Tessa Gratton - Strážkyně krve

Spisovatel: Tessa Gratton
Originální název: The Blood Keeper
Série: Krvavé deníky
Díl: 2.
Počet stran: 368
Rok vydání: 2013
Vydání originálu: 2012
Nakladatelství: Knižní klub
Vazba knihy: Vázaná s přebalem

Pro Mab Prowdovou je krvavá magie stejně přirozená jako dýchání. Ale když jedno její kouzlo omylem probudí mocnou spící kletbu, magie se jí vymkne z rukou – a probuzená kletba ohrožuje jak ji, tak zcela nemagického chlapce Willa, s nímž se Mab postupně sbližuje. Stejně jako v pozoruhodném debutu Magie krve Tessa Grattonová umně propojuje záhady, romantiku a hrůzu a dává jižanskému gotickému románu novou svěžest.

Něco ke knize

Mab patří mezi krvavé čarodějnice, nedokáže si bez magie představit život, je zkrátka její součást. K magii jí přivedla její matka Josephine, Mab ale vychovávala babička Lyn a diákon Arthur v Růžovém domě. Právě po Arthurově smrti se Mab stát další diakonkou a udržovat svět magie v rovnováze. Před svou smrtí Arthur požadoval, aby se Mab zbavila růží, které rostou na dvorku. To se lehce řekne, ale růžový keř není jen tak obyčejný, Mab se proto pokusí růžového ducha spoutat do hliněného panáka, nad kterým se ztratí kontrolu.

Will je naopak úplně obyčejný kluk, který v létě zachránil svojí spolužačku před utonutím. Od té doby ho ale trápí noční můry a na psychické pohodě mu nepřidává ani smrt bratra. Když se jednoho dne rozhodne vydat k onomu jezeru, osud pro něj nachystá setkání s čímsi, co není člověk, ale tělo má z hlíny a listí. Willovi se to podaří zničit a díky panákovi potkává Mab. Will nemá tušení, že se zapletl do něčeho, co zná pouze možná tak z filmového plátna.

Moje hodnocení a dojmy

Po naprosto příšerném prvním dílu s názvem Magie krve jsem se musela hodně nutit do přečtení pokračování. Na druhou stranu jsem si říkala, že horší už to snad ani být nemůže. Co by nemohlo, Tessa Gratton má asi patent na naprosto pitomé příběhy a nepředstavitelnou fantazii.

Strážkyně krve volně navazuje na první díl, přesto myslím, že je třeba si Magii krve přečíst, aby jste pochopili určité detaily v knize. Pokud jste si zamilovali Sillu a Nicka z prvního dílu, párkrát se v ději objeví, takže vážně doporučuji nevynechat první díl. Vlastně doporučuji vynechat oba.

Mab je naprosto nesympatická postava. Sice chápu, že s magií vyrůstala a teď v podstatě bude hlavní čarodějka, ale její sebevědomí bylo tak obrovské, že nešlo si jí oblíbit. Je to nafoukaná, sebestředná holka, která si myslí, že snědla všechnu moudrost světa.

Naopak Will tak špatný nebyl, zkrátka obyčejný kluk, který se zničehonic připletl k magii a zpočátku o ní pochybuje, což je naprosto přirozená reakce.

I strážkyně krve je psána z více pohledů a objevují se tu deníkové zápisky z minulosti, které mě mimochodem bavily v prvním díle. Bohužel tady už nebyly tak čtivé, ale co se týče děje, tak jsou důležité, jelikož vše v závěru vysvětlují.

Až téměř ke konci jsem chtěla knihu hodnotit odpadem, je to prostě neskutečná blbost. Opět holka, která se řeže, k tomu panák z listí a pitomé kletby. Tahle série je za mě jedna z nejhorších, co jsem kdy četla a velmi doufám, že nebude mít pokračování. Jednu hvězdičku dávám za konec, který byl čtivější a trocha napětí se v něm také objevila. I když byl opět přeplácaný a já vrtělou hlavou, byl rozhodně nejčtivější za celou dobu knihy.

