Zobrazují se příspěvky se štítkemKalibr. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemKalibr. Zobrazit všechny příspěvky

Stephen Chbosky - Imaginární přítel


Spisovatel: Stephen Chbosky
Originální název: Imaginary Friend
Počet stran: 656
Rok vydání: 2020
Vydání originálu: 2019
Nakladatelství: Kalibr
Vazba knihy: Vázaná s přebalem

Napínavý hororový příběh od autora bestselleru Ten, kdo stojí v koutě. Kate Reesovou život naučil, že násilníkovi, co přísahá, jak se polepší, není radno věřit. A tak sebere uprostřed noci svého sedmiletého syna Christophera a společně se vydávají hledat nový život. Cesta je zavede až do malého městečka Mill Grove v Pensylvánii, které je tak odlehlé a zapomenuté, že by je tam nikdy nikdo nehledal. Jenže když necháte jedno nebezpečí za zády, neznamená to, že další na vás už nečeká. A přitom se z počátku zdá, že konečně našli klidné místo k životu. Jenže pak Christopher zmizí. Šest dlouhých dní po něm není ani stopy. Dokud zničehonic nevyjde z lesa na kraji města. Není zraněný, je na něm ale něco divného. Nevrací se totiž sám. V hlavě slyší hlas, který mu napovídá, co má dělat. Hlas, který pro něj má jasný úkol. Christopher musí do Vánoc v lese postavit stromový domek. Pokud to nedokáže, stane se všem v Mill Grove včetně jeho milované maminky něco nepopsatelně strašného...




Imaginární přítel vzbudil ihned po vydání velký rozruch, byl prostě všude a já miluji horory, takže mě kniha nenechala chladnou, i když po přirovnání ke Stephenu Kingovi nadšení trošku opadlo. Tohle většinou značí průšvih, King je prostě jen jeden.

Příběh začíná v době, kdy Kate konečně přestane snášet svého násilnického přítele, sbalí sedmiletého syna Christophera a uteče na maloměsto Mill Grove, kde touží začít od začátku. Jenže Christopher zmizí a po dlouhých šesti dnech najednou vyjde z lesa, nezraněný, na první pohled v pořádku, ale jakoby jiný. Z introvertního dyslektika je téměř génius, navíc oblíbený mezi vrstevníky.

A slýchá v hlavě hlas. Hlas Hezkého pána, který mu dává jasné pokyny, musí do Vánoc postavit v lese na stromě domek, jinak se stane něco strašného.

Asi začnu prvně kritikou. Velkým mínusem je délka, kniha má přes šest set stran, je to bichlička a bohužel obzvlášť začátek působí dost vláčně a táhne se, suverenně bych kniha zkrouhla. Dalším kamenem úrazu je již zmiňovaná podoba s Kingem...

Autoři nemají pouze shodné křestní jméno, ale Chbosky se vážně hodně inspiroval a není to jen dojem, sám to v poděkování přiznává. Imaginární přítel je regulerní inspirace romány To, Řbitov zviřátek a dokonce šmrncnutý vibem Stranger Things. Podobnost s Kingem uznávám pouze u jeho syna Joe Hilla, jinak mi ta touha napodobit krále, trošku ruší...

Ale abych jen nekritizovala...Jak jsem zpočátku nebyla nadšená a kniha má hodně much, tak ve výsledku to nebyl takový průšvih. Hlavně ke konci, kdy se začaly dávat dohromady všechny souvislosti a šlo do tuhého, byla kniha neskutečně napínavá, atmosféra perfektně dobře vykreslená, úplně z toho sálal pocit beznaděje a strachu.

