Zobrazují se příspěvky se štítkemOmega. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemOmega. Zobrazit všechny příspěvky

Mona Kasten - Věřit znovu


Spisovatel: Mona Kasten
Originální název: Trust Again
Série: Začít znovu
Díl: 2.
Počet stran: 432
Rok vydání: 2019
Vydání originálu: 2017
Nakladatelství: Omega
Vazba knihy: Vázaná s přebalem

Ona se vzdala lásky. On se ale nikdy nevzdá jí. Ve chvíli, kdy Dawn potká Spencera, ví, že je ztracená. Spencer je sexy, vtipný a okouzlující – zkrátka její typ. Přesněji, byl by její typ, kdyby se Dawn nerozhodla držet se dál od všech kluků a pochybných vztahů.



Mona Kasten se svými knihami série Again boduje u čtenářek po celém světě. Po úspěšném prvním dílu Začít znovu, který nabídl čtivou směs romantiky, humoru a emočně silného vývoje postav, přichází pokračování s názvem Věřit znovu. Tentokrát opouštíme Allie a Kadena a sledujeme příběh Dawn, Allieiny nejlepší kamarádky.

Změna hlavní postavy je příjemným osvěžením – Dawn už známe, ale teprve teď dostává prostor ukázat, co v ní skutečně je. A že toho není málo. Přestože jsem měla první díl o něco raději – především kvůli svižnějšímu tempu a větší dávce humoru – Věřit znovu si mě získalo svou citlivostí, atmosférou a neuspěchaným vývojem vztahů. Kniha dává prostor zranitelnosti a ukazuje, že i když se nechceme znovu otevřít, naděje si stejně najde cestu zpět.

Dawn Evansová se po bolestivém rozchodu rozhodla uzavřít. Nový život na univerzitě pro ni znamená především možnost začít znovu – ale bez mužů. Své city raději vkládá do psaní fanfikcí a sní o kariéře spisovatelky. Vše se zdá být pod kontrolou… dokud se v jejím životě nezačne čím dál častěji objevovat Spencer Cosgrove.

Spencer je přesný opak toho, co Dawn hledá. A právě proto se mu snaží za každou cenu vyhýbat. Jenže tenhle herecký student má odzbrojující charisma, smysl pro humor a pod povrchem i něco víc, než se na první pohled zdá. Když se mezi nimi začne rodit přátelství (s jiskřením, které nejde přehlédnout), je jasné, že Dawn čeká nelehká cesta – nejen ve vztahu k Spencerovi, ale především k sobě samé.

Na rozdíl od prvního dílu, kde se romantika rozvíjela rychleji, je Věřit znovu mnohem pomalejší, klidnější a introspektivnější. Vztah mezi hlavními hrdiny roste nenápadně a s respektem – jako by si autorka dala za cíl ukázat, že ne každá láska musí být bouřlivá, aby byla silná. A i když romantická linka hraje prim, v příběhu dostávají prostor i témata jako selhání, pocit viny, kreativita a osobní růst.

Dawn působí od začátku jako postava, se kterou se dá snadno ztotožnit. Je inteligentní, vtipná, ale zároveň plná pochybností. Přes svou vnější sílu je uvnitř velmi křehká – a právě to z ní dělá zajímavou hlavní hrdinku. Místy působí uzavřeně až tvrdohlavě, ale to je pochopitelné vzhledem k její minulosti. Největší síla jejího charakteru je v tom, že se nevyvíjí jen ve vztahu k Spencerovi, ale hlavně sama pro sebe.

Spencer je přesně ten typ postavy, kterou si buď zamilujete hned, nebo vás bude chvíli „zkoušet“. Má charisma, ale nepůsobí lacině. Za jeho úsměvy se skrývá něco hlubšího – rodinné problémy, pocit nedostatečnosti a snaha být pořád „ten silný“. Ačkoliv má ke klasickému romantickému hrdinovi blízko, není bezchybný, což jeho charakteru dodává uvěřitelnost. Jeho trpělivost vůči Dawn, respekt k jejím hranicím a způsob, jakým ji podporuje, jsou příkladem zdravě vystavěného romantického vztahu.

Vedlejší postavy – ať už z předchozího dílu (Allie, Kaden) nebo nové (Sawyer, Nolan) – vytvářejí kolem hlavních hrdinů živé prostředí. I když hrají spíš doplňkovou roli, jejich přítomnost má v příběhu smysl. Obzvlášť Sawyer naznačuje, že se máme v dalším díle na co těšit.

Mona Kasten umí psát s lehkostí. Její styl je přístupný, svižný, a přesto dokáže zabrousit do hloubky emocí. Dialogy nepůsobí křečovitě, naopak – často překvapí humorem nebo nenápadnou opravdovostí. Autorka umí vystihnout okamžiky, kdy slova bolí, i ty, kdy jich není třeba.

Co musím vyzdvihnout, je práce s tempem. I když se některým čtenářům může kniha zdát pomalejší než Začít znovu, právě tahle pozvolnost dává vztahu Dawn a Spencera váhu. Nic není uspěchané. Všechno má svůj čas – a právě v tom je kouzlo.

Věřit znovu je tišší, vnitřně intenzivní pokračování, které sází víc na emocionální hloubku než na dramatické zvraty. Neoslní tak výrazným humorem jako první díl, ale nabídne vyzrálejší pohled na lásku a uzdravování duše.

Kniha krásně ukazuje, že zklamání neznamená konec. A že naděje – i když zasutá hluboko – může znovu vyrůst, když jí dáme prostor. Dawn a Spencer nejsou dokonalý pár, ale právě proto působí reálně a sympaticky.

Citlivá, jemná romance s postavami, které působí jako někdo, koho můžete potkat ve skutečném životě. Doporučuji každému, kdo má rád romantiku bez patosu a s přesahem.

Chet Williamson - Psycho: Sanatorium

Spisovatel: Chet Williamson
Originální název: Psycho: Sanitarium
Série: Psycho
Díl: 
Počet stran: 224
Rok vydání: 2016
Vydání originálu: 2016
Nakladatelství: Omega
Vazba knihy: Vázaná s přebalem

Román Psycho Roberta Blocha byl poprvé vydán v roce 1959 a okamžitě se stal hitem, což jen o rok později vedlo k natočení filmu, který přinesl děsivý příběh Normana Batese do povědomí veřejnosti, který ještě umocnila TV série Motel. Trvalo dalších 23 let, než Bloch napsal další román Psycho. V tomto pokračování Norman uprchne ze sanatoria pro duševně choré a v Hollywoodu rozjede smrtící mejdan..

Ale co se v onom sanatoriu přihodilo během těch dvou desetiletí? To ještě nikdo nezažil...

Píše se rok 1960 a Norman Bates je ve státní nemocnici pro duševně nemocné zločince v péči doktora Felixe Reeda, který se ho snaží dostat z jeho katatonických stavů.

