John Green - Příliš mnoho Kateřin

Spisovatel: John Green
Originální název: An Abundance of Katherines
Počet stran: 240
Rok vydání: 2015
Vydání originálu: 2006
Nakladatelství: Yoli
Vazba knihy: Brožovaná

Colin byl odjakživa mimořádně chytrý. Jenže pomůže mu genialita k tomu, aby se dočkal štěstí v lásce? Zatím všechny Kateřiny se s ním rozešly. Snad by měl na Shakespeara radši zapomenout?! Je léto a Collinovi skončila škola. Už zase je sám a bolí to. Ale třeba je to taky úžasná příležitost. Možná by měl vzít život do svých rukou a vyrazit na prázdninovou cestu...

John Green, brilantní, vtipný a palčivě upřímný autor bestsellerů, inspiroval svými díly novou generaci čtenářů.

Johna Greena mám ráda, jeho knihy vyhledávám, avšak musela jsem si k němu najít cestu. Prvně mi muselo dojít, že píše vlastně young adult příběhy, což pro mě bylo překvapení, avšak i tyto příběhy mají silnější témata, přesto stále hlavní hrdinové bývají puberťáci.

Hlavní hrdina Colin je mimořádně chytrý a výjimečný, ovšem pro většinu ostatních lidí je až otravný a podivínský. Vlastně připomíná Sheldona Coopera z Teorie velkého třesku, případně by se možná dalo bavit i o aspergerovi. Colin má velký talent na čísla a matematiku a také menší úchylku na jméno Kateřina.

Příběh začíná v době, kdy se s ním Kateřina číslo devatenáct, ano, opravdu devatenáctá Kateřina, pokud se vrátíme až do školky a počítáme i denní záležitosti, rozejde. Colin se utápí v sebelístosti, což nedopustí nejlepší kamarád Hassan. Nasednou do auta a vyrazí zkrátka tam, kam je kola zavezou a skončí v jednom malém městečku.

Tak s touto knihou jsem měla hodně velký problém. Nejen, že nemá pořádnou zápletku, vlastně je to takový road trip naprosto o ničem. Jasně, můžeme říct, že autor se zaměřil na přátelství a kniha v sobě určitou hodnotu nese, ale ty mínusy zkrátka převažují.

Kniha je navíc doplněná o spoustu grafů a matematických výpočtů. Ehm, kolikrát mi dělá problém i malá násobilka, s čísly si nerozumím a tohle bylo něco, co jsem v podstatě přeskakovala, protože tomu vůbec nerozumím.

Bohužel Kateřiny za mě ne, chyběl tomu nějaký wow efekt a zápletka.

John Green - Jedna želva za druhou

Spisovatel: John Green
Originální název: Turtles All the Way Down
Počet stran: 232
Rok vydání: 2018
Vydání originálu: 2017
Nakladatelství: Yoli
Vazba knihy: Brožovaná

Šestnáctiletá Aza neměla vůbec v plánu pídit se po tajemstvích uprchlého miliardáře Rusella Picketta, ale v sázce je sto tisíc dolarů a její nejlepší a nejstatečnější kamarádka Daisy, se nemůže dočkat, až se společně pustí do vyšetřování.
Aza se opravdu snaží. Snaží se být dobrou dcerou, skvělou kamarádkou, vzornou studentkou, a taky schopnou vyšetřovatelkou. Zároveň však bojuje s nekončícím vírem svých vlastních myšlenek, kterým není schopná poručit…
Dlouho očekávaný návrat úspěšného autora bestsellerů Johna Greena, v němž se inspiroval svými vlastními zkušenostmi s mentální poruchou.

Něco ke knize

Ztracený milionář, který jako by se propadl do země. Za informace k jeho nalezení je vypsána odměna sto tisíc dolarů. Aza, šestnáctiletá studentka a holka trpící obsedantně kompulzivní poruchou náhodou zná z tábora jeho syna, Rusella, a tak její kamarádka Daisy, plná fantazie a smyslu pro dobrodružství, rozhodne, že tu odměnu získají.

Rusell si Azu pamatuje a i když ji moc prospěšný v hledání svého otce není, začíná se mi nimi tvořit jiné pouto, které ovšem komplikuje Azanina nemoc.

Moje hodnocení a dojmy

Johna Greena mám strašně ráda, sice jsem k němu chviličku hledala cestu, ale jakmile jsem pochopila, že ač píše kolikrát o vážnějších tématech, vždy jsou knihy zaměřené na mladší čtenáře, young adult, což mám ráda, takže se na jeho knihy opravdu těším.

Podle anotace mě Jedna želva za druhou moc nezaujala, vypadalo to na zvláštní detektivku, nic proti detektivkách, ale detektivní YA mi moc neříká.

