.

Vlastně ani nechápu, co Georgina na Sethovi vidí. Sice je hodný a milý, ale určitě na mě nepůsobí přitažlivým dojmem. Nesedí mi k sobě.

I přesto se kniha čte jedna radost a slupnete ji jako malinu. Richelle Mead psát umí a příběh o sukubě mě baví. Po tomhle dílu rozhodně můžu říct, že kniha není určená pro mladší čtenáře, jelikož erotika se stále stupňuje. Rozhodně ale erotické scény nepůsobí nijak lacině, ale přesně tak, jak mají - jsou vzurušující. A právě to mě na tom baví, je ale jasné, že to nebude pro každého, já ovšem fantasy s nádechem erotiky můžu.

Richelle Mead - Trápení

Spisovatel: Richelle Mead

Originální název: Succubus Blues
Série: Sukuba
Díl: 1.
Počet stran: 312
Rok vydání: 2011
Vydání originálu: 2007
Nakladatelství: Domino
Vazba knihy: Brožovaná

Sukuba je nadpřirozená bytost, která smí po libosti měnit podobu a jediným jejím úkolem je svádět. Zní to tak lákavě! Dívka může být, kým chce, její šatník je nevyčerpatelný a smrtelní muži by udělali cokoli pro její pouhý dotek. No, vlastně za to platí svou duší, ale proč zacházet do přílišných podrobností?
Avšak život Georginy Kincaidové, sukuby ze Seattlu, není ani zdaleka tak exotický. Pracuje v knihkupectví a její šéf je poměrně nesnesitelný uťáplý chlap. Nesmrtelní přátelé si z ní nepřestávají dělat legraci kvůli jedné její dávné proměně. A nejhorší ze všeho je to, že si nemůže vyjít na rande, aniž by z dotyčného muže nevysála život. Ona by přitom dala všechno na světě za to, kdyby se směla dotknout slavného a neodolatelně krásného spisovatele Setha Mortensena!
Snění o Sethovi však bude muset počkat, protože ve světě nadpřirozených bytostí se začíná dít cosi podivného… a velmi nebezpečného. Georgina se proti vlastní vůli stává aktérkou souboje mezi dobrem a zlem…

Něco ke knize

Georgina Kincaidová na první pohled může působit jako normální kráska. Pracuje v knihkupectví, doma ji dělá společnost kočka a je závislá na kofeinu. Není ovšem obyčejná, před několika sty lety se upsala peklu a to z ní udělalo sukubu. Bytost, která se živí energií přenášenou sexuálním stykem. Čím méně zkažená duše, tím více energie a zásluh. Jenže ani po tolika letech se Georgina se svojí podstatou moc neztotožnila a spíše touží po lásce.

V knihkupectví má mít právě autogramiádu její oblíbený spisovatel Seth Mortensen, se kterým si okamžitě padnou do oka a tím nastává problém, když z mužů vysává život. Jako by toho ale nebylo málo, ve městě začíná něco zabíjet nesmrtelné bytosti  a Georgina je jednou z podezřelých.

Moje hodnocení a dojmy

Sérii Sukuba jsem měla v knihovně šíleně dlouho a nedokázala jsem se k ní dostat, což je paradox, když Richelle Mead řadím mezi moje oblíbené autory. Konečně jsem ale po ní sáhla a při psaní téhle recenze jsem již u čtvrtého dílu.

Všude plno upírů, vlkodlaků, ale knih o sukubách zas není tolik. Vlastně jsem četla jen jednu sérii, proto jsem tohle téma uvítala a do čtení se pustila s velkým očekáváním. Zatím mě Richelle Mead nezklamala, tak proč by měla teď.

Sukuba může měnit svoji podobu, jak se jí zlíbí. Georgina si vybrala malou, drobnou brunetku. Avšak při plnění své ďábelské smlouvy nerada ve své podobě zůstává a raději tělo mění. Georgina mi připomínala moji oblíbenou Rose z Vampýrské akademie. Taková holka od rány s prořízlou pusou. Byla mi sympatická nejen tím, ale i svojí láskou ke knihám. Díky práci v knihkupectví si ji snad většina knihomolů oblíbí.

Georgina je velmi inteligentní, ještě aby ne, když žije několik století. Avšak její důvod k podepsání dohody s peklem mi přišel lehce hloupý. Ale zoufalí lidé dělají zoufalé činy. Tím jsem již naznačila, že autorka nám v příběhu odtajňuje i smrtelný život Georginy a čtenář se tak dozví, kdo vlastně Georgina byla. Vzpomínky do minulosti mě hodně bavily a brala jsem to jako příjemné zpestření knihy.

