Série: Dvůr trnů a růží
Díl: 4.
Počet stran: 728
Rok vydání: 2022
Vydání originálu: 2021
Nakladatelství: CooBoo
Vazba knihy: Brožovaná
Čtvrtý díl bestsellerové série Dvůr trnů a růží
Nesta Archeron se marně snaží zapomenout na hrůzy války a vydobýt si své místo mezi vznešenými vílami. Na Nočním dvoře navíc stále potkává Cassiana, který ji přivádí k zuřivosti… a zároveň ji nebezpečně přitahuje. Mezitím zrádné lidské královny ohrožují křehký mír a jejich plány zhatí možná jen to, že se Nesta s Cassianem postaví své temné minulosti. Oba se budou muset utkat s démony všeho druhu, aby našli přijetí – a uzdravení – v náruči toho druhého.
Jedna z velmi očekávaných knih letošního roku, tahle série se činí obrovské oblibě a věřím, že fanoušci se nemohli dočkat. Upřímně, já mám, nebo jsem měla, se sérií komlikovanější vztah. To velké nadšení jako u ostatních se u mě bohužel nekonalo. U každého nového dílu jsem byla zmatená, nepamatovala si děj a příběh zas tolik neprožívala, i když jsem musela uznat, že postavy jsou skvěle vykreslené a na sérii velkým plusem.
Zaujala mě až novela, která se odehrává mezi třetím a čtvrtím dílem a která oproti klasickým dílům zas tak dobře hodnocení nebyla, já z ní byla ovšem nadšená a možná i díky ní jsem se docela těšila, až otevřu stránky nově vydaného čtvrtého dílu.

Pomalu vše nabíhalo, nebo minimálně jsem se začetla i díky neustálým popisům, co všechno se vlastně stalo. Nebylo to vůbec na škodu, naopak, tady jsem opravdu uvítala, že se události z minuých dílů v knize zmiňují.
Tentokrát se kniha nezaměřuje na Feyre, ale na její sestru Nestu, která byla proti své vůli vhozena do Kotlíku a stala se tak vznešenou vílou, navíc s obrovskou mocí, kterou Kotlíku během své přeměny sebrala. Na hrůzy války se snaží zapomenout s litry alkoholu a cizími muži. To se Feyre přestane líbit a než se Nesta stačí úplně zničit, nechá ji přestěhovat do Domu větrů, kde bude pomáhat v knihovně kněžkám a za pomoci illyrijského bojovníka Cassiana se musí podrobit vojenskému výcviku.
Nesta působí velmi bezcitně, chladně a ač se s Cassianem od první chvíle přitahují, dává mu jasně najevo, že vycvik a vše kolem neabsolvuje dobrovolně, Cassiana jen uráží a kope kolem sebe. Vlastně Nesta je naprosto nesnesitelná a povahově hrozná postava, ale já si ji svým způsobem oblíbila, dokonce hodně oblíbila a bavilo mě sledovat, jak se vyvíjí a docela jsem ji i chápala. Byla raněná nejen fyzicky, ale i psychicky a zkrátka se s tím vyrovnávala po svém. Přesto ji nelze upřít statečnost, bojovnost a cílevědomost.
Skvělé byly i další postavy v podobě Gwyn, která pracuje v knihovně a má své vnitřní démony z minulosti, to samé Illyrijka Emerie s potrhanými křídly. Postavy jsou v knize opět na jedničku, každá má svoji osobnost, dobře propracovanou a žádná Vám nebude jedno.
Díky hate/love vztahu mezi Nestou a Cassinem nechybí romantická linka, romantická určitě, ale zároveň se autorka nebála knihu pořádně okořenit, takže o erotické scény tu není vůbec nouze. Je jich spousta, ale vůbec mě nerušily v příběhu, byly super popsané, to erotické napětí dodalo knize ještě větší šmrnc.
Já jsem naprosto nadšená, bavily mě postavy, i to, kam se příběh ubírá a vysvětlení Nestiny moci, velká hitparáda. V knize je všechno, napětí, romantika, akční a krvavější scény, ale i dojemné momenty plné bolesti.

Moc děkuji internetovému knihkupectví knihcentrum.cz za poskytnutí recenzního výtisku. Knihu si můžete zakoupit zde.
Sarah J. Maas - Dvůr mrazu a hvězd | RC review
Spisovatel: Sarah J. Maas
Originální název: A Court of Frost and Starlight
Série: Dvůr trnů a růží
Díl: 3.5
Počet stran: 224
Rok vydání: 2018
Vydání originálu: 2018
Nakladatelství: CooBoo
Vazba knihy: Brožovaná
Novela odehrávající se mezi třetím a čtvrtým dílem bestsellerové young adult série Dvůr trnů a růží.
Feyre, Rhysand a jejich nejbližší přátelé pracují na obnově Nočního dvora i válkou zničené země. Ačkoli lidské královny i vílí vládci kují pikle, ve Velarisu alespoň na chvíli nastala sváteční atmosféra. Blíží se totiž oslavy zimního slunovratu. A právě v okamžicích klidu a míru se ukáže, že některé rány ještě nejsou úplně zahojené… Feyre čeká dlouhá cesta plná napětí, vášně, intrik a politikaření, než opravdu zavládne mír.
Docela mě překvapilo, že novela u nás byla přeložena, protože mi přijde, že různé mezidíly u nás právě vycházejí opravdu jen výjimečně, přitom v originále jsou běžnou součástí sérií.
Je po bitvě, země je zničená a duše všech také utrpěly velké ztráty. Blíží se ale zimní slunovrat, což vždy byl velký důvod k oslavě a nejinak tomu bude i letos, protože všichni potřebuji alespoň doušek té sváteční atmosféry.

Uznávám, příběhově se díky knize nikam nehneme a klidně by se série bez ní obešla, ale tohle bylo vážně dobré. Ač se děj nehne, tak určitě lehce nastiňuje, co by se mohlo dít dále.
Příběh není vyprávěn pouze z pohledu Feyre a Rhysanda, ale kapitoly jsou věnovány i jiným postavám, což se mi líbilo.
Hezky tu je propracována a přiblížena
psychologie postav. Většina utrpěla velké šrámy na duši a i díky tomu,
že je kniha psána z více pohledů, tak se bez problému do všech vcítíte.
Kniha je plná lásky, Feyre se stává vážně skvělou vládkyni, která má jasné cíle a ač by ráda trávila čas především s Rhysandem a on s ní, tak myslí i na členy dvora, kterým chce dát lepší budoucnost a Rhysand si též uvědomuje, že Feyre potřebuje prostor.
Hodně jsem zvědavá, kam se bude ubírat život sester a Luciena, kterému zas přicházím na chuť. Naopak z Tamlina je zoufalá troska, avšak věřím, že důležitou roli ještě sehraje, ať už v dobrém či zlém.
Dvůr mrazu a hvězd se mi rozhodně líbil ze všech dílů nejvíce. Tohle čtení jsem si poprvé vážně užila. Za mě to je strašně milé, citlivé a dojemné čtení. Byla jsem úplně rozněžněná.
Moc děkuji internetovému knihkupectví knihcentrum.cz za poskytnutí recenzního výtisku. Knihu si můžete zakoupit zde.
Sarah J. Maas - Dvůr křídel a zmaru | RC review
Spisovatel: Sarah J. Maas
Originální název: A Court of Wings and Ruin
Série: Dvůr trnů a růží
Díl: 3.
Počet stran: 720
Rok vydání: 2018
Vydání originálu: 2017
Nakladatelství: CooBoo
Vazba knihy: Brožovaná
Feyre se vrátila na Jarní dvůr, odhodlaná získat informace o Tamlinových manévrech a jeho spolupráci s Hybernem. Aby to udělala, musí se zapojit do smrtícího tance podvodů – a v něm může jeden chybný krok přivodit zkázu nejen jí, ale i celému světu. Feyre čeká nesnadné rozhodnutí, komu z oslnivých a smrtících Vladařů věřit...
Troufám si tvrdit, že Sarah J. Maas je v současnosti jednou z nejoblíbenějších autorů. Její knihy vyskakují stále všude a většina je miluje. Já se prozatím do této skupiny čtenářů neřadím. Skleněný trůn jsem ještě číst nezačala, avšak mám ho v plánu. Co mám ovšem rozečteno, tak Dvůr trnů a růží a ten mě úplně nepřesvědčil, proto mi i trvá, než se vždy k dalšímu dílu dostanu.
Pokud jste na tom přesně naopak a chystáte se na tuto sérii, tak zde můžete sehnat první díl za hezkou cenu nebo rovnou můžete mrknout na box.
Miluji pohádky a miluji jejich retellingy, navíc Kráska a zvíře patří mezi moje nejoblíbenější, ale asi jsem od této série čekala mnohem víc. Velmi sympatické mi jsou postavy a nejlepší z celé knihy vždy bývá konec.