Ono to vyšetřování a pátrání po ztraceném milionáři není v knize ale úplně prioritní, přesto mě hrozně rušilo a já se nedokázala vůbec začíst. Knížka je poměrně tenoučká a má větší písmena a odstavce, takže jsem si říkala, jak ji maximálně za dva dny dočtu, ale trápila jsem se s ní poměrně dlouho a fakt jsem měla chuť ji odložit.

Pár lidí mi řeklo, že mě kniha nebavila možná proto, že nemám s touto nemocí zkušenost a nedokážu se tak do postavy vcítit. Tím to určitě není, téma různých depresí mě baví a vždy mě u toho až mrazí a myslím, že jsem dost empatická na to, abych se do osoby dokázala vžít. Nemoc mě bavila, nebavilo mě celé to kolem.

Romantická část, kdy se Aza s Rusellem sbližují byla nejlepší a to právě z toho důvodu, že tady bylo nejvíce vidět, jak Azu její nemoc omezuje. Líbání je pro páry zcela normální a přirozená věc, Aza u toho ale počítá, kolik bakterií si vymění a jak dlouho v ní bakterie zůstanou.

Poměrně do podrobna se čtenář dočte o různých mikrobech, nemocech a důsledcích, pro někoho to může být zbytečné, ale za sebe můžu říct, že je to zajímavé a knize to dodává ještě více na reálnosti.

Většina čtenářů si oblíbila kamarádku Daisy, která byla správně praštěná, ale její povídky ze světa Star Wars mi přišly vyloženě trapné a rušily mě u čtení stejně jako detektivní zápletka.

Za mě bohužel tato kniha ne, obsedantně kompulzivní porucha je sice super téma, vážné, emotivní a vyspělejší, ale jinak mi celý ten příběh a vše okolo přišlo hloupé a až moc dětinské.

John Green - Hledání Aljašky

Spisovatel: John Green
Originální název: Looking for Alaska
Počet stran: 256
Rok vydání: 2013
Vydání originálu: 2005 
Nakladatelství: Knižní klub
Vazba knihy: Vázaná s přebalem

Románový debut dnes už známého Johna Greena je strhujícím vyprávěním o dospívání a hledání sama sebe. Šestnáctiletý Miles, posedlý sbíráním posledních slov významných osobností a touhou hledat „velké Možná“, je spíše outsiderem mezi svými vrstevníky. Jeho život získá zcela novou podobu, když přejde na internátní školu Culver Creek. Zde se rychle spřátelí se svérázným spolubydlícím a okouzlující, naprosto nepředvídatelnou Aljaškou Youngovou. Okamžitě je vtažen do světa, kde se porušují školní pravidla, pořádají různé večírky i provokace. Miles ožívá v dennodenním kontaktu s novými kamarády a stále víc miluje fascinující Aljašku. A tak vývoj směřuje k okamžiku, kdy se všechno nečekaně navždy změní... Živý, naléhavý a nekonečně dojemný příběh. Americkou knihovnickou asociací byl zařazen mezi deset nejlepších knih pro dospívající.

Něco ke knize

Miles je inteligentní, spíše tichý a zodpovědný puberťák, jehož koníčkem je sbírání posledních slov známých osobností. Mezi vrstevníky je dá se říct outsider, ale jen do chvíle, než přejde na internátní školu v Culver Creeku.

Právě tady se seznamuje se svým spolubydlícím Chipem a nádhernou Aljaškou Youngovou, kteří ho velmi rychle zasvětí do tajů alkoholu, cigaret, holek a porušování školních pravidel. Miles se okamžitě stane členem party a stále více se zamilovává do tajemné Aljašky. Zkrátka typický pubertální, pohodový život. Až do okamžiku, kdy se všechno nečekaně zvrtne.

Moje hodnocení a dojmy

Po nějaké době jsem se opět dostala k další knize od Johna Greena a to Hledání Aljašky. Aljašku jsem doma měla neskutečně dlouho, stále na ní koukala, těšila se, ale prostor zkrátka na ní furt nebyl. Až do nedávna.

Většina čtenářů srovnává Hledání Aljašky s tolik oblíbenou knihou Hvězdy nám nepřály. Jasně, Hvězdy jsou naprosto top a i já je miluji, ale Aljaška je totálně odlišná a vůbec mě srovnání tedy nenapadlo. Naopak bych si dovolila přirovnávat k Papírovým městům, které mi přišly mnohem více podobné.

Příběh je rozdělen na dvě časové linky, předtím a odpočítává dny do potom. Rozhodně dobře zvolená taktika, jelikož kniha je díky tomu pořádně napínavá a Vy čekáte, co se za těch několik dní vlastně stane.

Kniha je velmi čtivá a zábavná. Hlavní postavy mají své jedinečné charaktery a srší humorem a kanadskými žertíky, které si mezi sebou provádějí. Je psána tak odlehčeně, že čtete a najednou jste u konce. Opravdu moc příjemné čtení.