Jediné, s čím jsem měla v knize trochu problém, tak byly postavy. Je jich tam strašně moc, navíc všechny mužské - ano, Georgina lépe vychází s muži a to i s těmi nesmrtelnými, nejlepší přátelé jsou upíří a skřet - takže mi poměrně dlouho trvalo, než jsem se v nich orientovala.

Odhalit padoucha nebyl žádný oříšek, měla jsem jasno už na začátku, ale ani to mi zážitek z knihy nezkazilo a čtení jsem si užila. Sukuba je nabitá vtipnými hláškami, originálním příběhem, romancí a samozřejmě erotikou. Rozhodně se nejedná o YA knihu, jak jsme u Richelle zvyklí, ale já to jedině vítám. Knihu rozhodně doporučuji pro starší čtenáře.

Richelle Mead - Ohnivé srdce

Spisovatel: Richelle Mead  
Originální název: TheFiery Heart
Série: Pokrevní pouta  
Díl: 4.
Počet stran: 352
Rok vydání: 2014
Vydání originálu: 2013
Nakladatelství: Domino
Vazba knihy: Brožovaná

Připadaly vám předchozí tři díly jako klid před bouří? Tak ta bouře právě nastává!

Alchymistka Sydney Sageová už velmi dlouho balancovala mezi tím, co jí bylo odjakživa vštěpováno jako její povinnost, a mezi tím, co sama cítila. A teď se v jediném okamžiku, na který fanoušci Richelle Mead nikdy nezapomenou, odhodlá k rozhodnutí tak odvážnému, že jím překvapí i sama sebe...

Ani pak ale nemá vyhráno. Jako by nestačilo, že musí proplouvat mezi důsledky činu, kterým obrátila svůj život vzhůru nohama! Do toho se navíc snaží sblížit se svou sestrou Zoe, i když jí nikdy nemůže svěřit své největší tajemství. Nadále spolupracuje s legendárním Marcusem, díky němuž úplně změnila svůj názor na alchymisty. A v neposlední řadě se Sydney snaží uplatnit své neobyčejné magické schopnosti – pokud se jí totiž podaří to, co má v úmyslu, zničí vědomě vše, k čemu byla zrozena a vychovávána...

Bylo by toho vrchovatě i pro holku, která nemusí vést dvojí život a tajit před většinou světa vše, co považuje za důležité. Včetně lásky. Protože teď se totiž hraje o všechno.

Něco ke knize

Alchymistka Sydney konečně zjistila, co je její organizace vlastně zač. Již nespoléhá na to, co ji bylo od kolébky vštěpováno, ale řídí se vlastními instinkty a hlavně city. Stále spolupracuje se zběhlým alchymistou Marcusem Finchem a snaží se najít důkazy proti ostatním alchymistům. Kdyby se tohle alchymisté dozvěděly, skončila by Sydney hodně špatně.

Sydney se opravdu mění, důkazem je i to, že již bez výčitek praktikuje magii. Sama se snaží přijít na způsob, jak vyrobit inkoust, který by překreslil tetování a tím pádem odstranil vliv alchymistů. A Adrian? Když už změna, tak pořádná, na co potlačovat vzájemné city. Svůj vztah ovšem musí tajit a že je to pěkná fuška, zvlášť když do Palm Springs jako posila byla poslána Sydneyina mladší sestra Zoe, která se se svou nenávistí vůči morojům a dhampýrům vůbec netají.

Moje hodnocení a dojmy

I když mě třetí díl tolik nepohltil, ihned po jeho dočtení jsem se vrhla na pokračování. Co Vás jako první upoutá, je kapitola nadepsaná slovem Adrian. Ohnivé srdce je psáno rovnou ze dvou pohledů a to z pohledu Sydney a právě Adriana.

Tohle byl moc dobrý krok. Čtenář se konečně dostane do hlavy morojovi, který navíc ovládá éter. I když někdy Adrian působí jako sebevědomý krasavec, díky jeho myšlenkám a pocitům zjistíte, že je i hodně citlivý a na Sydney mu opravdu záleží.

Je sice pravda, že občas jsem se ztrácela a nevěděla jistě, jaký pohled čtu, ale vždy jsem se zas rychle chytla a tuhle změnu beru opravdu jako plus. Adrian je zábavný, jeho hlášky trefné a knize dodávají humor, který ji činí ještě čtivější.

V knize byla opět spousta prostoru věnována vztahu mezi Sydney a Adrianem, ale přesto mi přišla kniha zábavnější a akčnější než předchozí díl. Sydney řeší jeden problém za druhým, je neustále v jednom kolem a sestra ji život vůbec neusnadňuje.

