Lauren Oliver - Replika

Spisovatel: Lauren Oliver
Originální název: Replica
Série: Replika
Díl: 1.
Počet stran: 456
Rok vydání: 2018
Vydání originálu: 2016
Nakladatelství: CooBoo
Vazba knihy: Vázaná

Lyra: Z dálky vypadá institut na soukromém ostrově poblíž Floridy poklidně a skoro krásně. Při bližším pohledu byste však narazili na zavřené dveře a značky upozorňující na biologické nebezpečí. Ve skutečnosti se tam nachází utajované vědecké středisko, v němž žijí tisíce replik, které zde tráví pod vědeckým dohledem celý život. Institut je však nečekaně napaden a dvěma zkoumaným objektům, dívce Lyře - neboli číslu 24 - a chlapci číslo 72, se podaří uniknout. Společně se vydávají do neznámého prostředí venku, kde potkají Gemmu, jež se sama vydala na nebezpečnou cestu. Když se Lyra snaží pochopit, k čemu vlastně Institut sloužil, odkrývá tajemství, která změní život oběma dívkám.
Gemma: Gemma doposud strávila velkou část svého života po nemocnicích. Dřív bývala malou, věčně nemocnou holčičkou. Teď je z ní osamělá dívka, jejíž život ohraničuje domov, škola a její nejlepší kamarádka April. Poté, co ji téměř unese cizí člověk, začne Gemma zkoumat minulost své rodiny. Zjistí, že její otec byl zapojen do výzkumu v záhadném institutu. Aby nalezla odpovědi na své otázky, vydá se na Floridu, kde narazí na dvě repliky, čísla 24 a 72. Když se snaží pochopit, co se dělo v institutu, dozví se o sobě i o své rodině děsivé tajemství, které může zničit vše, co je jí drahé.

 

Nejsem typický čtenář sci-fi – a přiznám se, že jsem k Replice přistupovala s lehkou obavou. Klonování, utajené laboratoře a genetické experimenty nejsou úplně moje čtenářská komfortní zóna. Ale nakonec mě kniha velmi příjemně překvapila. Nejen obsahem, ale i formou – Lauren Oliver tady vsadila na netradiční způsob vyprávění a ten zafungoval výborně. Dvě hlavní postavy, dva oddělené příběhy – a dvě záložky, které mi při čtení opravdu udělaly radost.

Kniha se skládá ze dvou samostatných, paralelně běžících příběhů – Lyry a Gemmy. Oba lze číst zvlášť, každý z jedné strany knihy. Můžeš se rozhodnout číst jeden celý a pak druhý, nebo střídat kapitoly – každá volba nabízí jiný čtenářský zážitek. A právě tahle hravost a možnost volby mě opravdu bavila.

Lyra je replika – klon vyrobený v tajném zařízení Haven. Nikdy nepoznala nic jiného než sterilní prostředí laboratoře, pozorování, testování a přísnou kontrolu. Spolu s dalšími „replikami“ žije bez skutečné identity, bez svobody, bez příběhu. Když se jí naskytne příležitost utéct, začne objevovat nejen svět venku, ale i sama sebe.

Gemma žije „venku“, ve světě běžných lidí, ale i ona je nějakým způsobem propojena s Havenem – i když o tom dlouho nemá tušení. Je to outsiderka, nemocná, často chráněná přehnanou rodičovskou péčí. Když začne pátrat po pravdě o své rodině a tajemstvích z minulosti, dostane se k děsivým zjištěním, která ji spojí s Lyrou víc, než by čekala.

Obě dějové linky se nakonec protínají a tvoří jeden silný příběh – o identitě, o lidskosti, o tom, co vlastně znamená být „skutečný“.

Tohle je rozhodně nejsilnější prvek celé knihy. Dvě paralelní vyprávění nejsou jen trik – opravdu obohacují příběh. Každá hrdinka vidí svět jinak, každá má jiné informace, jiný úhel pohledu. A teprve když čtenář projde oběma stranami, začne chápat celou pravdu. Je to trochu jako puzzle, které se skládá až napodruhé.

