Originální název: Les Sourire Contagieux des Croissants au Beurre
Počet stran: 328
Rok vydání: 2025
Vydání originálu: 2021
Nakladatelství: Bourdon
Vazba knihy: Brožovaná
Se štěstím je to jako s pečivem: nemá smysl mít ingredience, když vám chybí recept... Francouzský šéfkuchař Pierre Boulanger má ve svých čtyřiačtyřiceti letech zdánlivě vše, co potřebuje ke štěstí. Vlastní největší impérium mraženého pečiva ve Spojených státech, přátelí se s televizními hvězdami, nejkrásnější ženy světa se zakusují do jeho slavných croissantů a za manželku má prvotřídní právničku, která mu porodila rozkošného chlapečka.
Všechno se ale změní v den, kdy mu pouliční prodavač podá šálek kávy – a řekne si za něj o milion dolarů. Samozřejmě nejde jen o obyčejný nápoj. Je to nejlepší káva na světě. Káva, která dokáže změnit život.
Setkání se starým potulným prodavačem a jeho teoriemi o životě navždy otřese Pierrovými jistotami o práci, lásce i životě. A rozehraje dobrodružnou i romantickou objevitelskou výpravu za klíčem ke štěstí, která čtenář e zavede do nejzazších končin světa – od mrazivého Grónska až po hlubiny amazonského deštného pralesa.
Podaří se Pierrovi najít ten pravý recept na štěstí?
Když jsem tuhle knihu otevřela, vůbec jsem netušila, do čeho se pouštím. Po pár stránkách jsem měla pocit, že se mi v rukou rozvíjí něco mezi filozofickým románem a pohádkou pro dospělé. Byla jsem zmatená – a přitom zvláštním způsobem okouzlená.
Pierre Boulanger je slavný šéfkuchař, který na první pohled má všechno. Peníze, slávu, vlastní značku pečiva, manželku i rodinu. Jenže už od začátku cítíme, že ten obraz je prázdný. Za blyštivým povrchem se skrývá člověk, který netuší, co vlastně hledá. A pak přijde ten bizarní moment – káva za „milion dolarů“. Malý, absurdní okamžik, který spustí lavinu. A v tu chvíli se mi na Pierra začalo koukat jinak: ne jako na nafoukaného génia, ale jako na obyčejného člověka, co konečně přiznal, že je ztracený.
Na jeho putování mě nejvíc bavilo, jak se prolíná realita a symbolika. Grónsko působí chladně a nehostinně, Amazonie zase divoce a nespoutaně. Na první pohled jde o exotické kulisy, ale vnímala jsem je i jako odraz toho, co se děje uvnitř něj – nejdřív zmrzlé city a ztuhlost, pak zase příval života, chaosu a možnosti začít jinak. Celá kniha tak působí spíš jako alegorie, než jako „obyčejný příběh“.
Po celou dobu jsem měla pocit, že čtu moderní pohádku. Ne takovou, kde princezna dostane prince a všichni žijí šťastně až do smrti. Ale spíš pohádku, která ukazuje, že život může být bláznivý, absurdní, a přesto krásný. Pohádku, kde jedna náhoda změní celý osud. Autorka si dovoluje nadsázku, absurditu a zvláštní kouzlo – a tím mě nutila pořád znovu přemýšlet, co vlastně čtu.
Nebyla to kniha, kterou bych „zhltnula“ za víkend. Četla jsem ji pomalu, s přestávkami, a často jsem si říkala: „Tak tohle je divné.“ Jenže když jsem ji odložila, pořád jsem na ni myslela. Vrací vás k sobě samým, k otázkám o štěstí, o smyslu toho, co děláme, a jestli má úspěch opravdu cenu, pokud přitom ztratíme sami sebe. Bylo to čtení, které mě mátlo a zároveň ve mně zůstávalo.
Nakažlivý úsměv máslových croissantů je kniha, která se nedá jednoduše zařadit. Není to klasický román, není to jen příběh o kuchaři a už vůbec ne obyčejná feel-good pohádka. Je to zvláštní směsice absurdity, poetiky a filozofie. A právě tím je neuvěřitelná – pohádka, která vás donutí přemýšlet o vlastním životě.
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