Příchod mladší sestry Zoe se mi líbil. Je vlastně naprosto stejná, jako bývala Sydney. Svoji nenávist dává jasně najevo a práci alchymistky bere vážně. Sydney se proto musí hodně přetvařovat a nenápadně Zoe poňoukat.

Čtvrtý díl zas můžu hodnotit maximálním počtem hvězdiček. Mě to bavilo, kniha byla příjemná, akční, romantická a ten konec naprosto dokonalý. Zas Richelle Mead, kterou tak zbožňuji. Bohužel poslední dva díly doma ještě nemám, takže nejspíše si dám zas odstup, ale doufám, že se k nim dostanu co nejdříve.

Richelle Mead - Třpytný dvůr | RC review

Spisovatel: Richelle Mead  
Originální název: The Glittering Court
Série: Třpytný dvůr
Díl: 1.
Počet stran: 480
Rok vydání: 2016
Vydání originálu: 2016
Nakladatelství: Domino
Vazba knihy: Brožovaná

Třpytný dvůr: škola a zároveň výnosný podnik. Přicházejí sem chudé dívky z celého Osfridu, aby se zdokonalily ve finesách společenského chování. Jedině tak budou moci uzavřít sňatek s bohatým a mocným mužem z Adorie, Nového světa.
Hraběnka Adelaide se tomuto pravidlu vymyká, ta už díky svému původu vybrané způsoby ovládá. Přesto přichází do Třpytného dvora přestrojená za služku, aby později mohla v Adorii začít nový život. Daří se jí utajit svou identitu před všemi, jen ne před okouzlujícím Cedrikem Thornem, synem bohatého majitele Třpytného dvora.
Když Adelaide zjistí, že také Cedric skrývá velmi nebezpečné tajemství, společně vymyslí plán, jak z jejího podvodu vytěžit maximum. Komplikace na sebe ale nenechají dlouho čekat – nejprve je třeba překonat zrádné moře mezi Osfridem a Adorií, kde pak Adelaide padne do oka budoucímu guvernérovi. A jako by to všechno nestačilo, mezi Adelaide a Cedrikem to pořádně jiskří – a pokud toto jiskření přeroste v plamen, hrozí Třpytnému dvoru skandál a oni dva budou vyhnáni do divoké nezmapované země...

Něco ke knize

Zdroj

Elizabeth Whitmorová je potomkem osfridského hrdiny Ruperta. Sama se honosí titulem hraběnka a žije ve velké vile se služebnictvem. Mohlo by se zdát, že má vše, po čem by mohla jen toužit, ale zdání klame. Po smrti rodičů je v opatrovnictví babičky a jelikož jim dochází peníze, je nucena vzít si svého bratrance.

Elizabeth se již dávno smířila s tím, že se nevdá z lásky, ale s touto svatbou naprosto nesouhlasí. Když se v jejím domě objeví pohledný mladík Cedrik Thorne, nabízející nový život pro její služebnou, hraběnka v tom najde šanci pro sebe. Cedrik společně s otcem vede výnosný podnik jménem Třpytný dvůr. Tam jsou odváženy chudé dívky, kterým je nabídnuto vzdělání a nové šaty, což je vstupenka do sňatku s bohatým mužem z Nového světa.

Elizabeth přebírá identitu své služebné a jako Adelaide odjíždí do Třpytného dvora. Musí zapomenout na vše, co umí a chovat se jako prostá dívka. Před Cedrikem se ale neukryje, avšak i on skrývá jedno velké tajemství. Nejen, že zjistí, že si můžou být navzájem prospěšní, ale ještě to mezi nimi od začátku silně jiskří. Tohle by ale mohl být konec pro oba dva.

Moje hodnocení a dojmy

Na novou knihu od Richelle Mead jsem byla natěšená již několik měsíců a pomalu odpočítávala dny do jejího vydání. Richelle Mead se řadí mezi moje nejoblíbenější autory a Třpytný dvůr vypadal jako něco jiného, než co od ní čtenáři znají.

Zdroj

Richelle Mead vytvořila zas úplně nový svět, tentokrát ale bez jakýkoliv nadpřirozených bytostí, magie, zkrátka žádné fantasy. Třpytný dvůr je spíše dívčí román plný krásných šatů, šperků, vybraného chování a hledání ideální partie.

Na začátku knihy se seznámíme s Adelaide a jejím životem. Seznámení je to opravdu rychlé, bez zbytečných detailů a v podstatě nás Richelle po pár stránkách vtáhne do hlavního děje, tedy na cestu do Třpytného dvora.