Na začátku mám naopak vždy problém se chytit a ani tady to nebylo jinak. Začala jsem číst a byla jsem úplně ztracená, všechny události z předchozího dílu jsem naprosto zapomněla, což bohužel svědčí i tom, že se mi série pod kůži až tak nevryla.

Král Hybernu vlastní kotlík a má v úmyslu zbourat Zeď mezi vílím světem a lidmi. Válka je na spadnutí a zastavit krále Hybernu nebude jen tak.
Jak jsem psala výše, na knize jsou super postavy. Feyre je bojovnice každým coulem, je chytrá, statečná, rodina je pro ni vším, ale zároveň zvládne být nelítostivá, když je to potřeba. I z Rhysanda se vyklubal velký sympaťák a nejinak tomu je u vedlejších postav.
Kniha je pořádná bichlička, má přes 700 stránek, ale překvapivě se mi četla moc dobře, avšak mi přijde, že by se dal příběh docela osekat a zkrátit, protože na těch sedmi set stránkách se toho zas tolik nestalo a příběh se vlekl.
Hodně prostoru bylo věnováno Feyre a Rhysandovi a jejich vztahu, překvapivě mě to nerušilo a knížka byla hezky romantická. Nechyběla dokonce erotika, která též nerušila a popsána byla dobře, čtivě.
Dvůr křídel a zmaru se četl plynule, docela i rychle, ale v podstatě se toho dělo nejvíce opět zas až ke konci, kdy jsem byla dokonce dojatá a fakt četla se zaujetím, jinak to bylo neustálé omílání toho samého.
Nějakým nedopatřením jsem si ovšem myslela že se jedná o závěrečný díl a po tomto dílu mě čeká už jen krátká novela a tím sérii uzavřu. No bohužel, chystá se další pokračování. Sice prostor pro pokračování tam je, ale v klidu by se dal příběh i uzavřít.
Určitě si ráda přečtu další díly, ale stále si stojím za tím, že fanoušek této série nikdy ze mě nebude.

Knihu si můžete zakoupit zde.
Sarah J. Maas - Dvůr mlhy a hněvu | RC review
Originální název: A Court of Mist and Fury
Série: Dvůr trnů a růží
Díl: 2.
Počet stran: 664
Rok vydání: 2017
Vydání originálu: 2016
Nakladatelství:CooBoo
Vazba knihy: Brožovaná
Feyre přežila střet s Amaranthou a vrátila se na Jarní dvůr. Avšak ani zde nemá klidu, protože ji neustále pronásledují vzpomínky na to, co musela udělat, aby osvobodila Tamlina i jeho lid.
A stejně tak nemůže zapomenout ani na smlouvu s Rhysandem, s kterým má strávit jeden týden v měsíci. Ač je nyní vznešenou vílou, srdce má stále lidské. A navíc si postupně uvědomuje, že na obzoru se objevuje ještě mnohem větší zlo, než jaké kdy zažila. A tak zatímco se snaží vyznat v zákrutech vílího života, zjišťuje, že její role zachránkyně ještě neskončila. Avšak dokáže se vyrovnat s nebezpečím, které se k ní blíží?
Něco ke knize
Feyre porazila Amaranthu, čímž zachránila celou říši víl a sama se stala vílou. Místo oslav míru ale neví, co se sebou. Nejen, že se snaží ovládnout svoje nové schopnosti, ale trápí ji i děsivé noční můry. Dobře na tom není ani fyzicky. Navíc Prythianem se šíří zvěsti, že se schyluje k válce.Feyre nechce stát stranou, ale Tamlin si z ní udělal klenot, který je třeba chránit a to Feyre vůbec neprospívá. Naopak, je plná smutku, hněvu a nejistoty. Útěchu překvapivě nachází v dohodě s Rhysandem, u kterého musí podle slibu trávit jeden týden v měsíci.
Moje hodnocení a dojmy
Ač pro mě byl první díl obrovským zklamáním, rozhodně jsem příběh nezavrhla a na pokračování se docela i těšila. Zvlášť po tolika výborných recenzích a vysokém hodnocení, jaké kniha má. Kniha je pořádná bichle, takže jsem pevně doufala, že se nebudu nudit jako u prvního dílu a začtu se, protože jinak nevím, jak bych víc jak šest set stránek přečetla.Přelouskala jsem je ale bez problému, dokonce lépe, než jsem myslela. Během necelých čtyř dnů byla kniha dočtená. Menší problém byl hned na začátku, jelikož mi došlo, že jsem nějaké ty detaily pozapomněla a pak se v tom trochu plácala. Tedy detaily, vypadly mi celkem důležité informace, ale nakonec jsem se chytla a četlo se mi lépe.
Rozhodně si ale nemyslím, že je kniha kdovíjaký zázrak. Bavila mě, neříkám, že ne, ale nechápu ten velký humbuk kolem ní a to vysoké hodnocení. Na databázi knih 97%? Naprosto nerozumím tomu, kde to tahle série bere. Asi patřím mezi malé procento čtenářů, kterým se nedostala vyloženě pod kůži.
Občas jsem se ztrácela ve jménech, těch postav tam je šíleně moc a některá jména mi přišla podobná, takže i ke konci jsem si občas nedokázala přirazit jméno k postavě, ale budiž, jsem zkrátka na jména hrozná.
Kniha mě ale nenudila, to určitě ne. Bavilo mě sledovat hlavně vztah mezi Feyre a Rhysandem. Zrovna Rhysanda jsem si dost oblíbila, sympaťák s charakterem. Naopak Tamlin se tu projevil jako naprostý pitomec. I moje sympatie k Lucienovi docela ochladly.
Na své si určitě přijdou příznivci lechtivých scén, tentokrát se s tím autorka moc nemazlila a pěkně knihu okořenila. A musím uznat, že se jí to povedlo, erotické scény nepůsobily vulgárně, ale přesně tak, jak měly.
Opět jsem plná rozporů. Na jednu stranu je příběh dost natahován, kor když uvážíme, kolik každá kniha má stran. Na tu druhou stranu, asi bych nic nedokázala osekat. Jak jsem psala výše, nenudila jsem se, čtení mě bavilo, ale už teď vím jistě, že se série rozhodně nezařadí na seznam mých oblíbených.
Jsem ale nadšená z konce. Posledních několik stran jsem nedokázala knihu odložit a hltala stránku za stránkou. Závěr je maximálně povedený, napínavý a Feyre jsem tu naprosto žrala. Díky tomu se moc těším na pokračování.
Sarah J. Maas - Dvůr trnů a růží | RC review
Originální název: A Court of Thorns and Roses
Série: Dvůr trnů a růží
Díl: 1.
Počet stran: 440
Rok vydání: 2016
Vydání originálu: 2015
Nakladatelství:CooBoo
Vazba knihy: Brožovaná
Úžasný a mrazivý příběh na motivy příběhu Krásky a Zvířete. Když devatenáctiletá lovkyně Feyre zabije v lese vlka, odvleče ji podivný tvor do svého doupěte, které se ukáže být jiným světem. Tam zjišťuje, že únosce není zvíře, ale Tamlin – jedna z nesmrtelných bytostí, které kdysi vládly světu. Nenávist se postupně mění v lásku a Feyre musí přijít na způsob, jak zachránit tajuplný svět i svého únosce.
Něco ke knize
![]() |
Zdroj |
Blízko hranic stojí vesnička, ve které žije Feyre se svými dvěmi sestrami a otcem. Na smrtelné posteli své matce slíbila, že se o rodinu postará a tak ji nezbývá nic jiného, než snášet sestry, které se zasekly v lepším životě a otce, který naopak život vzdal. Chudoba, zima a hlad jednoho dne zavede Feyre na lov až do hlubokého lesa, kam by se jinak nevydala. Kromě laně narazí i na vlka, kterého se jí povede zastřelit, avšak brzy se to ukáže jako osudová chyba.
K Feyre domu vtrhne rozlícený netvor, který za zabitého přítele žádá náhradu, samotnou Feyre, kterou vezme s sebou do říše do víl, na Jarní dvůr. Zde Feyre začíná žít nový život a i když se zpočátku vzpouzí, pomalu pociťuje, že její únos se stal spíše spásou. Proto ji nemůže být jedno nákaza, která se šíří světem víl.
Moje hodnocení a dojmy
Kniha je pěkná bichle, má přes čtyři sta stran a já se většinu těch stran strašně nudila. Vůbec se mi nedařilo se začíst. Kniha se mi četla neuvěřitelně špatně, takhle dlouho jsem u knihy nebyla zaseklá ani nepamatuji. Vůbec mi nedělalo problém knihu zavřít, naopak spíše byl problém ji zas otevřít.
