Zobrazují se příspěvky se štítkemRecenze knih. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemRecenze knih. Zobrazit všechny příspěvky

Cara Delevingne - Zrcadlo, zrcadlo



Spisovatel: Cara Delevingne
Originální název: Mirror, Mirror
Počet stran: 352
Rok vydání: 2019
Vydání originálu: 2017
Nakladatelství: Yoli
Vazba knihy: Brožovaná
KAMARÁD, MILENKA, OBĚŤ, ZRÁDCE. Když se podíváš do zrcadla, koho vidíš? Debutový román supermodelky a herečky Cary Delevingne. Šestnáctiletí kamarádi Zrzi, Leo, Rose a Naomi tak docela mezi své vrstevníky nezapadají. Stále ještě nepřišli na to, kým chtějí být. Jejich život není dokonalý, ale spojuje je muzika a jejich kapela Zrcadlo, zrcadlo… Až do chvíle, kdy Naomi zmizí a po pár týdnech pátrání je vytažena z řeky v bezvědomí. Naomi v kómatu bojuje o život. Policie tvrdí, že to byl pokus o sebevraždu, její přátelé o tom však silně pochybují. Probere se Naomi někdy? Co její stav zavinilo?
A jak je možné, že si Zrzi, samozvaná ochránkyně skupiny, nevšimla varovných signálů? Každý se se složitou situací vyrovnává po svém. Zatímco Rose se opíjí na večírcích a Lea obestírají temné nálady, Zrzi se rozhodne zjistit pravdu. Svět se jim rozpadá a odhaluje jejich nejtemnější tajemství. Nic už nikdy nebude jako dřív, protože když se zrcadlo rozbije, nejde ho nikdy úplně spravit.

Na knihu Zrcadlo, zrcadlo jsem byla docela zvědavá, protože námět zněl zajímavě. Příběh o dospívajících, přátelství, tajemstvích a hledání pravdy měl podle mě velký potenciál. Bohužel jsem se ale do čtení nedokázala pořádně ponořit a nakonec to pro mě bylo spíš zklamání.

Celé mi to přišlo až moc pubertální a místy opravdu hloupé. Chápu, že hlavními postavami jsou teenageři, ale jejich chování a některé situace mi jednoduše nesedly. Čekala jsem příběh, který mě vtáhne, přiměje přemýšlet a třeba mě i něčím překvapí. Místo toho jsem se dost často nudila a měla problém udržet pozornost.

Ani samotná zápletka mě bohužel příliš nezaujala. Sice se kolem ní snaží budovat napětí a postupně odhalovat různá tajemství, ale za mě to moc nefungovalo. Navíc mi byl záporák jasný prakticky hned, jakmile se jeho postava v knize objevila. Takže žádné velké překvapení se nekonalo a já jen čekala, kdy se moje podezření potvrdí.

Je to škoda, protože námět měl potenciál a vážnější témata, která příběh otevírá, mohla být zpracovaná mnohem zajímavěji. Mně ale nesedl styl vyprávění ani celkové pojetí. Postavy mě nedokázaly pořádně zaujmout a příběh ve mně nezanechal žádný výraznější dojem.

Za mě tedy velké zklamání a bohužel dost velká nuda. Kniha má určitě své čtenáře, ale já mezi ně patřit nebudu. Tentokrát jsme si jednoduše nesedly.


Amanda Stauffer - Single na Manhattanu





Spisovatel: Amanda Stauffer
Originální název: Match Made in Manhattan
Počet stran: 384
Rok vydání: 2018 
Vydání originálu: 2018
Nakladatelství: XYZ
Vazba knihy: Vázaná s přebalem

Alison chce pravou lásku, ne flirt na jednu noc. Myslela, že toho pravého už našla, ale místo toho je poprvé od střední školy single a nemá ponětí, co si počít. Kde se seznámit? Jak má vlastně první rande probíhat? Stačí pár drinků, asistence kamarádky, jeden klik a dobrodružství na online seznamce začíná. Najde Alison ve světě mobilních aplikací správného adepta na houpání? Muže, se kterým bude chtít zestárnout… a společně se houpat na verandě?