Ale Norman a Dr. Reed jsou neustále obtěžováni ostatními pacienty i zaměstnanci, kteří si myslí, že toto sanatorium je daleko spíše vězení než místo určené k uzdravování nemocných, Přispívá k tomu i samotná budova, kdysi soukromá léčebna, o které se tvrdí, že je strašidelná. Na scéně se objevuje Normanovo dvojče Robert Newman, jehož mozek byl ihned po narození jeho ošetřujícím lékařem prohlášen za poškozený. Jak Robert a Norman vyrůstali, Norman zjišťuje, že temno Robertovo je ještě hlubší než to, které na Normana číhá venku ve městě.

Vraždy na sebe nenechají dlouho čekat a šokující řetěz událostí nás vtáhne ještě hlouběji do vyšinutého šílenství uvnitř Psycho-Sanatoria...



Do Sanatoria jsem se pouštěla s velkým sebepřemlouváním a skepsí. Už třetí díl Psycha, který napsal samotný autor prvního a druhého dílu, se hodně lišil. Bylo znát, že to píše jen z finanční nouze. Sanatorium má na svědomí naprosto jiný spisovatel a těžko věřit, že se nesnaží jen těžit z úspěchu jedničky.

Příběh se odehrává v psychiatrické léčebně, kde Norman tráví už pěkných pár let. Od ostatních pacientů se drží v ústraní, dostat ho z katatonických stavu se snaží doktor Reed, ale spíše marně. Norman v duchu promlouvá pouze s matkou, kterou viní z vražd, které spáchal.

Co by to ale bylo za léčebnu, bez strašidelných historek. Začínají se tu ztrácet lidé, jak pacienti, tak i lékaři. Navíc se šíří zvěsti, že se tu stále provádí elektrošoky a další praktiky, které již nejsou oficiální a zákonné.

Ono to překvapivě ve výsledku nebylo až tak špatné, jak jsem se obávala. Dokonce se autorovi povedlo kolikrát fakt dobře vygradovat napětí. Na druhou stranu tomu stejně něco chybělo a něco přebývalo. Velkým plusem knihy je určitě prostředí, zkrátka léčebna je děsivá sama o sobě.

V dnešní době, kdy je na trhu spoustra thrillerů, je Psycho bohužel už málo a myslím, že Norman Bates by se už měl nechat v klidu odpočívat.

Mona Kasten - Začít znovu

Spisovatel:
Mona Kasten
Originální název: Begin Again
Série: Začít znovu
Díl: 1.
Počet stran: 432
Rok vydání: 2019
Vydání originálu: 2016
Nakladatelství: Omega
Vazba knihy: Vázaná s přebalem

Nové jméno, nový účes, nové město: stovky kilometrů od své minulosti chce Allie Harperová začít znovu. Touží studovat a najít nové přátele jako každá obyčejná devatenáctiletá holka. Jediné, co potřebuje, je vlastní pokoj. Když se setká s Kadenem Whitem, pochopí, že tenhle arogantní sexy týpek je ten poslední, s kým by chtěla sdílet byt. Jenže jí nic jiného nezbývá.

Kaden, který také zrovna netouží po spolubydlící, jí nadiktuje seznam pravidel pro společné bydlení. Nejdůležitější z nich je podmínka nikdy si spolu nic nezačít.




Tahle série mě zpočátku vůbec nelákala, pak jsem ale narazila na nějakou její recenzi, mrkla na další a divila se, jak vysoké hodnocení má, čekala jsem totiž průměrnou romantiku. Nedalo mi to, série putovala na wishlist a když jsem rovnou všechny díl dostala od kamarádky, s velkým očekáváním, přesto při zemi, jsem se pustila do čtení.

Allie od své minulosti utekla doslova stovky kilometrů. Změnila si účes, dokonce jméno a v plánu má pouze to, zaměřit se na studium a najít si přátelé jako každá normální devatenáctiletá dívka.

Komplikace ale nastává hned při hledání bydlení, žádné není a tak zoufalá Allie začne bydlet s Kadenem, sexy klukem, který rozhodně úsměvy nehýří a okamžitě ji dá seznam podmínek pro spolubydlení, mezi nimi i to, nic si spolu nezačínat.

Že to zní jako totální klišé? Máte pravdu, příběh vlastně nijak zajímavý není. Počátek vztahu, kdy si hrdinové nemůžou přijít na jméno, sexy potetovaný kluk a holka s tajemstvím. Nic nového, natož originálního, ale....

Tohle je tak neskutečně čtivé. Velmi příjemná oddechovka, která se čte úplně sama. Kromě dvou hlavních postav se v knize objeví i další, například droboučká Dawn, Kadenův kamarád Spencer, což je takový Cassanova či Scott, gay, který samozřejmě nesmí chybět.

Všechny ty postavy mají takové obyčejné charaktery, vlastně nijak zajímavé, přesto si je ihned zapamatujete a vytvoříte si k nim vztah. Všichni působí reálně a příjemně.

V knize nechybí ani erotické scény, které jsou ovšem decentní a nijak neruší celý příběh.

Tohle se maximálně povedlo a já se nemohla dočkat dalších dílů.

Marc Elsberg - Blackout - Zítra bude pozdě

Spisovatel: Marc Elsberg
Originální název: Blackout – Morgen ist es zu spät
Počet stran: 376
Rok vydání: 2017
Vydání originálu: 2012
Nakladatelství: Omega
Vazba knihy: Vázaná s přebalem

Jednoho chladného únorového dne zhasnou světla v Itálii. A nejen tady. Chvíli nato ve Švédsku, pak v Německu, Francii, Rakousku, Belgii a Holandsku. Všude v Evropě se hroutí elektrická síť, přestanou fungovat výtahy, metra uváznou v tunelech...

Italský bývalý hacker a programátor Piero Manzano věří, že ví, kdo je za to zodpovědný,
a tak se to snaží sdělit odpovědným orgánům. Ale nikdo mu nevěří. Až francouzský komisař Europolu François Bollard je ochoten ho poslouchat.

Ale když mladá a atraktivní novinářka Lauren Shannon objeví, že z Pierova počítače byly odeslány podezřelé emaily, začne klást nepříjemné otázky, a Bollard jej začne podezřívat. Manzano má proti sobě mazaného a neviditelného soupeře a je z něj lovná zvěř.

Mezitím se situace v ulicích stává stále více dramatičtější. Zdá se, že v Evropě nic nefunguje. Několik evropských jaderných elektráren je v kritickém stavu a ohrožují životy milionů lidí. Závod s časem začíná. Závod, který lze jen stěží vyhrát.



Na tuhle knihu jsem se hodně těšila, i když nemá kdovíjaké hodnocení, je v modrých číslech, tak jsem byla dost zvědavá. Miluji katastrofické filmy a podobná témata samozřejmě mám ráda i na stránkách knih. Evropa, ve které najednou přestane jít elektřina? To zní skvěle.

Být pár hodin bez elektřiny není nic tak dramatického, občas se to stává, obzvlášť za špatného počasí, ale co když výpadek je masivnější, po celé Evropě a několikadenní...

