Zobrazují se příspěvky se štítkemEdgar Allan Poe. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemEdgar Allan Poe. Zobrazit všechny příspěvky

Edgar Allan Poe - Vraždy v ulici Morgue


Spisovatel: Edgar Allan Poe
Originální název: The murders in the Rue Morgue
Počet stran:
240
Rok vydání: 2018
Vydání originálu: 1946
Nakladatelství: Garamond
Vazba knihy: Brožovaná
Vraždy v ulici Morgue jsou považovány za první moderní detektivní příběh, který změnil podobu světové literatury. Přes svůj nevelký rozsah v něm nechybí napětí, hrůza a překvapivé rozuzlení, o něž se svými dedukčními schopnostmi postará vysoce všímavý detektiv Dupin bez něhož by možná později vůbec nevznikl populární Sherlock Holmes Arthura Conana Doyla ani Hercule Poirot Agathy Christie a další. Tento výbor obsahuje i povídky nenáležející do detektivního a hororového žánru, ovšem ani ty neztrácejí typicky poeovský punc tísnivosti. Ani autorův život nebyl koneckonců příliš veselý, v mládí osiřel, později mu zemřela milovaná manželka, měl sklony k alkoholismu a jako jeden z prvních moderních autorů se snažil uživit výhradně jako spisovatel z povolání, což přes úspěchy u čtenářů neznamenalo v první polovině 19. století velké zisky. Edgar Allan Poe zemřel roku 1849 za nevyjasněných okolností.


Vraždy v ulici Morgue (The Murders in the Rue Morgue) je jedno z nejznámějších děl Edgara Allana Poea, které je považováno za jeden z prvních detektivních příběhů. Vydáno bylo v roce 1841 a představuje postavu C. Auguste Dupina, soukromého detektiva, který řeší záhadu brutálních vražd v Paříži. Příběh je napsán ve formě vyšetřování a ukazuje brilantní dedukci hlavního hrdiny, což bylo v té době revoluční.

Poeho styl psaní je temný, melancholický a často se zaměřuje na psychologické prvky postav a jejich vnitřní boj. To může být pro někoho trochu náročné na čtení, protože se často zaměřuje na detailní popisy a atmosféru, což někdy zpomaluje tempo děje.

Pokud jde o hodnocení, kniha je obecně považována za velmi důležitou v rámci žánru detektivky, protože položila základy pro pozdější vývoj tohoto typu literatury. U některých čtenářů je však styl psaní Poea těžší na trávení, což je zcela pochopitelné.

V roce 2018 vydalo nakladatelství Garamond soubor povídek Edgara Allana Poea, který obsahuje nejen jeho nejslavnější příběhy, ale i méně známé klenoty, které ukazují širokou šíři autorova umění. Tato sbírka nabízí čtenářům jedinečnou příležitost ponořit se do temného a fascinujícího světa, který Poe vytvořil.

Mezi známými a ceněnými povídkami jako „Vraždy v ulici Morgue“, „Zrádné srdce“ a „Maska Červené smrti“, se v souboru nacházejí i méně známé, ale stejně působivé příběhy, které ukazují různé aspekty Poeovy tvorby. „Anděl pitvornosti“ a „Ďábel ve zvonici“ zaujmou svým hororovým laděním, zatímco „Eleonora“ a „Medailon“ nabízejí emotivní pohledy na lásku a smrt. „Předčasný pohřeb“ se zabývá jedním z Poeových oblíbených témat – strachem z pohřbení za živa, což je fascinující motiv, který se objevuje i v dalších jeho povídkách.

Některé povídky, jako „Senzace s balonem“ a „Tisící druhý Šeherezádin příběh“, přinášejí fantastické prvky a zkoumají vztah mezi realitou a imaginací, což bylo pro Poea typické. Další příběhy, například „Von Kempelen a jeho objev“, spojují vědecké objevy a záhady, což ukazuje autorovu schopnost kombinovat různé žánry.

Sbírka je bohatá na příběhy, které překračují hranice typického hororu a detektivky a dotýkají se i filozofických a existenciálních témat. „Tři neděle v týdnu“ a „Král Mor“ odhalují Poeovu schopnost ponořit se do temné psychologické analýzy, zatímco příběhy jako „Muž davu“ a „Příběh z Rozeklaných hor“ ukazují jeho zájem o chování a motivy jednotlivců v širším kontextu společnosti.

Tato sbírka tedy nejen představuje zásadní díla Edgara Allana Poea, ale také poskytuje čtenářům ucelený pohled na jeho fascinující schopnost pracovat s temnými stránkami lidské mysli, záhadami a nevyřešenými otázkami.

I když Poe nemusí být oblíbeným autorem, můžeme na jeho knihy nahlížet jako na důležitou součást literární historie. 

