Richard Bachman - Strážci zákona | RC review

Spisovatel: Stephen King
Originální název: The Regulators
Počet stran: 336
Rok vydání: 2020
Vydání originálu: 1996
Nakladatelství: Beta Dobrovský
Vazba knihy: Vázaná s přebalem

Ve Wentworthu v Ohiu panuje horké letní odpoledne a v Topolové ulici je všechno, jak má být. Poslíček s novinami objíždí na kole předplatitele; děti se škorpí na rohu ulice před obchodem; na trávníku před domem Reedových si mládež hází plastovým talířkem; Gary Soderson zapaluje zahradní gril. Jediná věc, která zcela nezapadá do obrazu, je červená dodávka, která vyčkává s běžícím motorem na kopci. Brzy se rozjede a začne masakr.

Než na Topolovou ulici padne večer, ocitnou se lidé, kteří přežili, v jiném světě, kde je všechno možné, bez ohledu na to, jak je to děsivé, a kam přijíždějí samozvaní strážci zákona. Jaká síla je přivolala, jak daleko zajdou a jak je možné je zastavit - takové otázky vyvolávají beznaděj...

Román Strážci zákona napsal Stephen King pod pseudonymem Richard Bachman a vychází společně s titulem Beznaděj, oba příběhy na sebe volně navazují.

Richard Bachman je pseudonym Stephena Kinga a víte, proč vůbec pseudonym vznikl? Dříve se doporučovalo autorům, aby vydávaly jen jednu, dvě knihy za rok, což pro plodného spisovatele jako King bylo málo a tak vznikl pseudonym. Fanoušci ho ale brzo odhalili, přece jen, King se úplně zapřít nedá.

A ještě zajímavější je, že kniha Strážci zákona a Beznaděj vznikly až po smrti Richarda Bachmana (pseudonym prozrazen, čas ho zabít), rukopisy našla na půdě jeho vdova. Hrozně se mi líbí, jak to je všechno pěkně promyšlené a pseudonym měl svůj život :D

Jak jsem naznačila výše, Strážci zákona vycházejí vždy společně s knihou Beznaděj. Dlouho to byly raritní knížky, které se nedaly sehnat, až nedávno přišel dotisk, hurá. Ty obálky jsou překrásné...

Nikde jsem se nedočetla, co číst jako první, knihy volně na sebe navazují, objevují se v nich stejné postavy, ale co číst dřív, těžko říct. Brala jsem to tedy podle obálky, prvně čumák a příště ocas.

Topolová ulice je součástí malého městečka, kde se všichni dobře znají. Panuje léto, slunce svítí, děti si hrají na ulici, poslíček rozváží noviny, sousedé klevetí...Dokonalé odpoledne, které naruší cizí dodávka na kopci, která se najednou rozjede, stáhne okýnka, objeví se hlaveň pušky a ta začne pálit...

Na ulici leží mrtví, sousedé vyjeveně civí a nechápou, telefony jsou hluché. A dodávka se vrací a není jediná. Nikdo nechápe, co se děje, z poklidné ulice se pomalu stává westernové město jako z filmu...

Osobně mám nejraději od Kinga klasické horory typu Řbitov zviřátek, Osvícení či To, výborné jsou ale i thrillery či detektivky, jelikož autor umí skvěle pracovat s psychologickou stránkou postav.

Strážci zákona jsou taková fantasmagorie. Moc jsem neočekávala, kniha nemá kdovíjaké hodnocení, patří rozhodně mezi ty slabší a i po přečtení komentářů jsem žádná velká očekávání neměla, takže vlastně nejsem zklamaná.

Těžko psát recenzi a dojmy bez toho, abych neprozradila vše podstatné. Zjednodušeně řečeno, v příběhu ožívají seriálové postavy, které jsou zároveň spojené s něčím dalším a to má opět spojitost samozřejmě s něčím v městečku.

Věřím, že tohle opravdu nesedne všem, to základní rozuzlení mi přišlo trochu moc, na druhou stranu se to pak všechno krásně propojuje a vlastně i dává smysl.

I tady si stojím za tím, že King umí bravurně pracovat s postavami a vytvářet dokonalou astmosféru plnou beznaděje, tísně a strachu. Postřílet hned na úvod několik postav? No proč ne. Ta atmosféra je dokonalá a ihned mě vtáhla.

Jediné, s čím jsem bojovala, tak obrovské množství postav, které jsem si ani na konci nedokázala pořádně přiřadit. Kniha je navíc obohacena o deníkové zápisky, novinové výstřižky či obrázky, což vždy vítám, skvěle to příběh doplňuje.

Moc děkuji internetovému knihkupectví megaknihy.cz za poskytnutí recenzního výtisku.  

Knihu si můžete zakoupit zde.

Stephen King - Doktor Spánek

Spisovatel: Stephen King
Originální název: Doctor Sleep
Série: Osvícení
Díl: 2.
Počet stran: 456
Rok vydání: 2014
Vydání originálu: 2013
Nakladatelství: Beta - Dobrovský
Vazba knihy: Vázaná s přebalem

Stephen King v knize Doktor Spánek navazuje na svůj předchozí román Osvícení, takže se opět setkáme se známými hrdiny. Malý Danny dospěl a přes svá dobrá předsevzetí se vydal v otcových stopách alkoholismu a záchvatů zuřivosti. Nakonec se však pití dokáže vzdát, usadí se v malém poklidném městečku a začne pracovat v domově důchodců. Zvláštní duševní schopnosti, které mu do určité míry zůstaly, mu pomáhají poskytovat útěchu umírajícím. Pomocníkem je mu kočka, která umí předvídat budoucnost, a Dan se stane „doktorem Spánkem“. Nečekaně však naváže telepatické spojení s dvanáctiletou Abrou, která se na něj obrací se zoufalou prosbou o pomoc...

Už je to pěkných pár let, co jsem četla Osvícení a docela jsem přemýšlela, zda si ho před Doktorem Spánkem nemám zopakovat, abych si připomněla detaily. Ta velká hromada nepřečtených knih a nekonečný wishlist mě nakonec odradily. Přece jen příběh znám a doufala jsem, že nebude připomenutí potřeba a já se chytím.

Knihu jsem samozřejmě měla na wishlistu od doby, co vyšla. Letos se do kin dostalo filmové zpracování a protože jsem zrovna měla poukázku do Dobrovského, bylo jasné, jak ji využiji. Trailer na film vypadal super, takže jsem se těšila samozřejmě i na knihu.

Danny Torrance dospěl, a i když přežil hrůzu v hotelu Overlook, nešťastné události se na něm hodně podepsaly. Přísahal si, že nepůjde ve šlépějích svého otce, ale trauma z dětství a dar, který nazývá osvícením, ho dohnaly stejně jako otce k alkoholismu. Jedině alkohol dokáže utišit hlasy v hlavě a zahnat duchy.

Danny je ovšem bojovník a hodlá svůj boj nad alkoholem vyhrát. Usadí se v malém městečku Frazier, kde se dostane k práci v domově důchodců. Díky jeho daru dokáže umírajícím poskytnout úlevu a pomoci jim přejít na onen svět.

Začátek knihy byl naprosto skvělý. Hodně se zaměřoval na psychický stav Dannyho a jak jistě všichni víme, tohle Stephen King umí dokonale. K tomu se tu objevovaly duchové, které Danny vídá a vypadalo to na pěkný horor a důstojné pokračování klasiky.

Pak se do příběhu zaplete dvanáctiletá Abra a Pravý rod. Pravý rod jsou bytosti, které se živí lidmi jako je právě Danny či Abra. Lidmi s osvícením, v podstatě jsou to upíři, kteří se neživí krví, ale schopnostmi. Čím silnější schopnosti, a že Abra má opravdu silné, tím více výživy.

