Richelle Mead - Nesmrtelná koruna

Spisovatel: Richelle Mead  
Originální název: The Immortal Crown
Série: Věk X
Díl: 2.
Počet stran: 452
Rok vydání: 2014
Vydání originálu: 2013
Nakladatelství: Domino
Vazba knihy: Brožovaná

Justin a Mae nadále plní svou misi, pak ovšem dojde k zásadnímu zlomu v běhu událostí. Jsou přiděleni k delegaci Luciana Darlinga, Justinova starého přítele a zároveň tak trochu protivníka.Společně se vydávají na území Arkádie, nebezpečného souseda RUNA.
V tamní společnosti jsou ženy stále majetkem mužů a náboženství a vláda splývají v jedno. Justin, který se sám ještě těžce smiřuje s vlastním bohem,zde objevuje skutečně mocné síly.Mezitím Mae, která jen velmi neochotně hraje roli Justinovy milenky, plní vlastní soukromou misi: hledá svou nevlastní neteř, které se její rodina před lety zřekla a nechala ji unést za hranice.
Ani jeden z našich hrdinů si zpočátku nevšimne, že jejich snaha zastavit v Arkádii návrat bohů může být velmi brzy zmařena...

Něco ke knize

Odborník na náboženství Justin March a pretoriánka Mae Koskinenová již museli uznat existenci bohů, jelikož bohové se ozývají stále více a oba jsou součástí jejich šachové partie. Zatímco Justin stále vyšetřuje nelegální náboženské skupiny a Mae mu dělá ochranku, Justinův přítel Lucian Darling, kandidát do voleb, se rozhodl, že zajede v rámci politické kampaně na území Arkádie a žádá, aby mu Justin dělal doprovod.

S Arkádií nemá RUNA zrovna přátelské vztahy, na hranicích se stále válčí a i když Justin zprvu odmítá, Mae ho přemluví. Všichni se tedy vydávají do Arkádie, kde doufají, že vyjednají mír. Jenže Arkádie je naprosto jiná a možná ještě horší, než čekali. Ženy zde nemají žádná práva a náboženství je povinné.

Moje hodnocení a dojmy

Budu souhlasit s většinou čtenářů, že druhý díl je bezpochyby lepší, než díl první. Možná je to způsobeno i tím, že čtenář je tak nějak už seznámen s novým světem a všechny ty neznámé pojmy mu nekazí radost ze čtení. Přesto mě dostalo, že v druhém dílu najdete na konci knihy slovníček pojmů. Ten bych naopak ocenila v prvním dílu, kde by se opravdu více než hodil. Tady už mi přišel lehce zbytečný.

Většina děje se odehrává v zaostalé Arkádii, na což jsem se strašně těšila, jelikož mám podobná města, země či světy strašně ráda. Nevím proč, ale svým způsobem mi přijdou zajímavé, možná proto, že jsou tak jiné. Arkádie je opravdu hodně mimo, ženy se zahalují, nemají žádná práva a muži s nimi jednají jak s kusem hadru. Je to možná trochu zvrhlé, ale mě zkrátka tohle baví.

Druhá půlka knihy se zaměřuje na Tessu, chráněnkyni Justina, která dostává praxi u jedné bulvární reportérky, která po Tesse chce, aby se šťourala ve věcech, které mohou spoustě lidem ublížit. Tessa se mi v prvním dílu líbila, ale v Nesmrtelné koruně mi její pasáže přišly oproti Arkádii o dost slabší, ale vše je tak propojené, že i její část v knize má velkou váhu.

Pokud je to už nějaký čas, co jste četli první díl a na pokračování se teprve chystáte, tak se nemusíte bát, že by jste dlouho v ději tápali. Autorka decentně předchozí události nastiňuje, takže se určitě bez problému chytíte. Na druhou stranu neopakuje vše do detailu, takže to neruší čtenáře, kteří mají vše v živé paměti a pěkně se pouští do dalšího dobrodružství.

Justin s Mae jsou výborné postavy, ale musím říct, že oba se tu chovají kolikrát jak pitomci. Hlavně tutlat, tutlat, tutlat, i když to znamená ničit si život a lámat srdce toho druhého. Co Vám budu povídat, kolikrát jsem se chtěla začít pořádně vztekat.

Nesmrtelná koruna je stále oproti jiným autorčiným knihám bichlička, ale má téměř o sto stránek méně než Šachovnice bohů a určitě ji to prospělo. Není zbytečně natahovaná, čte se dobře a není zas tolik prostoru k nudě. Přesto oproti ostatním je stále pro mě průměrná a vím, že znovu už ji číst nebudu. Co bych ale ocenila, tak rozhodně třetí díl, protože ten konec...