Miles je prima postava a Chipa musíte milovat. Jen u té Aljašky to občas vázlo. Náladová, protivná potvora a za chvilku zase okouzlující a neodolatelná. Prostě ten typ, u kterého nechápete, co na ní ty kluky přitahuje, když je tak nevyzpytatelná.

I když se v knize pak objevuje závažnější téma, furt je kniha dá se říct dost jednoduchá. Když jsem přemýšlela nad hodnocením, tak jsem byla dost na rozpacích. Prvně jsem dala tři hvězdičky jako průměr, ale nakonec to změnila na čtyři, protože ty tři jsou zkrátka málo. Ale..

Hledání Aljašky je totiž typická young adult a to jsem moc nečekala. Samozřejmě podle popisu je zřejmé, že se příběh zaměří na středoškoláky, ale i tak. Pak jsem se ale zamyslela a John Green vlastně píše samé young adult knihy a s tím je třeba do nich jít.

Takže za mě ano, knihu můžu doporučit. Je zábavná, čtivá a originální.

John Green - Papírová města

Spisovatel: John Green
Originální název: Paper Towns
Počet stran: 288
Rok vydání: 2014
Vydání originálu: 2008
Nakladatelství: Knižní klub
Vazba knihy: Vázaná s přebalem

V Paper Towns se vám dostane příběhu o dospívání. Margo už se dávno s Quentinem nebaví a přátelí se s jinými, a na škole je považována za legendu. Může za to zejména její nespoutanost a časté dobrodružné několikadenní výpravy, kdy její rodiče šílí strachy i vzteky. Jednoho dne však Margo nečekaně zaklepe na Quentinovo okno a uprostřed noci ho vtáhne do jednoho z margovského dobrodružství. Druhý den se Margo neukáže ve škole, pak ani další. A Quentin zjistí, že pro něj zanechala vodítko, jak ji najít… Quentin začne pátrat a čím víc se noří do záhadného zmizení, tím méně si je jistý, kým vlastně Margo byla a jestli ji vůbec znal. Co vlastně chce on sám? A co jsou papírová města, na která Quentin ve spojitosti s Margo neustále naráží?

Něco ke knize

Quentin je v podstatě normální kluk, kterého čeká maturita, ve škole prospívá s vyznamenáním a plně respektuje všechna pravidla. Od dětství miluje svoji sousedku Margo, která v době dětské bezstarostnosti byla i jeho kamarádkou. Tomu tak ale už dávno není, Margo je pravý opak Quentina. Ve škole je oblíbená, je hodně svá a bezstarostná. Jednou za čas se sebere a bez jediného slova zmizí, zanechá ovšem po sobě stopy, podle kterých ji mohou její rodiče najít. Ty její hru ovšem nechápou, Margo je jedna velká záhada.

Jednoho večera Margo zaklepe na Quentinovo okno a vtáhne ho do plánu své pomsty. Kanadskými žertíky se hodlá pomstít svému ex, který ji podváděl a údajným kamarádkám. Jak by mohl Quentin Margo odmítnout, vždyť stále o ní sní. A tahle noc by ho zas mohla vtáhnout do jejího světa.

Jenže druhý den ve škole Margo chybí a vlastně zmizela úplně. Zanechala po sobě jen pár stop, podle kterých jí může Quentin najít.

Moje hodnocení a dojmy

Na Papírová města jsem se těšila hned od okamžiku, kdy jsem si přečetla anotaci. A i když vypadala naprosto skvěle, zajímavě, tak díky poměrně negativním recenzím jsem se trošku obávala zklamání. Přijde mi, že buď Vám Greenovy knihy sednou, nebo právě naopak se z Vás jeho fanoušek nestane. Zatím jsem četla pouze Hvězdy nám nepřály a byla nadšená, takže jsem doufala, že se přidám ke skupině těch, kteří jeho knihy milují.

Kniha je rozdělena na tři části, ta první zahrnuje vlastně jen pomstu Margo, která je velmi čtivá a strašně zábavná. Uznávám, že chvílemi poměrně praštěná, ale přesto jsem se bavila. V druhé části už Margo zmizí a Quentin hledá nápovědy, podle kterých by jí mohl najít. Tahle část je nejdelší a vodítka nejasná, takže může působit občas už docela zdlouhavě. Ovšem Green píše tak poutavě, že ta menší hluchá místa se dají bez delší nudy v klidu přečíst. A třetí část už byla jedna velká jízda, která Vás nutila číst a knihu neodložit.