Na knihu Single na Manhattanu jsem byla docela zvědavá. Už samotný název slibuje příběh plný randění, vztahů, trapasů a hledání toho pravého v rušném New Yorku. A přesně na tom je celý příběh postavený. Hlavní hrdinka se po rozchodu ocitá znovu v seznamovacím světě a zkouší, co všechno dnešní randění přináší.

Musím přiznat, že některé situace mě pobavily. Randění přes seznamky, nejrůznější schůzky a setkávání s lidmi, kteří rozhodně nejsou takoví, jak se na první pohled zdají, nabízí spoustu prostoru pro úsměvné i trochu trapné momenty. Zároveň jsem ale měla pocit, že se příběh místy zbytečně vleče a některé části mě nedokázaly udržet v pozornosti.

Hlavní hrdinka mi nebyla protivná, ale ani jsem si k ní nevytvořila takový vztah, jaký bych u podobného typu knih potřebovala. Čekala jsem trochu více emocí, romantiky a možná i větší jiskru. Místo toho jsem příběh často vnímala spíš jako sled různých schůzek a zkušeností ze seznamování.

Na druhou stranu se knize nedá upřít lehkost. Je to přesně ten typ čtení, po kterém můžete sáhnout, když nechcete nic náročného a máte chuť na oddechovou romantickou knihu ze života. Manhattan jako prostředí tomu navíc dodává příjemnou atmosféru a celé to působí trochu jako nahlédnutí do života single ženy ve velkém městě.

Celkově jsem ale čekala, že mě kniha vtáhne o něco víc. Nebyla špatná, jen mi bohužel nesedla tolik, jak jsem doufala. Některé momenty mě bavily, jiné jsem naopak četla spíš z povinnosti a ke konci už jsem byla ráda, že se příběh uzavírá.

Pokud hledáte nenáročné čtení o randění, vztazích a hledání lásky, může vás Single na Manhattanu příjemně zabavit. Já jsem si z ní ale na zadek úplně nesedla.


Liane Moriarty - Úplně cizí lidé




Spisovatel: Liane Moriarty
Originální název: Nine Perfect Strangers
Počet stran: 464
Rok vydání: 2019 
Vydání originálu: 2018
Nakladatelství: Ikar
Vazba knihy: Vázaná s přebalem

Novinka autorky světových bestsellerů Sedmilhářky a Manželovo tajemství! Tříčlenná rodina, manželský pár, dva nezadaní muži a dvě rozvedené ženy – ti všichni se scházejí na desetidenním léčebném pobytu v luxusních lázních uprostřed pustiny. Důvody, které sem tyto navzájem úplně cizí lidi přivedly, jsou stejně rozmanité jako oni: nejrůznější tělesné neduhy, psychické bloky, duševní vyčerpání… stačí si jen vybrat. Jsou však na správném místě? Na stránkách TripAdvisoru totiž na tohle zařízení jedni pějí ódy a slibují od něj zázraky, zatímco druzí před ním důrazně varují, a našich devět nových hostů hned po příjezdu zjišťuje, že některé zdejší léčebné postupy jsou přinejmenším hodně netradiční…

Liane Moriarty mám ráda hlavně pro její schopnost vzít zdánlivě obyčejné mezilidské vztahy a postupně z nich poskládat něco mnohem komplikovanějšího. U Úplně cizích lidí mě proto zaujal především samotný námět, devět lidí, kteří se navzájem neznají, přijíždí na několikadenní pobyt do luxusního wellness zařízení, kde mají podle slibů podstoupit něco, co jim změní život. Každý z nich si s sebou přiváží vlastní problémy, tajemství a důvody, proč už neví, jak dál.

Právě jednotlivé postavy jsou podle mě nejsilnější stránkou knihy. Moriarty střídá jejich pohledy a postupně odhaluje jejich minulost, vztahy i to, co se snaží skrývat před ostatními. Zpočátku je těch postav opravdu hodně a kniha se rozjíždí pomaleji, ale jakmile jsem si jednotlivé hrdiny zařadila, začalo mě zajímat, co se za jejich příjezdem do Domu pohody vlastně skrývá.