Feyre je jako hrdinka ale sympatická. Velmi jsem ocenila, že se nejednalo o žádnou hloupou puberťačku, která si myslí, že se kolem ní točí celý svět. Naopak Feyre je vyspělá a kvůli životu, jaký vede, se z ní stala statečná, rozumná a skromná holka, která se umí postarat nejen o sebe, ale i o rodinu, která ji nedokáže docenit.
Ani hlavní víly nebyly špatné. S Tamlinem jsem žádný problém neměla a jeho přítelem Lucienem už vůbec, ten mi snad sedl ještě více. Líbila se mi jeho odtažitost a suchý humor. Příběh Krásky a zvířete zná snad každý, takže je naprosto jasné, kam celý příběh bude směřovat. Avšak sbližování Feyre a Tamlina je hodně pozvolné. Rozhodně se nejedná o náhlé a obrovské vzplanutí, hrdinové kolem sebe chodí spíše po špičkách.
Začetla jsem se až hodně za půlkou, kdy kniha začala být konečně pořádně akční. Nejvíce se mi líbil konec s úkoly a přesladkou zamilovaností postav. Sarah J. Maas sice stvořila krásný svět plný nadpřirozených bytostí, setkání s nimi mě bavilo, ale jinak se mi kniha opravdu špatně četla.
Hodnocení není vůbec jednoduché a dlouho jsem nad ním přemýšlela. Dvě hvězdičky jsou málo, ale tři mi zas přijdou moc. Asi jsem čekala víc, než se mi dostalo. Pokračování si určitě přečtu a budu doufat, že mě chytí více než první díl.
Kiersten White - Jednou provždy
Spisovatel: Kiersten White
Originální název: Endlessly
Série: Paranormálové
Díl: 3.
Počet stran: 400
Rok vydání: 2012
Vydání originálu: 2012
Nakladatelství: Fortuna Libri
Vazba knihy: Vázaná
To ale není jediný problém, který Evie trápí. Evie jakožto prázdná je jediná, která může otevřít bránu a pomoci se vrátit paranormálům zpět do jejich světa. Temná královna má s Evie ovšem svoje plány a tak když si pro ni přijde, Lease se obětuje, změní svoje mimikry a nechá se odvést místo ní. Evie je nucená spolupracovat s Jackem a úhlavním nepřítelem Rethem a dostat Lease zpátky.
A stalo se, poslední dl je úrovni prvního, možná dokonce ještě o chlup lepší. Evie je stále stejná, statečná puberťačka, která se potýká s hromadou paranormálních problémů, ale přesto neztrácí smysl pro humor a chrlí jednu sarkastickou hlášku za druhou.
V knize je ale více nových postav. Tou první je rozhodně nová supervizorka MAZP, která po Evie požaduje, aby se vrátila to agentury na plný úvazek. Nesympatická ženská už od prvního řádku. Paranormálové po Evie chtějí, aby jim otevřela bránu do jejich světa, všichni se shromažďují na jednom místě, takže kromě několika známých se seznámíme i s pár novými paranormály, kteří rozhodně stojí za to.
Kniha je od začátku nabitá akcí, oproti předchozí knize, která naprosto postrádala děj, je tohle zase plné akce, napětí a nečekaných zvratů.
Jednou provždy se vážně povedla, bavila mě od začátku do konce. Navíc byla i dojemná a zkrátka měla vše, co má podobná kniha mít. Až je mi líto, že série končí. Určitě ji můžu doporučit. Není to nic náročného, ale myslím, že to zaujme, pobaví a o to jde. Budu doufat, že autorce vyjdou i další knihy, ráda si je přečtu.
Originální název: Endlessly
Série: Paranormálové
Díl: 3.
Počet stran: 400
Rok vydání: 2012
Vydání originálu: 2012
Nakladatelství: Fortuna Libri
Vazba knihy: Vázaná
Poslední kniha z trilogie Paranormálové nás opět zavede do kouzelného a nebezpečného světa Evie Greenové. Z počátku vše vypadá idylicky, hlavně její vztah s Leasem. To by jí ale nesměla ničit život MAZP… Od chvíle, kdy se jí objeví pracovníci MAZP u dveří, vše se obrátí k horšímu. Eviina kamarádka Raquel je ve velkém nebezpečí. Celý paranormální svět na dívku tlačí, aby se rozhodla, zda pomůže Světlé královně a všem paranormálům, kteří chtějí, vrátit se do jejich světa. Toto rozhodnutí není jen tak, možná by se nikdy nedokázala rozhodnout, kdyby se neobjevil Reth
Něco ke knize
Evie prostě nikdy nebude mít normální život středoškolačky. MAZP má nové vedení, které po Evie žádá, aby se vrátila na své místo v plné parádě. Domluva, kterou měla s Raquel už neplatí, MAZP má mnohem větší požadavky. Evie odmítá spolupracovat s kýmkoliv jiným než s Raquel.To ale není jediný problém, který Evie trápí. Evie jakožto prázdná je jediná, která může otevřít bránu a pomoci se vrátit paranormálům zpět do jejich světa. Temná královna má s Evie ovšem svoje plány a tak když si pro ni přijde, Lease se obětuje, změní svoje mimikry a nechá se odvést místo ní. Evie je nucená spolupracovat s Jackem a úhlavním nepřítelem Rethem a dostat Lease zpátky.
Moje hodnocení a dojmy
Závěrečný díl trilogie Paranormálové se nijak zvlášť neliší od předchozích dílů. Druhý díl se mi ovšem tolik nelíbil a strašně jsem doufala, že ten třetí, poslední, to napraví a já budu moci sérii označit za velmi povedenou a čtivou.A stalo se, poslední dl je úrovni prvního, možná dokonce ještě o chlup lepší. Evie je stále stejná, statečná puberťačka, která se potýká s hromadou paranormálních problémů, ale přesto neztrácí smysl pro humor a chrlí jednu sarkastickou hlášku za druhou.
V knize je ale více nových postav. Tou první je rozhodně nová supervizorka MAZP, která po Evie požaduje, aby se vrátila to agentury na plný úvazek. Nesympatická ženská už od prvního řádku. Paranormálové po Evie chtějí, aby jim otevřela bránu do jejich světa, všichni se shromažďují na jednom místě, takže kromě několika známých se seznámíme i s pár novými paranormály, kteří rozhodně stojí za to.
Kniha je od začátku nabitá akcí, oproti předchozí knize, která naprosto postrádala děj, je tohle zase plné akce, napětí a nečekaných zvratů.
Jednou provždy se vážně povedla, bavila mě od začátku do konce. Navíc byla i dojemná a zkrátka měla vše, co má podobná kniha mít. Až je mi líto, že série končí. Určitě ji můžu doporučit. Není to nic náročného, ale myslím, že to zaujme, pobaví a o to jde. Budu doufat, že autorce vyjdou i další knihy, ráda si je přečtu.
Kiersten White - Nikdo není bez viny
Spisovatel: Kiersten White
Originální název: Supernaturally
Série: Paranormálové
Díl: 2.
Počet stran: 352
Rok vydání: 2012
Vydání originálu: 2011
Nakladatelství: Fortuna Libri
Vazba knihy: Vázaná
Byt sdílí s upírkou Ariannou a i když se snaží s ní vycházet, není to vůbec lehké, vždyť dříve takové zatýkala a nyní má kolem sebe paranormálů až až, ať už doma či v práci. Když se proto s Evie spojí Raquel a požádá ji o spolupráci, Evie moc dlouho neváhá.
Sama si stanoví podmínky, práci bude brát jen takovou, kterou bude chtít a nechce cestovat vílími stezkami. Leasovi se tohle nelíbí a tak Evie jedná za jeho zády. Od doby, kdy vzala tuhle práci, ji ale jde neustále o život.
Problémem zde je normální život, do kterého se Evie snaží zapojit. Její běžné starosti se školou mě nebavily, neustále si stěžovala na tělocvik a mě to vadilo. Její dřívější život v agentuře byl rozhodně zajímavější. Lidské problémy mě nudily.
Přesto zde Evie může působit dospěleji. A také nerozhodněji. Leasovi v jednom kuse lhala a něco tajila. Vílu Retha nenávidí, ale zároveň se jí nedaří držet si od něj pořádný odstup. Evie byla hodně zbrklá, nerozhodná, prostě jako vyměněná. Na druhou stranu Leas začal být rozkazovačný a já se možná ani nedivím, že mu Evie raději pravdu tajila.
Druhý díl postrádá pořádnější děj. Sice se kniha četla stejně dobře jako předchozí díl, ale nebyla tolik svižná, ten děj tomu chyběl. Ovšem nepostrádala humor, toho zde bylo opravdu dost díky nové postavě Jacka. Jack je člověk, který je naučený žít ve vílích říších a je tedy vhodný pro cestování po stezkách.