Edgar Allan Poe - Sen ve snu | Minirecenze

Spisovatel: Edgar Allan Poe
Originální název:
Počet stran: 112
Rok vydání: 2019
Vydání originálu: 1862
Nakladatelství: Garamond
Vazba knihy: Vázaná
Dílo E. A. Poea je známé především díky detektivním až hororovým povídkám. Poe však vydal také několik skvělých sbírek básní, z nichž největšího ohlasu se dostalo Havranovi. Tento výběr z Poeovy poezie je rozdělený do tří částí podle období jejich vzniku. Převažuje v nich lyrika, častý je motiv protikladu života a smrti. V nejrozsáhlejší básni Al-Aaraf se autor pokouší vyjádřit ideál krásy a estetiky. Dílo přeložili Josef Hiršal a Zdeněk Hron, báseň Havran je uvedena v původním překladu Jaroslava Vrchlického.




Horory miluji snad již od dětství, ač jsem hrozný strašpytel a nesnáším naprostou tmu, tak ke strašidelným příběhům mě to vždy táhlo. O to více mě mrzí, že Edgara Allana Poea nedokážu asi plně docenit.

Jeho tvorba je plná melancholie, smutku, ironie, zkrátka se do ní podepsal jeho život, který nebyl růžový.

Ani u této sbírky básní nečekejte romantiku a duhu. Osobně nemám ráda poezii, přiznávám zcela bez rozpaků, že ji zkrátka nerozumím a nebaví mě, ovšem musím uznat, že tato sbrka má povedený překlad a četla se mi dobře.

Některé básně mě bavily více, jiné méně. U některých jsem se vyloženě nudila a doufala v konec, některé mě zas chytly hodně. Sbírka obsahuje i Havrana, kterého zná jistě každý, i nečtenář či někdo, kdo Poea nemá zrovna v lásce.

Osobně se mi nejvíce líbila Svatební balada, ta má skvělou atmosféru. Ač teda nemůžu říct, že jsem autorův fanoušek, tak nejvíce mám ráda jeho konce a to jak u povídek, tak i u těchto básní. Žádné žili spolu šťastně až do smrti, naopak. Konce jsou pochmurné a právě díky nim se mi díla aspoň trochu líbí.

Edgar Allan Poe - Jáma a kyvadlo a jiné fantastické povídky

Spisovatel: Edgar Allan Poe
Originální název: The Pit and the Pendulum and Other Stories
Počet stran: 216
Rok vydání: 2016
Nakladatelství: XYZ
Vazba knihy: Vázaná
 
Poe v tomto díle uchvacuje mnohotvárností a nápaditostí svého talentu. Často je dosti nevypočitatelný a nemilosrdný. Dovede nahnat strach a držet čtenáře v napětí jako málokdo, když vypráví o smrtonosné síle mořských proudů, o tajemstvích záhadné bedny, o předčasných pohřbech atd.


Přiznávám, že recenzi na knihu píši po dlouhé době od přečtení. Vůbec se mi do toho nechtělo a ani každodenní přemlouvání sebe sama, že bych si konečně k tomu měla sednout a něco napsat, nezabralo.

Tento soubor povídek jsem chtěla již nějakou dobu, konkrétně myslím tohle nádherné vydání, pokukovala jsem po knize a když se mi konečně dostala do rukou, tak jsem se nadšeně vrhla do čtení. Poe je klasika a právě co se týče jeho tvorby, tak jsem toužila doplnit mezery.

Dnešní recenze snad ani nebude pořádná recenze a bohužel pochybuji, že něco ostatním přinese. Mám totiž šíleně rozporuplné pocity z knihy a pořádně nevím, co si myslet.

Podle anotace, recenzí a komentářů jsem čekala knihu plnou děsu, napětí, zkrátka povídky s hororovými prvky. Čekala jsem něco, z čeho si sednu na zadek.

Musím ale s politováním říct, že mi styl psaní Edgara Allana Poea nesedl. Čtení mě nebavilo, občas jsem si něco dokonce musela přečíst dvakrát, protože jsem se nedokázala soustředit a tím pádem jsem pak vůbec nevěděla, o čem čtu. 

V každé povídce je poznat jeho styl, hlavně co se týče konce každé povídky, vyloženě v nich vidíte tu jeho stopu. Povídky jsou dost temné a hlavně ponuré, sem tam se objevila i nějaká vyloženě hororová, ale jak jsem psala výše, čekala jsem více. Některé na mě působily vyloženě jako nesmysly.

Povídky spojuje téma morálky, duševního či milostného šílenství. Nejvíce se mi asi líbil Černý kocour, který obsahuje právě hororové prvky, což mám ráda. V paměti Vám určitě také utkví Jáma a kyvadlo díky výborné, mrazivé atmosféře. Osobně se mi líbil i Ohnivý kůň, který moc dobré hodnocení nemá, ale mě přišla povídka napínavá a zajímavá. Syrová povídka je Skokan, dokonale promyšlená, krutá pomsta.

Vesměs mi ale zbytek povídek přišel spíše průměrný, ne-li podprůměrný. Je mi jasné, že mě fanoušci tohoto klasika nejspíše ukamenují, ale nemůžu si pomoct. Skrz tento soubor povídek jsem si k Poeovi cestu nenašla. Ale hledat ji určitě nepřestanu.