Text je čtivý, styl Lauren Oliver je svižný a srozumitelný. Přestože jde o sci-fi, kniha se zaměřuje spíš na osobní rovinu – není zahlcená odbornými termíny nebo technickými detaily. Což pro mě jako „nesci-fi čtenáře“ bylo příjemné.

Gemma i Lyra jsou obě propracované, zajímavé a odlišné. Gemma je realistická dívka s pochybnostmi, tělem, které jí vždy nesloužilo, a touhou po odpovědích. Lyra je naproti tomu „vytvořená“, ale paradoxně často působí lidštěji než lidé kolem ní. Jejich kontrast je výborně napsaný – a přestože mají různé příběhy, sdílejí stejnou otázku: Kdo jsem a kam patřím?

Vedlejší postavy zůstávají trochu méně výrazné, ale v kontextu příběhu to nevadí – hlavní těžiště stojí na obou dívkách a jejich vývoji.

Replika je kniha o identitě. O tom, co z nás dělá lidské bytosti. Je to krev? Paměť? Vztahy? Volby? Příběh? Lauren Oliver zkoumá tyto otázky bez moralizování, spíš formou pozorování a konfrontace. Nechává čtenáře, aby si sám určil hranici mezi „vytvořeným“ a „skutečným“.

Zároveň kniha tematizuje manipulaci, strach z odlišnosti a potřebu někam patřit. A i když pracuje s dystopickými prvky, zůstává především příběhem dvou dívek, které se snaží pochopit, kdo vlastně jsou.

Replika mě překvapila. Nečekala jsem, že mě zaujme, ale velmi rychle mě vtáhla a zanechala ve mně víc, než jsem čekala. Není to jen sci-fi – je to velmi lidský příběh o hledání vlastní identity, vyprávěný chytře a čtivě. Forma „dvou knih v jedné“ není samoúčelná – je to promyšlené a dobře zpracované.

Pro mě to byla výjimečná čtenářská zkušenost, především tím, jak nenápadně, ale důsledně kniha rozkrývá morální a etické otázky – a nechává čtenáře přemýšlet ještě dlouho po dočtení.

Lauren Oliver - Panika

Spisovatel: Lauren Oliver
Originální název: Panic
Počet stran: 308
Rok vydání: 2014
Vydání originálu: 2014
Nakladatelství: CooBoo
Vazba knihy: Vázaná

Panika začala jako spousta věcí v Carpu, nudném malém městečku uprostřed ničeho – protože bylo léto a nebylo co dělat. O co v téhle hře jde? Je to prosté. Nemít strach.
Heather nejdřív ani nenapadlo, že by se do Paniky pouštěla. Nikdy by si nepomyslela, že je nebojácná a že by chtěla vyčnívat. Ale pak zjistí, že je tu něco a někdo, pro koho stojí za to bojovat, a je statečnější než kdy dřív. V sázce je příliš mnoho, ovšem výhra stojí za to, tolik peněz by jí umožnilo navždy opustit nenáviděné město a nechat starou Heather za sebou, pohřbenou v prachu.
Dodge se Paniky nikdy nebál, právě naopak. Pohání ho jeho tajemství, díky němu hladce prochází každým dalším kolem a je si sám sebou jistý. Ví, že vyhraje. Ale netuší, že není sám, kdo má tajemství. Všichni mají nějaký důvod proč hrát.
Heather a Dodgovi přinese hra nová spojenectví, překvapivá zjištění a možná i nějakou tu první lásku – a vědomí, že někdy nejvíc potřebujeme právě to, čeho se k smrti obáváme.

Před lety jsem od autorky četla sérii Delirium a úplně špatná nebyla, sice jsem čekala víc, ale pro dystopie mám slabost. Na Paniku jsem byla dost zvědavá a čekala něco ve stylu Hunger Games, nebezpečnou hru, kde půjde o život.

Panika je v malém městečku Carp snad odjakživa, jedná se o letní hru, kterou hrají maturanti a cílem je překonat své největší strachy. Co kolo, to stále nebezpečnější úkoly a cíl nepodlehnout panice. Odměnou je vysoká finanční částka.