Kapitoly s Pravým rodem mě zpočátku šíleně nudily. Musím bohužel říct, že jsem měla hodně silné nutkání je přeskakovat, protože to bylo něco tak táhlého a nezajímavého. Nechápu to, protože zbytek byl neskutečně čtivý a to i přesto, že se tam kolikrát toho moc nedělo. Jako kdyby kapitoly s Pravým rodem psal někdo úplně jiný.

Jak se ale začaly osudy všech postupně spojovat, tak se vše krásně vyvážilo a čtení jsem si užívala. I přes menší výtku k Pravému rodu musím dát maximální počet hvězdiček, protože po dlouhé době jsem zas od Kinga dostala horor takový, jaký mám ráda. Žádná detektivka, žádný thriller, ale fakt horor.

Stephen King - Právo nálezce

Spisovatel: Stephen King
Originální název: Finders Keepers
Série: Bill Hodges
Díl: 2.
Počet stran: 334
Rok vydání: 2015
Vydání originálu: 2015
Nakladatelství: Beta - Dobrovský
Vazba knihy: Vázaná s přebalem

Kniha o tom, jakou moc má vyprávění příběhů a jak literatura utváří život.
John Rothstein je věhlasný spisovatel, avšak léta už nic nepublikoval, a navíc se začal věnovat reklamě. A jeho věrný čtenář Morris Bellamy zuří. Spisovatele nakonec zabije a vyloupí mu sejf s rukopisy nevydaných knih. Kořist si ukryje, ale pak se ocitne ve vězení kvůli jinému zločinu. Po několika desítkách let najde schovaný lup malý chlapec, ale Morris Bellamy se pokladu za žádnou cenu nechce vzdát…

V hlavních rolích mistrně napsaného románu se objeví nesourodá trojice pátračů z Kingovy detektivky Pan Mercedes.

Po přečtení prvního dílu jsem se téměř okamžitě vrhla na pokračování. Třetí závěrečný díl mi zatím doma chybí, takže to si asi chvilku počkám, ale moc se těším, až se pustím i do něj, protože jsem velmi zvědavá, jak bude série zakončená.

Morris Bellamy je v podstatě narušený člověk a zarytý fanoušek spisovatele Johna Rothsteina. A právě jeho velký idol již léta nepíše, stáhl se do ústraní a zaprodává se maximálně reklamám. To Morris nedokáže zkousnout a spolu s dvěma komplici vymyslí plán.

Samozřejmě každý ví, kde slavný spisovatel zakotvil a tak není problém vloupat se k němu domu, ze zuřivosti spisovatele zabít a odnést si nejen vysokou hotovost, ale i všechny nevydané rukopisy. Morris všechnu tu cennou kořist ukryje a než se vůbec k ní opět dostane, je zavřen, ovšem za naprosto jiný zločin. Smrt Johna Rothsteina zůstává na několik desítek let záhadou.

Když jsem si přečetla anotaci a začala i s knihou, tak jsem byla lehce na rozpacích, protože jsem očekávala pokračování s detektivem Billem Hodgesem a mercedesovým vrahem, ale Právo nálezce nabízí v podstatě nový detektivní příběh a nové hrdiny v hlavní roli.

Avšak Bill Hodges a jeho dva zvláštní kolegové v příběhu sehrajou ke konci důležitou roli a padne i zmínka o Bradu Hartsfieldovi, i proto jsem dost zvědavá na poslední díl. Ač tedy kniha nabízí nový příběh, je určitě potřeba mít přečtený první díl.

A znovu k příběhu, k lupu se dostane čirou náhodou Pete Saubers, chlapec, jehož rodina prochází těžkým obdobím. Otec byl jednou z obětí mercedesového vraha, peněz kvůli pracovní neschopnosti nemají moc a tak Pete vymyslí plán. Domu začnou chodit obálky s penězi, ale ani tak vysoká částka není bezedná a Pete začne koumat, co by se dalo udělat s rukopisy. A to už se blíží propuštění Morrise, který se nehodlá své kořisti vzdát.

Morris Bellamy je v podstatě taková Annie Wilkesová v kalhotách. Narušený člověk, který má až chorobnou posedlost vůči jiné osobě, opět spisovateli a jde přes mrtvoly.

Nejedná se zas o žádnou složitou zápletku, navíc je tu spousta až moc velkých náhod, ale četlo se to výborně. Postavy jsou skvěle vykreslené, což ostatně King umí na jedničku. Hraje si dobře s atmosférou, kolikrát ani nedýcháte, jak se o hlavního hrdinu bojíte a naopak doufáte, že tomu padouchovi to neprojde.

Je to trošku jiné než první díl, ale rozhodně ne horší či dokonce špatné, to vůbec. Výborná kniha a pokud máte rádi detektivky a Kinga, tak doporučuji.

Stephen King - Pan Mercedes

Spisovatel: Stephen King
Originální název: Mr Mercedes
Série: Bill Hodges
Díl: 1.
Počet stran: 376
Rok vydání: 2014
Vydání originálu: 2014
Nakladatelství: Beta - Dobrovský
Vazba knihy: Vázaná s přebalem

V nuzném městečku na americkém středozápadě dojde k neštěstí – neznámý řidič v ukradeném mercedesu úmyslně vjede do fronty nezaměstnaných před pracovní agenturou a na místě zůstane osm mrtvých a patnáct zraněných. Řidič z místa činu ujede.

Po několika měsících dostane vysloužilý zatrpklý policista ze stejného městečka podivný dopis od kohosi, kdo se k činu přihlásí a zároveň oznámí, že chystá mnohem strašlivější útok – plánuje zmasakrovat tisíce lidí. Policistu to probudí z letargie a nastane závod s časem, aby zločinci ve vražedném útoku zabránil.

Detektivní příběh ve stylu drsné školy z pera mistra napětí umožní čtenářům děsivým a nezapomenutelným způsobem nahlédnout do mysli šíleného posedlého vraha. Příběh byl inspirován skutečnou událostí a jeho závěr, což je mnohem mrazivější, skutečnou událost naopak předjímal.

Od Kinga jednoznačně preferuji horory a mezi moje nejoblíbenější rozhodně patří ty starší kousky v podobě klasiky jako Řbitov zviřátek, Prokletí Salemu či To. Od Kinga si ale přečtu ráda jakýkoliv žánr a takové detektivky zvládá také bravurně.

Bill Hodges je třídílná série inspirovaná skutečnou událostí. Představte si malinké městečko, kde se chystá něco jako festival práce, skvělá příležitost pro nezaměstnané a čím dřív přijdete, tím větší šance získat práci.

A tak spousta lidí, i matka s novorozencem, je ochotna strávit ne zrovna přívětivou noc venku, přinejlepším ve spacáku, ve frontě. A do této fronty plné lidí se přiřítí kradený mercedes, který spoustu lidí zabije a jiné doživotně zmrzačí. Z místa činu řidič uteče, nikdo ho neviděl, nepoznal a tak mercedesový vrah zůstává nedopaden.

Bill Hodges je policista v penzi, který případ mercedesového vraha nestihl vyřešit a život v důchodu mu zrovna neprospívá. Často myslí na svoji zbraň, z neustálého vysedávání u televize a lahve v ruce nabral pěkných pár kilo a vlastně jeho život ztrácí smysl. Až do dne, kdy mu přijde dopis, od někoho, kdo se podepíše jako Mercedesový vrah a prozradí, že plánuje další útok.