Začátek pro mě byl lehce zdlouhavý, chvilku trvalo, než jsem se s novým světem sžila. Tím ovšem neříkám, že by mě kniha nudila, to vůbec ne. Čtení jsem si užívala od první stránky, jen jsem musela pořádně vklouznout do děje. Jakmile se mi to povedlo, nemohla jsem se od knihy odtrhnout.

Nejen zajímavý nový svět, ale i  sympatické postavy s dokonale propracovanými charaktery. Adelaide jsem si oblíbila již na začátku. Ač hraběnka, jejíž předek je vůbec největším osfridským hrdinou, přesto se Adelaide nechová nijak povýšeně. Je statečná, velmi chytrá a má svoji hlavu. K Cedrikovi jsem si hledala cestu déle, ale nakonec ani on není vůbec špatný, sice se nezařadí mezi top mužské postavy, ale vesměs proti němu nic nemám.

Na cestě se Adelaide seznámí se ctižádostivou Tamsin a skromnou Mirou. A právě Miru jsem si hodně oblíbila, tohle je postava, u které ihned poznáte, že patří mezi nejkladnější a nejupřímnější, pro kamarádku položí život.

Jsem moc ráda, že mě Třpytný dvůr po takové době čekání nezklamal. Knihu jsem slupla jako malinu během pár dnů. Sice to není kniha nabitá akcí, té se čtenář dočká v podstatě spíše až ke konci, přesto jsem se nenudila. Čte se výborně, Richelle Mead prostě umí psát, romantiky se v knize nachází tak akorát a já se moc těším na pokračování, které by nejspíše mělo být věnováno Miře.

Moc děkuji nakladatelství Domino za poskytnutí recenzního výtisku. 

Richelle Mead - Indigové kouzlo

Spisovatel: Richelle Mead  
Originální název: The Indigo Spell
Série: Pokrevní pouta  
Díl: 3.
Počet stran: 328
Rok vydání: 2013
Vydání originálu: 2013
Nakladatelství: Domino
Vazba knihy: Brožovaná

Povinnost je jedna věc. A láska druhá. Co když ale jdou proti sobě?

Mladá alchymistka Sydney chrání královninu sestru Jill před zabijáky a spolu s ostatními přáteli v utajení studuje na elitní škole v Palm Springs.
Není to ale zdaleka vše, čím se její mysl zaobírá: nedokáže v sobě potlačit city k Adrianovi. Ví sice, že je naprosto nepřípustné, aby jakožto člověk chodila s vampýrem, ale copak si může v něčem takovém poručit?
Zároveň Sydney pátrá po zběhlém alchymistovi Marcusi Finchovi, který zřejmě střeží veliké tajemství indigového kouzla. A možná má i informace o tom, že alchymisté Sydney celý život lhali a jen ji využívali…

Něco ke knize

Sydney se stále snaží udržet v bezpečí morojskou princeznu Jill. Společně s přáteli se ukrývají v lidské škole v Palm Spring a i když ji přidrzlá strážkyně Angeline přidělává práci navíc, je to to nejmenší, co Sydney trápí. Největší starosti jsou ty milostné a může za ně Adrian, který se ji vyznal ze svých citů a poté, co se políbili, si Sydney udržuje pořádný odstup. Je naprosto nemožné, aby alchymistka a moroj byli spolu.

Jenže co když o úmyslech alchymistů pochybujete? Sydney se snaží najít zběhlého alchymistu Marcuse Finche, který by ji mohl dát odpovědi.

K tomu všemu ji učitelka dějepisu neustále vnucuje studium magie, což je tak trochu proti alchymistickému přesvědčení, stejně jako vztah s morojem. Když ale začnou umírat mladé ženy s předpokladem pro magii, je Sydney jasné, že znalost kouzlení se nejspíše bude hodit.

Moje hodnocení a dojmy

Uběhla pěkně dlouhá doba od doby, kdy jsem měla v ruce druhý díl s názvem Zlatá lilie. Pokračování jsem přitom měla v knihovně, ale asi nějak nebyl na něj prostor, což mě mrzí, jelikož se mi první dva díly Pokrevních pout líbily a Richelle Mead rozhodně můžu označit za oblíbenou autorku.

Chvilku tedy trvalo, než jsem se zorientovala. Některé detaily jsem po takové době zapomněla, ale nakonec jsem se chytla, do příběhu zas krásně vklouzla a čtení si začala užívat.

Hodně jsem četla, že čtenáři považují tento díl za nejslabší. Sice jsem ještě nepřečetla celou sérii, ale oproti prvním dílům mi opravdu slabší přišel. Tím ovšem neříkám, že by to byl špatný díl, to vůbec ne, ale pár připomínek k němu mám.