Jack je hodně sebevědomý, škodolibý a rozhodně se mu nedá věřit. Zároveň to ale není nijak záporná postava. Bavil mě a myslím, že byl tím nejpozitivnějším na knize. Kniha nebyla špatná, ale rozhodně se nedá srovnat s prvním dílem, který se opravdu vydařil. Zde úroveň klesla.
Originální název: Supernaturally
Série: Paranormálové
Díl: 2.
Počet stran: 352
Rok vydání: 2012
Vydání originálu: 2011
Nakladatelství: Fortuna Libri
Vazba knihy: Vázaná
V dalším dílu Paranormálů se opět setkáváme s Evií, která bude tentokrát kromě svých obvyklých problémů s vílami, upíry a Mezinárodní agenturou pro zadržování paranormálů řešit i problémy, které trápí spoustu dívek jejího věku. Podaří se jí se svými problémy poprat? A jak skloubí lásku k vodouchovi, školu a práci s paranormály? Stojí za útoky na Evii víly? A proč se ve městě objevují stále noví paranormálové a pozorují ji? I když jsou její rodinou přátelé a MAZP, zjistí Evie něco o svých rodičích? To vše se dozvíte ve druhém dílu s podtitulem Nikdo není bez viny. Paranormálové nabízí svět plný nebezpečí, ale i pevných přátelství. Prolínání nadpřirozeného a lidského světa rozhodně autorka neochudila o napětí a humor.
Něco ke knize
Evie začíná žít svůj vysněný, normální život mezi smrtelníky. Smrtelné řádění Vivian skončilo, její schopnost krást duše, ale přešla na Evie a ta si nyní musí dávat na svoje schopnosti pozor. Nový život ale není takový, jak si ho Evie představovala. S Leasem se vídám pouze o víkendech a ve škole ji rozčiluje učitelka na tělocvik.Byt sdílí s upírkou Ariannou a i když se snaží s ní vycházet, není to vůbec lehké, vždyť dříve takové zatýkala a nyní má kolem sebe paranormálů až až, ať už doma či v práci. Když se proto s Evie spojí Raquel a požádá ji o spolupráci, Evie moc dlouho neváhá.
Sama si stanoví podmínky, práci bude brát jen takovou, kterou bude chtít a nechce cestovat vílími stezkami. Leasovi se tohle nelíbí a tak Evie jedná za jeho zády. Od doby, kdy vzala tuhle práci, ji ale jde neustále o život.
Moje hodnocení a dojmy
Po velmi podařené jedničce jsem se nadšeně vrhla na pokračování. Bohužel ale již od začátku to nebylo úplně ono a jak jsem otáčela další a další stránky, bylo mi jasné, že ani v průběhu se to nezlepší.Problémem zde je normální život, do kterého se Evie snaží zapojit. Její běžné starosti se školou mě nebavily, neustále si stěžovala na tělocvik a mě to vadilo. Její dřívější život v agentuře byl rozhodně zajímavější. Lidské problémy mě nudily.
Přesto zde Evie může působit dospěleji. A také nerozhodněji. Leasovi v jednom kuse lhala a něco tajila. Vílu Retha nenávidí, ale zároveň se jí nedaří držet si od něj pořádný odstup. Evie byla hodně zbrklá, nerozhodná, prostě jako vyměněná. Na druhou stranu Leas začal být rozkazovačný a já se možná ani nedivím, že mu Evie raději pravdu tajila.
Druhý díl postrádá pořádnější děj. Sice se kniha četla stejně dobře jako předchozí díl, ale nebyla tolik svižná, ten děj tomu chyběl. Ovšem nepostrádala humor, toho zde bylo opravdu dost díky nové postavě Jacka. Jack je člověk, který je naučený žít ve vílích říších a je tedy vhodný pro cestování po stezkách.
Jack je hodně sebevědomý, škodolibý a rozhodně se mu nedá věřit. Zároveň to ale není nijak záporná postava. Bavil mě a myslím, že byl tím nejpozitivnějším na knize. Kniha nebyla špatná, ale rozhodně se nedá srovnat s prvním dílem, který se opravdu vydařil. Zde úroveň klesla.
Kiersten White - Zlodějka duší
Spisovatel: Kiersten White
Originální název: Paranormalcy
Série: Paranormálové
Díl: 1.
Počet stran: 352
Rok vydání: 2011
Vydání originálu: 2009
Nakladatelství: Fortuna Libri
Vazba knihy: Vázaná
Evie není normální smrtelník, ovšem nikdo ale netuší, co vlastně je zač. Agentura zadržuje a značkuje všechny paranormály jako jsou vlkodlaci, upíři, zombie..Evie má tu schopnost, že vidí, co se skrývá pod maskováním. Žádný nádherný upír ji tedy neuhrane, moc dobře ví, jak vypadá pod krásnou slupkou.
Evie se občas v agentuře cítí osamělá a ráda by zkusila normální život smrtelníků. Život v agentuře jí zpříjemní neznámý narušitel, který se do agentury vloupá. Tím neznámým je vodouch Leas, který dokáže měnit podobu. Evie se s ním pomalu sbližuje, i když její nadřízené Raquel se to vůbec nelíbí. Navíc někdo začíná vraždit paranormály a vypadá to, že o život půjde i samotné Evie.
Jak jsem moc nečekala, tak jsem hodně dostala. Kniha mě neskutečně mile překvapila. Hlavní postava Evie mi byla moc sympatická, i když chápu, že ne všem asi sedne. Vlastně je to puberťačka, která miluje růžovou a její růžový paralizér několikrát zmiňuje. Ne všem to asi bude sympatické, ale mě osobně sedla.
Je sebevědomá, chytrá, neskutečně ironická a vlastně i drzá. Chytá nadpřirozené bytosti, tudíž je statečná, ale zároveň mi nepřijde, že by si myslela, že spasí svět a zvládne vše sama, což oceňuji.
Celkový děj mi přišel hodně zajímavý a originální. Agentura, která se zaměřuje na odchyt paranormálů je super. Když začnou paranormálové umírat, děj začíná být napínavý a příchazejí na řadu různé zvraty a nečekaná zjištění.
Líbilo se mi cestování po vílích stezkách. Na stezku můžete vstoupit pouze s vílou a nesmíte se jí pustit, jinak skončíte kdesi v nicotě a nikdo Vás už nenajde. Víly zde nejsou hodné, sice se rozdělují na světlé a tmavé, ale přesto se nevyplácí s vílami moc kamarádíčkovat. Ty, co pracují pro agenturu jsou k tomu vlastně nucené, značí znát pravé jméno víly a při oslovení musí víla poslouchat.
Děj je jednoduchý a kniha je napsána hodně lehce, ale jelikož se jedná o čtení pro náctileté, tak se s tím dá počítat. Mě to ale bavilo. Kniha se čte velmi dobře, měla jsem ji přečtenou do dvou dnů. Bavila mě, i když začátek nebyl tolik napínavý, je to poutavě napsáno.
Kniha mě mile překvapila, děj se mi líbil, kniha se četla dobře a postavy mi také byly sympatické. Kniha je kromě hromady nadpřirozených bytostí také plná humoru a romantiky. S nadšením jsem se vrhla na pokračování série.
Originální název: Paranormalcy
Série: Paranormálové
Díl: 1.
Počet stran: 352
Rok vydání: 2011
Vydání originálu: 2009
Nakladatelství: Fortuna Libri
Vazba knihy: Vázaná
Hrdinka románu Evie má velice zvláštní povolání: pracuje v Mezinárodní agentuře pro zadržování paranormálů. Běžně se vídá s upíry a vlkodlaky, její nejlepší přítelkyně patří mezi mořské panny a nová láska je vodouch - paranormál, který na sebe dokáže brát nejrůznější podoby. Nic na paranormálních tvorech ji nemůže překvapit a zaskočit. Paranormálové jí vlastně připadají normální a agentura jí nahrazuje rodinu, o kterou přišla. Trochu jí vadí, že je ochuzena o běžné radosti svých vrstevníků, ale vede vcelku spokojený život. To se však má brzy změnit. Paranormálové začínají z neznámých důvodů umírat a kolem Evie se začínají dít podivné věci. Potom se na scéně objeví Zlodějka duší a Evie jde o život… Napínavý příběh, v němž se prolíná svět lidí a nadpřirozených sil, je plný dramatických scén, ale nepostrádá ani humor.
Něco ke knize
Evie se jeví jako klasická puberťačka. Miluje vše růžové a ráda sleduje teenage seriály. Oblíbený seriál sleduje ale se svojí nejlepší kamarádkou, mořskou pannou v sídle agentury MAZP. Což je zkratka pro Mezinárodní agenturu pro zadržování paranormálů. Evie nikdy neměla normální rodinu, rodinou je pro ní právě agentura, pro kterou je velkým přínosem.Evie není normální smrtelník, ovšem nikdo ale netuší, co vlastně je zač. Agentura zadržuje a značkuje všechny paranormály jako jsou vlkodlaci, upíři, zombie..Evie má tu schopnost, že vidí, co se skrývá pod maskováním. Žádný nádherný upír ji tedy neuhrane, moc dobře ví, jak vypadá pod krásnou slupkou.