Zároveň jsem ale čekala trochu víc napětí. Kniha se místy tváří jako thriller a člověk pořád čeká, kdy se stane něco opravdu zásadního. Ve skutečnosti je ale mnohem více o lidech, jejich vztazích, traumatech a o tom, jak snadno můžeme někoho odsoudit, aniž bychom znali jeho příběh. A právě tahle psychologická a vztahová rovina mě nakonec bavila víc než samotná zápletka.

Vadilo mi pomalejší tempo a některé části mi přišly zbytečně natažené. Přesto se mi líbila myšlenka celé knihy a způsob, jakým se osudy jednotlivých lidí postupně proplétají. Každý přijíždí s nějakým očekáváním a během pobytu se ukazuje, že nikdo z nich není úplně takový, jak se na první pohled zdá.

Úplně cizí lidé tak pro mě nejsou vyloženě thrillerem, ale spíš psychologickým příběhem o lidech, kteří se snaží nějakým způsobem dát svůj život znovu dohromady. Není to kniha, ze které bych byla úplně nadšená, ale téma i postavy mě nakonec udržely u čtení.


Mia March - Hledám Colina Firtha



Spisovatel:
 Mia March
Originální název: Finding Colin Firth
Počet stran: 312
Rok vydání: 2019
Vydání originálu: 2013
Nakladatelství: XYZ
Vazba knihy: Vázaná s přebalem

V městečku Boothbay Harbor se potkávají tři ženy. Novinářka Gemma sem přijíždí udělat rozhovor s Colinem Firthem, od kterého si slibuje záchranu kariéry i manželství. Místo toho ji zcela pohltí psaní o místních ženách, které jí převrátí život naruby. Dvaadvacetiletá Bea Craneová se ze závěti své zesnulé matky dozvídá, že byla hned po porodu dána k adopci. Vydává se proto najít svou biologickou matku Veroniku, která je v městečku legendou, a zjišťuje, že na setkání s ní není ani trochu připravená. Servírka Veronika, široko daleko proslulá svými „léčivými“ koláči, se vrátila do města, aby čelila své minulosti. Když je však přijata jako kompars do filmu s Colinem Firthem, který se zde natáčí, napadne ji, zda by si sama neměla najít vysněného pana Darcyho. Tyto tři ženy naleznou v malém přístavním městečku mnohem víc, než si kdy dokázaly představit. Naděje na příjezd báječného Colina Firtha je inspiruje, napravuje jejich komplikované životy a dává jim energii nalézt své vlastní romantické konce.


Na tuhle knihu jsem se těšila hlavně kvůli námětu. Příběh inspirovaný Jane Austenovou, tři ženy, malé městečko a všudypřítomná atmosféra romantických filmů zněly jako ideální oddechové čtení. Nakonec jsem ale dostala spíš milý průměr.

Kniha sleduje osudy tří žen, které se každá potýkají s vlastními problémy a během jednoho léta se jejich životy nečekaně protnou. Do toho se celé městečko připravuje na natáčení filmu a nechybí ani odkazy na Pýchu a předsudek nebo slavnou scénu s Colinem Firthem. Právě tahle atmosféra byla na knize asi to nejhezčí, působila útulně, klidně a člověk měl chuť se do prostředí na chvíli přenést.

Bohužel jsem si ale nedokázala vytvořit silnější vztah k žádné z hlavních hrdinek. Jejich příběhy mě sice zajímaly, ale žádný z nich ve mně nezanechal větší emoce. Místy jsem měla pocit, že se děj zbytečně vleče a některé situace byly až příliš předvídatelné. Čekala jsem, že mě kniha zasáhne víc, zvlášť když pracuje s tématy přátelství, ztráty i hledání nové životní cesty.

Celkově to ale nebylo špatné čtení. Pokud máte rádi pomalejší ženské romány, malé americké městečko a jste fanoušky Jane Austenové nebo Colina Firtha jako pana Darcyho, kniha vám pravděpodobně sedne víc než mně. Já jsem si ji užila, ale po dočtení ve mně nezůstalo nic, kvůli čemu bych se k ní chtěla vracet.