Kapitoly jsou poměrně krátké a rozdělené na dny a také postižená města. Příběh sledujeme z pohledu několika postav, těmi hlavními jsou komisař Bollard, bývalý hacker a programátor Piero Manzano a cílevědomá novinářka Lauren Shannonová. Právě Manzano má důležité informace o tom, kdo může být viníkem, avšak vůči hackerovi je vláda skeptická.

Příběh sám o sobě by byl super. Vlastně Vás ani nenapadne, co všechno je závislé na elektřině. Nejen Vaše lednice, topení, výtah či operační sál v nemocnici, ale co když přestane jít chlazení v jaderné elekrárně?!

Jenže mě kniha vůbec nesedla. Bylo v ní šíleně moc technických a odborných termínů a vysvětlování, ale také velké množství postav, které mi přišly až zbytečné. Až do konce jsem nevěděla, která bije. Navíc jsem očekávala více napětí a akce a to se mi nedostalo.

Kathleen Glasgow - Dívka na kusy

Spisovatel:
Kathleen Glasgow
Originální název: Girl In Pieces
Počet stran: 410
Rok vydání: 2018
Vydání originálu: 2016
Nakladatelství: Omega
Vazba knihy: Vázaná s přebalem

Charlotte Davis je na tom zle. V osmnácti letech již přišla skoro o všechny blízké ve svém životě. Ale naučila se zapomínat. Její hluboké jizvy jsou plné bolesti a smutku, ale když zapomenete, naleznete trochu klidu. Nemusíte přemýšlet o otci, o vašem nejlepším příteli, který navždy zmizel ani o matce, která vám nemá co dát.

Kaž
dou novou jizvou ztvrdne Charlottino srdce o trochu víc, přesto to stále tolik bolí. Bolí to dost, abyste na to nemysleli, což je někdy jediná cesta, abyste našli cestu zpět od kraje propasti.

Hluboce dojemný portrét dospívající dívky na pokraji ztráty sebe sama a její cestě zpět do života. První próza Kathleen Glasgow je dojemně reálný a upřímný. Je to příběh, od kterého se nebudete moci odtrhnout.



Napsat recenzi na tuhle knihu je velmi obtížné a celkově ji i hodnotit není lehké, má velmi silné téma, které určitě nelze podceňovat.

Charlotte je mladá dívka, která ale toho v životě zakusila více, než většina jejích vrstevníků a i dospělých. Hned na začátku se ocitáme v psychiatrické léčebně, kde se Charlotte snaží dát dohromady, poslepovat všechny svoje části, její duše je na kusy.

Špatné rodinné vztahy, ztráta kamarádky, drogy, noci na ulici, hlad, prostituce...Jediný útěk od všeho bylo vzít střep a vyříznout to.

Charlie nemá rány jen na duši, ale i na těle, ani jedno nikdy nezmizí. Vypadá to ale, že léčba zabírá a Charlotte je propuštěna z bezpečí léčebny, aby začala žít normální život. Dokáže si ale najít práci, fungující vztah a odolat nutkání se říznout?! K tomu v pouhých sedmnácti letech.

Kniha se čte velmi dobře, je psána z pohledu hlavní hrdinky a v podstatě máte dojem, že čtete její deník.

Kapitoly jsou krátké, některé jen na stránku. Autorka omezuje příběh kolem a hodně se zaměřuje na všechny ty myšlenky a pocity, které Charlotte má v hlavě, postupně odkrývá celý její příběh, ale vše stručně, jasně, aby nebyly utlumeny ty pocity beznaděje, strachu a bohužel i nenávisti sama k sobě.

Po celou dobu jsem měla husí kůži, bylo mi těžko a úzko. Charlotte sice trošku působí jak velká oběť, proti které se spikl celý svět a vinu hází na všechny ostatní, na druhou stranu má ale zkrátka psychické problémy a stejně s ní soucítíte a fandíte ji.

Kniha má dokonalou atmosféru, z každé strany, z každé věty na Vás dopadá ta temnota, co má Charlie v hlavě. Kniha je velmi emotivní, depresivní a ač se může zdát, že chvílemi je vidět nějaké to světlo na konci, sluníčkové to zkrátka není. Tohle je prostě boj na celý život, ze kterého není úniku

Holly Black - Nejchladnější dívka ve městě chladu

Spisovatel: Holly Black
Originální název: The Coldest Girl in Coldtown
Počet stran: 328
Rok vydání: 2017
Vydání originálu: 2013
Nakladatelství: Omega
Vazba knihy: Vázaná s přebalem

Tana žije ve světě, kde existují tajemná Města chladu. Jsou obehnaná vysokou zdí a slouží jako dekadentní a krvavá karanténa, kde nestvůry a lidé žijí jako predátoři a oběti. Problémem je, že jakmile projdete branami Města chladu, nikdy už se nemůžete vrátit zpět.

Jednoho rána po naprosto obyčejném večírku se Tana probudí obkl
opena mrtvými těly. Kromě ní masakr přežil jen její protivně roztomilý ex-přítel, jehož život visí na vlásku kvůli infekci, a záhadný mladík, který skrývá strašlivé tajemství. Po počátečním šoku se Tana pustí do závodu s časem, aby je všechny zachránila. Napadne ji jen jediný způsob, jak toho dosáhnout – musí se vydat přímo do samotného Města chladu, plného nástrah a hrůzy.

Nejchladnější dívka ve Městě chladu, román světově uznávané spisovatelky Holly Black, je originálním příběhem o hněvu a pomstě, o vině a strachu, o lásce a pohrdání.



Před lety jsem od Holly Black četla Nejtemnější část lesa, kniha mě bohužel vůbec nechytla, i když jsem to dost přičítala špatnému překladu, který byl opravdu dost krkolomný a plný chyb. Přesto jsem do Nejchladnější dívky šla s poměrně vysokým očekáváním.

Součástí světa, ve kterém žije i mladá Tana, jsou předátoři lačnící po krvi, upíři. Kvůli nim existují tak zvaná Města chlau, která obklopují vysoké a pevné zdi a nestvůry drží uvnitř, aby okolní svět byl v bezpečí.

Po jednom večírku se Tana probouzí mezi hromadou mrtvých těl a jediný, kdo masakr přežil společně s ní, je její nesnesitelný expřítel, který ovšem byl infikován a záhadný cizinec. Aby se povedlo zachránit všem životy, rozhodne se pro nebezpečný krok, vydá se do Města chladu.

Musím uznat, že nápad je to originální. Upíři oficiálně žijí a lidé se s nimi museli naučit žít. Existují Města chladu, která obyčejné lidi chrání. Takové město je doslova město, funguje tam naprosto všechno, nejedná se o vězení, ale infikovaní zde žijí v domech a ne jako zvířata. Je ale pochopitelné, že se upíří nachází i mimo hradby a tma skrývá nebezpečí.