Tady King opět dokázal, jak výborně dokáže pracovat s psychologickou stránkou postav a neskutečně dobře vykreslit jejich charakter. Do detailu jsou popsány myšlenky a plány mercedesového vraha, které jsou fakt brutální, syrové a úplně si říkáte, jak vůbec něčeho takového může být nějaký člověk schopný.

V knize je pěkně popsán život a dětství onoho vraha a ač je to totální šílenec, který by vůbec neměl po světě chodit na svobodě, tak je to ale jinak docela inteligentní člověk, který neměl lehký život a normální člověk z něj ani vlastně vyrůst nemohl.

I Bill Hodges má pěkně propracovanou postavu. Z nešťastného penzisty se najednou stává opět člověk zapálený pro danou věc. S mercedesovým vrahem si začne dopisovat a případ se pro něj stává více a více osobním.

Zápletka nijak originální, ale celá kniha má výbornou atmosféru, je tak napínavě napsána, že Vás nutí číst a číst a vůbec se Vám nechce knihu odkládat.

Na motivy knih byl natočen i seriál, co série, to jeden knižní díl a seriál je překvapivě docela dobře hodnocen.

Stephen King - Pavučina snů

Spisovatel: Stephen King
Originální název: Dreamcatcher
Počet stran: 688
Rok vydání: 2013
Vydání originálu: 2001
Nakladatelství: Beta
Vazba knihy: Brožovaná

Kdysi dávno se v prokletém městě Derry (dějišti klasických románů To a Nespavost) spojili čtyři kluci a odhodlali se ke statečnému činu, jenž je navždy změnil. Nyní o pětadvacet let později jsou z nich dospělí muži, ale vzájemné pouto přetrvalo. Každou loveckou sezonu se čtveřice znovu schází v lesích severního Maine. Letos do jejich chaty zabloudí dezorientovaný cizinec, který mumlá cosi o světlech na obloze. A jeho nesrozumitelné blouznění se brzy ukáže až nepříjemně blízké pravdě. Zanedlouho jsou čtyři přátelé vtaženi do děsivého souboje se silami z jiného světa. Jejich jediná naděje na přežití leží ve společné minulosti – a v pavučině snů.

Něco ke knize

Henry, Pete, Jonesy a Bobr byli nejlepší přátelé již od dětství. Do jejich nerozlučné party se jednoho dne přidal retardovaný chlapec Duddits, kterého zachránily před šikanou a tak nějak si ho adoptovali mezi sebe. Od té doby je pojí nejen přátelské pouto, ale i něco jiného.

Uplynulo dvacet pět let a hlavní čtveřice se neustále stýká a každý rok jezdí do srubu v Maine na lov. Při posledním lovu narazí na muže, který je silně dezorientován a mluví o světlech na obloze. Ukáže se, že na celou oblast byla uvalena karanténa a není nikdo, kdo by byl schopen čtyřem přátelům pomoci a hlavně nikdo pořádně neví, pomoci vlastně s čím.

Moje hodnocení a dojmy

Pavučina snů je vlastně už taková klasika od Stephena Kinga a myslím, že se dá zařadit mezi jeho známější díla. Proto jsem velká ostuda, že jsem se ke knize dostala až tak pozdě a dlouho ji odkládala.

Odradilo mě hned několik faktorů. Tím prvním samotný příběh, již z anotace bylo jasné, že se bude jednat o příběh s mimozemšťany a to já zkrátka nerada. Právě UFO mě dokáže vždy velmi odradit od nějaké knihy a hodně se pak ke čtení přemlouvám.

Dalším důvodem bylo to, že ta mimozemská kniha má přes šest set stran, téměř sedm stovek. Normálně to problém není, navíc King je mistr v dlouhých románech a podle mě je zvládá lépe než ty kratší, ale tolik stran o UFO? A poslední důvod bylo to, že jsem nedávno velkým nedopatřením viděla film, mimochodem hrozný film, takže kniha o mimozemšťanech, u které navíc vím, jak to dopadne. Prostě pecka.

S velkým sebezapřením jsem se do knihy pustila a překvapivě to nebylo tak zlé. Četlo se to moc dobře, ostatně jako většina Kingovek. Je pravda, že mě trochu rušilo vědomí toho, že vím, co bude dál a neustále jsem na to čekala. Bez toho bych si knihu užila asi více.

Co mě nebavilo, tak kapitoly, které byly vyprávěny z pohledu Kurtze či jiných vojáků. Teprve až když se začal příběh spojovat, jsem s tím neměla problém, ale předtím jsem měla chuť tohle úplně přeskočit. Jinak ale všechny ostatní postavy byly super a i když těch jmen není úplně málo a hlavní hrdinové se Vám můžou na začátku trochu plést, tak není problém se brzy zorientovat.

Naopak se mi hodně líbilo propojení s románem To, kdy je zmiňován vodojem a nápisy, na kterých stojí dokonce i samotné jméno Pennywise. Tahle propojení prostě miluji.

Pavučina snů nakonec nebyla tak špatná jako film, ale rozhodně se nezařadí mezi moje oblíbené Kingovky. Přečetla jsem ji a jsem ráda, že jsem ji přečetla, ale vím, že znovu se k ní vracet nebudu. Pokud ale máte tohle téma rádi, je to super čtení.

Stephen King - Nespavost

Spisovatel: Stephen King
Originální název: Insomnia
Počet stran: 672
Rok vydání: 1997
Vydání originálu: 1994
Nakladatelství: Melantrich
Vazba knihy: Vázaná s přebalem

Hrdina románu Ralf má problémy. V poslední době nemůže spát. Navíc má vidění a není si zcela jistý, zda jsou to opravdu halucinace. Barvy, postavy, zvláštní aury kolem jeho přátel. Nezmínili jsme holohlavé doktůrky, kteří se vždycky objeví v momentech smrti. Ten na pohled zlý svírá rezavý skalpel... Po tom co je ohlášena návštěva Susan Dayové do Derry, poklidné městečko se začne rozdělovat díky sporné otázce interupce. A až dosud mírný a klidný Ed Deepneau se jaksi mění. To se stalo tehdy, když Ralf začal ztrácet víc než jen spánek. Když začal chápat, proč je Ed posedlý představou, že se Derry stává novým Armagedonem. A když si uvědomil, že usedlíkům jeho rodného města se zkracuje čas. Zlo nepředstavitelných rozměrů sem nalezlo cestu. A Ralf má jednu jedinou šanci zničit ho...

Něco ke knize

Do malého městečka Derry se chystá návštěva, feministka Susan Dayová, která je zastánkyní práva na interrupci. Otázka potratu rozděluje město na dvě skupiny lidí, mezi kterými začíná panovat až chorobná nenávist a z poklidného města s milými sousedy se začíná stávat nebezpečné místo. Ralf Robert, sedmdesátiletý stařík tenhle problém tolik neřeší, vyrovnává se se smrtí milované manželky. Když ale jeho přítel Ed Deepneau brutálně zbije svoji ženu, nenechá to Ralfa klidným, avšak Ed ho varuje a mluví z cesty.


Ralf má ale svých starostí stále nad hlavu. Začíná trpět nespavostí a neustále se jeho spánek zkracuje. Dospěje to až do stádia, kdy nespí téměř vůbec a začíná vidět zvláštní věci. Například různé barvy a aury kolem lidí. Nejděsivější jsou ovšem holohlaví doktůrci, kteří se objeví vždy v době smrti.

Moje hodnocení a dojmy

Na tuhle knihu jsem se strašně těšila. Doma už ji mám tedy hodně dlouho a trvalo mi, než jsem se k ní dostala, ale fakt jsem se těšila a měla obrovská očekávání. Očekávala jsem, že si doslova sednu na zadek a kniha mi přinese takový klasický horor, který mám od Kinga tak ráda.