Elizabeth Bard - Večeře v Paříži




Spisovatel:
Elizabeth Bard
Originální název: Dinner Chez Moi: 50 French Secrets to Joyful Eating and Entertaining
Počet stran: 256
Rok vydání: 2019 
Vydání originálu: 2007
Nakladatelství: Motto
Vazba knihy: Brožovaná
Užívejte si jídlo jako Francouzi! Padesát francouzských tajemství pro radost z jídla a společného stolování Elizabeth Bard vyrostla v New Yorku na instantních omáčkách a rychlém občerstvení. Pak se ale zamilovala do pohledného Francouze a odstěhovala se do Paříže, kde objevila nový svět kulinářských specialit. Naučila se chodit na trh a vařit z čerstvých sezonních potravin. Poznala nové ingredience a rituály a zařadila je do svého života. Při pozorování elegantní a štíhlé tchyně i francouzských přátel pochopila, že to, co Američané chápou jako dodržování diety, je pro Francouze normální způsob stravování. A jedí tak s potěšením, chutí a vkusem. Není důležité, jestli chcete změnit způsob života, nebo jen najít novou inspiraci, Večeře v Paříži do vaší kuchyně i do života přinese především radost.


Přiznám se, že jsem od Večeře v Paříži čekala něco úplně jiného. Podle názvu a obálky jsem předpokládala, že půjde o oddechovou beletrii z romantické Paříže. Místo toho mě čekala kuchařka doplněná o osobní postřehy, příběhy a zajímavosti ze života ve Francii.

Samotné recepty mě příliš nelákaly, a tak jsem je většinou přeskakovala. Mnohem víc mě bavily krátké texty mezi nimi, autorka poutavě vypráví o francouzské kultuře, gastronomii, pařížských kavárnách i každodenním životě. Právě tyto drobné střípky dodávají knize její kouzlo a vytvářejí atmosféru, díky které máte chuť se do Paříže alespoň na chvíli přenést.

Líbilo se mi, že nejde jen o sbírku receptů, ale o takový malý průvodce francouzským životním stylem. Autorka píše lehce a s nadšením, které je z jejích textů cítit. I když jsem kuchařskou část knihy příliš nevyužila, čtení mě bavilo právě díky těmto osobním postřehům a vyprávění.

Pokud hledáte klasickou beletrii, budete možná stejně překvapení jako já. Jestli vás ale zajímá Francie, její kuchyně, atmosféra a drobné příběhy ze života, může pro vás být Večeře v Paříži velmi příjemným společníkem. Za mě to bylo milé a pohodové čtení, i když trochu jiné, než jsem původně očekávala.

Stephen King - Když teče krev



Spisovatel:
 Stephen King
Originální název: If It Bleeds
Počet stran: 348
Rok vydání: 2023 
Vydání originálu: 2020
Nakladatelství: Beta 
Vazba knihy: Vázaná s přebalem

Čtyři dosud nepublikované povídky v souborném vydání, které v angličtině vyšlo v dubnu 2020, dostávají v éře světové pandemie nový rozměr. Kromě očekávaných nadpřirozených hororových témat a nové pohledy na povahu zla jsou Kingovy příběhy podtrženy veskrze pozemskými strachy, jako jsou obavy z blížící se smrti. V jedné z povídek se Stephen King vrací ke svému oblíbenému hrdinovi – spisovateli, tentokrát neúspěšnému, a fanoušci předchozí „kingovky“ Outsider budou potěšeni návratem Holly Gibneyové v titulní povídce.


Ke Kingovi se vždycky ráda vracím, ale tentokrát jsem trochu bojovala. Povídky totiž nejsou úplně můj šálek kávy, a bohužel se to potvrdilo i u mého oblíbeného autora.

Sbírka Když teče krev obsahuje čtyři povídky, které mají samozřejmě Kingovu typickou atmosféru, napětí a lehce mrazivý nádech. Některé nápady jsou opravdu zajímavé a autor opět dokazuje, že dokáže vykouzlit nepříjemný pocit i z docela obyčejné situace. Jenže tentokrát jsem se do příběhů nedokázala pořádně ponořit.