Já asi s Holly Black prostě mám problém, její styl mi naprosto nesedí. Příběh originální, ale to zpracování...Taková nuda, většina kapitol je krátká, mohlo by se to číst samo, ale já se do čtení hodně nutila a s knihou strávila šíleně moc času, jak moc mě to nedokázalo do děje vtáhnout.

Tana mi byla nesympatická, nebo ne přímo nesympatická, ale naivní, ukvapená a kolikrát působila až hloupě, pila mi krev. Také jsem naprosto nechápala, že jsou tací, kteří se dobrovolně chtějí nechat pokousat, proměnit či se do měst dostat. Působilo to pubertálně a nedospěle, asi jsem na tohle stará.

Za mě bohužel ne, sice mám na seznamu ještě nějaké knihy od Holly Black, ale trochu se obávám, že kamarádky nebudeme...

Sanne Averbeck - Seznam hostů

Spisovatel:
Sanne Averbeck
Originální název: Die Gästeliste 
Počet stran: 448
Rok vydání: 2019
Vydání originálu: 2017
Nakladatelství: Omega
Vazba knihy: Vázaná s přebalem
Svět je obec a Facebook jeho vývěsní deska.
Carola Martins má lidi i sociální sítě pod kontrolou. Pravidelně pořádá večírky, na které zve důležité osoby. Má skvělou kariéru a zdá se, že jí nic nestojí v cestě. Ale ve chvíli, kdy dosáhne největších úspěchů, lidé kolem ní začnou umírat – jsou brutálně vražděni. Vše uk
azuje na to, že pachatelem na Carola. Zdá se, že někdo chce zcela zničit její život. Aby tomu zabránila, musí zveřejnit svůj nejcennější majetek: seznam hostů!



Musím se na úvod přiznat, že se mi do knihy moc nechtělo a otvírala jsem ji s velkým sebezapřením. Bohužel mi přijde, že Omega nemá zrovna kvalitní čtivo, i když doufám, že názor změním poté, co přečtu ještě pár knih, co na mě doma čekají. Seznam hostů kdovíjaké hodnocení nemá a třeba kamarádka ho vyloženě zhanila, takže jsem čekala doslova odpad.

Seznam hostů je velmi aktuální kniha. Hlavní hrdinkou je Carola Martinsová, hodně úspěšná influencerka, kterou živí instagram a za spolupráce s prestižními značkami bere balíky peněz. Její večírky jsou vyhlášené, avšak dostat se na seznam hostů je privilegium a seznam utajený.

Večírky plné jídla, drahého šampusu, okázalosti a luxusu. Každý by chtěl být hostem, až do dne, kdy hosté začnou být vyvražďováni. Obětí jsou pouze ti, co Carole škodí a právě Carola se stává podezřelým číslo jedna.

Jak jsem byla zpočátku skeptická, tak musím říct, že ve výsledku mě kniha bavila a mile překvapila. Četla se moc dobře, kapitoly jsou krátké a obsahují facebookové konverzace, smsky a citace jedné socioložky, což bylo moc zajímavé, protože jsou opravdu výstižné a dokonale vykreslují život na sociálních sítích.

Všichni víme, že za obrazovkou je každý velký hrdina a závisti se úplně vyhnout nedá. Na internetu nikdo nemá ostych a co si budeme, lidé umějí být zlí.

Určitě od knihy nečekejte žádné inteligentní čtení, je to jedna velká povrchnost, ale jak jsem psala, bavilo mě to a jako jednodušší thriller z prostředí sociálních sítí to vůbec není zlé.

Maličko jsem jen byla ztracená v postavách a samotné rozuzlení mi přišlo zbytečně moc přitažené za vlasy, což je škoda, kazilo to dojem z knihy, ale ve výsledku jsem furt mile překvapená.


Cecelia Ahern - Sběratel skleněnek

Spisovatel: Cecelia Ahern
Originální název: The Marble Collector
Počet stran: 248
Rok vydání: 2016
Vydání originálu: 2015
Nakladatelství: Omega
Vazba knihy: Vázaná s přebalem

Zapomenuté dětství. Objevený život. Co kdybyste měli jen jeden den na to, aby zjistili, kým jste doopravdy byli?
Když Sabrina Boggs narazí na tajuplnou věc svého otce, objeví pravdu, které nemůže uvěřit. Známý muž, se kterým vyrůstala, je náhle cizí.
V ten moment nastává nečekaný zlom v jejím monotónním každodenním životě. Má
jen jeden den na to, aby odhalila tajemství muže, o němž si myslela, že už všechno ví. Den, kdy vyplují na povrch vzpomínky, příběhy a lidé, o kterých neměla ani tušení. Den, který navždy změní jí i lidi kolem ní.
SBĚRATEL SKLENĚNEK je provokativní román o tom, jak i naše nejobyčejnější rozhodnutí mohou mít nedozírné důsledky pro náš život. A že někdy musíme nejprve porozumět jinému člověku, abychom byli schopni porozumět sami sobě.


Miluji Cecelii Ahern, společně se Stephen Kingem to byla autorka, díky které jsem si čtení zamilovala ještě více. Pamatuji dobu přibližně před deseti, možná dokonce už dvanácti lety, kdy jsem vyhlížela každou její novou knihu a jakmile vyšla, hned jsem pro ní běžela.

Musím ale uznat, že mám raději ty její starší knžky jako je PS: Miluju Tě, Kde končí duha a moje nejoblíbenější Kdybys mě teď viděla. Z těch novějších jsem si zamilovala Vadnou, i když žánrově je úplně jinde.

Na Sběratele skleněnek jsem byla docela zvědavá, hodnocení má slabší, avšak kamarádce se hodně líbil. Do knihy jsem šla přesto skepticky, i kvůli anotaci, která mě nenalákala až tolik a jsem ráda, nejsem díky tomu zklamaná, ale bohužel kniha moje gusto není.

Sabrina je dospělá vdaná žena se třemi dětmi a prací nad hlavu. Starosti ji dělá i otec, kterého postihla mrtvice a jehož stav mysli je stále jak na houpačce. V jeho věcech objeví krabice plné skleněných kuliček různých barev, materiálů a vše poctivě zdokumentované i s ceníkem, avšak ty nejhodnotnější chybí. Otec se nikdy o skleněnkách nezmínil, což Sabrině vrtá hlavou stejně jako chybějící kuličky.

Kniha je rozdělena na dvě časové linky, které se tak různě střídají. Hlavní linku představuje právě Sabrina a tou druhou se čtenář dostane o pěkných pár let do minulosti, kdy se malý Fergus Boggs zamiluje do skleněněk a hru v kuličky, ve které je opravdu velmi dobrý. Kuličky jsou pro něj nejen útěk z reality od těžkého dětství, ale stává se z nich až obsese.

Příběh je rozhodně originální, můžu zaručit, že je jen velmi malá pravděpodobnost, že byste četli o skleněnkách. Zajímavý nápad, sama si tyhle kuličky z dětství pamatuji a pár jsem jich měla, ale vyloženě hry jsme s nimi nehráli.

