Joe Hill - Černý telefon a další příběhy | RC review

Spisovatel: Joe Hill
Originální název: 20th Century Ghosts
Počet stran: 360
Rok vydání: 2022
Vydání originálu: 2005
Nakladatelství: Beta - Dobrovský
Vazba knihy: Vázaná s přebalem

Poprvé vyšlo pod bázvem Bobby Conroy vstává z mrtvých a jiné strašidelné příběhy.

Moderní horory zřídkakdy sází na rafinovanost. Většina autorů, kteří nás skrze své stránky rádi děsí, se nám příliš často vrhají přímo po krku a zapomínají na to, že nejlepší dravci útočí ze zálohy. Na skákání po krku není samo sebou nic špatného, ovšem skutečně talentovaní spisovatelé mají v rukávu víc než jen jeden trumf. Ony vlastně ani ne všechny povídky v této knize jsou hororové. Některé jsou posmutněle nadpřirozené, jiné působí jako mainstreamový temný thriller a v jedné není ani náznak odpornosti a je vlastně docela roztomilá. Ale jsou rafinované, tváří se jako kamarádi. Autor Joe Hill je totiž pěkně zákeřný parchant.

Já na ty povídky úplně nejsem, raději si přečtu plnohodnotný román. U povídek mám většinou problém s rozmanitou kvalitou a to i u tolik mého milovaného Stephena Kinga, otce Joe Hilla. Jedna povídka je pecka, nad další kroutíte hlavou a koušete se nudou.

Černý telefon jsem si ovšem chtěla velmi přečíst a to hlavně díky filmu, který momentálně běží v kinech právě na motivy stejnojmenné povídky. Po přečtění si moc nedovedu představit, jak kvalitní může film být, ale to předbíhám...

Hned první povídka Nejlepší nový horor mi přišla super, vypráví příběh editora hororů, který je znuděn stereotypem čtenářů a brakových povídek. Až jednou natrefí na povídku Knoflíček a rozhodne se vyhledat autora...

Naopak mě vůbec nezaujala povídka Pop art o jediném nafukovacím chlapci ve městě, který se snaží prožít normální dětství a povídka Uslyšíš zpívat cvrčka o jiném chlapci, kdy se zas stal obrovským cvrčkem. Tyhle povídky na mě byly velmi bizarní a vlastně jsem je vůbec nepobrala, i když Pop art má alespoň takový nostalgický konec.

Bizarní, ale vlastně i kouzelnou povídkou je Plášť, opět je hrdinou chlapec, který miluje superhrdiny a málem v dětství přijde o život, zachrání ho ale údajně létající plášť. Celý život si nerozumí s bratrem a je takovým outsiderem, dokud se mu opět do rukou nedostane onen plášť. Povídka sama o sobě nebyla až tak skvělá, ale ten konec, ten byl...

Sice pořád chválím konce, ale...Zrovna ty konce jsou takové hodně diskutabilní a většina povídek vlastně pořádný konec nemá. U některých je to vlastně to zajímavé a díky tomu je povídka hnedle lepší, ale u jiných jsem měla úplně chuť začít řvát, že chci další řádky a ukončení a ne si domýšlet desítku dalších způsobů uzavření. Pokud máte rádi jasno a pořádný konec, snad ani knihu neotvírejte, bude Vás deptat a to hlavně u povídky Snídaně u vdovy, která mě osobně bavila moc, ale konec, wow, ale potřebuji objasnění.

Za mě nejlepší byla povídka Poslední dech, muzeum s doslova posledními dechy. Z toho šel mráz po zádech, přitom nebyla strašidelná, ale ta atmosféra byla dokonalá, ponurá, přitom svým způsobem uklidňující. Za nejhorší považuji Otcovu masku, nepochopila jsem a ještě v ní byla erotika, která mě rušila.

Jak jsem psala na začátku, i tady platí, že co povídka, to odlišná kvalita. Některé mě doslova nudily a přišly mi too much, z jiných jsem byla nadšená, ať už příběhem či zakončením.