Ani jedna z povídek mě vyloženě nechytla a žádná ve mně nezanechala takový dojem, jaký bych od Kinga čekala. Neznamená to, že by byly špatné, spíš jsem si znovu potvrdila, že krátké příběhy jednoduše nejsou pro mě. Potřebuji se do knihy pořádně začíst, poznat postavy a nechat příběh postupně rozvinout.

Takže i když je to pořád King se vším, co k němu patří, tentokrát to u mě bohužel úplně nezafungovalo.

Stacia Kane - Město duchů



Spisovatel: Stacia Kane
Originální název: City of Ghosts
Série: Downside
Díl: 3.
Počet stran: 288
Rok vydání: 2015
Vydání originálu: 2010
Nakladatelství: Fantom Print
Vazba knihy: Brožovaná
Chess Putnamová má všeho až nad hlavu. V ulicích Downside se začínají objevovat znetvořené mrtvoly a Chessini šéfové v Církvi skutečné pravdy jí nařídili spolupracovat s mocnou Černou brigádou, aby byl tento ošklivý případ brzy vyřešen. Chess podstoupila Svazující slib, který jí hrozí smrtí, pokud o vyšetřování promluví. Jenže nejznámější hlava zločinců ve městě – a Chessin drogový dealer – se o jejím novém úkolu dozvěděl a trvá na to, aby ho informovala. Navíc potřebné informace zřejmě má zlověstný pouliční obchodník. Jenže ten neřekne, co ví, ani co to má společného s obrovským podzemním Městem věčnosti.
Chess bude muset manévrovat mezi vraždícími přízraky – prvními staršími – a spoustou ohavné magie a navíc ještě zvládnout své osobní záležitosti. A jediný muž, kterému Chess může věřit, že jí v tom všem pomůže, má plno důvodů chtít, aby zemřela.

Ani po třetím dílu se moje pocity vůči sérii nijak zásadně nezměnily. Po zklamání z prvního dílu byl druhý o něco lepší a Město duchů na něj kvalitou víceméně navazuje. Pořád jde o příjemný průměr, který má skvěle vymyšlený svět, ale něco mi zkrátka brání se do něj naplno ponořit.

Největší předností série zůstává originální prostředí, ve kterém jsou duchové běžnou součástí světa a Církev dohlíží na jejich potírání. Chess opět dostává nový případ, který kombinuje nadpřirozeno s detektivní zápletkou, a nechybí ani její komplikovaný osobní život. Právě atmosféra světa je něco, co mě na knihách drží nejvíc.

Stále ale bojuju s hlavní hrdinkou. Chápu, že její závislost a sebedestruktivní chování jsou důležitou součástí příběhu, jenže mě její rozhodnutí často spíš frustrovala, než že bych jí fandila. Ani samotná zápletka mě tentokrát nedokázala úplně strhnout a místy jsem měla pocit, že se děj zbytečně točí v kruhu.

Přesto se kniha četla dobře a rozhodně jsem se nenudila. Jen mám po třech dílech pocit, že série svůj potenciál pořád úplně nevyužívá. Pokud máte rádi urban fantasy s temnou atmosférou a nadpřirozenými prvky, určitě stojí za zkoušku, mně ale zatím zůstává někde na úrovni lepšího průměru.