Jak příběh zajímavý, tak bohužel strašně nudný. Kniha není vůbec tlustá, ale četla se mi obtížně. Dějová linka se Sabrinou se odehrává během chviličky, za to Fergusova začíná od jeho osmi let a to až do dospělosti.

Časově se chytáte dobře, jelikož kapitoly jsou nadepsané, takže víte, kde zrovna jste, ale já měla hrozný bordel v postavách. Fergus měl hlavně několik sourozenců a ve jménech jsem byla totálně ztracená a to i kvůli tomu se mi hůře četlo.

Kniha mě bohužel nijak nezasáhla, konec sice poměrně nečekaný, ale za mě také žádné wow a považuji tedy knihu za nejslabší dílo této autorky.

Cecelia Ahern - Vadná

Spisovatel: Cecelia Ahern 
Originální název: Flawed
Série: Vadná
Díl: 1.
Počet stran: 336
Rok vydání: 2016
Vydání originálu: 2016
Nakladatelství: Omega
Vazba knihy: Vázaná s přebalem

Celestine North má skvělý život. Je vzorná dcera i sestra, spolužáci i učitelé o ní mají jen dobré mínění a ona sama randí s okouzlujícím Artem Crevanem.
Ale pak se Celestine dostane do situace, ve které musí udělat zásadní rozhodnutí. Poruší pravidla a nyní čelí důsledkům svého rozhodnutí. Mohla by být obviněna, odsouzena a oz
načena jako VADNÁ.
Ve svém dechberoucím debutu pro dospívající čtenáře líčí autorka několika bestsellerů společnost, pro kterou je na prvním místě dokonalost ve všech směrech a jakýkoli nedostatek či VADA jsou potrestány. A v této společnosti musí mladá dívka udělat rozhodnutí, které jí může stát vše...

Něco ke knize

Vítejte ve světě, kde se každá nedokonalost trestá a poslušnost je zásadní. Po ekonomické krizi byli svrženi ti, co za ní stáli a vznikl Výbor, který nastolil nová pravidla pro dokonalý svět.

Ti nedokonalí jsou navždy označeni cejchem, v podstatě bez práv a nuceni snášet opovržlivé pohledy. V takovém světě žije i mladá Celestine North, která vždy byla dokonalá. Vzorná, poslušná a zastávající se systému, který nyní panuje, navíc přítelkyně syna velmi mocného muže.

Pak se ale stane, že Celestine projeví soucit s nedokonalým a to se neodpouští. Nyní hrozí, že sama bude označena za Vadnou a navždy tak odsouzena k životu mimo společnost a nucena vzdát se svých snů a tužeb.

Moje hodnocení a dojmy

Cecelia Ahern již dlouhé roky patří mezi moje oblíbené spisovatele a zatímco dříve vycházela jedna kniha za druhou, v poslední době se čtenář musel spokojit pouze s pár kousky, které vydalo nakladatelství Omega.

A vydalo Vadnou, tolik vychvalovanou sérii, na kterou jsem všude slyšela pět ódy a ke které jsem se dostala teprve nedávno. A musím říct, že jsem měla sakra velká očekávání, až jsem se strašně bála, že budu neskutečně zklamaná. Většinou když člověk čeká hodně od výborně hodnocené knihy, je to ve výsledku bída.

Miluji dystopie a různé zvrácené světy, takže svět, v kterém panují přísná pravidla a o každém nedokonalém chování se hned dozví Výbor, který zakročí a s největší pravděpodobností Vás čeká cejch? Přesně čtení pro mě.

Celestine je sympatická postava, i když zpočátku může působit ne zrovna mile a to kvůli tomu, že zásadně zastává pravidla, která panují a má jasně nalajnovaný život. Pak ale za Vadnou označí sousedku a Celestine začne pochybovat.

Najednou je ze Celestine člověk, který si uvědomuje, že současný systém je nejen špatný, ale i krutý. Stává se z ní statečná hrdinka, která se nenechá zastrašit.

Kniha se četla výborně, psát čtivě Cecelia Ahern rozhodně umí, o tom jsem se už dávno přesvědčila a nezklamala. Vadná je tématicky úplně jiný žánr, než co obvykle píše a změna se povedla.

Příběh je originální, zajímavý, výborně napsaný a já se nemůžu dočkat, až se pustím do pokračování.

Miguel de Cervantes y Saavedra - Don Quijote de La Mancha

Spisovatel: Miguel de Cervantes y Saavedra
Originální název: El ingenioso hidalgo don Quijote de la Mancha
Počet stran: 248 (Zkrácená verze)
Rok vydání: 2014
Vydání originálu: 1605
Nakladatelství: Omega
Vazba knihy: Vázaná s přebalem
V malé španělské vesnici na náhorní plošině La Mancha žil chudý šlechtic, který se nazýval Quijana. Měl dvě velké vášně – lov a četbu rytířských eposů. To druhé mu dokonce zabíralo tolik času, že nejednou zapomněl vyrazit na hon a o své panství se už skoro vůbec nestaral. Nakonec ho svět velkých hrdinů, překrásných žen a sladkých milostných románků ovládl tak, že vyčistil svou zrezivělou zbroj, vyhřebelcoval stařičkého dýchavičného koně a se sluhou bez špetky fantazie se rozhodl vyrazit do světa šířit rytířskou slávu jako Don Quijote de la Mancha. Kniha, která popisuje jeho neuvěřitelné příběhy, výrazně ovlivnila evropskou literaturu. A slovní spojení jako „boj s větrnými mlýny“ či „donkichotství“ se dostala do obecného povědomí a v běžné řeči se používají dodnes.
 

Něco ke knize

V malé vesničce ve Španělsku žije chudý šlechtic Quijana. Jeho obrovskou vášní je čtení rytířských románů. Rytíře miluje tak moc, až se sám rozhodne jedním být. Vyhrabe rozpadlou zbroj, osedlá starého koně a jméno si změní na Don Quijote de la Mancha.

Společně se svým sluhou vyrazí do světa konat dobré skutky a zbavit ho od všeho zla. Don Quijote je ale člověkem hloupějším s velmi bujnou fantazií, takže těžko rozeznává, co je skutečnost a co pouhá iluze. Během své cesty zažívá spousty dobrodružství a snaží se získat srdce své vysněné milé.

Moje hodnocení a dojmy

Určitě většina z Vás zná Dona Quijota, pokud jste ho nečetli, tak jste alespoň o něm slyšeli a nějakou tu představu o dílu máte. Právě tady vznikla spojení „boj s větrnými mlýny“ či „donkichotství“, což je v podstatě snaha o něco nemožného.

Když jsem si knihu pořizovala, tak jsem si nevšimla, že se jedná o zkrácenou verzi. Dlouho jsem tedy přemýšlela, zda ji neposlat dál a nesehnat si neosekanou verzi. Nakonec jsem ráda, že jsem četla pouze tuto zkrácenou, protože i ta mi přišla zbytečně zdlouhavá.