Quentin na mě působil jako sympatická postava. Hlavně prošel během knihy obrovskou změnou. Z kluka, který nikdy neporušuje pravidla a většinu času tráví u počítače s kamarády, se stal vlastně dobrodruh, kterému najednou nepřijde tak hrozné nepřijít třeba jeden den do školy. Takhle ho změnila jedna jediná noc. A jeho kamarád Radar byl naprosto super, co hláška, to perla.

Podobný typ knihy jsem tuším ještě nečetla, ale filmy, tak zvané road movie, mám ráda. Netuším, jak se řekne takovýmto knihám, ale zkrátka a jednoduše, kniha je na způsob road movie a věřím, že i filmové zpracování může být fajn. Určitě ho mám v plánu zkouknout.

Kniha mě bavila, pro mě osobně byla zajímavá, hlavně čtivá a zábavná. Zase něco trošku jiného, než čtu běžně, mě to prostě bavilo. Na druhou stranu chápu i ty negativní recenze, jelikož i přes můj dobrý pocit z knihy, není kniha žádný literární zázrak. Buď Vám sedne, nebo nesedne. Jediný, co bych vytkla, tak konec. Nelíbil se mi, podle mě byl hodně odfláknutý, nebo spíše rovnou pitomý, ten mi knihu trošku zkazil.

John Green - Hvězdy nám nepřály

Spisovatel: John Green
Originální název: The Fault in Our Stars
Počet stran: 240
Rok vydání: 2013
Vydání originálu: 2012
Nakladatelství: Knižní klub
Vazba knihy: Vázaná s přebalem

Zajímavá a citlivá knížka o šestnáctileté Hazel, která trpí rakovinou a sblíží se s Augustem, jemuž se podařilo tuto nemoc překonat. Ti dva mladí lidé se výborně doplňují, a navíc je spojuje originální pohled na život i na chorobu, která je postihla. „Nejvtipnější smutný příběh“ je napsán s mimořádným smyslem pro humor a sarkasmus a díky autorovu vypravěčskému talentu vyznívá velmi působivě.

"A já jsem se zamilovala tak, jak člověk usíná: pomalu a pak najednou docela."

Něco ke knize

Hlavní hrdinkou knihy je šestnáctiletá Hazel Grace Lancasterová, kterou ve třinácti letech postihla rakovina

štítné žlázy. Nad rakovinou zvítězila, ale po čase se rakovinové buňky přesunuly na plíce. Dělá jí problémy delší dobu stát, všude nosí kyslíkovou bombu a ví, že zemře. Do školy už nechodí, většinou času tráví nad knížkou Císařský neduh a její přání je, aby se dozvěděla, co se stalo po konci knihy s postavami. Její rodiče ale chtějí, aby navštěvovala podpůrnou skupinu, kde se scházejí lidé s rakovinou, vypráví si své příběhy a říkají, jak se cítí. Hazel je ze skupiny znuděná, do doby, než se v ní objeví nový člen, který doprovází svého kamaráda. Novým mladíkem je Augustus Waters, který překonal rakovinu, ale přišel o nohu.

Oba si jsou až nečekaně podobný, mají stejné názory, smysl pro humor a podobný pohled na svět a svoji nemoc. Jenže má jejich láska vůbec nějakou budoucnost a naději na přežití?

"Jsem granát a jednou vybuchnu a ráda bych, aby bylo co nejmíň obětí, chápeš?"

Moje hodnocení a dojmy

Knihu je velmi těžké hodnotit a napsat svoje pocity. Je to kniha, kterou si musíte přečíst samy, aby jste pochopily...

"Svět není továrna na splněná přání." 

Vůbec to není dějové složitý příběh, kniha popisuje běžné dny nemocné Hazel, ale styl, jakým je to podaný je úžasný. Kniha je opravdu velmi emotivní, smutná. Na druhou stranu je to ale podáno tak, že se usmíváte. Chvilku je Vám do smíchu, na další straně se Vám už chce plakat. Rakovina je podle mě hodně silný téma. Avšak kniha není založená na tom, že hraje hlavně na city a díky tomu je tak úspěšná. Ne, já jsem žádnou slzu neuronila, ale chvilkami mi bylo úzko a bála jsem se konce knihy a co se dočtu na další straně.

Možná Hazel působí optimisticky, že bere svou nemoc s nadhledem. Neustále žertuje, příběh je plný sarkastických poznámek jak od Hazel, tak od Guse. Svou nemoc berou statečně a úplně nerezignují. Ale ani mi nepřijde, že by Hazel byla tolik pozitivní. Ona je totiž realistická, nemaluje si svou nemoc růžové, ví, že umře a naučila se s tím žít.

Jak už jsem psala, kniha je plná silných, emotivních momentů a rozhodně by jste si ji měli přečíst. A i když John Green upozorňuje, že kniha je fiktivní, dokonce i některé léky si vymyslel, stále je to možný a reálný příběh, možná právě proto je kniha tak silná.