Evie se občas v agentuře cítí osamělá a ráda by zkusila normální život smrtelníků. Život v agentuře jí zpříjemní neznámý narušitel, který se do agentury vloupá. Tím neznámým je vodouch Leas, který dokáže měnit podobu. Evie se s ním pomalu sbližuje, i když její nadřízené Raquel se to vůbec nelíbí. Navíc někdo začíná vraždit paranormály a vypadá to, že o život půjde i samotné Evie.
Moje hodnocení a dojmy
Sérii Paranormálové mám ve své knihovně už pěkně dlouho a než jsem se k ní dostala, uběhla pořádně dlouhá doba. Já se přiznám, že mě malinko odrazovala, vůbec nevím proč, ale moc jsem nečekala. Vlastně celkově série od nakladatelství Fortuna Libri mi doma dlouho leží, než se k nim dostanu.Jak jsem moc nečekala, tak jsem hodně dostala. Kniha mě neskutečně mile překvapila. Hlavní postava Evie mi byla moc sympatická, i když chápu, že ne všem asi sedne. Vlastně je to puberťačka, která miluje růžovou a její růžový paralizér několikrát zmiňuje. Ne všem to asi bude sympatické, ale mě osobně sedla.
Je sebevědomá, chytrá, neskutečně ironická a vlastně i drzá. Chytá nadpřirozené bytosti, tudíž je statečná, ale zároveň mi nepřijde, že by si myslela, že spasí svět a zvládne vše sama, což oceňuji.
Celkový děj mi přišel hodně zajímavý a originální. Agentura, která se zaměřuje na odchyt paranormálů je super. Když začnou paranormálové umírat, děj začíná být napínavý a příchazejí na řadu různé zvraty a nečekaná zjištění.
Líbilo se mi cestování po vílích stezkách. Na stezku můžete vstoupit pouze s vílou a nesmíte se jí pustit, jinak skončíte kdesi v nicotě a nikdo Vás už nenajde. Víly zde nejsou hodné, sice se rozdělují na světlé a tmavé, ale přesto se nevyplácí s vílami moc kamarádíčkovat. Ty, co pracují pro agenturu jsou k tomu vlastně nucené, značí znát pravé jméno víly a při oslovení musí víla poslouchat.
Děj je jednoduchý a kniha je napsána hodně lehce, ale jelikož se jedná o čtení pro náctileté, tak se s tím dá počítat. Mě to ale bavilo. Kniha se čte velmi dobře, měla jsem ji přečtenou do dvou dnů. Bavila mě, i když začátek nebyl tolik napínavý, je to poutavě napsáno.
Kniha mě mile překvapila, děj se mi líbil, kniha se četla dobře a postavy mi také byly sympatické. Kniha je kromě hromady nadpřirozených bytostí také plná humoru a romantiky. S nadšením jsem se vrhla na pokračování série.
Holly Black - Nejtemnější část lesa | RC review
Spisovatel: Holly Black
Originální název: The Darkest Part of the Forest
Počet stran: 336
Rok vydání: 2015
Vydání originálu: 2015
Nakladatelství: Omega
Vazba knihy: Vázaná s přebalem
V lese leží na zemi skleněná rakev a v ní spí chlapec, který má na hlavě rohy a jehož uši jsou špičaté jako nůž...
Hazel žije se svým bratrem Benem ve městě Fairford, kde vedle sebe žijí lidé a kouzelná stvoření přezdívaná Lesní lid. Sjíždějí se sem turisté, aby na vlastní oči spatřili divy pohádkové říše, zejména pak rohatého chlapce. Jenže návštěvníci nevidí nebezpečí, které se zde skrývá.
Hazel a Ben si od pradávna vyprávějí smyšlené příběhy o chlapci ve skleněné rakvi. V jejich vyprávěních je on princem a oni chrabrými rytíři. Namlouvají si, že princ je jiný než ostatní Lesní lidé, kteří uzavírají s lidmi kruté dohody a číhají na turisty ve stínech stromů. Hazel ví, že není možné, že by se rohatý chlapec probudil.
Jenže přesně to se jednoho dne stane….
Celý svět se obrací vzhůru nohama a Hazel musí přijmout roli rytíře, na kterého si kdysi hrála. Je vtažena do víru nové lásky, musí se vyrovnat se zradou a rozhodnout se, na čí straně stojí. Dokáže v této roli obstát?
Něco ke knize
Městečko Fairford je kouzelné a velmi nezvyklé. Vedle sebe tu žijí lidé a nadpřirozené bytosti. Víly ovšem nejsou nádherné a roztomilé bytosti, naopak, jsou to zákeřné a vraždící bestie. Obyvatele městečka sice tolerují, ale turisté či jako turisté se chovající obyvatelé jsou ve smrtelném nebezpečí. I přesto, že za posledních pár let několik turistů zmizelo či rovnou bylo nalezeno mrtvých, stále se sem sjíždějí a mají k tomu zajímavý důvod.Tím důvodem je skleněná rakev, která leží v lese a v ní spočívá rohatý chlapec se špičatými uši. Jedná se o vílího prince, který už po staletí spí. I když se spousta lidí pokoušela rakev rozbít, nikomu se to nepovedlo. Hromady turistů, pořádané večírky a rohatý chlapec stále spí. Až jednoho dne...
Hazel s Benem jsou šestnáctiletí teenageři, kteří od mala pobíhali v lese, hráli si na rytíře a vyprávěli příběhy o chlapci s rohy. Oba snili, že jsou pravými rytíři a chlapec určitě není tak zlý, jako ostatní Lesní lidé. Jejich fantazie se jednoho stane skutečností, rakev je rozbitá a rohatý chlapec nikde.
Moje hodnocení a dojmy
Na knihu jsem byla zvědavá od doby, kdy jsem zahlédla, že jí má nakladatelství Omega v plánu vydat. Upoutala mě obálka, temný název a především anotace. Sice jsem se bála toho, že kniha bude dětský příběh, ale odradit jsem se se nenechala. V nejhorším si přečtu pohádku.Bohužel již od začátku to nebylo úplně ono. Velký problém jsem po prvních stránkách měla s hlavní hrdinkou Hazel. Sice je kniha zařazena v žánru Young Adult, ale hrdinka, která se v jednom kuse s někým oblizuje a bere to jako hru či co, mi opravdu nesedla. Spíše mi to vyloženě vadilo, naštěstí se to časem srovnalo a moje averze vůči ní klesla.
Dalším kamenem úrazu je čtivost. V knize je hodně chyb, ale horší je, že se kniha čte opravdu špatně. Netuším, zda je to špatným překladem, ale některé věty byly vyloženě krkolomné a celkově hodně nečtivé. Já se musela nutit, abych knihu otevřela, přitom jsem byla zvědavá, jak to bude dál, což si sice protiřečí, ale je to tak.
Příběh je zajímavý, i když lehce zmatený a překombinovaný. Rakev s rohatým chlapcem mě bavila, líbilo se mi, jak víly uzavírají dohody, byla v tom špetka romantiky a humoru, ale přesto nemůžu říct, že jsem nadšená. Od knihy jsem měla asi vyšší očekávání, čekala jsem více, i kdyby se jednalo o pohádku pro děti, ale tohle je zklamání. Taková ta hlavní zápletka byla nečekaná, na druhou stranu opět předimenzovaná a já nedokážu říct, zda se mi to líbilo, nebo naopak vůbec.
Z knihy mám hodně rozporuplné pocity. Něco bylo zajímavé, originální, ale nečtivost knize hodně ubrala. Věřím, že si kniha najde hodně příznivců, ale stejně tak odpůrců. Mě zklamala, autorku Holly Black ovšem nezavrhuji, Omega chystá její další dílo a já jsem hodně zvědavá, jaké bude.
Moc děkuji nakladatelství Omega za poskytnutí recenzního výtisku.
Knihu si můžete zakoupit zde.
Aprilynne Pike - Osud
Spisovatel: Aprilynne Pike
Originální název: Destined
Série: Křídla
Díl: 4.
Počet stran: 306
Rok vydání: 2013
Vydání originálu: 2012
Nakladatelství: Fortuna Libri
Vazba knihy: Vázaná
Pravda je horší, než čekali a Avalonu hrozí zníčení. Proto se Laurel, Tamani, David a Chelsea vydávají do vílího světa, aby zabránily trollům v úplné zkáze a Klee v ovládnutí Avalonu. Čeká je náročná bitva a výsledek není vůbec jistý.