Když jsem se ale náhodou dočetla, že je příběh propojen se sérií Temná věž, se kterou jsem loni strávila celý půl rok a myslela, že to v životě nedočtu, moje nadšená trochu opadlo. Temná věž je hodně oblíbená, mě bohužel naprosto nebavila a trápila jsem se u ní. Kvůli ní jsem měla zkažené i Svědectví, do kterého jsem vkládala též velké naděje.

Kniha je pořádná bichle, má téměř sedm set stran, ale to mě rozhodně neodradilo, jelikož Kingovi rozsáhlé romány sedí kolikrát více, než kratší příběhy. Je ale pravda, že kniha by mohla být o něco tenčí, protože se delší dobu nic nedělo a když už začalo, vše bylo až zbytečně protahované a opakovalo se. Stephen King píše čtivě, takže tohle ve většině případů není mínusem a nevadí mi, ale tady musím uznat, že i mě přišel příběh zbytečně okecávaný.

Sice byl začátek delší, ale bavil mě asi nejvíce a to možná z toho důvodu, že čtenář zůstává v nevědomosti a může jen hádat, proč Ralf trpí nespavostí. Navíc problémy s otázkou potratů není vůbec marná, naopak.

Jakmile se vše vysvětlí, naděje na další oblíbenou kingovku opadne. Pro fanoušky Temné věže určitě super, i já oceňuji, jak to má vše dokonale propojené a vymyšlené, kdo sérii nečetl, může být též nadšen, ale ten, kdo u série trpěl jako já, bude trpět i tady. Opět tu máme ka-tet a já zažívala déjà vu a ne zrovna příjemné.

Začátek za mě fajn, základní myšlenka dobrá, ale rozuzlení mě naprosto nechytlo. Navíc tohle v žádném případě nepovažuji za horor.

Stephen King - Revival

Spisovatel: Stephen King
Originální název: Revival
Počet stran: 320
Rok vydání: 2015
Vydání originálu: 2014
Nakladatelství: Beta
Vazba knihy: Vázaná s přebalem

Temný a uhrančivý román vypráví o knězi, který před lety přijel do novoanglického městečka. Získal si zdejší obyvatele a stal se přítelem a mentorem mladého chlapce. Při nehodě však přišel o rodinu. V plamenném kázání proklel boha a z městečka odešel. Po několika desetiletích se chlapec, nyní narkoman, s knězem náhodou setká. Životní příběh obou mužů, jejich setkání a střety jsou stejně šokující a nevyhnutelné jako ohromující vyvrcholení knihy. Román je dokonale namíchanou nostalgií 60. let a starého dobrého amerického hororu.

Něco ke knize

Píše se rok 1962 a malý Jamie svádí bitvu proti Němčourům se svými plastovými vojáčky, když se na zahradě náhle objeví nový reverend Charles Jacobs, který má nahradit již zesnulého kněze. Nového reverenda a jeho rodinu si každý okamžitě oblíbí a přehlíží i to, že reverend je občas až moc posedlý elektřinou, ale co, každý má nějakou svoji úchylku. Jak si reverend získal srdce městečka, tak jeho srdce zas ukradl malý Jamie.

Při jedné nešťastné nehodě Charles Jacobs přichází o rodinu a při svém posledním kázání prokleje boha a z města odchází. Roky plynou, z Jamieho se stává doprovodný hráč na kytaru a následně feťák ztracený v životě. Svět se mu obrátí opět vzhůru nohama, když se znovu setká s Charlesem Jacobsem.

Moje hodnocení a dojmy

Doma mám teď poměrně dost knížek od Stephena Kinga, které čekají již nějakou dobu na přečtení. Postupně se k nim tedy dostávám a jednou z nich byl právě i Revival.

Kniha nemá až tak super hodnocení, takže jsem od ní moc nečekala, už podle anotace mi bylo trochu jasné, že to nebude úplně ono, přesto jsem se po přečtení a vlastně i během čtení cítila zklamaná a to jsem opravdu nic nečekala.

Revival je zařazen v žánru horor, ale tohle podle mě horor není ani náhodou a už vůbec ne v případě, když to porovnám s klasickými hororovými díly Stephena Kinga. Je ale pravda, že sama netuším, kam bych knihu zařadila.

Stephen King opět dokonale propracoval charaktery hlavních postav a pořádně se vyřádil na jejich psychologické stránce. To on opravdu umí a tenhle um naprosto zbožňuji. V Revivalu je vidět, kam až můžete sklouznout, když přijdete o to nejdražší, co máte a kam až může dospět jinak obyčejný koníček.

Bohužel většina knihy popisuje život malého Jamieho, který od první stránky dospěl a v životě toho zažil více než dost. Dozvíte se podrobně v jaké kapele kdy působil, o jeho první lásce až po drogovou závislost a znovushledání s knězem Jacobsem. Ten životní příběh ale nedokázal utáhnout celou knihu a to nejpodstatnější se děje až spíše ke konci.

Sice jsem knihu četla s napětím a očekáváním, co se bude dít dál, ale zároveň jsem se nudila. Stephen King píše velmi čtivě, miluji jeho knihy, ale Revival mě naprosto nechytl. Samotné rozuzlení se mi prostě nelíbilo. 

Stephen King - Zelená míle

Spisovatel: Stephen King
Originální název: The Green Mile
Počet stran: 345
Rok vydání: 2014
Vydání originálu: 1996
Nakladatelství: Beta
Vazba knihy: Vázaná s přebalem

Ve věznici Cold Mountain, v bezútěšné řadě cel známých jako Zelená míle, čekají na smrt vrazi tak zvrácení jako psychopat William Wharton a tak posedlí jako Eduard Delacroix. Dohlíží na ně několik dozorců: slušný Paul Edgecombe či naopak sadistický Percy Wetmore. Ale ať dobří, či zlí, ať nevinní, nebo ničemní, nikdo z nich se doVe věznici Cold Mountain, v bezútěšné řadě cel známých jako Zelená míle, čekají na smrt vrazi tak zvrácení jako psychopat William Wharton a tak posedlí jako Eduard Delacroix. Dohlíží na ně několik dozorců: slušný Paul Edgecombe či naopak sadistický Percy Wetmore. Ale ať dobří, či zlí, ať nevinní, nebo ničemní, nikdo z nich se dosud nesetkal s někým tak brutálním, jako je obr John Coffey, násilník a vrah dvou holčiček. Je Coffey ďábel v lidské podobě? Nebo je někým úplně jiným? Mezi nebem a zemí je víc zázraků, než si kdokoli v Cold Mountain umí představit – a pravda vychází najevo v tlakových vlnách, které dokáže vyvolat jen Stephen King, a v explozivním finále, které čtenáři vyrazí dech.

Něco ke knize

Zdroj

Věznice Could Mountain, blok E, skrývá ve svých celách ty nejhorší možné zločince. Tráví tu dny před tím, než se vydají po Zelené míli na svou poslední cestu, která končí na elektrickém křesle. Dozorci jsou tu slušní a snaží se poslední dny vězňům zpříjemnit, až na jednu výjimku. Výjimku, která je možná mnohem horší než většina trestanců.

V roce 1932 je na Zelenou míli převezen obrovitý černoch John Coffey, odsouzen na smrti za znásilnění a vraždu dvou malých holčiček. Otřesný a velmi brutální zločin od člověka, který se bojí tmy. Důkazy proti Johnovi jsou naprosto jasné, jakmile ale svým dotykem vyléčí hlavními dozorci Paulovi zánět močových cest, začne Paul pochybovat. Copak člověk s darem od Boha by mohl spáchat něco takového?!

