Spisovatel: Lauren Oliver
Originální název: Replica
Série: Replika
Díl: 1.
Počet stran: 456
Rok vydání: 2018
Vydání originálu: 2016
Nakladatelství: CooBoo
Vazba knihy: Vázaná
Lyra: Z dálky vypadá institut na soukromém ostrově poblíž Floridy
poklidně a skoro krásně. Při bližším pohledu byste však narazili na
zavřené dveře a značky upozorňující na biologické nebezpečí. Ve
skutečnosti se tam nachází utajované vědecké středisko, v němž žijí
tisíce replik,
které zde tráví pod vědeckým dohledem celý život. Institut je však
nečekaně napaden a dvěma zkoumaným objektům, dívce Lyře - neboli číslu
24 - a chlapci číslo 72, se podaří uniknout. Společně se vydávají do
neznámého prostředí venku, kde potkají Gemmu, jež se sama vydala na
nebezpečnou cestu. Když se Lyra snaží pochopit, k čemu vlastně Institut
sloužil, odkrývá tajemství, která změní život oběma dívkám.
Gemma: Gemma doposud strávila velkou část svého života po nemocnicích.
Dřív bývala malou, věčně nemocnou holčičkou. Teď je z ní osamělá dívka,
jejíž život ohraničuje domov, škola a její nejlepší kamarádka April.
Poté, co ji téměř unese cizí člověk, začne Gemma zkoumat minulost své
rodiny. Zjistí, že její otec byl zapojen do výzkumu v záhadném
institutu. Aby nalezla odpovědi na své otázky, vydá se na Floridu, kde
narazí na dvě repliky, čísla 24 a 72. Když se snaží pochopit, co se dělo
v institutu, dozví se o sobě i o své rodině děsivé tajemství, které
může zničit vše, co je jí drahé.
Nejsem typický čtenář sci-fi – a přiznám se, že jsem k Replice přistupovala s lehkou obavou. Klonování, utajené laboratoře a genetické experimenty nejsou úplně moje čtenářská komfortní zóna. Ale nakonec mě kniha velmi příjemně překvapila. Nejen obsahem, ale i formou – Lauren Oliver tady vsadila na netradiční způsob vyprávění a ten zafungoval výborně. Dvě hlavní postavy, dva oddělené příběhy – a dvě záložky, které mi při čtení opravdu udělaly radost.
Kniha se skládá ze dvou samostatných, paralelně běžících příběhů – Lyry a Gemmy. Oba lze číst zvlášť, každý z jedné strany knihy. Můžeš se rozhodnout číst jeden celý a pak druhý, nebo střídat kapitoly – každá volba nabízí jiný čtenářský zážitek. A právě tahle hravost a možnost volby mě opravdu bavila.
Lyra je replika – klon vyrobený v tajném zařízení Haven. Nikdy nepoznala nic jiného než sterilní prostředí laboratoře, pozorování, testování a přísnou kontrolu. Spolu s dalšími „replikami“ žije bez skutečné identity, bez svobody, bez příběhu. Když se jí naskytne příležitost utéct, začne objevovat nejen svět venku, ale i sama sebe.
Gemma žije „venku“, ve světě běžných lidí, ale i ona je nějakým způsobem propojena s Havenem – i když o tom dlouho nemá tušení. Je to outsiderka, nemocná, často chráněná přehnanou rodičovskou péčí. Když začne pátrat po pravdě o své rodině a tajemstvích z minulosti, dostane se k děsivým zjištěním, která ji spojí s Lyrou víc, než by čekala.
Obě dějové linky se nakonec protínají a tvoří jeden silný příběh – o identitě, o lidskosti, o tom, co vlastně znamená být „skutečný“.
Tohle je rozhodně nejsilnější prvek celé knihy. Dvě paralelní vyprávění nejsou jen trik – opravdu obohacují příběh. Každá hrdinka vidí svět jinak, každá má jiné informace, jiný úhel pohledu. A teprve když čtenář projde oběma stranami, začne chápat celou pravdu. Je to trochu jako puzzle, které se skládá až napodruhé.
Text je čtivý, styl Lauren Oliver je svižný a srozumitelný. Přestože jde o sci-fi, kniha se zaměřuje spíš na osobní rovinu – není zahlcená odbornými termíny nebo technickými detaily. Což pro mě jako „nesci-fi čtenáře“ bylo příjemné.
Gemma i Lyra jsou obě propracované, zajímavé a odlišné. Gemma je realistická dívka s pochybnostmi, tělem, které jí vždy nesloužilo, a touhou po odpovědích. Lyra je naproti tomu „vytvořená“, ale paradoxně často působí lidštěji než lidé kolem ní. Jejich kontrast je výborně napsaný – a přestože mají různé příběhy, sdílejí stejnou otázku: Kdo jsem a kam patřím?
Vedlejší postavy zůstávají trochu méně výrazné, ale v kontextu příběhu to nevadí – hlavní těžiště stojí na obou dívkách a jejich vývoji.
Replika je kniha o identitě. O tom, co z nás dělá lidské bytosti. Je to krev? Paměť? Vztahy? Volby? Příběh? Lauren Oliver zkoumá tyto otázky bez moralizování, spíš formou pozorování a konfrontace. Nechává čtenáře, aby si sám určil hranici mezi „vytvořeným“ a „skutečným“.
Zároveň kniha tematizuje manipulaci, strach z odlišnosti a potřebu někam patřit. A i když pracuje s dystopickými prvky, zůstává především příběhem dvou dívek, které se snaží pochopit, kdo vlastně jsou.
Replika mě překvapila. Nečekala jsem, že mě zaujme, ale velmi rychle mě vtáhla a zanechala ve mně víc, než jsem čekala. Není to jen sci-fi – je to velmi lidský příběh o hledání vlastní identity, vyprávěný chytře a čtivě. Forma „dvou knih v jedné“ není samoúčelná – je to promyšlené a dobře zpracované.
Pro mě to byla výjimečná čtenářská zkušenost, především tím, jak nenápadně, ale důsledně kniha rozkrývá morální a etické otázky – a nechává čtenáře přemýšlet ještě dlouho po dočtení.