Velkým plusem jsou pro mě postavy, které mi jsou sympatické naprosto všechny. Ve Vampýrské akademii jsem Adriana nemusela, ale tady se mi opravdu líbí. Zkrátka k Sydney mi sedí daleko víc než k Rose a i jemu to došlo.

Indigové kouzlo je hodně zaměřené na milostný vztah mezi Adrianem a Sydney a tím pádem celkový příběh pokulhává. Spíše tento díl působí jako klid před bouří, nebo jen jako taková vsuvka pro vyplnění celého příběhu.

Nebýt čarodějnice, která zabíjí mladé ženy, byla by kniha naprosto bez akce. Ta čarodějnice se mi ale líbila, jako nápad zajímavé a Sydney tak měla prostor ukázat, co se naučila.

I když kniha neoplývá akcí a pořádným napětím, je čtivá a bavila mě. Přesto musím strhnout hvězdičku, jelikož by to nebylo fér vůči předchozím dílům.

Richelle Mead - Neslyšno | RC review

Spisovatel: Richelle Mead  
Originální název: Soundless
Počet stran: 248
Rok vydání: 2016
Vydání originálu: 2015
Nakladatelství: Domino
Vazba knihy: Brožovaná

Dívka jménem Fej žije v horské vesnici, kterou sesuvy kamení zcela odřízly od světa. Přežití vesničanů zajišťuje jediné lano, po němž jim přes zrádné skalní stěny posílají jídlo lidé z údolního království.
Naprostá závislost není však to jediné, co Fejinu vesnici sužuje: kam až paměť sahá, zdejší lidé neslyší. Jako by takovéto prokletí nestačilo, začínají nyní ztrácet i zrak. Také zásilky jídla přicházející lanovkou se začínají tenčit... Nadcházejí časy zkázy; obyvatelům horské vsi hrozí tichá temnota a smrt hladem.
Pak ale jedné noci probudí Fej drásavý hluk. Vedena zvuky, něčím do té doby naprosto neznámým, se Fej vydává na velkolepou výpravu – sestupuje po nebezpečně strmé hoře do tajemného království Pej-kuo, kde nalezne neuvěřitelnou pravdu o své vesnici i lásku, která ji navždy změní život.

Něco ke knize

Fej žije na vrcholku hory v malé vesnici, kterou sesuvy kamení odřízly od okolního světa. Z údolí jim je po laně posíláno jídlo výměnou za těžce vytěžené drahé kovy. Tento poněkud zvláštní život není ale to jediné, co vesnici. Všichni obyvatelé žijí v naprostém tichu, neslyší.

Je to už tak dávno, kdy poslední jedinec měl ještě tuto schopnost, že nikdo už vlastně netuší, proč to tak je. Jakoby ale vesnice byla prokletá, našlo se už několik jedinců, kteří pomalu ztrácí zrak, nebo už dokonce vůbec nevidí. Slepota ale znamená méně pracovní síly a tím pádem méně jídla z údolí. Lidé začínají hladovět.

Jedné noci ale Fej něco zvláštního probudí. Zvuk, který je stále jasnější a neztrácí se. Díky nové schopnosti slyšet může být nápomocná svému dávnému příteli při sestupu z hory. Při misi, od které oba očekávají slitování od správce lana a více jídla pro jejich blízké. Sestup jim ale přinese něco úplně jiného, pravdu.

Moje hodnocení a dojmy

Nová kniha od autorky Vampýrské akademie či Pokrevních pout - Richelle Mead - je pro mě vůbec tou nejočekávanější knihou za poslední dobu, za hodně dlouhou dobu. Jejího vydání jsem se nemohla dočkat a posledních pár dní jsem odpočítávala pomalu na prstech.

Richelle Mead si mě získala již zmiňovanými sériemi. Neslyšno je vůbec první samostatný román, který vydala, už to samo o sobě velmi láká k přečtení a zjištění, o co se vůbec bude jednat a zda se může rovnat tak skvělým předchozím dílům.

Příběh začíná v malé, čínské vesnici, která leží na vrcholku hory a je odříznutá od okolního světa balvany. Jídlo jim posílá někdo zezdola, podle vesničanů správce lana. Nic ale není zadarmo a tak za jídlo musí platit drahými kovy, které vytěží.

Fej je velmi nadaná, její kresby zaznamenávají denní události. Horníci naopak mají práci v dolech, je to podřadnější skupina lidí, i přesto, že díky nim má vesnice co jíst. Právě tenhle rozdíl rozdělil Fej a Li Weje, dávného kamaráda. I přes vzájemné sympatie nemohou být spolu. Ve vesnici platí jasná pravidla.