Stacia Kane - Oči mrtvých




Spisovatel: Stacia Kane
Originální název: Unholy Magic
Série: Downside
Díl: 2.
Počet stran: 288
Rok vydání: 2014
Vydání originálu: 2010
Nakladatelství: Fantom Print
Vazba knihy: Brožovaná
Nepřátelé nemusí být živí, aby byli nebezpeční. Chess Putnamová prožívá normální pracovní den – na seanci ji málem smrtelně otrávilo médium, a pak má zastavit vraždícího ducha. Jako zaměstnankyně Církve Skutečné pravdy odhaluje ty, kteří se snaží vydělat na světovém problému s poltergeisty falešnými hlášeními o výskytu duchů. Při tom odhání všechny nemrtvé, kteří opravdu touží zabíjet. V současné době má hodně práce – dostala případ týkající se jedné „celebrity“ a zároveň se ve volném čase pokouší pomoci zoufalým prostitutkám.
Někdo v Downside je zabíjí opravdu ošklivým způsobem. Chess si je jistá, že fámy o tom, že je to práce ducha, jsou poněkud mimo. Aby dokázala, že má pravdu, musí jít po stopách maniaka. Navíc stojí mezi dvěma muži svého života, kteří se spolu se svými nelítostnými šéfy blíží ke katastrofickému zúčtování. Někdo se zabývá vraždami, sexem a nadpřirozenem a Chess opět stojí mezi tím vším.

Po nepříliš přesvědčivém prvním dílu jsem si od pokračování raději nedělala velká očekávání. Svět, který Stacia Kane vytvořila, je sice zajímavý a poměrně originální, ale už u předchozí knihy jsem měla problém se do příběhu naplno ponořit. A podobné pocity ve mně vyvolaly i Oči mrtvých.

Hlavní hrdinka Chess Putnamová se opět pouští do vyšetřování případu spojeného s duchy a nadpřirozenými jevy. Vedle toho ale řeší vlastní závislosti, komplikované vztahy a osobní problémy, které ji provázejí na každém kroku. Právě Chess je asi nejvýraznějším prvkem celé série. Není to klasická hrdinka, které člověk bezvýhradně fandí, a občas jsem měla problém pochopit její rozhodnutí.

Atmosféra knihy je temná, ponurá a místy opravdu nepříjemná, což k tomuto světu skvěle sedí. Autorce se nedá upřít originalita ani snaha nabídnout trochu jinou urban fantasy, než na jakou jsme zvyklí. Jenže mě příběh znovu nedokázal strhnout tak, jak bych si přála. Děj se místy vlekl, vyšetřování mě úplně nepohltilo a ani vztahové linky mě příliš nezajímaly.

Kniha rozhodně není špatná, jen jsme si zkrátka úplně nesedly. Oceňuji nápaditý svět i odlišnou hlavní hrdinku, ale celkově ve mně příběh zanechal spíš průměrný dojem. Do dalšího dílu jsem se sice nakonec pustila, ale spíš ze zvědavosti než z nadšení.

Fredrik Backman - Úzkosti a jejich lidé




Spisovatel:
 Fredrik Backman
Originální název: Folk med ångest
Počet stran: 375
Rok vydání: 2021
Vydání originálu: 2019
Nakladatelství: Host
Vazba knihy: Vázaná s přebalem

Autor bestselleru Muž jménem Ove se vrací s dosud nejvtipnější knihou Úzkosti a jejich lidé je skrznaskrz bláznivá komedie o skupince rukojmích zajatých den před silvestrem při prohlídce bytu. Za zamčenými dveřmi se ocitají individuum v lupičské kukle, které uteklo po neúspěšném pokusu vyloupit banku, párek důchodců závislých na nákupech v Ikee, jízlivá milionářka trpící depresemi, posmutnělá stařenka libující si v popíjení vína, dvě lesbičky čekající každým dnem narození miminka a otravný chlápek s králičí hlavou. Nakonec to lupič vzdá a všechny propustí, jenže když pak dovnitř vpadne policie, byt je… prázdný. V následné sérii zmatených výslechů všichni líčí svou verzi událostí a před čtenářem vyvstává přímo detektivní záhada: Jak se individuu v lupičské kukle podařilo utéct? Proč místo výkupného požadovalo ohňostroj? Jakou roli v příběhu hraje most, na nějž je vidět z balkonu prodávaného bytu? A hlavně — co se to dnes se všemi děje?


Tohle byla přesně ta kniha, u které jsem nejdřív vůbec nevěděla, co si o ní mám myslet. První stránky působily trochu chaoticky, postavy zvláštně a humor byl hodně specifický. Jenže čím dál jsem se dostávala, tím víc mi docházelo, jak dokonale má Backman celý příběh promyšlený.