Rozhodně se nejedná o hororovou sbírku, vyloženě hororových povídek je tu minimum, je to spíše taková kombinace hororu/thrilleru/fantasy a vlastně kdoví čeho ještě, takové fantasmagorie. Za sebe knihu dopuručím a to hlavně díky těm rafinovaným koncům.

Moc děkuji internetovému knihkupectví megaknihy.cz za poskytnutí recenzního výtisku.

Knihu si můžete zakoupit zde.

Joe Hill - Divné počasí | RC review

Spisovatel: Joe Hill
Originální název: Strange Weather
Počet stran: 400
Rok vydání: 2018
Vydání originálu: 2017
Nakladatelství: Beta - Dobrovský
Vazba knihy: Vázaná s přebalem

Co kdyby mrak, který vypadá jako UFO, byl opravdu UFO? Co kdyby fotoaparáty opravdu uměly krást duši? Co kdyby při dešti místo kapek začaly z nebe padat ostré střepy?

Momentka, V nebi, Déšť a Nabito – čtyři mrazivé, důmyslně propracované povídky, v nichž hraje hlavní roli děsivé nadpřirozeno i neméně děsivá realita moderní společnosti – a také hrdinové z masa a kostí, kterým budete držet palce až do poslední chvíle.

Divné počasí

Je to teprve pár dní, co u nás vyšla novinka od Joe Hilla s názvem Divné počasí. Přiznávám, že mi připravování této knihy naprosto uniklo a všimla jsem si ji snad teprve den před vydáním v novinkové sekci nakladatelství Beta.

Okamžitě mě ale tato informace potěšila a jsem strašně ráda, že se mi kniha dostala hned po vydání do rukou. Pokud Vám jméno Joe Hill nic neříká, tak Stephen King už určitě ano. Joe je právě synem samotného mistra hororu a rovnou říkám, že kvalitní čtení je zaručeno. Zatím jsem tedy četla jen Vánoční říši, ale i jedna kniha stačila k tomu, abych mohla s čistým svědomím říct, že se Joe potatil.

Celou moji recenzi najdete na webu knihcentrum.cz

Joe Hill - Vánoční říše

Spisovatel: Joe Hill
Originální název: NOS4A2
Počet stran: 666
Rok vydání: 2016
Vydání originálu: 2013
Nakladatelství: Beta - Dobrovský
Vazba knihy: Vázaná s přebalem

Victoria McQueenová měla odjakživa zvláštní schopnost: dokázala najít ztracené věci i odpovědi na otázky, jež nelze zodpovědět. Občas jezdívala na kole k polorozpadlému krytému mostu, který ji během chvíle odnesl, kamkoli si přála – na jiné místo v Massachusetts nebo v celé zemi. Jednoho dne ovšem Viky potkala Charlese Manxe, který má zvláštní slabost pro děti. Vlastní starý Rolls-Royce s poznávací značkou NOS4A2, v němž vás po tajných silnicích odveze na to nejúžasnější, ale také nejděsivější hřiště, jaké jste kdy viděli. Viky, jediné dítě, kterému se podařilo z Manxových spárů uniknout, je nyní dospělá a snaží se na prožité hrůzy zapomenout. Netuší ovšem, že Manx na ni nikdy nezapomněl – a co hůř, vybral si nového spolujezdce na cestu do pekla: Victoriina malého syna.

Něco ke knize

Zdroj

Vánoční říši nenajdete na mapě, ale je skutečná, vedou tam tajné ulice a doveze Vás tam starý Rolls-Royce typu Přízrak, za jehož volantem sedí Charlie Manx, který má zálibu v malých dětech. Vyhledává ty týrané a zanedbávané či takové, u kterých to hrozí a ty pak odveze s sebou. Ve Vánoční říši jsou všechny děti šťastné, Štědrý den je každý den a ke snídani dostávají děti denně kakao a rozbalují dárky.

