Andrew Fukuda - Past | RC review

Spisovatel: Andrew Fukuda
Originální název: The Trap
Série: Hon
Díl: 3.
Počet stran: 304
Rok vydání: 2015
Vydání originálu: 2013
Nakladatelství: Fragment
Vazba knihy: Brožovaná

Gen, Sisy, David a Epap společně se zbylými dívkami z Misie ujíždějí vlakem neznámo kam. Bojují o holý život a snaží se zachránit jeden druhého a současně svoji jedinou naději: lék. Vědí, že šance na uzdravení jejich blízkých a na lepší svět pro všechny existuje. Stačí jen dostat se k cíli a nevběhnout do pasti.

Osud Genovi chystá i další překvapení – znovu se setkává se Září, jeho první láskou a současně tím nejnebezpečnějším protivníkem…

Něco ke knize

Gen společně se svými přáteli Sisy, Davidem, Epapem a pár dívkami z Misie prchají vlakem kdoví kam. Nikdo z nich netuší, kam je vlak zaveze. Všichni doufají, že vlak jede do civilizace, na místo, kde všichni budou v bezpečí před soumračníky a jakmile nastane tma, nebudou se muset bát o holý život.

Civilizace ale není jediný možný cíl. Horší varianta konečné je v Paláci, kde sídlí Vládce soumračníků. Najdou konečně klid, nebo vběhnou do další pasti?!

Moje hodnocení a dojmy

Závěrečného dílu této trilogie jsem se nemohla dočkat. První díl se mi líbil, bylo to originální, zkrátka něco nového. Druhý díl s názvem Kořist byl pro mě ale ještě mnohem lepší. Úžasný děj a já se nemohla odtrhnout. U této série dá se říct platí to, že je díl od dílu lepší a lepší. Past za to čekání rozhodně stála.

Nechci tu moc rozebírat to, co se v knize dělo a psát děj, přišli by jste v podstatě o celý dojem z knihy. Třetí díl navazuje přesně tam, kde skončil druhý, ve vlaku na útěku z Misie. Hned od první stránky je kniha nabitá napětím, akčními scény a překvapivými zvraty.

Pokud v předchozí knize bylo hodně akce a zvratů, tak tady se připravte na mnohem větší dávku. Neustále se tam něco děje, nemáte čas se nudit, ale naopak máte chuť číst stále dále, aby jste věděli, jak děj bude pokračovat. Opravdu tu není snad jediná nudná či zbytečná kapitola. Navíc kniha není psána pouze z pohledu Gena, ale pár kapitol má i Sisy a Záře, což je fajn.

Sice občas některé situace byly až moc neuvěřitelné, hlavně to, jak se Gen a Sisy dokáží ze všeho dostat, na poslední chvíli je vždy napadne plán záchrany, ale to nic nemění na tom, že děj je skvělý a velmi čtivý. Navíc Andrew Fukuda nemá problém se zabíjením a trápením postav.

Konec byl překvapivý a celkové rozuzlení vážně dokonalé, klobouk dolů. Právě takovéto konce dodávají knihám něco víc, něco to ve Vás zanechá, alespoň ve mně. A to je právě to podstatný. Skvělé zakončení série.

Moc děkuji nakladatelství Fragment za poskytnutí recenzního výtisku.

Andrew Fukuda - Kořist | RC review

Spisovatel: Andrew Fukuda
Originální název: The Prey
Série: Hon
Díl: 2.
Počet stran: 304
Rok vydání: 2014
Vydání originálu: 2013
Nakladatelství: Fragment
Vazba knihy: Brožovaná

Gen a jeho lidští přátelé prchají nocí. Gena však nepronásledují jen krvežízniví lovci, ale i vzpomínky na dívku Záři, která zůstala v Ústavu pro studium glupanů. Klidným ho nenechávají ani probouzející se city k lidské dívce Sisy.
Na svém útěku se dostanou až do lidské komunity žijící na tajném místě vysoko v horách. Když si začnou myslet, že jsou konečně v bezpečí, události naberou nečekaný směr. Gen poznává, že nový svět, který objevili, je možná stejně zlý, jako svět, který opustili.
Nepřátelé se najednou valí ze všech stran. Genovi a Sisy začíná být jasné, že nemají nic než jeden druhého. Pokud se nestanou kořistí…