Heather nikdy Panika nelákala, ale protože žije s matkou, se kterou nevychází a která se nestará, je výhra lístkem ke svobodě a budoucnosti mimo nenáviděné město. Dodge naopak žije pouze pro hru, má kostlivce ve skřini a vyhrát musí. Jenže není jediný, kdo má temné tajemství.

Hra začíná ohrožovat životy a poklidný život na městečku, proto se policie snaží hru zakázat, ale jakoby hra měla vlastní život.

Čekala jsem něco jiného, než co se mi dostalo a bohužel musím nasat, že mi kniha moc nesedla. Je vyprávěna z pohledu jak Heather, tak i Dodge. Autorka se krom hry dost zaměřuje na běžný život, tím pádem bývá příběh kolikrát nudnější, pomalý a já očekávala zkrátka více akce, napětí.

Místo pořádné hry o život se mi dostaly do rukou problémy puberťáků. Sice je fajn, že postavy nejsou dokonalé, mají běžné starosti, nebo i větší problémy, ale sakra, já chtěla pořádně propracovanou hru, nebezpečí. To sice v knize je, ale za mě málo.

Hodně špatně se mi kniha hodnotí, svým způsobem je zajímavá, nápaditá, ale potenciál není dle mého plně využit.

Lauren Oliver - Rekviem

Spisovatel: Lauren Oliver
Originální název: Requiem
Série: Delirum
Díl: 3.
Počet stran: 328
Rok vydání: 2013
Vydání originálu: 2013
Nakladatelství: CooBoo
Vazba knihy: Vázaná s přebalem

Lena je v srdci revoluce. Bojuje proti společnosti, která prohlásila lásku za nemoc. Ale Divočina dávno není tím bezpečným přístavem, co bývala, protože vláda se rozhodla rebely zlikvidovat. K tomu má Lena hlavu a srdce vzhůru nohama, protože se vrátil někdo, o kom si myslela, že jej navždy ztratila…

Rekviem vypráví střídavě Lena a její nejlepší kamarádka Hana. Dívky, které žijí v zásadě vedle sebe, ale dělí je celý podivný svět. Najdou k sobě zase cestu? Jak skončí příběh o lásce, co je zakázaná tím nejhorším možným způsobem?

Něco ke knize 

Nežádoucí již nechtějí jen nečinně sedět a jen občas vyvolatt nevoli ve světě, kde láska je zakázána a léčena. Chystá se revoluce, která může změnit životy všech. Jenže společnost si je toho vědoma a již Nežádoucí neignoruje, ale za ploty posílá skupiny regulátorů, kteří mají Nežádoucí vymítit.

Lena je součástí revoluce, bojuje za svobodu a lásku, i když její city jsou v posledních dnech velmi rozpolcené. Vrátil se někdo, o kom si myslela, že je mrtev a Lena se nedokáže ve svých citech vyznat.
To kamarádka Hana podstoupila léčbu a je zasnoubena s velmi bohatým a vlivným mladíkem. Jenže procedura nepřinesla takové výsledky, které Hana očekávala a stále myslí na to, co bylo a co by mohlo být.

Moje hodnocení a dojmy

Máme tu poslední díl dystopické trilogie o světě, ve kterém je láska ilegální a léčí se. Předchozí díl s názvem Pandemonium mě bohužel moc nebavil a již tehdy jsem věděla, že série se bohužel ne seznam mých oblíbených sérií nezařadí.

Pandemonium bylo rozděleno na dvě časové linky, což byl jednoznačně správný krok. Rekviem je naopak rozdělen na dva pohledy. Jedním z nich je pohled Leny, která stojí v čele revoluce a bojuje za lásku. Druhý pohled je Hany, Leniny nejlepší kamarádky.

Zatímco Lena v Divočině kuje s ostatními Nežádoucími plány na převrat a bojuje o život a životy druhých, Hana postoupila léčbu a čeká ji život v bohatství a bez bolesti. Tedy alespoň by měl.

A právě Hana mě v knize bavila vůbec nejvíce a bylo fakt zajímavé sledovat, jak smýšlí vyléčený člověk. I když je pravda, že u Hany nebyla procedura na sto procent úspěšná. Hana pochybuje. Pochybuje o léčbě, pochybuje o snoubenci a životě, který ji čeká a začíná pociťovat sympatie s Lenou.