Osmiletá Victoria McQueenová má také zvláštní schopnost. Když nasedne na své kolo, polorozpadlý most Zkratka ji zanese na kteréhokoli místo a ona tak může najít ztracené věci, osoby či zvířata. Jak ale roste, její rodina se rozpadá a pubertální Vicky chce najít problémy. Zkratka ji zanese až do domu Charlieho Manxe.

Victorii se podaří uniknout z jeho spárů. Nyní je dospělá a má vlastní rodinu. Na vše se snaží zapomenout, byla to jen dětská fantazie, která se ale začíná znovu projevovat. Charlie Manx totiž nezapomněl a má vyhlédnutou další oběť - Victorinina syna.

Moje hodnocení a dojmy

Vánoční říši jsem si chtěla přečíst v momentě, kdy jsem si všimla, že vychází. Mohly za to nejen blížící se Vánoce, během kterých si ráda přečtu vánoční příběh, ale i moje slabost pro horory, kterým měla Vánoční říše být. 

Když jsem navíc zjistila, že Joe Hill je synem samotného mistra hororu Stephena Kinga, stala se z Vánoční říše kniha, po které jsem opravdu začala toužit. Stephen King je totiž můj nejoblíbenější spisovatel a dát šanci jeho synovi, je téměř až povinnost. Když jsem knihu dostala k Vánocům, byla jsem nadšená a rozhodně jsem neměla v plánu na její přečtení čekat celý rok do dalších Vánoc.

Zdroj

Velkým plusem knihy jsou samotné postavy a to nejen ty hlavní, i vedlejší stojí za pozornost. Jejich charaktery jsou tak dokonale propracované, že při čtení téměř ožívají a Vy si k nim vybudujete vztah, ať už kladný či záporný.

Victoria mi jako dítě byla sympatická, ale čím více dospívala, tím více byla na facku. Z roztomilé holčičky se stala protivná puberťačka a nakonec alkoholička, jejíž život je v troskách a to i přesto, že má vše, po čem by mohla toužit - milujícího manžela a skvělého syna. Setkání s Manxem ji ovšem zcela psychicky zničilo.

Charlie Manx je jasný psychopat, který si ovšem myslí, že vše dělá pro dobro dětí a tím pádem sám sebe jako zrůdu nevidí. Vždyť které dítě by si nechtělo celý den hrát, jíst perníčky, pít kakao a zpívat koledy?!

Kniha je psána hned z několika pohledů, tím pádem se čtenář i lépe do postav vžije. Přiznávám, že i přesto jsem si zpočátku u Victorie nebyla jistá, zda se nejedná jen o fantazii malé holky a právě i tohle napětí mě hrozně bavilo.

Kniha má úctyhodných 666 stran, všimněte si toho super čísla. Docela jsem se obávala, aby kniha neměla hluchá místa. Samozřejmě se nedá při tomto počtu udržet tempo, ale rozhodně jsem se na žádné straně nenudila. I když je některá kapitola méně dějově zajímavá, nakonec všechny dílky a detaily do sebe zapadají a i tyhle kapitoly Vás nutí číst, aby jste se dozvěděly, jak děj bude pokračovat.

Joe Hill se hodně potatil a jsem za to velmi ráda, jelikož King má nástupce, který může časem převzít řemeslo. Jsem ráda, že Joe Hill jde ve stopách svého otce a nesnaží se na 100% odlišit, naopak, King se tam nezapře. Vánoční říše rozhodně není pohádka, je pořádně syrová a naprosto bez cenzury, což bývají i Kingovy knihy. Je těžké nesrovnávat, ne-li zcela nemožné.

Vánoční říši jsem přečetla během čtyř dnů, děj plynul tak rychle, stránky se otáčely v podstatě samy a najednou byl konec. Joe Hill stvořil naprosto úžasný svět plný koled, mrtvých dětí, telefonátů ze záhrobí, výborného záporáka, který se ani záporákem být necítí a pochvaluji si perfektní hororový konec, který jsem si maximálně užila. Sice nedávám všech pět hvězdiček, ale rozhodně jsou to lepší čtyři a hodlám si pořídit i další knihy a už teď se těším, až se do nich pustím.