Celkově postavy dospěly a líbí se mi, jak všichni přátelé stojí při sobě, v dobrém i ve zlém, i kdyby to znamenalo jejich smrt.
S touhle sérii je to ovšem trošku jako na houpačce. Z prvního dílů jsem byla nadšená, vážně moc milé překvapení. Bohužel druhý byl pro mě jedna velká nuda v podobě vílí politiky. Třetí s názvem Iluze na tom už nebyl tak zle, měl světlé chvilky, ale přesto nedosáhl kvalit prvního dílu. Naopak Osud už se kvalitně přiblížil.
Tentokrát žádný krásný svět víl a jen sem tam malá potyčka s trollem, kdepak. Od začátku knihy Vás čeká jedna akce za druhou, samé boje a mrtví trollové. A i když tahle válka už byla chvilkami trošku zdlouhavá, autorce se povedlo vše popsat neskutečně poutavě a čtivě, takže Vás dlouhé popisy nijak neuspávaly.
Na konci knihy je dodatek autorky s vysvětlením toho, že konec je přesně takový, jaký ho chtěla mít. Závěr se jí určitě povedlo, žádné klišé, ale super třešnička na dortu, i když neříkám, že je přesně podle mých představ.
Originální název: Destined
Série: Křídla
Díl: 4.
Počet stran: 306
Rok vydání: 2013
Vydání originálu: 2012
Nakladatelství: Fortuna Libri
Vazba knihy: Vázaná
Ve třech svazcích (Křídla, Kouzlení, Iluze) jsme sledovali dramatické osudy neobyčejné dívky Laurel. Víla, která vyrostla a dospěla ve světě lidí a našla zde skutečného přítele, nemůže zpřetrhat svazky s rodným Avalonem – zvlášť když vílí říši hrozí smrtelné nebezpečí. Laurel a Tamani jsou připraveni postavit se na odpor silám zla a Avalon ubránit. Naštěstí v tom nejsou sami, na pomoc jim přichází David a další věrní přátelé. Jejich odvaha sehraje v boji významnou roli. Podaří se Laurel a jejím přátelům zachránit Avalon? Komu dá Laurel nakonec přednost – Davidovi, nebo Tamanimu? Závěrečný díl série přináší dramatické rozuzlení celého příběhu.
Něco ke knize
Laurel se společně snaží přijít na to, co je zimní florela Yuki přesně zač a co má společného s Kleou. Yuki zadrželi a spoutali, všichni moc dobře vědí, že zimní florela by je mohla do jednoho zníčit, a chtějí z ní dostat informace. Yuki ovšem odmítá spolupracovat.Pravda je horší, než čekali a Avalonu hrozí zníčení. Proto se Laurel, Tamani, David a Chelsea vydávají do vílího světa, aby zabránily trollům v úplné zkáze a Klee v ovládnutí Avalonu. Čeká je náročná bitva a výsledek není vůbec jistý.
Moje hodnocení a dojmy
Na závěr celé série jsem byla velmi zvědavá. Hlavně mě zajímalo, jak to skončí s Laurel, zda ji to více táhne k vílám a Tamanimu, nebo její srdce vyhraje David. Tamaniho jsem od začátku série nemohla vystát a v předchozím díle mi vyloženě pil krev. Jsem fanda Davida a ani teď se nic nezměnilo, přesto musím uznat, že Tamani zde prodělal příjemnou změnu a nedrásal mi tolik nervy jako předtím.Celkově postavy dospěly a líbí se mi, jak všichni přátelé stojí při sobě, v dobrém i ve zlém, i kdyby to znamenalo jejich smrt.
S touhle sérii je to ovšem trošku jako na houpačce. Z prvního dílů jsem byla nadšená, vážně moc milé překvapení. Bohužel druhý byl pro mě jedna velká nuda v podobě vílí politiky. Třetí s názvem Iluze na tom už nebyl tak zle, měl světlé chvilky, ale přesto nedosáhl kvalit prvního dílu. Naopak Osud už se kvalitně přiblížil.
Tentokrát žádný krásný svět víl a jen sem tam malá potyčka s trollem, kdepak. Od začátku knihy Vás čeká jedna akce za druhou, samé boje a mrtví trollové. A i když tahle válka už byla chvilkami trošku zdlouhavá, autorce se povedlo vše popsat neskutečně poutavě a čtivě, takže Vás dlouhé popisy nijak neuspávaly.
Na konci knihy je dodatek autorky s vysvětlením toho, že konec je přesně takový, jaký ho chtěla mít. Závěr se jí určitě povedlo, žádné klišé, ale super třešnička na dortu, i když neříkám, že je přesně podle mých představ.
Aprilynne Pike - Iluze
Spisovatel: Aprilynne Pike
Originální název: Illusions
Série: Křídla
Díl: 3.
Počet stran: 384
Rok vydání: 2012
Vydání originálu: 2011
Nakladatelství: Fortuna Libri
Vazba knihy: Vázaná
Na začátku školního roku Laurel Klea požádá, zda by se nemohla ujmout Yuki, nové studentky z Japonska, kterou Klea zachránila před trolly. Yuki ale viditelně moc o přátelení nestojí a je zde otázka, zda je Yuki opravdu jen obětí, nebo zda nehraje roli špeha. Další na seznamu, o kterém se neví, zda se mu dá věřit.
Kromě Yuki se ale na škole objeví další noví studenti, mezi nimi i překvapivě Tamani. A zrovna přítomnost Tama komplikuje vztah mezi Laurel a Davidem. Jako kdyby problémů neměla dost..
První díl se mi strašně líbil, bylo to originální a čtivé, druhý už bohužel byl zklamáním, které spíše nudilo. Třetí díl s názvem Iluze si trošku polepšil. Je tam více zvratů a překvapení, přesto to ale nebyla kniha, od které bych se nemohla odtrhnout. To je jasné z doby čtení.
Laurel mi přišlo, že trošku více dospěla, je na ní vidět určitý posun. Koho ale nemůžu vystát, tak je Tamani. Vadil mi už v předchozím díle a zde jsem měla vyloženě alergii na něj. On je jedna z nejhorších knižních postav. Je nesnesitelný, vlezlý a štvalo mě, ničí vztah mezi Laurel a Davidem, kterého jsem měla mnohem raději. Tenhle milostný trojúhelník mi hrozně vadí a Laurel je podle mě pitomá, že nechá Tamaniho, aby se jí pletl do vztahu.
Laurel společně s přáteli pátrá po tom, kdo je Klea a jakou roli má Yuki, navíc se znovu objevili trollové, kteří jdou jak po Laurel, tak nejspíš i po Yuki. Vše je komplikované a líbí se mi, že tajemství nejsou odhalena hned a člověk může jen hádat. Přesto jsem měla pocit, že vztahy mezi Laurel, Davidem a Tamanim jsou jaksi prioritní, což mi vadilo a knihu rušilo.
Kniha ale skončila otevřeně a v tom nejlepším, takže na pokračování jsem velmi zvědavá.
Originální název: Illusions
Série: Křídla
Díl: 3.
Počet stran: 384
Rok vydání: 2012
Vydání originálu: 2011
Nakladatelství: Fortuna Libri
Vazba knihy: Vázaná
Po avalonských novoročních oslavách požádá naštvaná Laurel Tamaniho, aby zmizel z jejího života. Tajuplná lovkyně trollů Klea sice zbavila Laurel zákeřného Barnese, ale nebezpečí stále není zažehnáno. A ještě ke všemu nikdo neví, kdo Klea ve skutečnosti vlastně je a zda je jí možné věřit. Na začátku nového školního roku Klea poprosí Laurel, aby dohlédla na Yuki, kterou údajně zachránila z rukou trollů v Japonsku. Jakou roli vlastně Yuki hraje? Laurel je nedůvěřivá. Zdá se, že se bez Tamaniho pomoci neobejde. Před Laurel, kterou čtenáři znají z knih Křídla a Kouzlení, stojí nelehké úkoly: musí obstát v tajuplném světě víl a přitom pokračovat ve studiu na střední škole jako každý jiný student.
Něco ke knize
Laurel vyhnala ze svého života Tamaniho, jasně mu dala najevo, že o něj nestojí. Její přání poslechl, avšak Laurel na něj stále myslí. Smutek ale není to jediné, co jí trápí. Stále je scéně Klea, tajuplná lovkyně trollů§, o které nikdo neví, zda jí věřit, nebo ne.Na začátku školního roku Laurel Klea požádá, zda by se nemohla ujmout Yuki, nové studentky z Japonska, kterou Klea zachránila před trolly. Yuki ale viditelně moc o přátelení nestojí a je zde otázka, zda je Yuki opravdu jen obětí, nebo zda nehraje roli špeha. Další na seznamu, o kterém se neví, zda se mu dá věřit.