Moje hodnocení a dojmy

Zdroj

Ať už jste fanoušky Stephena Kinga, nebo jste si k němu naopak cestu nenašli, o Zelené míli jste již určitě slyšeli. Alespoň o filmovém zpracování, ve kterém si hlavní roli střihl výborný Tom Hanks a hromotluka se smutným výrazem dokonale ztvárnil Michael Clarke Duncan.

Miluji tenhle film, viděla jsem ho již nespočetněkrát a stejně pokaždé u něj brečím. Pro mě to je jeden z nejdojemnějších filmů a rozhodně patří mezi moje tři nejoblíbenější. Filmová zpracování podle Kingových knih jsou ve většině případů braky, to ale rozhodně neplatí o Zelené míli. 

Ač tedy miluji i Stephena Kinga, tak ke knize jsem se dostala bohužel až nyní. Prvně Zelená míle vycházela na díly a to i u nás. Právě jednotlivé knížečky jsem nechtěla a jsem moc ráda, že existuje již v jednotné podobě, která je rozdělena i tak na šest částí a má nádherné grafické zpracování.

Zelená míle je vězeňské drama se špetkou nadpřirozena, které z příběhu ale rozhodně nedělá žádné fantasy, ale stále zůstává příběh realistický, tedy alespoň v mezích normy.

Z každé stránky na Vás dýchá neskutečná atmosféra a ač v bloku, kde se nachází Zelená míle, jsou ti nejhorší z nejhorších, přesto je Vám tak nějak hodně úzko, když se blíží jejich čas. Ne jen John Coffey, ale i spoluvězeň Delacroix je vylíčen tak, že vidíte i jeho dobré stránky. Působí jako prostý, jednoduchý člověk, se kterým soucítíte, i když si to možná ani nezaslouží.

John Coffey je hromotluk, obrovský černoch, který vypadá, že neumí ani do pěti počítat, má strach ze tmy a podle důkazů zavraždil a znásilnil dva blonďaté andílky. A jelikož se jedná navíc o rok 1932, tak provinění už je pomalu jen jeho barva pleti.

Příběh je velmi emotivní, nenechá Vás chvilku vydechnout, čte se úplně sám, ale po celou dobu se Vám bude uvnitř něco svírat. Je to hodně temné, smutné, syrové a úplně Vás to vtáhne. Kniha je naprosto výborná a i když příběh znám zpaměti, čtení jsem si maximálně užila. Přesto k filmu budu mít asi vždy blíže a vždy se mi objeví slza v koutku oka.

Stephen King - Svědectví

Spisovatel: Stephen King
Originální název: The Stand
Počet stran: 1055
Rok vydání: 2008
Vydání originálu: 1978
Nakladatelství: Beta
Vazba knihy: Vázaná s přebalem

Syrový postapokalyptický román Svědectví Stephena Kinga je řazený k autorovým nejlepším dílům. Rozehrává v něm již mnohokrát zpracované téma boje s katastrofální epidemií nevyléčitelné nakažlivé choroby, která má zde podobu „superchřipky,“ vyvinuté ve vojenských laboratořích. Experiment se však vymkne kontrole a nákaza vyhubí takřka celé lidstvo. Hrstka těch, kdo přežili, se dělí na dvě skupiny, jedni se uchylují k laskavé matce Abigail, která je oslovila ve snech, druzí směřují do náručí Temného muže. Kingův román vrcholí jako klasický souboj mezi Dobrem a Zlem, v němž lidem zůstává role figurek na šachovnici hry o svět. King si v knize pohrává se svým oblíbeným tématem předurčenosti, kterému se věnoval i v dalších románech jako Mrtvá zóna, To nebo Temná věž.

Něco ke knize

Stačí chvilka, jedna sekunda, jedna malá chyba a téměř celé lidstvo vymírá. Experiment v tajné laboratoři Ministerstva obrany se superchřipkou se nepovedl a lidé pomalu jeden za druhým podléhají nákaze. Pár jedinců je ale imunních, i když není vůbec jasné proč.

Musí se spojit, aby opět vytvořili civilizaci a svět, ve kterém se dá žít. Jenže je čeká dlouhá cesta a to jak psychická, tak i fyzická. Jenže i v tomto mrtvém světě číhá nebezpečí a boj to nebude vůbec snadný.

Moje hodnocení a dojmy

Svědectví mi doma na přečtení čekalo poměrně dlouho a stále na něj nebyl prostor. Ne že bych se na knihu netěšila, to vůbec ne, právě naopak. Těšila jsem se vážně hodně, ale přece jen má přes tisíc stran a já čekala na dobu, kdy budu mít na knihu více času, náladu, nebudu v zimě unavená apod, zkrátka jsem si ji chtěla maximálně užít.

Měla jsem obrovská očekávání a do knihy šla s tím, že to bude opravdu pecka. Vůbec jsem si nepřipouštěla, že by mě mohl příběh zklamat. 

Začátek knihy vypadal dobře. Miluji postapokalyptické světy, jenže jsem si asi pořádně nepřečetla anotaci a očekávala něco naprosto jiného, než co se mi dostalo. Čekala jsem vlastně něco jako Živí mrtví, akorát bez těch zombie.

Jak jsem psala, začátek byl super. Lidé pomalu umírali a ti, co přežili, museli vymyslet, co budou dělat dál. Zda setrvat na místě, nebo se vydat na cestu a hledat další přeživší. Postav tam je ve výsledku docela dost, některá mají i podobná jména, takže jsem se občas ztrácela a i to i přesto, že King má vždy výborně propracované charaktery.

Půlka knihy mě bavila, i když jsem s ní měla jeden velký problém. Četla se mi strašně pomalu a to jsem ji otvírala s radostí. Pod kupolí, která je téměř stejně tlustá, jsem strávila pouhé tři dny, se Svědectvím celý únor.

V druhé půlce se začínaly v knize objevovat docela ve velkém fantasy prvky. Ty sice byly i na předchozích stránkách, ale moc jsem si je nepřipouštěla. Když se najednou v knize objevil Randall Flagg, to byla konečná. Flagg je postava z Temné věže, kterou jsem četla loni a byla na ní zaseklá půl roku a trpěla.  Najednou jako bych se vrátila v čase. S Flaggem už jsem se nikdy nechtěla potkat a najednou je tu zas.

Najednou se z knihy stalo naprosto jasné fantasy. Věštecké sny, proroctví, magie a souboj dobra a zla. K tomu se do knihy přimíchalo náboženství a ne zrovna v malé dávce a kniha u mě strašně klesla.

Nemůžu knize upřít napínavost, akčnost a překvapivé momenty se skvělými postavami, ale Svědectví je pro mě obrovským zklamáním. Neříkám, že je kniha zlá, ale očekávala jsem něco naprosto jiného a to se mi dostalo pouze na začátku.

Stephen King - Colorado Kid | RC review

Spisovatel: Stephen King
Originální název: The Colorado Kid
Počet stran: 184
Rok vydání: 2017
Vydání originálu: 2005
Nakladatelství: Beta - Dobrovský
Vazba knihy: Brožovaná

Některé záhady jsou neřešitelné… Studentka žurnalistiky přijíždí na odlehlý ostrov kvůli stáži v místních novinách. Jednoho dne se dozvídá, že ostrůvek skrývá záhadu, o níž jí dosud nikdo neřekl. Nakonec jí kolegové z redakce celý příběh vyprávějí: Co byl zač ten muž, který byl před čtvrt stoletím nalezen mrtvý na pláži, kdo ho zabil a proč? Vyšetřování případu opakovaně vedlo do slepých uliček a dodnes se mnoho neví. Místní redaktoři jsou neobjasněným příběhem „Colorado Kida“ fascinováni, vyprávěním utužují dávné přátelství a zároveň zkoušejí profesní vytrvalost mladé stážistky. Kniha není detektivkou, protože nepřináší odpovědi.