Na první pohled jde o nepovedenou bankovní loupež a skupinu lidí, kteří se shodou okolností ocitnou jako rukojmí na prohlídce bytu. Ve skutečnosti je to ale hlavně příběh o obyčejných lidech, kteří si s sebou nesou vlastní bolesti, strachy, lítosti i životní prohry. Každá postava má svůj prostor a postupně zjistíte, že nikdo není jen černý nebo bílý.

Backman dokáže s neuvěřitelnou lehkostí střídat humor s těžkými tématy. Jednu chvíli jsem se usmívala nad absurdními dialogy a o pár stránek dál mě příběh donutil zastavit se a přemýšlet. Mluví o úzkostech, osamělosti, odpuštění i o tom, jak moc mohou naše činy ovlivnit ostatní, aniž bychom si to uvědomovali. Přitom nepůsobí moralisticky, všechno plyne naprosto přirozeně.

Nejde o akční ani napínavou knihu v klasickém slova smyslu. Její síla je v postavách, emocích a v tom, jak se jednotlivé střípky příběhu postupně propojí do jednoho krásného celku. Závěr mě zasáhl přesně tak, jak jsem od Backmana čekala.

Za mě jedna z těch knih, které člověk nečte kvůli ději, ale kvůli tomu, co v něm zanechají. 

Lauren Conrad - Hořkosladký život



Spisovatel:
 Lauren Conrad
Originální název: Sugar & Spice
Série: L.A. Candy
Díl: 3.
Počet stran: 249
Rok vydání: 2012
Vydání originálu: 2010
Nakladatelství: CooBoo
Vazba knihy: Brožovaná

Jane Robertsová je už opravdová celebrita – má VIP manýry, luxusní šaty a vrhá hvězdné pohledy. Také má za sebou bulvární skandály, falešné kamarády a vytrvalé paparazzi v zádech. Po první sezóně v reality show se něčemu přiučila a teď se pokouší obklopovat jen lidmi, o kterých ví, že ji mají rádi pro ni samotnou a rozhodne se dát si oddech od kluků, protože ti jí jen přidělávají problémy. Pak se ale objeví Caleb, její kluk ze střední školy a Braden, tajná láska z L. A., jeden hezčí a milejší než druhý, takže připomenout si pravidlo o žádných klucích, stojí Jane dost úsilí.


Hořkosladký život je závěrečný díl série L. A. Candy od Lauren Conrad. Stejně jako předchozí díly se odehrává ve světě reality show, večírků, slávy a vztahových dramat. A stejně jako u celé série jsem měla pocit, že je kniha určená spíše mladším čtenářům.

Příběh navazuje na události předchozích dílů a sleduje Jane, která se snaží vyrovnat s důsledky popularity, kterou jí přinesla televizní show. Zatímco navenek vypadá její život dokonale, ve skutečnosti musí řešit problémy v osobním životě, přátelství i vztazích. Sláva si vybírá svou daň a Jane postupně zjišťuje, že ne všechno je takové, jak se na první pohled zdá.

Kniha se četla velmi snadno a rychle. Lauren Conrad dobře vystihla prostředí, které sama důvěrně zná, a právě zákulisí reality show bylo pro mě asi nejzajímavější částí celé série. Na druhou stranu jsou postavy i zápletky poměrně jednoduché a nepřinášejí nic, co by mě vyloženě překvapilo.

Celkově jsem si čtení užila, ale spíš jako nenáročnou oddechovku. Pokud člověk hledá něco hlubšího nebo propracovanějšího, asi bude zklamaný. Jako lehké čtení pro mladší čtenáře nebo na vypnutí ale série funguje dobře.

Beth Pattillo - Jak mi Jane Austenová zničila život





Spisovatel: Beth Pattillo
Originální název: Jane Austen Ruined My Life
Série: Jane Austenová
Díl: 1.
Počet stran: 240
Rok vydání: 2011
Vydání originálu: 2009
Nakladatelství: Ikar
Vazba knihy: Vázaná s přebalem

Moderní milostný i detektivní příběh pro obdivovatelky Jane Austenové. Emma, mladá americká vědkyně se zaměřením na Jane Austenovou, přijíždí do Londýna za potrhlou starou paní, která prý vlastní stovky ztracených dopisů slavné Jane – pro badatelku úplný svatý grál! Jenže než si Emma dopisy vyslouží, musí složit řadu zkoušek, objevit zapomenutá tajemství, navštívit města, v nichž Jane žila a jen tak mimochodem najít lásku tam, kde už ji nečekala.