Tessa Gratton - Magie krve

Spisovatel: Tessa Gratton
Originální název: Blood Magic
Série: Krvavé deníky
Díl: 1.
Počet stran: 352
Rok vydání: 2013
Vydání originálu: 2011
Nakladatelství: Knižní klub
Vazba knihy: Vázaná s přebalem

Ze středoškolačky Silly se stala po smrti rodičů samotářka a místní podivín. Nick je naopak oblíbený a sebevědomý chlapec, který si však kvůli své minulosti drží od lidí odstup. Oba cítí, že je váže zvláštní pouto - a brzy se ukáže, že mají společnou schopnost provozovat kouzla, která se provádějí pomocí krve. Nick, Silla a její starší bratr Reese experimentují s magií, ale brzy zjišťují, že v ospalém prérijním městečku na ně číhá někdo, kdo v magii krve hledá moc a nesmrtelnost a jehož osud se proplétá historií jejich rodin už dlouhé desítky let...

Něco ke knize

Sila byla normální středoškolačka, ve škole velmi oblíbená a u kluků žádaná. Vše se změnilo v den, kdy její rodiče zemřeli, navíc za situace, kterou Silla odmítá přijmout, její otec by přece matku nikdy nezabil. Silla se naprosto uzavřela do sebe, teď je ta, na kterou si ukazují a špitají, že její otec byl psychicky nemocný.

Silla hledá odpovědi a sílu v knize kouzel, která se jí dostala do ruky a je psána jejím otcem. Je plná zaklínadel a kouzel spokojených s krví. Její starší bratr Reese je k tomuto tématu velmi skeptický, dokud ho Silla nepřesvědčí o tom, co při troše tréninku dokáže pomocí krve.

Při jednom kouzlu na hřbitově je Silla viděna Nickem, který se nedávno přistěhoval. Nick dělá, že nic neviděl a o ničem neví, avšak moc dobře ví, co Silla prováděla a že je to velmi nebezpečné. Postupně Silla zjišťuje, že Nick má stejné schopnosti jako ona a společně mohou provádět kouzla. Magie ale bývá i temná a v městečku se objevil někdo, kdo touží po nesmrtelnosti a k tomu potřebuje právě Sillu.

Moje hodnocení a dojmy

Knihu jsem měla doma už síleně dlouho a stále ne se k ní dostat, přitom když vyšla, tak jsem jí hrozně chtěla. Zaujala mě poměrně hezká obálka a ani anotace nevypadala vůbec špatně. Bohužel to je tak jediné pozitivum na knize. Recenze jsem už chystala asi dva měsíce od přečtení a vůbec se mi do ní také nechtělo.

Mám ráda fantasy, mám ráda magii a kouzla, ale tahle kniha mi naprosto nesedla. Hlavní hrdinka je mi nesympatická a nedokázala jsem pochopit, jak puberťačka naprosto bez problémů dokáže zabít zvíře a odvést z něj krev na svoje čarování. Místy to bylo až nechutné a zvrácené.

Hodně kouzel se odehrává na hřbitově, což je samo o sobě tajemné místo a knize dodává alespoň trochu šmrnc. Jinak to byla jedna velká nuda. Žádné akce, napětí, v podstatě nic. Kniha Vás vůbec nenutí u ní sedět a číst, aby jste věděli, jak dopadne a to je prostě špatně. Postavy jsou hloupé, nesympatické, nudné.

Kniha je psána z pohledu Silly a Nicka a zároveň je doplněná o deníkové zápisky z minulých století od jedné čarodějky, která toužila po moci. Jedině tyhle zápisky mě bavily a za něco stály.

Silla se v podstatě po celou dobu knihy jen řeže, asi jsem na knihu už stará, jelikož mi přijde napsaná jak pro dvanáctileté holky, možná se zájmem v žiletkách. Tím se nechci nikoho dotknout. Raději ohrané upíry, než tohle.