Něco ke knize

Mladičká Stephanie, studentka žurnalistiky, přijíždí na odlehlý ostrov Losí vyhlídka kvůli stáži. I když dva ostřílení redaktoři místních novin, Dave Bowie a Vince Teague, i přes svůj věk rozhodně nepatří ještě do starého želena, Stephanie má zpočátku problém se se životem na ostrově sžít.

Sice to vypadá, že ostrov nenabízí nic zajímavého, zdání ale klame. Kolegové Stephanie začnou vyprávět příběh Colorado Kida, mrtvého muže, který tu zemřel před pětadvaceti lety. Do teď nikdo neví, co přesně se stalo a i sebemenší odpověď přináší jen další otázky.

Moje hodnocení a dojmy

Colorado Kid je zatím nejnovější kniha Stephena Kinga, která u nás vyšla. Nenechte se ale zmást, i když u nás jeho novinky vycházejí velmi dobře, o žádnou novinku se nejedná. V Americe vyšel Colorado Kid již v roce 2005.

Kniha je opravdu hodně tenoučká, má necelých dvě stě stran, jedná se tedy spíše jen o novelu. Během jednoho odpoledne jsem ji přečetla, taková oddechovka na ukrácení chvilky.

Colorado Kid nemá kdovíjaké hodnocení. Rozhodně není špatná, ale na zadek si z ní též nesednete. Troufám si říct, že King exceluje hlavně v rozsáhlých románech. Jak u někoho je příliš dlouhý příběh a moc stran na škodu, u něho to neplatí. Příkladem může být výborné To, Svědectví či Pod kupolí.

Kniha je vyprávění, nebo spíše rozhovor mezi redaktory místního deníku a mladou stážistkou. Oba vzájemně vyprávějí příběh Colorado Kida, muže, který se nalezl před čtvrt stoletím mrtvý a zároveň pokládají otázky, na které se Stephanie snaží najít odpovědi.

Právě otázky a snaha najít odpověď, jsou na knize asi to nejlepší a dodávají ji potřebnou tajemnost. Určitě ale nelze knihu označit za detektivku. Navíc pokud máte rádi uzavřené konce, tak budete možná zklamaní, tady se žádného konce nedočkáte. Avšak u tohoto příběhu mi to ani tolik nevadilo a možná právě v tom má kniha svoje menší kouzlo.

Na ukrácení dlouhého dne je to fajn knížka, avšak počítejte s tím, že kdejaká Kingova povídka ji hravě strčí do kapsy. Věřím ale, že své příznivce si najde. Pokud ale s mistrem hororů teprve začínáte, začněte jinde, nejedná se o klasického Stephena Kinga.

Moc děkuji internetovému knihkupectví knihcentrum.cz za poskytnutí recenzního výtisku.

Knihu si můžete zakoupit zde.

Stephen King - Pod kupolí

Spisovatel: Stephen King
Originální název: Under the Dome 
Počet stran: 944
Rok vydání: 2010
Vydání originálu: 2009
Nakladatelství: Beta
Vazba knihy: Vázaná s přebalem

Malé městečko odřízne od okolního světa neproniknutelná bariéra neznámého původu a obyvatelé jsou náhle ponecháni sami sobě. Ovzduší je postupně znečišťováno, zásoby se tenčí, energetické zdroje docházejí, pokusy o proražení bariéry jsou marné. Vláda státu je bez ohledu na veškeré své zdroje bezmocná a může pouze zvenčí přihlížet. Místní radní s diktátorskými sklony si uvědomí příležitost konečně vyniknout a prokázat svému městečku dobro, samozřejmě podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Začne je řídit pevnou rukou – v této mimořádné situaci přece nemůže nic lepšího udělat, lidé silné vedení jistě ocení! Další reálie příběhu - syn radního s nádorem na mozku, ilegální výrobna drog a jediná slyšitelná radiostanice, vtloukající lidem do hlavy jen boží lásku - to jsou přísady, které působí jako katalyzátor už beztak výbušné situace. Můžeme sledovat postupný rozklad lidského společenství, kde přestávají platit pravidla civilizace. Výsledkem je mistrná studie lidské bezmoci, arogance a násilí.

Něco ke knize

Vítejte v malém městečku s názvem Chester`s Mill, které leží poblíž Maine. Je to typické maloměsto, kde se každý zná s každým, dodržují se tradice a vše vypadá perfektně. Dokud neotevřete skříň a nenajdete kostlivce.

Právě tohle městečko obklopí neviditelná bariéra, nikdo se nemůže dostat ven, nikdo dovnitř. Hned několik lidí během pár vteřin přijde o život - žena, která přijde o ruku během zahradničení, protože přesahovala za hranice, pilot, který do kupole narazil či žena, která byla zavražděna.

Nikdo nedokáže říct, co je kupole zač a kde se vzala. Kolují různé teorie, ale i vláda je na tenhle jev krátká a neví si rady. Obyvatelé musí řešit nejen tenčící se zásoby potravin, ale i znečištěné ovzduší, docházející energii, avšak několik jedinců vidí v kupoli šanci k praní svého špinavého prádla.

Moje hodnocení a dojmy

 Knihu Pod kupolí jsem si strašně moc chtěla přečíst a dalo mi velkou práci, abych ji vůbec sehnala. Již nějakou dobu je to nedostatkové zboží a pokud se Vám ji nepovede sehnat v nějakém bazaru, tak máte smůlu. Já ji sháněla opravdu hodně dlouho, ale již pár měsíců mi zdobí knihovnu a já si konečně na ní našla čas.

Kniha má téměř tisíc stran, takže jsem si ji opravdu schovávala na období, kdy se ji budu moci věnovat co to jde. Počet stran mě vůbec neodradil, ani Vy se nenechejte zastrašit. Stephen King rozsáhlé romány umí na jedničku a vůbec mi nepřišlo, že je kniha taková bichle. Zvládla jsem ji přečíst během pár dnů.

Autor se s tím nijak nepáře a hned na začátku příběhu obyvatele městečka odřízne. Následuje dlouhý popis všech zranění, úmrtí a komplikací. Každý ten podrobný detail mě ale bavil a rozhodně bych knihu nijak nezkracovala. Jak jsem psala, King je prostě king a rozhodně Vás to nebude nudit.

V knize najdete poměrně dost velký počet hlavních postav, ale jak to u jeho knih bývá, každý má svůj osobitý projev a výborně propracovaný charakter. Některé si ihned oblíbíte, jiné budete nenávidět do morku kostí. 

Kupole je od začátku záhada nejen pro obyvatele, ale i pro celý svět a Vás samotné. Po celou dobu příběhu v knize nenajdete sebemenší naznačení, o co by mohlo jít. Přítomnost kupole samozřejmě využije několik lidí, kteří mají za to, že by jim mohla pomoci v politické sféře. V podstatě se snaží vzít vše do svých rukou a nastolit diktaturu. Mohla by projít i vražda, vždyť policie plně nefunguje, navíc ji máte pod palcem a lidé zvenčí těžko něco zmůžou.

Stephen King se tedy hodně zaměřuje na téma morálky, což umí bravurně. Ta bezmoc, strach, nejistota.. Mám od něj ráda hlavně klasické horory, Pod kupolí je výborná kniha s neskutečnou atmosférou. Prožívala jsem každou stránku, hltala je s napětím a velkým očekáváním, co bude dál.

Kniha se rozhodně řadí mezi jeho top. Bohužel musím napsat, že konec je jeden velký průser. Vypadá to, že konec pořádně nedomyslel a napsal to první, co ho napadlo. Konec obrovské zklamání.