Kromě Yuki se ale na škole objeví další noví studenti, mezi nimi i překvapivě Tamani. A zrovna přítomnost Tama komplikuje vztah mezi Laurel a Davidem. Jako kdyby problémů neměla dost..
Moje hodnocení a dojmy
Tenhle díl jsem četla šíleně dlouho. Mohla bych to svést i na to, že jsem v době čtení měla dovolenou a to nikdy nic nepřečtu, jenže dovolenou jsem měla jen polovinu té doby a zbytek četla také málo. Už to samo o sobě něco vypovídá, na druhou stranu ale kniha není tak špatná.První díl se mi strašně líbil, bylo to originální a čtivé, druhý už bohužel byl zklamáním, které spíše nudilo. Třetí díl s názvem Iluze si trošku polepšil. Je tam více zvratů a překvapení, přesto to ale nebyla kniha, od které bych se nemohla odtrhnout. To je jasné z doby čtení.
Laurel mi přišlo, že trošku více dospěla, je na ní vidět určitý posun. Koho ale nemůžu vystát, tak je Tamani. Vadil mi už v předchozím díle a zde jsem měla vyloženě alergii na něj. On je jedna z nejhorších knižních postav. Je nesnesitelný, vlezlý a štvalo mě, ničí vztah mezi Laurel a Davidem, kterého jsem měla mnohem raději. Tenhle milostný trojúhelník mi hrozně vadí a Laurel je podle mě pitomá, že nechá Tamaniho, aby se jí pletl do vztahu.
Laurel společně s přáteli pátrá po tom, kdo je Klea a jakou roli má Yuki, navíc se znovu objevili trollové, kteří jdou jak po Laurel, tak nejspíš i po Yuki. Vše je komplikované a líbí se mi, že tajemství nejsou odhalena hned a člověk může jen hádat. Přesto jsem měla pocit, že vztahy mezi Laurel, Davidem a Tamanim jsou jaksi prioritní, což mi vadilo a knihu rušilo.
Kniha ale skončila otevřeně a v tom nejlepším, takže na pokračování jsem velmi zvědavá.
Aprilynne Pike - Kouzlení
Spisovatel: Aprilynne Pike
Originální název: Spells
Série: Křídla
Díl: 2.
Počet stran: 368
Rok vydání: 2012
Vydání originálu: 2010
Nakladatelství: Fortuna Libri
Vazba knihy: Vázaná
Laurel a celá její rodina si zvykají na to, že Laurel je florela, víla. Celý život ale strávila mezi lidmi a je tedy
Přítomnost Tamaniho je ale také trošku problém, Laurel to k němu táhne a v jeho přítomnosti zapomíná na Davida, který na ní čeká ve světě lidí. Laurel si musí vybrat mezi dvěma nápadníky, ale i mezi dvěma světy. A v tom jednom na ní čeká nebezpečí v podobě trollů.
Avalon je kouzelné místo, avšak má přísná, nebo vlastně spíše svoje pravidla, která se Laurel prostě nelíbí a snaží se je měnit. Sice jsem s ní sympatizovala, proč by se její kamarád k ní měl chovat jako k někomu víc. Na druhou stranu je to etiketa Avalonu a Laurel, která ví naprosto minimum o tomhle světě, se snaží změnit něco, co takhle funguje odjakživa a všechny víly to vnímají jako přirozené.
Ač je Avalon pohádkový a určitě zajímavý, mě kniha tolik nebavila.Ani mě nebavilo číst o tom, jak Laurel zkoumá různé přísady, snaží se míchat lektvary. První díl pro mě měl zkrátka větší kouzlo.
A milostný trojúhelník, který tu vzniká se mi také nezdá, vždyť je takové klišé, které se objevuje snad v každé druhé knize. O to více mi vadí, protože Tamani mi není vůbec sympatický. Přijde mi protivný, vlezlý a sobecký. Ne, on není postava, kterou bych měla ráda.
Originální název: Spells
Série: Křídla
Díl: 2.
Počet stran: 368
Rok vydání: 2012
Vydání originálu: 2010
Nakladatelství: Fortuna Libri
Vazba knihy: Vázaná
Být florelou v lidském světě není úplně jednoduché. Kromě toho, že vám jednou do roka na zádech rozkvétá květ, musíte tajit záležitosti florel a florelů před lidmi. Laurel má naštěstí poměrně tolerantní rodiče a přítele Davida. Jak se jim ale bude líbit, že Laurel musí strávit dva měsíce ve florelí Akademii a začne tajemnou říši navštěvovat daleko častěji? Ani potíže z loňského roku hlavní hrdinku neopustí a znovu bude čelit nebezpečím nadpřirozeného světa. Podaří se jí se ochránit svou rodinu a přátele?
Něco ke knize

čas, aby se podívala do Avalonu a na dva měsíce nastoupila na zdejší akademii. V jejím věku by už měla znát spousty věcí, které teď musí dohnat, takaže studentský život v Avalonu bude velmi náročný.
Má tu ale svého přítele Tamaniho. Ten jí zasvěcuje do mnoha věcí, zvláště co se týče etikety Avalonu. Ta se ale Laurel vůbec nepozdává. Jako podzimní florela patří mezi vzácné a uctívané, nad ní jsou už jen zimní florové. Tamani je pouze jarní flor, takže i při společných procházkách se musí držet krok za ní a Laurel tohle škatulkování nemůže překousnout.
Přítomnost Tamaniho je ale také trošku problém, Laurel to k němu táhne a v jeho přítomnosti zapomíná na Davida, který na ní čeká ve světě lidí. Laurel si musí vybrat mezi dvěma nápadníky, ale i mezi dvěma světy. A v tom jednom na ní čeká nebezpečí v podobě trollů.
Moje hodnocení a dojmy
Po předchozím milém překvapení jsem na další díl byla velmi zvědavá. Bohužel se mi nelíbil tolik jako první díl. U prvního dílu Křídla jste nevěděly, co čekat. Bylo to originální a zajímavé. V Kouzlení už se více seznamujete se říší florel a florů, za přítomnosti Laurel se dostáváme do Avalonu, kde všechny víly žijí.Avalon je kouzelné místo, avšak má přísná, nebo vlastně spíše svoje pravidla, která se Laurel prostě nelíbí a snaží se je měnit. Sice jsem s ní sympatizovala, proč by se její kamarád k ní měl chovat jako k někomu víc. Na druhou stranu je to etiketa Avalonu a Laurel, která ví naprosto minimum o tomhle světě, se snaží změnit něco, co takhle funguje odjakživa a všechny víly to vnímají jako přirozené.
Ač je Avalon pohádkový a určitě zajímavý, mě kniha tolik nebavila.Ani mě nebavilo číst o tom, jak Laurel zkoumá různé přísady, snaží se míchat lektvary. První díl pro mě měl zkrátka větší kouzlo.
A milostný trojúhelník, který tu vzniká se mi také nezdá, vždyť je takové klišé, které se objevuje snad v každé druhé knize. O to více mi vadí, protože Tamani mi není vůbec sympatický. Přijde mi protivný, vlezlý a sobecký. Ne, on není postava, kterou bych měla ráda.
Aprilynne Pike - Křídla
Spisovatel: Aprilynne Pike
Originální název: Wings
Série: Křídla
Díl: 1.
Počet stran: 304
Rok vydání: 2011
Vydání originálu: 2009
Nakladatelství: Fortuna Libri
Vazba knihy: Vázaná
Laurelin poměrně normální nový život se ale brzy změní. Na zádech se jí objeví bulka, Laurel je samozřejmě vyděšená, ale nikomu nic neřekne. Jenže bulka je stále větší a začíná být nemožné jí skrýt. A co teprve skrýt křídla, která z bulky náhle vyrostou? !
O to větší překvapení mě ale čekalo. Kniha se četla jedna báseň, stránky ubíhaly a ani se nadějete a jste u konce, čte se vážně skvěle. Vílích knih jsem moc nečetla, dokonce si nějakou vybavit dá zabrat. Příběh je to tedy pro mě originální a zajímavý. Ano, Aprilynne Pike stvořila originální a kouzelný svět ze světa víl / florel.
Co se týče postav, nevadí mi, na druhou stranu jsem si zatím ale žádnou ani vyloženě neoblíbila či nezprotivila. Laurel působí jako vzorná holka, která najednou musí dospět, aby zachránila sebe i celou svojí rodinu. Její život se mění vzhůru nohama, ale zvládá to překvapivě skvěle. David na mě působí stejně. Hodný gentleman, který se do Laurel zamiluje a snesl by jí modré z nebe.
Rozhodně ale od knihy nečekejte nic náročného. Příběh je to hodně jednoduchý, ale pokud hledáte příjemnou oddechovku, je to to pravé. Kniha nabízí kouzla, víly, romantiku, ale zároveň trochu akce a tajemna. Co by to bylo za pohádku bez záporné postavy.