Horníci ale pomalu ztrácí zrak a to vede ke snížení dodávek jídla. Li Wej se rozhodne, že sleze z hory a promluví se správcem lana. Jenže cesta je to nebezpečná a ještě více, pokud neslyšíte valící se kamení. Li Wej je první, kterému se Fej svěří o návratu sluchu a stojí si za tím, že půjde s ním.

Rozjezd je pomalejší a to díky poznávání vesnice. Někomu by se mohly různé popisy zdát dlouhé, mě naopak tohle seznámení bavilo a díky tomu si lépe celou vesnici představíte. Když se ale Fej s Li Wejem dostali až do království Pej-kuo, kniha rozhodně začala být zajímavější. Podobné vesnice či města, která srší tajemstvím a nebezpečím, mám hrozně ráda. Dodává to knize tajemnou atmosféru a vy se zatajených dechem čekáte, co se stane.

Hlavní postavy jsou sympatické. Fej je nadaná, velmi chytrá, statečná a pro svoji sestru je ochotná obětovat život. Li Wej má zas vlastní hlavu a jde si za svým cílem. Celá ta myšlenka s hluchotou a izolovanou vesnici je velmi zajímavá a originální.

Od knihy jsem měla obrovská očekávání, ale věřila jsem, že mě nezklame. Richelle Mead zkrátka psát umí. Hodně se mi líbilo, jak se Fej snažila pojmenovat zvuky, které slyší. Pojmenujete něco, co je pro Vás naprosto neznámé. Kniha se četla velmi dobře, i když mi občas přišlo, že dialogy mezi postavami jsou lehce primitivní, dojem mi to nekazilo. Neslyšno jsem přečetla v podstatě během dne, vůbec se mi knihu nechtělo odkládat.

Kniha mě v žádném případě nezklamala a pokud patříte také mezi fanoušky Richelle Mead, tahle kniha je pro Vás v podstatě povinností. Sice se nevyrovná mé oblíbené Vampýrské akademii, ale líbila se mi a rozhodně doporučuji.

Moc děkuji nakladatelství Domino za poskytnutí recenzního výtisku. 

Richelle Mead - Zlatá lilie

Spisovatel: Richelle Mead  
Originální název: The golden lily
Série: Pokrevní pouta  
Díl: 2.
Počet stran: 328
Rok vydání: 2012
Vydání originálu: 2012
Nakladatelství: Domino
Vazba knihy: Brožovaná

Povinnost, nebo láska? Co zvítězí? Alchymistka Sydney Sageová slouží jako jakýsi most mezi světem vampýrů a lidí: chrání tajemství prvních a životy druhých. Moc ráda by studovala univerzitu, ale místo toho byla vyslána na snobskou střední školu v Palm Springs. Má tam za úkol střežit morojskou princeznu Jill Dragomirovou před zabijáky, kteří chtějí ve světě Morojů rozpoutat válku. Všichni ji považují za skvělou alchymistku, dokonce i ti, kteří o ní dříve pochybovali. Nyní však začíná pochybovat ona sama: opravdu jsou všichni vampýři zvrácené stvůry, anebo je to všechno jinak? Všechno se ještě víc zkomplikuje, když bývalí Strigojové Soňa a Dimitrij zjistí, že právě Sydney by mohla být klíčem k objevení zázračného léku k proměně na Strigoje. A pak Sydney naváže milostný vztah s Braydenem… Má s ním mnoho společného, ale přesto jako by ji stále silněji přitahoval někdo jiný, na koho by kvůli jeho původu neměla ani pomyslet! Co teď? Má se řídit zákony alchymistů, anebo naslouchat hlasu vlastního srdce?

Něco ke knize

I ve druhém díle se ocitáme znovu v Palm Spring, kde se naši Hrdinové vydávají za studenty a snaží se uchránit Jill před nebezpečím. Od doby, kdy Sydney usvědčila Keitha ze zrady, ji ostatní alchymisté považují za oddanou a zodpovědnou alchymistku. Jenže Sydney o ovšem pochybuje, hlavně o sobě a o tom, co ji od mala učili. Dyť ona má k vampýrům mnohem blíže, záleží ji na nich. S Jill se sblížila a na Adrianovi ji také záleží. Zajistila mu studium na škole umění, dělá mu řidiče a neustále se snaží, aby mu zlepšila náladu.

Do města totiž přijela Soňa Karpová a Dimitrij Belikov, kteří se snaží přijít na to, jak zabránit proměně ve Strigoje a jak pracovat s éterem. Přítomnost Dimitrije Adrianovi rozhodně nepřispívá. Jednoho dne na Soňu se Sydney ve městě zaútočí skupina lidí, kteří vědí, že Soňa bývala strigojkou. Co je pravdy na Clarencových řečech o Lovcích vampýrů? A je Soňa v nebezpečí?