Něco ke knize

Poté, co Gen a jeho přátelé našli Vědcům deník, jsou na útěku před lidmi. Deník jim má napomoci dostat se do země mléka a medu, ovoce a slunečního svitu. Do země zaslíbené.Na řece pro ně byl připraven člun a během své cesty pro ně Vědec zanechal různá vodítka, která jim mají pomoci utéct před lidmi do bezpečí.

Cesta je to dlouhá a vypadá to, že beznadějná, dokud se nedostanou do vesnice zvané Misie. Misie vypadá ideálně, žije tu spousta Glupanů, bez upírů. Genovi a jeho přátelům je nabídnuto ubytování a hromady jídla, vypadá to, že našli zemi zaslíbenou. Ale Misie není taková, jak se na první pohled zdá. Začne to u zjištění, že tu žije několik staršinů a pak samé mladé dívky, většina těhotných a neustále se usmívajících. To je děsivé už samo o sobě, platí tu přísná pravidla, hodně přísná.

Je Misie tím hledaným rájem, nebo se z jednoho pekla dostali do jiného? Opět můžou věřit jen sami sobě a bojovat o život.

Moje hodnocení a dojmy

Na začátku jsem se trochu bála, že se nechytnu. Po pár stránkách jsem se ale rozpomněla na předchozí díl a na všechny události a už se četla jedna báseň.  Já nemám téměř slov. První díl Hon se mi líbil, bylo to zas něco nového, zajímavého. Sice Gena jsem si jako postavu neoblíbila, ale přesto jsem knihu hodnotila kladně. V Kořisti se více seznámíme i se Sisy, která je velmi sympatická. Rozumná, racionálně uvažující postava. Ani Gen mi tady tolik nevadil.

Kniha je napínavá a jak, nenašla jsem jedinou stránku, která by mě nudila. Nebyla jsem schopná se od ní odtrhnout a jakmile jsem byla nucena knihu zavřít, byla jsem naštvaná, že nemůžu číst dál. Dlouho jsem nečetla takhle napínavou a poutavou knihu. Jakmile se hrdinové dostaly do Misie, kniha dostává ještě větší náboj. Vesnice, ve kterých vše vypadá dokonale mě dokážou zaujmout, působí tajemně a děsivě a tahle není výjimka.

Navíc kniha skončila tak napínavě a zajímavě, že se nemůžu dočkat pokračování, už aby vyšlo. Jen doufám, že bude stejně dobré jako Kořist, kterou nelze hodnotit jinak než 5 hvězdičkami. Já jsem prostě nadšená.

Moc děkuji nakladatelství Fragment za poskytnutí recenzního výtisku.

Andrew Fukuda - Hon | RC review

Spisovatel: Andrew Fukuda
Originální název: The hunt
Série: Hon
Díl: 1.
Počet stran: 304
Rok vydání: 2014
Vydání originálu: 2012
Nakladatelství: Fragment
Vazba knihy: Brožovaná

Jak zůstat na živu ve světě, kde jsou lidé považováni za pochoutku a všichni touží po jejich krvi?

Pravidla jsou jasná: nesmát se, nepotit se, neupozorňovat na sebe. A hlavně – nezamilovat se do jedné z nich!
Gen se liší od všech ostatních. Nedokáže běžet rychlostí blesku, sluneční světlo ho nezabije a nemá neukojitelnou touhu po krvi. Není upír, je člověk.

Je vybrán, aby se zúčastnil honu na poslední lidi. Jeho pečlivě utajovaný život se hroutí. Skupina bezcitných lovců začíná tušit, že s ním není něco v pořádku. Seznámení s dívkou v něm probudí city, které do té doby neznal.
Gen našel něco a někoho, za co má cenu bojovat, a jeho potřeba přežít ve světě plném nemilosrdných dravců je stále silnější..