Originální název: Wings
Série: Křídla
Díl: 1.
Počet stran: 304
Rok vydání: 2011
Vydání originálu: 2009
Nakladatelství: Fortuna Libri
Vazba knihy: Vázaná
Aprilynne Pikeová nadchla svým debutem i slavnou autorku ságy Stmívání Stephenii Meyerovou. Není divu, příběh - originální fantasy s přídechem thrilleru a horroru, ale i s prvky love story - o dívce se zvláštním jménem Laurel se čte doslova jedním dechem. Patnáctiletá hrdinka jde poprvé do školy (předtím ji učila matka) a snaží se přizpůsobit novému prostředí. Brzy najde přítele, který jí podá pomocnou ruku. David se nemusí přemáhat, nová spolužačka je nesmírně krásná, jemná a milá dívka. Vypadá jako víla, říká si David, ale to ještě netuší, že není daleko od pravdy a že jej po boku Laurel čekají pěkně horké chvíle. Bytosti z jiného světa se dostávají mezi lidi a začíná boj na život a na smrt.
Něco ke knize
Laurel je patnáct let a poprvé jde do školy ve městečku Crescent City. Do dnes jí učila maminka doma, ale
je čas, aby se Laurel trochu socializovala. Tohle není jediná zvláštnost, Laurel nikdy nebyla u doktora. Rodiče doktorům nevěří a raději spoléhají na bylinky a přírodní léčbu. Navíc Laurelin jídelníček je velmi omezený, jí málo a její strava se skládá převážně z ovoce.
Laurel si chvilku musí v novém prostředí zvykat, vše je tak jiné. Třídy temné a hlučné, pomalu má pocit, jako by se dusila. Ve škole si jí všimne David, který se okamžitě nové spolužačky ujme. Přijde mu nádherná, tak jemná a krásná, vlastně vypadá jako víla.

Laurelin poměrně normální nový život se ale brzy změní. Na zádech se jí objeví bulka, Laurel je samozřejmě vyděšená, ale nikomu nic neřekne. Jenže bulka je stále větší a začíná být nemožné jí skrýt. A co teprve skrýt křídla, která z bulky náhle vyrostou? !
Moje hodnocení a dojmy
Knihu Křídla, tedy vlastně celou tuhle sérii se stejnojmenným názvem, jsem si kupovala v Levných knihách. Už je to pěkná doba, ale stále mě od přečtení něco odrazovalo. Upřímně jsem čekala šílenou hloupost, nudnou knihu a obálky sérii také moc nedodávaly, mě se nelíbí.O to větší překvapení mě ale čekalo. Kniha se četla jedna báseň, stránky ubíhaly a ani se nadějete a jste u konce, čte se vážně skvěle. Vílích knih jsem moc nečetla, dokonce si nějakou vybavit dá zabrat. Příběh je to tedy pro mě originální a zajímavý. Ano, Aprilynne Pike stvořila originální a kouzelný svět ze světa víl / florel.
Co se týče postav, nevadí mi, na druhou stranu jsem si zatím ale žádnou ani vyloženě neoblíbila či nezprotivila. Laurel působí jako vzorná holka, která najednou musí dospět, aby zachránila sebe i celou svojí rodinu. Její život se mění vzhůru nohama, ale zvládá to překvapivě skvěle. David na mě působí stejně. Hodný gentleman, který se do Laurel zamiluje a snesl by jí modré z nebe.
Rozhodně ale od knihy nečekejte nic náročného. Příběh je to hodně jednoduchý, ale pokud hledáte příjemnou oddechovku, je to to pravé. Kniha nabízí kouzla, víly, romantiku, ale zároveň trochu akce a tajemna. Co by to bylo za pohádku bez záporné postavy.
Alexandra Ivy - Odhalená temnota
Originální název: Darkness Revealed
Série: Strážci věčnosti
Díl: 4.
Počet stran: 408
Rok vydání: 2010
Vydání originálu: 2009
Nakladatelství: Levné knihy
Vazba knihy: Brožovaná
Uplynulo již téměř dvěstě let, kdy se Anna Randalová odevzdala upíru Condu Cezarovi v noci nezvladatelné vášně. Od té doby Anna nestárne, ale upírem není. Probudily se v ní paranormální schopnosti, kterým stále nemůže porozumět. A ten sexy, okouzlující upír, který je za to zřejmě zodpovědný, se vyhnul všem snahám ho vypátrat, až dosud... Cezarovo slastné setkání s Annou ho stálo dvě století pokání. Ale jedna věc se nezměnila - reakce jeho těla na ni je stále stejně naléhavá...
Něco ke knize
Příběh začíná v roce 1814, kdy upír Cezar svede nevinnou Annu. Pak se
vypaří a Anna zůstává zmatená, sama a hlavně nestárne. Po dvě stě letech
Cezara vypátrá a a chce odpovědí. Místo nich má v hlavě ale ještě více
otázek. S její nesmrtelností nemá Cezar nic společného, Anna v sobě měla
zvláštní krev již předtím. Co je ale zač?Cezar byl pověřen Věštci, aby jí chránil, hrozí ji nebezpečí, někdo touží po její smrti a Věštci mají osobní zájem na tom, aby Anna zůstala naživu. Mezí ní a Cezarem je stále velká přitažlivost, jenže osud s ní má velké plány a není jisté, zda láska k upírovi do nich zapadá.
Moje hodnocení a dojmy

Bohužel musím říct, že hodně klesl. V Odhalené temnotě se podíváme převážně do světa víl a elfů. Když se řekne víla, vybavím si malou, třpytivou postavičku s křídlama. Zde jsou víly chladnokrevné a děsivé. Navíc autorka zde zapojila do děje legendu o Artušovi, což se mi moc nezdálo. Vyloženě mi to rušilo a myslím, že si mohla vymyslet něco jiného, neznámého a originálního.
Nebyly mi moc sympatické ani postavy, Anna a Cezar mi nesedly tolik, jako předchozí a jakmile nesednou postavy, kniha ztrácí. Spolu s prvním dílem je tohle nejslabší díl. Nejsou to čisté tři hvězdičky, spíše tak dvě a půl.
Patricia Briggs - Stříbrná relikvie
Originální název: Silver borne
Série: Mercedes Thompsonová
Díl: 5.
Počet stran: 256
Rok vydání: 2011
Vydání originálu: 2009
Nakladatelství: Fantom Print
Vazba knihy: Vázaná s přebalem
Vrátit knihu by mohlo být docela jednoduché, kdyby v tom neměli prsty fae. K tomu všemu vlkodlaci protestuje proti přijetí Mercy do smečky a v boji proti ní používají nečestné zbraně, jak ji a Adama rozeštvat. Když se Mercy Thompsonová pokusí vrátit mocnou faeskou knihu, kterou si před nějakou dobou vypůjčila, najde knihkupectví prázdné a zavřené. Zdá se, že kniha obsahuje tajné informace – a fae udělají naprosto vše, aby nepadla do nesprávných rukou. A jako by to nestačilo, Mercyin přítel Samuel bojuje se svou vlčí stránkou a Mercy ho musí krýt, aby ho vlastní otec neodsoudil k smrti. Když se to tak vezme, zažila Mercy už lepší dny. A pokud si nedá dobrý pozor, dlouho nepřežije.
Něco ke knize
Mercy už nějakou dobu má vypůjčenou cennou knihu o fae, když se jí ale
rozhodne vrátit, knihkupectví je zavřené a její majitel je nezvěstný.
Stříbrná relikvie je předmět, který vyrobila fae se schopností pro
stříbro. Tento předmět má velkou moc, dokážu vzít moc jinému fae a z
majitele udělat téměř neporazitelného a velmi mocného. Není tedy divu,
že Mercy jde opět o život a ne jen o její. Spadeno na ni má královna
víl, která do nadpřirozených záležitostí zaplete i člověka.Dále tu máme problémy se smečkou, někomu se nelíbí, že Mercy do ní patří a snaží se jí s Adamem rozeštvat. A to není vše, Sam není ve své kůži a jen Mercy mu může pomoci, ale jen za předpokladu, že i sám Samuel bude mít zájem na vlastní záchraně.
Moje hodnocení a dojmy
V této knize máme hned několik problémů, zápletek a spoustu akce. A více
Mercy řeší její vztah s Adamem a se smečkou. Ovšem jak jsem předchozí
knihu vychvalovala, tahle už pro mě byla menším zklamáním. Sice o akci
není nouze, nenajdete téměř žádný vyloženě nudný moment, ale přesto pro
mě byla ne tak čtivá jako předchozí tři díly.Co mě ale poměrně bavilo, tak právě pasáže, které se týkaly smečky. Mercy je právoplatným členem smečky, někteří ji uznávají, jiní právě naopak a to mě baví.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)