Krom práce si ale Sydney najde i čas na zábavu, v kavárně se seznámí s Braydenem. Mají mnoho společného, Sydney si nemusí hrát na něco, co není a skrývat svoji inteligenci, Brayden je totiž stejně inteligentní, ale také stejně nervozní jak ona sama. V randění nemá Sydney žádné zkušenosti.

Moje hodnocení a dojmy

Těžko říct, který díl se mi líbil více, přijde mi, že ve Zlaté lilii je ale více akce. I když je děj hodně předvídatelný, v podstatě hned jsem tušila, kdo za čim má prsty, tak kniha neztrácí na napínavosti. Krom akce, je tu i více humoru, Sydney si mě začíná získávat, v knize je spousta hlášek a to i dokonce od kontroverzní Sydney. Nejvíce ovšem perlí Adrian, jak mi dříve vadil, teď dává knize ten správný říz.

A milovnice Dimitrije si zde přijdou také na své, má tu poměrně dost prostoru a hraje zde výraznou roli, hurá. Zkrátka, stále dávám přednost jemu před Adrianem.

V tomhle díle se navíc setkáváme se zakázanou láskou, na tu přijdete téměř okamžitě, je nám hned jasné, že daná postava cítí něco více, ale až na konci se vysloví. Už jen kvůli tomuhle si musíte přečíst další díl, aby jste věděli, jak to dopadne. Myslím, že tohle ještě bude mít dost nepříjemné následky.

Richelle Mead - Pokrevní pouta

Spisovatel: Richelle Mead

Originální název: Bloodlines
Série: Pokrevní pouta  
Díl: 1.
Počet stran: 336
Rok vydání: 2011
Vydání originálu: 2011
Nakladatelství: Domino
Vazba knihy: Brožovaná

Pokračování Vampýrské akademie. Mladá královna Lissa Dragomirová si netradiční politikou nadělala u morojského dvora spoustu nepřátel, kteří by ji rádi odstranili. Je ale velmi dobře střežena, a tak se spiklenci zaměří na její nevlastní sestru Jill. Vědí totiž, že kdyby Jill zabili, Lissa by musela odstoupit a přenechat trůn někomu, kdo má alespoň jednoho žijícího příbuzného. Po brutálním útoku na Jill se Morojové a dhampýři rozhodnout uklidit Jill někam do bezpečí. Kam ale? Po dlouhém zvažování dojdou k závěru, že mladou vampýrku by jistě nikdo nehledal ve světě lidí. Jill má doprovázet a strážit alchymistka Sydney Sageová. Obě dívky se zapíší na lidskou školu, kterou navštěvují i Adrian Ivaškov a Eddie Castile. Kamarádi zpočátku řeší běžné problémy spojené se studiem na lidské škole, ale brzy začnou zjišťovat, že na téhle škole nejsou jediní, kdo potřebuje k životu krev.

Něco ke knize

Lissa Dragomirová, která se snaží zlepšit politiku si nadělala pár nepřátel. Její ochrana je ale velmi silná a tak se nepřátelé zaměří na její mladší sestru Jill. Poté, co byla brutálně napadena, se rozhodne o tom, že se uklidí někam do bezpečí. A jako vhodné místo přuchází v úvahu slunné Palm Springs, kde jim pomáhá moroj Clarence, v jehož domě se ubytuje Adrian Ivaškov a kde je pro Jill dárce krve.

Jill bude chodit na lidskou střední školu a aby byla v bezpečí, doprovází ji Eddie Castile. K případu jsou ale přizváni i alchymisté. I přesto, že alchymistka Sydney má vroubek od té doby, co pomáhala Rose s útěkem, nakonec je na misi povolána ona, spolu s alchymistou Keithem, který z její přítomnosti vůbec není nadšený.

Jenže Palm Springs nakonec není tak bezpečné, jak se zdálo. Nebezpečí je tu až až. Nejen, že Clarence stále vypráví o tom, jak jeho neteř vysáli a podřízli Lovci vampýrů, ale podobných vražd je tu více. A Jill ve škole vůbec nezapadá, neustále je jí špatně, straní se ostatním a nové prostředí je celkově nesvědčí. Jediný, kdo ji zlepšuje občas náladu je pohledný mladík Lee, Clarencův syn.