Výhodou knihy je, že se jedná vlastně o celkem oddechové čtení, tedy v tom smyslu, že příběh je jednodušší, ale osobně se mi kniha četla hůře a velmi pomalu. Přesto jako povinná četba mi nepřijde úplně špatná a celkem její zařazení k maturitě chápu.

Don Quijote je parodie na rytířské romány. Hlavní hrdina je velký snílek, spíše už blázen, který nerozezná realitu a svoji fantazii. Kniha je tedy plná jeho představ, díky kterým se dostává do prekérních situací a čtenář se pobaví, i když některé už opakující se situace spíše nudily.

Mě bohužel kniha přišla zdlouhavá, měla hluchá místa a nedovedu si představit, že bych přelouskala téměř tisíc stran. Tohle zkrácené vydání mi bohatě stačilo. Jasně, je to klasika, ale taková, která mě úplně nechytla a znovu ji rozhodně číst nebudu. Jednou stačilo.

Lauren Graham - Rychleji mluvit nedokážu | RC review

Spisovatel: Lauren Graham
Originální název: Talking as Fast as I Can: From Gilmore Girls to Gilmore Girls, and Everything in Between
Počet stran: 208
Rok vydání: 2017
Vydání originálu: 2016
Nakladatelství: Omega
Vazba knihy: Vázaná s přebalem
V této knize se herečka Lauren Graham pokusila na chvíli zastavit a ohlédnout se zpět za svým životem. Podělí se s vámi o úsměvné zážitky ze svého dětství, dospívání a přiblíží své herecké začátky až po dobu, kdy si pouštěla trailer k seriálu Famílie a ptala se sebe sama: „Jak jsi to vlastně dokázala?“ Otevřeně mluví o tom, jak je složité žít v Hollywoodu single („kdekdo se o mě bál, protože jsem byla sama tak dlouho“), o nabídce dublovat zadek i o zkušenosti coby porotce v projektu Runway .

V pasáži Jaké to bylo, část první se autorka vrací k maratonu zvanému Gilmorova děvčata a popisuje svou roli „rychle mluvící“ Lorelai Gilmorové. Esej Jaké to bylo, část druhá odhaluje, jak se cítila, když se k této postavě po devíti letech vrátila a co to pro ni znamenalo.
Ale o Lauren Graham se dozvíte i další věci: třeba to, že se jednou snažila stát se vegankou nebo že tříhodinové líčení před udílením cen nebylo rozhodně jejím šálkem kávy.

Kniha je doplněna osobními fotografiemi a výňatky z deníku, který si psala při nedávném natáčení pokračování Gilmorových děvčat.
Tato kniha obsahuje některé příběhy z mého života: rozevláté dětství, první randění, nabitý pracovní život a v neposlední řadě historky z natáčení dvou seriálů, které mi přirostly k srdci a v mé duši zanechaly nesmazatelnou stopu. K tomu se ještě dozvíte, jak se mi žilo na hausbótu, o setkáních se zajímavými lidmi na předávání cen i o tom, jak jsem byla požádána, abychve filmu dublovala zadek jiné herečky.“

Od Gilmorových děvčat ke Gilmorovým děvčatům (a všechno mezi tím)

Když jsem viděla, že má vyjít kniha Lauren Graham, hlavní představitelky Lorelai z Gilmorových děvčat, byla jsem naprosto nadšená a bylo jasné, že knihu rozhodně musím mít. Okamžitě se pro mě stala knihou, která mi letos udělala jednoznačně největší radost.

Na Gilmorových děvčatech jsem vyrostla, celou pubertu jsem je sledovala a seriál viděla hned několikrát. Do teď je bezmezně miluji a seriál se po celá léta drží v mých nejoblíbenějších seriálech a s jistotou můžu říct, že i navždy bude.

Knížka má pouhých dvě stě stran, bez potíží ji přelouskáte během jednoho odpoledne. Na takto málo stránek se ale dokázal vtěsnat téměř celý život Lauren. Ač Lauren Graham zná dnes snad každý, její cesta k filmu byla velmi dlouhá a náročná. Popisuje svůj život ještě před tím, než začala hrát i to, jak se dostala ke své životní roli.

Gilmorovým děvčatům je věnována tak půlka knížky. V rychlosti popíše každou sérii, nejzajímavější momenty, módu a nevynechá ani nejnovější díly A Year in the Life. Myslím, že knihu ocení opravdu jen fanoušci. Pro někoho, kdo seriál nezná to zkrátka nebude a v knize bude ztracen. Lauren se hodně zmiňuje o svých kolegách a zážitkách během natáčení, pokud nemáte přehled o postavách, bavit Vás to nemůže.

Rychleji mluvit nedokážu není ale pouze knihou o Gilmorkách a filmu, ale něco málo Lauren prozradí i ze soukromí. Třeba to, jaké to je, když se Vás každý ptá na partnera, kterého stále nemáte, ale svůj věk již ano.

Snad na každém řádku jsem viděla Lorelai. Knížka je napsána velmi odlehčeně, humorně, upřímně a působí velmi mile a chvílemi i dost dojemně. V podstatě máte pocit, jako kdyby jste s Lauren sedli a ona Vám v kostce vyprávěla o svém životě.

Během čtení občas narazíte i na pár fotografií, což mě potěšilo. Na druhou stranu mě mrzí, že fotky nebyly velké a barevné, určitě by to vypadalo lépe a radost by byla ještě mnohem větší.

Pro mě bylo čtení taková nostalgie, v žádném případě mě kniha nezklamala a jsem strašně moc ráda, že můžu mít knížku v knihovně. Nejen, že je krásný obsah, ale ta obálka, ach, to je nádhera.

Velmi děkuji internetovému knihkupectví Martinus za poskytnutí recenzního výtisku.
Kihu si můžete zakoupit zde.

Carlo Lorenzi Collodi - Pinocchiova dobrodružství | RC review

Spisovatel: Carlo Lorenzi Collodi
Originální název: Le Avventure di Pinocchio
Počet stran:158
Rok vydání: 2015
Vydání originálu: 1883
Nakladatelství: Omega
Vazba knihy: Vázaná s přebalem
Když někdo řekne „prolhaný dřevěný panáček s dlouhým nosem“, okamžitě si všichni vybaví jméno Pinocchio. Postavička se objevila v epizodách celé řady pohádkových příběhů, ale ten původní napsal Carlo Collodi. Jeho román byl přeložen do více než 220 jazyků a dialektů.
 


Něco ke knize
Truhlář Třešnička při opracovávání dřeva zaslechne bolestné sténání. Toto naříkání vychází z onoho polínka, truhlář má pocit, že se mu to jen zdá a tak v opracovávání pokračuje, stejně tak ale pokračuje naříkání. V tu dobu ho navštíví hodný stařec Geppetto, který se polínko vezme a doma z něj postupně vyřeže chlapce.