Stephen King - Čtyři po půlnoci II | RC review

Spisovatel: Stephen King
Originální název: Four Past Midnight
Počet stran: 432
Rok vydání: 2017
Vydání originálu: 1990
Nakladatelství: Beta - Dobrovský
Vazba knihy: Brožovaná

Tento svazek je druhou částí knihy Čtyři po půlnoci, která u nás vyšla rozděleně. Obsahuje novely Policajt z knihovny a Sluneční pes. Policajt z knihovny je příběhem Sama Peeblese, realitního a pojišťovacího agenta, který si kvůli projevu v rotariánském klubu vypůjčí k knihovny v Junction City dvě knihy. Ale knihovnice je zlý přízrak a když Sam knihy včas nevrátí, pošle na něho knihovního policajta... Závěrečný souboj dobra se zlem je přesně ve stylu Stephena Kinga v té nejlepší formě. Kevin Delevan, hlavní hrdina novely Sluneční pes, dostane k patnáctým narozeninám vytoužený dárek - polaroid Sun 660. Jaké je ale jeho překvapení, když polaroid fotografuje stále stejný snímek - obrázek ošklivého psa. Překvapení se ale brzy začne měnit v děs, když se ukáže, že snímky nejsou až tak úplně stejné. Pes se totiž neustále přibližuje...

Možná jste si všimli, že nedávno vyšla recenze na první část Čtyř po půlnoci, která obsahuje novely Časožrouti a Skryté okno do skryté zahrady. Kniha mě poměrně zklamala, má výborné hodnocení a četla jsem samé kladné ohlasy, takže jsem očekávala opravdu hodně. Ve výsledku je to ale spíše průměr.

Tuhle druhou část jsem četla poprvé před téměř deseti lety. Je to už pěkná doba a i když jsem měla tak nějak povědomí, o čem která novela je, do detailu bych si je nevybavila. Knihu jsem před těmi deseti lety hodnotila velmi špatně, snad dokonce jako jednu z nejhorších knih, která vzešla z pera Stephena Kinga. Jsem opravdu ale upřímně ráda, že dostala druhou šanci.

Policajt z knihovny

První novela vypráví příběh pojišťovacího agenta Sama Peeblese, kterého za pár dní čeká projev v rotariánském klubu. Aby se řádně připravil, navštíví místní knihovnu. Prázdná knihovna ho nevyděsí až tolik, jako strašidelné obrázky v dětském oddělení, obzvlášť tajemný knihovní policajt, který si pro Vás přijde, jestliže nebudete knihy vracet včas. 

Na včasné vrácení knihy ho upozorní i knihovnice. Sam ovšem vypůjčené knihy ztratí a psychika zafunguje, ve snech ho straší policajt. Sebere ale odvahu a vydá se jako dospělý člověk do knihovny, aby vše vysvětlil a napravil. Při vstupu do knihovny to tam ale nepoznává. Knihovna vypadá jinak a vede ji také někdo úplně jiný. To ale vůbec neznamená, že mu policajt z knihovny promine.

Tuhle novelu jsem si neuvěřitelně užila. Vůbec nechápu, že se mi poprvé nelíbila. Je to výborná duchařina, přesně taková, jaké mám ráda a běhal mi pomalu mráz po zádech. Příběh je dost tajemný a tajemství odkrývá postupně. Strach ovšem máte téměř od začátku. Rozhodně nejlepší novela z celého svazku.

Sluneční pes

Kevin si k patnáctým narozeninám přeje pouze vysněný polaroid Sun 660. Radost z dárku ale brzy vystřídá zklamání. Polaroid totiž fotí stále dokola tu samou fotku a je úplně jedno, co fotíte Vy a kde to fotíte. Pokaždé z polaroidu vyjede toulavý, děsivý pes.

Po polaroidu zatouží starý lichvář Merill, který v něm spatří výbornou investici. Společně s Kevinem přijdou na to, že fotky se jedna od druhé přece jen maličko liší. Každou další fotkou se děsivý pes více a více přibližuje. Ukáže se, že tohle byla nejhorší životní investice.

Pokud máte Stephena Kinga načteného, potěší Vás návrat do městečka Castle Rock. V tomhle městečku se odehrával děj například Nezbytných věcí, které jsou se Slunečním psem lehce propojené. Propojování svých příběhů má King celkem ve zvyku a není to rozhodně poprvé, kdy v určité knize odkazuje na jinou.

Jak Nezbytné věci, tak právě i Sluneční pes odhalují lidskou touhu, která je až smrtelná. Tolik toužíte po určité věci a nedokáže se jí vzdát i přesto, že Vás postupně ničí.

Sluneční pes je kratší novelou a také tou horší. Určitě není špatná, je to zajímavý a originální příběh, jen občas lehce zdlouhavý. Detailně popisovat, jak polaroid funguje či jak je sestaven, bylo zbytečné. Navíc od začátku je jasné, kam bude příběh směřovat. 

Když to opět shrnu, tak knihu hodnotím čtyřmi hvězdičkami. Policajt z knihovny si zaslouží plný počet hvězdiček, vážně se mi moc líbil. Naopak Sluneční pes je spíše průměr. Ve výsledku je ale tahle druhá část Čtyř po půlnoci určitě čtivější než část první.

Moc děkuji internetovému knihkupectví martinus.cz za poskytnutí recenzního výtisku.

Knihu si můžete zakoupit zde.

Stephen King - Čtyři po půlnoci I

Spisovatel: Stephen King
Originální název: Four Past Midnight
Počet stran: 456
Rok vydání: 2017
Vydání originálu: 1990
Nakladatelství: Beta - Dobrovský
Vazba knihy: Brožovaná

V Americe byla vydána kniha Čtyři po půlnoci, která obsahuje čtyři novely - Časožrouti, Skryté okno do skryté zahrady, Policajt z knihovny a Sluneční pes - jako celek. Vzhledem k rozsáhlosti děl je ale české vydání rozděleno do dvou knih. V této knize je novela Časožrouti a Skryté okno do skryté zahrady.

První příběh vypráví o velmi záhadném letu, při kterém zmizí většina cestujících a piloti. Ze zbylých pasažérů je naštěstí jeden pilot, který se ujme řízení letadla a přistane s ním. Posléze zjišťují, že se ocitli v naprosto liduprázdném místě, kde nejsou vůně a zvuky, jen tíživé ticho vzbuzující strach.

Ve druhém příběhu se seznamujeme s osamělým spisovatelem Mortem, jemuž vtrhne do života člověk, který tvrdí, že mu Mort ukradl příběh. Ale zdá se, že cizinec snad ani neexistuje, jako by byl jenom v Mortových představách.

Snad vůbec poprvé jsem ráda, že nevlastním doma starší vydání knihy Stephena Kinga a díky tomu mi knihovnu zdobí toto nové, které se opravdu povedlo a musím ho pochválit. Na druhou stranu si ale i malinko postěžuji, jelikož moc nechápu, proč Čtyři po půlnoci jsou u nás rozdělené na dvě knihy, když původně se jedná o jednu knihu. Prý kvůli rozsáhlosti, ano, sice povídky jsou delší, ale třeba taková kniha To či Pod kupolí je mnohem větší a přece se kvůli tomu také nerozdělí.

Upřímně nejsem moc povídková, dávám přednost klasickým románům a týče se to i právě Stephena Kinga, kterého jinak miluji, avšak u povídek bývám kritická. Zkrátka mi přijde, že mu jdou více ty rozsáhlé romány. Rozhodně jsem ale knihu nezatracovala ještě před přečtením, navíc když má tak skvělé hodnocení a recenze. Naopak, těšila jsem se, až ji otevřu.