Moje hodnocení a dojmy

Vampýrskou akademii jsem jsem strašně oblíbila, stále je to moje nejoblíbenější fantasy. Dimitrije jsem milovala. :D Když série skončila, bylo mi to hrozně líto a Pokrevních pout jsem se docela obávala.
Hned na začátku knihy se setkáme s Rose, Abem Mazurem a sem tam si připomeneme  i Dimitrije. Zvláště když se mluví o Adrianovi, který je stále nešťastný z toho, že ho Rose nechala a teď chodí se strážcem Belikovem. Těžce to snáší a žal zahání v alkoholu a flámování. Přesto se ale u něj dočkáme jisté proměny k lepšímu.

Jill, kolem které se vše točí je takové malé, ufňukané a naivní děcko, ale občas ukáže i stránku, kde je odvážná a odhodlaná. Navíc je krásná, takže o milostné pletky tu nebude nouze. Sydney jsem si docela oblíbila, ač se hodně kontroluje, vše musí být podle předpisů, tak ji mám docela ráda, i když ji nelze srovnávat s Rose.

Sice jsem se Pokrevních pout bála, ale mile mě překvapily. Kniha byla velmi čtivá, napínavá a co víc, tolik překvapení a záhad, které se nakonec odhalily. Na druhý díl jsem velmi zvědavá, sice Vampýrská akademie stále zůstává číslo jedna, tohle vůbec není špatný. Richelle Mead prostě umí.

Richelle Mead - Poslední oběť

Spisovatel: Richelle Mead
Originální název: Last Sacrifice
Díl: 6.
Počet stran: 434
Rok vydání: 2011
Vydání originálu: 2010
Nakladatelství: Domino
Vazba knihy: Brožovaná

Teď se rozhoduje o všem... Královna je mrtvá a svět morojů už nikdy nebude jako dřív...

Rose Hathawayová sedí v cele smrti a čeká na popravu za vraždu, kterou nespáchala. Před krutým osudem ji zachrání kamarádi a ona se ocitá na útěku. Společně se svou láskou Dimitrijem a dalšími přáteli se snaží nalézt jediného člověka, který ji může spasit.

Jen nejlepší kamarádka Lissa se ji snaží zachránit tím, že se uchází o královský trůn. K dosažení nesnadného cíle však musí nalézt ztraceného sourozence, a to je velmi nesnadný a nebezpečný úkol. Lissa a její přátelé musí najednou spoléhat na dávné nepřátele a začít pochybovat o těch, kterým dříve věřili...

Teď se opravu rozhoduje o všem... Kterou ze svých lásek si Rose zvolí za životního partnera: Dimitrije, nebo Adriana? Co všechno bude muset Rose obětovat pro záchranu své kamarádky? A neztratí během toho všeho jedna druhou?

Něco ke knize

Rose čeká na popravu za vraždu královny, svět Vampýrů je vzhůru nohama a proti Rose svědčí všechny důkazy. Když ale Abe slíbí, že popravena nebude, tak nebude. Lissa a ostatní mají plán, jak Rose zachránit, dostanou ji z vězení, pošlou na bezpečné místo a sami se rozhodnou najít vraha královny Taťány.

Ale Rose přece není ten typ, co by jen tak seděl a čekal, co se bude dít a Dimitrij vlastně také ne Už sám útěk je velký problém, ale Rose se dostává do dalších a dalších problémů, které se jí staví do cesty při hledání dalšího Dragomira.

Lissa uplatňuje svůj nárok na trůn, snaží se tím získat čas, který je třeba k nalezení nových důkazů o nevině její nejlepší kamarádky.

Milostný trojúhelník mezi Rose, Dimitrijem a Adrianem taky nezůstane v pozadí. Opravdu už Dimitrij není schopen milovat? A co Rose, vzdá se své životní lásky a najde štěstí u Adriana?

"Vražda. Láska. Zrada. A také poslední oběť, kterou je třeba přinést. Rose čelí obvinění z vraždy. Lissa chce uplatnit svůj nárok na královský trůn. Ne, teď už mezi nimi nebude nic takové jako dřív"

Moje hodnocení a dojmy

Poslední díl téhle série je jeden zvrat za druhým. Jedna akce za druhou a plno nečekaných situací a rozuzlení. Vampýrská akademie mi přirostla k srdci, troufám si říct, že je to nejlepší fantasy série, jakou jsem zatím četla. Rose jsem si hned oblíbila a Dimitrij..Snad není třeba komentovat, miluji ho. :D

 Celých šest dílů jsem čekala a doufala, že se dají dohromady. Je mi až smutno, že tahle série skončila. Ovšem v knize je plno nevyřešeného, nejspíš se zbytek dovíme ve volném pokračování Pokrevní pouta, snad. Pokud jste Vampýrskou akademii ještě nečetly a váháte, tak neváhejte.