Pinocchio má jedno přání, stát se opravdovým chlapcem. I když je v jádru hodný kluk, je naivní a velmi důvěřivý. Kvůli tomu se dostává z jednoho problému do druhého. Uvěří loupeživé kočce s liškou, dostane se i do cirkusu či loutkového divadla. Na jeho strastiplné cestě po splnění snu, mu pomáhá víla Modrovláska, ale ani s její pomocí se Pinocchiovi další trable nevyhnou.


Moje hodnocení a dojmy
Může obsahovat spoilery!
Já se rovnou přiznám, že knížka Pinocchiova dobrodružství mi naprosto unikla. Spousta lidí jí určitě zná z dětství, já ne. Co jsem ovšem milovala, tak pohádku z roku 1940 od Walta Disneyho. V dětství to byla jedna z mých nejoblíbenějších pohádek, koukala jsem na ní stále dokola, až VHS blbla.

Když ale nakladatelství Omega přišlo s nádherným vydáním Pinocchia, bylo jasné, že tuhle malou mezeru musím doplnit a pohádku si přečíst. Kniha je poměrně tenká, má pouze kolem 150 stran, co mě ale malinko mrzí, že toto vydání je bez ilustrací. Nějak jsem je u dětské knížky očekávala, škoda.

Kniha je rozhodně jiná než zmiňovaný film. Samozřejmě filmových zpracování má kniha několik, já ovšem viděla jen to jedno. Sice se najde několik shodných detailů a situací mezi knihou a filmem, ale ve větším procentu se liší.

Filmová postava Pinocchia je milá, naopak v knize mi na začátku neskutečně pil krev, takový drzý, nevychovaný spratek, kterému jsem nemohla přijít na jméno.

Pinocchiova dobrodružství je samozřejmě dětská kniha, která mi ovšem pro děti nepřijde vhodná, rozhodně ne pro ty menší. Je to spíš taková pohádka od bratří Grimmů. Neskutečně brutální a to detailně. Prvně jsem nemohla uvěřit tomu, že Pinocchio zabil cvrčka, když ale Pinocchiovi začali dýkou rozevírat ústa, mrtvý cvrček byl v porovnání s tím naprosto nic. Králíci s černou rakvičkou byli pro mě také čtenářský zážitek.

Pro malé děti tedy rozhodně ne, příběh mě ale bavil a jsem ráda, že jsem si knihu přečetla. Je v ní i jistá dávka ponaučení. Ovšem zmiňovaný film má pro mě mnohem větší kouzlo.

Moc děkuji nakladatelství Omega za poskytnutí recenzního výtisku. 
Knihu si můžete zakoupit zde.

Holly Black - Nejtemnější část lesa | RC review

Spisovatel: Holly Black
Originální název: The Darkest Part of the Forest
Počet stran: 336
Rok vydání: 2015
Vydání originálu: 2015
Nakladatelství: Omega
Vazba knihy: Vázaná s přebalem
V lese leží na zemi skleněná rakev a v ní spí chlapec, který má na hlavě rohy a jehož uši jsou špičaté jako nůž...

Hazel žije se svým bratrem Benem ve městě Fairford, kde vedle sebe žijí lidé a kouzelná stvoření přezdívaná Lesní lid. Sjíždějí se sem turisté, aby na vlastní oči spatřili divy pohádkové říše, zejména pak rohatého chlapce. Jenže návštěvníci nevidí nebezpečí, které se zde skrývá.
Hazel a Ben si od pradávna vyprávějí smyšlené příběhy o chlapci ve skleněné rakvi. V jejich vyprávěních je on princem a oni chrabrými rytíři. Namlouvají si, že princ je jiný než ostatní Lesní lidé, kteří uzavírají s lidmi kruté dohody a číhají na turisty ve stínech stromů. Hazel ví, že není možné, že by se rohatý chlapec probudil.
Jenže přesně to se jednoho dne stane….
Celý svět se obrací vzhůru nohama a Hazel musí přijmout roli rytíře, na kterého si kdysi hrála. Je vtažena do víru nové lásky, musí se vyrovnat se zradou a rozhodnout se, na čí straně stojí. Dokáže v této roli obstát?
 
Něco ke knize
Městečko Fairford je kouzelné a velmi nezvyklé. Vedle sebe tu žijí lidé a nadpřirozené bytosti. Víly ovšem nejsou nádherné a roztomilé bytosti, naopak, jsou to zákeřné a vraždící bestie. Obyvatele městečka sice tolerují, ale turisté či jako turisté se chovající obyvatelé jsou ve smrtelném nebezpečí. I přesto, že za posledních pár let několik turistů zmizelo či rovnou bylo nalezeno mrtvých, stále se sem sjíždějí a mají k tomu zajímavý důvod.

Tím důvodem je skleněná rakev, která leží v lese a v ní spočívá rohatý chlapec se špičatými uši. Jedná se o vílího prince, který už po staletí spí. I když se spousta lidí pokoušela rakev rozbít, nikomu se to nepovedlo. Hromady turistů, pořádané večírky a rohatý chlapec stále spí. Až jednoho dne...

Hazel s Benem jsou šestnáctiletí teenageři, kteří od mala pobíhali v lese, hráli si na rytíře a vyprávěli příběhy o chlapci s rohy. Oba snili, že jsou pravými rytíři a chlapec určitě není tak zlý, jako ostatní Lesní lidé. Jejich fantazie se jednoho stane skutečností, rakev je rozbitá a rohatý chlapec nikde.


Moje hodnocení a dojmy
Na knihu jsem byla zvědavá od doby, kdy jsem zahlédla, že jí má  nakladatelství Omega v plánu vydat. Upoutala mě obálka, temný název a především anotace. Sice jsem se bála toho, že kniha bude dětský příběh, ale odradit jsem se se nenechala. V nejhorším si přečtu pohádku.

Bohužel již od začátku to nebylo úplně ono. Velký problém jsem po prvních stránkách měla s hlavní hrdinkou Hazel. Sice je kniha zařazena v žánru Young Adult, ale hrdinka, která se v jednom kuse s někým oblizuje a bere to jako hru či co, mi opravdu nesedla. Spíše mi to vyloženě vadilo, naštěstí se to časem srovnalo a moje averze vůči ní klesla.

Dalším kamenem úrazu je čtivost. V knize je hodně chyb, ale horší je, že se kniha čte opravdu špatně. Netuším, zda je to špatným překladem, ale některé věty byly vyloženě krkolomné a celkově hodně nečtivé. Já se musela nutit, abych knihu otevřela, přitom jsem byla zvědavá, jak to bude dál, což si sice protiřečí, ale je to tak.