Rekviem je určitě nejakčnějším dílem. Přece jen vše se blíží do finále a tak čtenář pořádnou dávku napětí očekává. Autorka se nebojí zabíjet jednu postavu za druhou, což je jedině dobře, k tomuhle žánru to zkrátka patří.

Co mi ale vadilo, tak přelétavost Leny a chování Alexe. Z lásky se stala najednou spíše nenávist a obě postavy se chovaly totálně pitomě.

Co se týče zakončení, jsem poměrně spokojená a to i přesto, že jsem četla dost negativní názory. Mně neuzavřený konec nevadí a jsem jsem na tyhle konce u podobných knih zvyklá.

Jsem ráda, že mám sérii za sebou. Ač se četla dobře, očekávala jsem od ní mnohem více a bohužel musím říct, že jsem zklamaná.

Lauren Oliver - Pandemonium

Spisovatel: Lauren Oliver
Originální název: Pandemonium
Série: Delirum
Díl: 2.
Počet stran: 304
Rok vydání: 2013
Vydání originálu: 2012
Nakladatelství: CooBoo
Vazba knihy: Vázaná s přebalem

Po útěku se Lena ocitne v Divočině a musí se smířit s faktem, že vše, co doposud prožila, lidi, co znala – to všechno je už jen minulost a neexistuje žádné předtím. Připojuje se ke skupině Nežádoucích, kteří mají v úmyslu proniknout do světa „za plotem“, kde se zúčastní velké demonstrace. Tu uspořádal ABAD – Amerika bez amor deliria – organizace hlásající nevyhnutelnost léčby. Když se však Lena setká s Julianem, synem zakladatele ABADu, klukem, jenž zosobňuje všechny její hodnoty, ani netuší, že se jejich osudy zkříží víc, než by si kdy pomyslela...

Něco ke knize 

Leně se povedlo překonat hranice a utéct do Divočiny. Zde ji na pokraji smrti zachrání skupina Nežádoucích, kteří se ji ujmou. Lena se učí žít novým životem. Životem na útěku, kde postel a teplé jídlo není samozřejmostí. To bylo tehdy.

Od jejího útěku utekl rok a půl. Nyní žije v New Yorku s falešnou jizvou po proceduře a patří k Odboji, který sleduje syna zakladatele ABADu - Amerika bez Amor Deliria, Juliana. Julian představuje vše, proti čemu Nežádoucí bojují. Možná je v něm ale něco víc.

Moje hodnocení a dojmy

Pandemonium navazuje přesně tam, kde Delirium skončilo. Leně se povedlo překročit hranice a prchá divočinou. Alex ovšem útek nezvládl a Lena se tak ocitá sama v naprosto neznámém prostředí. Ujme se jí skupina Nežádoucích.

Kniha je rozdělena na dvě časové linky. Ta první se odehrává Tehdy a je to právě čas, kdy Lena utekla do Divočiny a začala nový život. Jsou to kapitoly plné toho, jak se Lena snažila přizpůsobit a učit se novým věcem.

Pak tu jsou kapitoly Teď, rok a půl po útěku. To už Lena žije v New Yorku a je členkou ABADu, alespoň na oko. Má falešnou jizvu aby zapadla a plánuje se převrat. Vůbec není problém časové linky odlišit, takže žádný strach, že by jste se ztráceli.

Pandemonium mi oproti prvnímu dílu přišlo nudnější. Úplně ztratilo ono kouzlo něčeho nového a celý příběh byl celkem nezáživný. Plusem může být to, že kapitoly tehdy a teď se střídají, což je určitě dobrý nápad a to proto, že mě osobně současnost celkem nudila. Díky střídání se nenudíte jednotnou půlku knihy.

Mě vlastně nechytly ani moc kapitoly z minulosti, ale možná mě bavily o chlup více. Přece jen bylo zajímavé sledovat, jak Nežádoucí žijí a jak se Lena učí žít na novém místě a s novými pravidly.