Časožrouti

Časožrouti vypráví příběh několika lidí, mezi nimi je i pilot, který po hrozném letu doufá už jen v klid, ale dozví se nešťastnou zprávu, že jeho exmanželka zemřela. Místo oddechu nasedá tedy na další letadlo, tentokrát jako cestující a brzy po vzlétnutí usíná. Probudí ho křik malé holčičky a záhy na to zjistí, že až na pár lidí všichni ostatní z letadla zmizeli. Ale kam? Jako zkušený pilot se ujímá řízení a na nejbližším letišti přistává. Na letišti, kde není živá noha, neexistují zde vůně ani zvuky, ale skrývá se tu něco strašlivého.

Časožrouti mě hned na začátku opravdu chytli, už jen představa letadla, odkud zmizí většina cestujících, nikdo nereaguje na volání o pomoc a je třeba někde přistát, mě opravdu fascinovala, tedy spíše děsila, jelikož nesnáším lítání, bojím se. Avšak jak příběh pokračoval a začínala se odkrývat pointa, moje nadšení kleslo. 

Rozuzlení mě hodně zklamalo, kor když kniha je popisována jako opravdový horor. Sice menší stopy hororu má, ale rozhodně jsem od Kinga četla mnohem lepší. Navíc tu bylo celkem dost postav, většina mi přišla podobná a nezajímavá, tím pádem ani ke konci jsem nebyla moc schopná je od sebe odlišit až na pár výjimek. Možná kdyby byla povídka o pár stránek kratší, nestihla by mě tolik nudit. Přišla mi zbytečně zdlouhavá. Za mě průměrný příběh, který neurazí, ale ani nenadchne.

Skryté okno do skryté zahrady

Druhý příběh nás vezme ke spisovateli Mortu Raineymu, který se nedávno rozvedl a aktuálně žije ve své chatě u jezera. Zde mu jednoho dne na dveře zaklepe jakýsi John Shooter s obviněním, že mu Mort ukradl povídku. Mort ho považuje za blázna, avšak když mu Shooter nechá povídku ležet na verandě, Mort neodolá a nakoukne. Povídka je naprosto stejná, jakou napsal on před několika lety. Shooter se znovu ukáže a když mu Mort přislíbí důkaz, že napsal povídku první, rozjede tím sérii vražd, žhářství a psychického nátlaku.

Tuto povídku můžete znát v její zfilmované verzi s Johnny Deppem v hlavní roli. Film nese název Tajemné okno. Já ho viděla před x lety a vůbec jsem netušila, že jeho předlohou byla právě tato povídka. Na film určo mrkněte, podle mě je dost povedený.

Co se týče této povídky, tak se mi líbila rozhodně více než předchozí Časožrouti. Tohle je thriller jak se patří. Povídka je od začátku napínavá, psychický teror se neustále stupňuje a Vy jako čtenář naprosto netušíte, co se stane dál a jak to dopadne. Přesně tohle je King, kterého mám tak ráda. Sice jsem naprosto nechápala chování spisovatele, který jednal úplně stupidně a já se u čtení měla furt chuť vztekat, ale je to výborně napsané.

Takže když to shrnu..spíše průměrná kniha. Časožrouti mě bavili na začátku, ale konec mi přišel překombinovaný a celkově to bylo moc zdlouhavé. Naopak Skryté okno hodnotím kladně, výborný příběh a ještě lepší atmosféra.

Moc děkuji internetovému knihkupectví knihcentrum.cz za poskytnutí recenzního výtisku.

Knihu si můžete zakoupit zde.

Stephen King - Závan klíčovou dírkou

Spisovatel: Stephen King
Originální název: The Wind Through the Keyhole
Série: Temná věž
Díl: 4.5.
Počet stran: 248
Rok vydání: 2013
Vydání originálu: 2012
Nakladatelství: Beta - Dobrovský
Vazba knihy: Vázaná s přebalem

Čtenáři cyklu Temná věž se zde znovu setkají s Rolandem z Gileadu a jeho ka-tet: Eddiem, Susannah, Jakem a Ochem. Při jejich putování po stezce Paprsku je zastihne prudká bouře, která je donutí nějakou dobu setrvat v úkrytu. Venku skučí vichr a praskají stromy, a Roland zatím vypráví ne jeden podivný příběh, ale dva, a vrhá jimi fascinující světlo na svou těžkou minulost. Po smrti matky poslal otec mladého provinilého pistolníka Rolanda na vzdálenou farmu, aby vyšetřil záhadnou vraždu. Roland na místě objeví krvavou změť lidských i zvířecích stop a strašlivá jatka. Přežil jenom jeden svědek: statečný, ale vystrašený chlapec Bill Streeter. Roland, který tehdy sám dětství sotva odrostl, chlapce uklidňuje vyprávěním příběhu z Knihy Eldů, jejž mu dřív čítávala matka před spaním: Závan klíčovou dírkou. „Člověk není nikdy příliš starý na příběhy," říká Roland Billovi. „Muž i chlapec, dívka i žena, všichni žijí jen pro ně." Román Závan klíčovou dírkou se chronologicky řadí mezi čtvrtý a pátý díl cyklu Temná věž, tedy mezi knihy Čaroděj a sklo a Vlci z Cally.

Něco ke knize

Brumlák Ochu není již nějakou dobu úplně ve své kůži. Neustále čichá, značkuje a zírá kamsi do dáli. Rolandovi to chvíli trvá, avšak najednou mu dojde, že brumlák cítí Smrtidech, velmi silnou a nebezpečnou vichřici, před kterou bude muset ka-tet najít úkryt.

To se jim povede a čas si ukrátí příběhem z Rolandova mládí, který se odehrává krátký čas po matčině smrti. Roland je poslán do malého městečka, kde kdosi ve zvířecí podobě za sebou zanechává krvavá místa a zmrzačená těla.

Moje hodnocení a dojmy

Závan klíčovou dírkou vyšel několik let po ukončení celé série. Řadí se mezi čtvrtý a pátý díl. Já se rozhodla přečíst ho ale až jako úplně poslední, zkrátka tak, jak knihy po sobě vyšly. V podstatě je ale naprosto jedno, kam si díl zařadíte a v jakém pořadí ho přečtete.

Kniha je tenká, má jen přes dvě stě stran, takže jsem ji zvládla přečíst během dne a půl. I když se čte dobře a celkem mě bavila, díl mi přijde naprosto zbytečný. Temná věž byla ukončená a nevidím důvod, proč by se měl ještě psát mezidíl, pro mě zkrátka zbytečný příběh.

Tedy příběh, kniha obsahuje rovnou tři příběhy. Tím prvním je samozřejmě putování Rolanda a jeho ka-tet, kteří se musí ukrýt před vichřicí, která se k nim blíží. Druhým příběhem je vyprávění Rolanda o svém mládí, kdy byl vyslán do jednoho městečka, které tyranizoval zvěrodlak. Pravou podobu zvěrodlaka viděl malý chlapec Billy, kterému Roland vypráví třetí příběh, pohádku Závan klíčovou dírkou. Jsou to vlastně příběhy v příběhu.

Zvěrodlak se mi líbil, jelikož tenhle příběh v sobě měl prvky hororu, který já mám od Kinga nejraději. Avšak stejně Závan klíčovou dírkou považuji za zbytečný a pro celkový příběh ne až tak důležitý. Pro mě představoval jen ztrátu dalšího dne, než se konečně budu moci pustit do něčeho nového.

Tímto mám celou sérii za sebou, ukončenou a už ji v životě nechci vidět. Je mi jasné, že tímto fanoušky Temné věže naštvu, ale pro mě to bylo už utrpení.

Nejlevnější cenu knihy Závan klíčovou dírkou naleznete na Srovname.cz