Originální název: Imaginary Friend
Počet stran: 656
Rok vydání: 2020
Vydání originálu: 2019
Nakladatelství: Kalibr
Vazba knihy: Vázaná s přebalem
Napínavý hororový příběh od autora bestselleru Ten, kdo stojí v koutě. Kate Reesovou život naučil, že násilníkovi, co přísahá, jak se polepší, není radno věřit. A tak sebere uprostřed noci svého sedmiletého syna Christophera a společně se vydávají hledat nový život. Cesta je zavede až do malého městečka Mill Grove v Pensylvánii, které je tak odlehlé a zapomenuté, že by je tam nikdy nikdo nehledal. Jenže když necháte jedno nebezpečí za zády, neznamená to, že další na vás už nečeká. A přitom se z počátku zdá, že konečně našli klidné místo k životu. Jenže pak Christopher zmizí. Šest dlouhých dní po něm není ani stopy. Dokud zničehonic nevyjde z lesa na kraji města. Není zraněný, je na něm ale něco divného. Nevrací se totiž sám. V hlavě slyší hlas, který mu napovídá, co má dělat. Hlas, který pro něj má jasný úkol. Christopher musí do Vánoc v lese postavit stromový domek. Pokud to nedokáže, stane se všem v Mill Grove včetně jeho milované maminky něco nepopsatelně strašného...
Imaginární přítel vzbudil ihned po vydání velký rozruch, byl prostě všude a já miluji horory, takže mě kniha nenechala chladnou, i když po přirovnání ke Stephenu Kingovi nadšení trošku opadlo. Tohle většinou značí průšvih, King je prostě jen jeden.
Příběh začíná v době, kdy Kate konečně přestane snášet svého násilnického přítele, sbalí sedmiletého syna Christophera a uteče na maloměsto Mill Grove, kde touží začít od začátku. Jenže Christopher zmizí a po dlouhých šesti dnech najednou vyjde z lesa, nezraněný, na první pohled v pořádku, ale jakoby jiný. Z introvertního dyslektika je téměř génius, navíc oblíbený mezi vrstevníky. A slýchá v hlavě hlas. Hlas Hezkého pána, který mu dává jasné pokyny, musí do Vánoc postavit v lese na stromě domek, jinak se stane něco strašného.
Asi začnu prvně kritikou. Velkým mínusem je délka, kniha má přes šest set stran, je to bichlička a bohužel obzvlášť začátek působí dost vláčně a táhne se, suverenně bych kniha zkrouhla. Dalším kamenem úrazu je již zmiňovaná podoba s Kingem...
Autoři nemají pouze shodné křestní jméno, ale Chbosky se vážně hodně inspiroval a není to jen dojem, sám to v poděkování přiznává. Imaginární přítel je regulerní inspirace romány To, Řbitov zviřátek a dokonce šmrncnutý vibem Stranger Things. Podobnost s Kingem uznávám pouze u jeho syna Joe Hilla, jinak mi ta touha napodobit krále, trošku ruší...
Ale abych jen nekritizovala...Jak jsem zpočátku nebyla nadšená a kniha má hodně much, tak ve výsledku to nebyl takový průšvih. Hlavně ke konci, kdy se začaly dávat dohromady všechny souvislosti a šlo do tuhého, byla kniha neskutečně napínavá, atmosféra perfektně dobře vykreslená, úplně z toho sálal pocit beznaděje a strachu.