Příběh je zajímavý, i když lehce zmatený a překombinovaný. Rakev s rohatým chlapcem mě bavila, líbilo se mi, jak víly uzavírají dohody, byla v tom špetka romantiky a humoru, ale přesto nemůžu říct, že jsem nadšená. Od knihy jsem měla asi vyšší očekávání, čekala jsem více, i kdyby se jednalo o pohádku pro děti, ale tohle je zklamání. Taková ta hlavní zápletka byla nečekaná, na druhou stranu opět předimenzovaná a já nedokážu říct, zda se mi to líbilo, nebo naopak vůbec.

Z knihy mám hodně rozporuplné pocity. Něco bylo zajímavé, originální, ale nečtivost knize hodně ubrala. Věřím, že si kniha najde hodně příznivců, ale stejně tak odpůrců. Mě zklamala, autorku Holly Black ovšem nezavrhuji, Omega chystá její další dílo a já jsem hodně zvědavá, jaké bude.

Moc děkuji nakladatelství Omega za poskytnutí recenzního výtisku. 
Knihu si můžete zakoupit zde.

Gustave Flaubert - Paní Bovaryová | RC review

Spisovatel: Gustave Flaubert
Originální název: Madame Bovary
Počet stran: 320
Rok vydání: 2015
Vydání originálu: 1857
Nakladatelství: Omega
Vazba knihy: Vázaná s přebalem
Nezkušená Ema, která vyrůstala v klášteře, se upíná k vysněným romantickým představám o lásce a sladce růžovým vidinám o své budoucnosti. Tím krutěji ji pak zasáhne realita. Vdá se za ovdovělého venkovského lékaře, původně manžela nehezké stárnoucí měštky, kterou mu vybrala panovačná matka. První omámení z posvatebních šťastných chvil však záhy vyprchá, Ema se začne nudit. Po přestěhování Bovaryových do městečka Yonville se narodí malá Berta, ale ani dítě neznamená změnu k lepšímu. Ema hledá rozptýlení v krátkodobých vztazích a nevěře, s manželem odjede do Paříže, aby byla blíž svému milenci, avšak tím jen uspíší svůj pád. Zoufalá Ema tvrdě doplácí na svou naivitu, ocitá se v dluzích a marně hledá schůdné řešení...
 
Něco ke knize
Charles Bovary příliš velkým intelektem neoplývá, ale úspěšně absolvuje studium medicíny a díky rodičům se ožení se starší vdovou, která ho dokáže finančně zaopatřit. Jednoho dne je zavolám na statek k pacientovi se zlomenou nohou , kde se zamiluje do statkářovi dcery Emy. Ema je mladičká naivní dívka, která dospívala v klášteře s hlavou zabořenou v romantických knihách. Sní o hrdinech, o velké vášnivé lásce a dokonalém štěstí.

Jeho návštěvy na statku jsou stále častější, až mu je jeho žárlivá žena zatrhne. Když  manželka náhle zemře, znovu obnoví svoje návštěvy. Po čase se odhodlá požádat o ruku Emy. Ema má od manželství a svého nastávajícího velká očekávání. Avšak brzy zjistí, že její manžel není hrdina z knihy a její manželství naprosto postrádá veškerou vášeň. Vztah nespraví ani narození dcery. Naopak, z Emy se začíná stávat zapšklá, nesnesitelná ženská, která pro alespoň malé uspokojení své touhy rozhazuje veškeré peníze. 

Charles Emu miluje, avšak jeho láska Emu ještě více otravuje. V depresi propadlá Ema nalézá útěchu v náručí cizích mužů, avšak ani zde není jistota nalezení vysněného štěstí.


Moje hodnocení a dojmy
V době, kdy kniha spatřila světlo světa, rozpoutala velký skandál. Ještě aby ne. Nejen, že čerpá inspiraci ze skutečného příběhu, který si autor přečetl v novinách, kniha je plná intrik, falše a samozřejmě v neposlední řadě nevěry.

Kniha je rozdělena na tři větší částí, z toho první je zaměřená na dětství a dospívání Charlese Bovaryho. Mě tahle část bavila a určitě mi nepřijde zbytečná, naopak, více se dozvíme o další hlavní postavě celé knihy. Co se týče celkového příběhu, já očekávala něco malinko jiného. Podle anotace a všech možných komentářů to vypadalo, že Ema bude v jednom kuse flirtovat a hledat milence pro rozptýlení. Přitom všichni ti chlapi sváděli ji, ona sice poté podlehla, ale první impuls nikdy nepřišel z její strany.

Díky knize Paní Bovaryová vznikl tak zvaný bovarysmus, který označuje útěk od reality k iluzím. Ema žila příběhy, které znala z knih. Příběhy o velké lásce, hrdinech a obrovské spalující vášni mezi dvěma lidmi. A přesně o tomhle snila, měla svoje představy o životě, které se rozplynuly ihned po sňatku.

Spousta čtenářů postavu Emy nesnáší. Přijde jim nesnesitelná, zlá a ničeho si nevážící. Ona je přitom jen naivní a zasněná. Charles ji miluje a udělal by pro ni naprosto vše, jenže Ema k němu nepociťuje žádnou vášeň a čím více se Charles snaží a čím více jí podlézá, tím více jí leze na nervy. On je sice hodný a určitě by takového muže chtěla kdejaká žena, ale Emě jeho dobrá povaha nestačí a já ji chápu.

V dnešní době druhého člověka nejprve poznáte, než s ním začnete žít. Ema si v podstatě brala někoho, koho vůbec neznala a mohla jen doufat. Měla svoji představu ideálního protějšku a tu Charles zkrátka nesplňoval, ať se snažil, jak chtěl. Tím samozřejmě neomlouvám její nevěry. Ale každá její aféra nebyla jen pouhým činem z nudy, ona byla přesvědčená, že daného milence miluje a že konečně našla ono hledané štěstí. Bohužel tím více ale pak zapadala do depresí a zklamání ji táhlo stále hlouběji.

Autorovi se podařilo napsat skvělý psychologický román. Moc se mi líbilo, jak dokázal popsat změny nálad hlavní hrdinky, dokonale vystihl, co se jí děje v hlavě. Já ji prostě nemůžu nenávidět, spíše mi ji bylo líto. Zároveň však poukázal na zkaženost společnosti, která je plná falešnosti a podlosti.

Gustave Flaubert používal v knize spoustu metafor a poměrně dlouhé popisy okolí, situací, no zkrátka všeho. Někdy to bylo čtivé a zajímavé, jindy to působilo spíše nudně. Klasická díla bývají poupravena tak, aby se dobře četla dnešním čtenářům, přesto klasiku čtu většinou pomalu. U Paní Bovaryové jsem tenhle problém neměla. Četla se mi až neskutečně dobře, děj krásně plynul, stránky ubývaly a mě příběh nutil číst pořád dál.

Pokud máte Paní Bovaryovou v povinné četbě, určitě doporučuji. Děj není vůbec složitý, právě naopak, ale hlavně je kniha opravdu čtivá. Kniha se dočkala mnoha filmových zpracování.


Moc děkuji nakladatelství Omega za poskytnutí recenzního výtisku. 
Knihu si můžete zakoupit zde.