V knize se objevuje spousta nových postav. Skupinka, která Lenu zachránila je poměrně početná, takže postav vážně není málo. Každá má ale svůj osobitý charakter, vlastnosti a jména či přezdívky k nim dokonale sedí, takže jsem je dokázala ihned rozlišit a neměla jsem v nich bordel.

Jsem zvědavá na závěrečný díl. Fakt se těším na to, co autorka vymyslela, i když už teď můžu říct, že bohužel série mi nedala tolik, kolik jsem očekávala a mezi moje oblíbené se nezařadí.

Lauren Oliver - Delirum

Spisovatel: Lauren Oliver
Originální název: Delirium
Série: Delirum
Díl: 1.
Počet stran: 352
Rok vydání: 2012
Vydání originálu: 2011
Nakladatelství: CooBoo
Vazba knihy: Vázaná s přebalem

Dříve si lidé mysleli, že je láska dobrá věc. To bylo předtím, než na ni vědci objevili lék. Lidé nechápali, že když vám jednou láska oblaží mysl a rozproudí krev, není úniku. Teď je všechno jinak, vědci ji dovedou vymýtit a vláda požaduje, aby se všichni občané v den svých osmnáctých narozenin podrobili speciálnímu lékařskému zákroku, díky němuž by měli být vůči lásce imunní. Lena Halowayová se na ten den vždy těšila. Život bez lásky přece znamená život bez bolesti, bezpečný a předvídatelný. A šťastný. Schází devadesát pět dní, jenže Leně se stane něco nemyslitelného: Zamiluje se.

Něco ke knize 

Před více než šedesáti lety se z lásky stala nemoc s názvem Amor Deliria Nervosa. Je zákonem zakázaná a vědci na ní nalezli lék. Každý člověk ve svých osmnácti letech je povinen podrobit se zákroku, po kterém se stane vůči lásce imunní.

Mladičkou Lenu vychovává teta a žije ještě společně se svými dvěma sestřenicemi. Oba rodiče jsou po smrti, její matka podlehla této zákeřné nemoci, což si s sebou celý život Lena vláčí. Na den, kdy podstoupí zákrok, se těší. Vždyť život bez lásky znamená žít bez bolesti, zklamání a utrpení. Jenže pak se stane něco, co nečekala, zamiluje se.

Moje hodnocení a dojmy

Na tuhle sérii jsem se neskutečně těšila. Pamatuji dobu, kdy vyšel první díl. Hned mě zaujal a zařadil se na můj wishlist. Ano, je to skoro šest let a já se ke knize dostala teprve nedávno. Nějaký ten rok jsem ale už měla sérii doma, jen zkrátka nebyl pro ni prostor. Konečně jsem se k ní ale dostala a měla obrovská očekávání.

Bohužel ta očekávání jsem měla asi moc nereálná. Od prvního dílu jsem nedostala tolik, kolik jsem myslela, že dostanu. Příběh je rozhodně zajímavý a velmi originální. Svět, ve kterém se láska stala nemocí, která se léčí. Existují docela přísná pravidla, pokud jste ještě nepodstoupili léčbu, s opačným pohlavím se v podstatě nestýkáte, jedině pokud ten druhý již vyléčený je, aby nehrozilo nakažení. Také platí večerka a zákaz vycházení po určitě hodině.

A pokud jste přece jen tuhle zákeřnou nemoc chytli, ale oni nechytli Vás, může se Vám povést utéct do divočiny. O tom, že by ale takové místo a lidé v něm existovali, se nemluví.

Hlavní postavy jsou sympatické, jak mladičká Lena, která se na proceduru těší, tak i její ráznější a odvážnější kamarádka Hana. Lena hlavně v tom, že se ji mění celý život a ona najednou mění svůj postoj, myšlení. Zjišťuje, že vše, čemu věřila, je pouhá lež.

Miluji dystopie, miluji romantiku, takže by Delirium mohla být dokonalá kombinace, jenže zpracování trochu vázne. Velký potenciál, který nebyl využit.

Já čekala mnohem víc. Sice jsem chvilku váhala nad čtyřmi hvězdičkami, ale to asi jen proto, že příběh je fakt něco nového a tím pádem ne tak okoukaného. Zatím ale průměrná kniha.