C. J. Tudor - Kříďák

Spisovatel: C. J. Tudor 
Originální název: The Chalk Man
Počet stran: 320
Rok vydání: 2018
Vydání originálu: 2018
Nakladatelství: Kalibr
Vazba knihy: Vázaná s přebalem

Všichni máme tajemství. Před některými utíkáme, ale ona si nás najdou. A některé hry končí vždycky stejně… Mysteriózní thriller Kříďák je tu – a nedá se před ním utéct.
Cítíte to v lese, ve škole i na hřišti, cítíte to v domech a v lunaparku. Cítíte to na většině míst v malém městečku Anderbury… strach, že vás ně
kdo nebo něco sleduje. Začalo to na pouti roku 1986, kdy se stala ta nehoda. Toho dne potkal dvanáctiletý Eddie pana Hallorana – pana Křídu. Ten přivedl Eddieho na myšlenku nevinné hry pro něj a partu jeho přátel: za pomoci křídových kreseb si mohli nechávat vzkazy. Byla to docela zábava – dokud je křídoví panáčci nedovedli k tělu. Mrtvému dívčímu tělu, rozřezanému na kousky. Tahle událost se jim nesmazatelně vryla do nočních můr. A třicet let poté najdou v dopisních schránkách záhadnou obálku – s panáčkem a kusem křídy. Strašáci z dětských let totiž možná stále dokážou zabíjet.

Něco ke knize

Anderbury je malé a poklidné městečko a právě taková skrývají snad ta největší tajemství a nejhorší kostlivce ve skříni. Eddieho s kamarády pojí silné přátelství a vlastně normální dětství, alespoň do doby, než se na pouti stane nehoda a Eddie se zde seznámí s novým učitelem Halloranem, panem Kříďou.

Pan Kříďa přivede Eddieho na myšlenku nové hry, kdy si s chlapci může psát vzkazy pomocí barevných kříd a panáčků. Hra se okamžitě ujme a zpestří běžné dny. Jenže jednoho dne celou partu zavedou panáčci do lesa, kde najdou mrtvé tělo dívky. O třicet let později, kdy se snaží na vše zapomenout, se ve schránce objeví dopis, ve kterém je barevná křída.


Moje hodnocení a dojmy

Kříďák je kniha, které se v posledních měsících nedalo utéct a to i v případě, že tenhle žánr jde naprosto mimo Vás, byla zkrátka všude. Já ji dostala od bráchy k Vánocům a moc mě potěšila a v podstatě ihned se do ní pustila.

Slibovala jsem si od ní hodně, fakt hodně. Má výborné recenze, velmi poutavou anotaci, která nabuzuje dojem, že se bude jednat o pořádný a originální horor. A chválí ji sám mistr hororu, Stephen King, což mě nalákalo ještě více.

Bohužel anotace strašně zkresluje a Vy dostanete něco úplně jiného, než co čekáte, alespoň u mě to tak bylo. Už na začátku přišlo celkem zklamání, protože jsem okamžitě pochopila, že o horor se určitě jednat nebude a dostaví se jen thriller, kde v žádném případě nejsou oživlí křídoví panáčci.

V příběhu se prolínají dvě časové linky, které vypráví Eddie. Máme tu Eddieho ve středních letech, který učí, trošku víc pije a bydlí pouze se spolubydlící. Druhou časovou linku má opět na svědomí Eddie, který vzpomíná na dětství a onu dobu, kdy se to všechno tak pokazilo.

Autorka se strašně inspirovala právě u Stephena Kinga, možná až moc. Parta kamarádů, jeden zaostalý, jeden vůdce, šprt či zneužívaná dívka a máme tu jasný román To. A není to jediná inspirace, našla jsem v Kříďákovi mnohem více Kingových děl.

Rozhodně se nejedná o špatnou knihu, je to čtivé a zvládla jsem ji přelouskat do dvou dnů. Na druhou stranu jsem čekala strašně moc a hlavně něco jiného a to se mi nedostalo. Podle mě nebyl plně využit její potenciál a originalita.

Co ale musím pochválit, tak konec. Rozuzlení mě ani v nejmenším nenapadlo a posledních několik kapitol bylo vážně napínavých a dramatických.