Lidé a Glupani

Lidé už pomalu vymřeli, vládu na zemi převzali upíři. Upíří, kteří si říkají lidé a člověk je nazývám Glupan. Upíři nemají jména, sluneční světlo je spálí a zabije, na vtip reagují škrábáním zápěstí, spí zavěšení na hácích podobně jako netopýři a při slově Glupan slintají.

Něco ke knize
Gen je glupan, žije již pár let sám. Než jeho otec zemřel, naučil ho pravidla, která jsou nutná k přežití. Nesmí se smát, upozorňovat na sebe, potit se, jen tak může přežít mezi upíry. A samozřejmě se nesmí zamilovat do jednoho z nich. Jeho pozornost poutá ale upoutá upírka, které dá přezdívku Záře.

Před deseti lety se odehrál hon na Glupany a teď většina upírů má za to, že žádný Glupan již nežije. Jenže Vláda má nějaké v záloze, pouze čekala na to, až Glupani dospějí. Teď, po deseti letech bude pár šťastlivců vylosováno, aby se honu zúčastnilo. Kdo Glupana chytne, má svačinku a vyhrává ten, kdo jich uloví nejvíce.

Jedním ze šťastlivců je právě Gen, kterého čeká pár dní tréninku s ostatními upíry. Problém je, že si nemohl zabalit žádný deodorant, žiletku a nic, díky čemuž do teď přežíval. A jak se vůbec může zúčastnit honu na svůj vlastní druh?

Moje hodnocení a dojmy

Podle anotace vypadala kniha fakt skvěle a už po první stránce jsem si řikala, jo to nebude určo vůbec zlý.
Námět je rozhodně zajímavý, děj čtivý a poměrně napínavý, ale přesto mi k dokonalosti něco chybělo.

Všude se dočtete, že to bude něco pro fanoušky Hunger games, což můžu jedině souhlasit. Upřímně, první jsem to ani netušila, asi jsem to tolik nezkoumala, ale během čtení jsem si řikala, že je to Hunger games hrozně podobný. Skupina lidí(upírů) je převezena do Ústavu pro studium Glupanů, kde je čeká trénink a poté hon.

Postavy jsem si zatím moc neoblíbila. Záře je zvláštní a nevím, co si o ní myslet. Zda jí věřit, nebo naopak ne, mám z ní prostě divný pocit. A Gen, ten mě trochu zarazil, tedy spíše jeho chování a myšlení. Vždyť otec ho učil, ví, že je Glupan (člověk) a přesto Glupany, kteří žijí v Kopuli a mají být kořistí při lovu nazývá zvířata. Má za to, že jsou primitivní a něco míň než on, pouze dobytek. Vždyť by měl být rád, že není posledním Glupanem a smýšlet trochu jinak. Tedy alespoň podle mě. Přišlo mi to zkrátka divný.

Když to shrnu, kniha je čtivá, bavila mě a rozhodně ji chci mít ve svý knihovně. Jsem hrozně zvědavá na další díly a to i přesto, že měla pár chybiček a děr. A to něco, kvůli čemu bych si sedla vyloženě na zadek.

Andrew Fukuda
Narodil se v Manhattnu a byl vychován v Hong Kongu. Poté co získal bakalářský titul z historie na Cornellově univerzitě, Fukuda začal pracovat v Manhattonském "čínském městečku" spolu s dalšími imigranty. Tato zkušenost vedla k napsání Crossing, jeho debutu který byl vybrán ALA Booklist jako Top 10 First Novel a Top 10 Crime Novel v roce 2010. Jeho druhá kniha Hon, první kniha v nové sérii, byla koupena St. Martin's Press a vydaná v květnu 2012. Předtím než se Fukuda stal autorem na plný úvazek, byl sedm let prokurátorem. Momentálně se svojí rodinou žije na Long Islandu.

Moc děkuji nakladatelství Fragment za poskytnutí recenzního výtisku.