Na tuhle knihu jsem se docela těšila. Kombinace Jane Austenové, pátrání po ztracených dopisech a romantické linky zněla jako něco, co by mě mohlo opravdu bavit. Ve výsledku se ale žádné velké nadšení nekonalo.

Hlavní hrdinka Emma, mladá vědkyně specializující se na Jane Austenovou, dostane příležitost, o které sní snad každý austenovský nadšenec. Kvůli možnému objevu ztracených dopisů se vydává do Anglie, kde se postupně zaplétá nejen do pátrání po minulosti, ale i do vlastního milostného příběhu.

Největší problém jsem měla s tím, že kniha podle mě nedokázala naplno využít svůj potenciál. Zápletka kolem dopisů Jane Austenové byla zajímavá, ale čekala jsem, že bude mnohem výraznější a tajemnější. Místo toho se příběh často soustředil na romantickou linku, která mě příliš neoslovila. Ani k hlavní hrdince jsem si nenašla cestu a její rozhodnutí mě místy spíš rozčilovala.

Na druhou stranu se kniha četla poměrně snadno a milovníci Jane Austenové si v ní určitě najdou řadu odkazů, které ocení více než já. Atmosféra anglického venkova byla příjemná a několik momentů mě dokázalo pobavit.

Celkově ale převládá pocit promarněné příležitosti. Námět byl skvělý, jen zpracování mě nechalo poměrně chladnou. Není to vyloženě špatná kniha, ale od příběhu s tak lákavou anotací jsem čekala mnohem víc.

Hana Repová - Pravda o nás dvou | RC review




Spisovatel:
 Hana Repová
Originální název:
Pravda o nás dvoch
Počet stran: 296
Rok vydání: 2026
Vydání originálu: 2019
Nakladatelství: Noxi
Vazba knihy: Vázaná 

Ve svých vzpomínkách na dětství se Matthias Hoffman často vrací k bolestivé události z minulosti. Ani po všech těch letech si nedokáže odpustit to, co udělal malé Nil. Tajně ji obdivoval, ale navždy ji ztratil. Ani jako dospělý není Matthiasův život procházkou růžovým sadem. Čelí vážnému obvinění ze smrti pacientky, i když ve skutečnosti za její smrt nenese odpovědnost. Když jednoho večera při jízdě městem zahlédne ženu v šedém kabátě, je přesvědčen, že je to „jeho“ Nil. Ale ta je už léta mrtvá... Řetězec událostí, který spustilo jeho upřímné přiznání a posedlost najít ženu, kterou viděl na ulici, obrátí jeho život vzhůru nohama.
Matthias se však nevzdává. Nemá co ztratit.

Jsou knihy, které vás pohltí napětím, jiné romantikou. A pak jsou takové, které si vás získají především svými postavami a atmosférou. Pravda o nás dvou je přesně tím druhým případem.

Hana Repová napsala citlivý příběh o vztazích, rodinných tajemstvích, odpuštění i hledání vlastní cesty. Nečekejte dramatické zvraty na každé stránce. Místo toho dostanete životní příběh, který plyne klidným tempem, ale o to víc dává prostor emocím a postupnému poznávání jednotlivých postav. Právě jejich prožívání působí uvěřitelně a člověk si k nim snadno najde cestu.

Přestože je hlavní děj velmi povedený, musím přiznat, že mě ještě o něco více zaujal příběh vedlejší postavy Jense. Jeho životní linka pro mě byla nejsilnější částí celé knihy. Byla plná bolesti, naděje i vnitřního boje a často jsem se přistihla, že se na kapitoly s ním těším víc než na samotnou hlavní dějovou linii. Klidně bych si dokázala představit samostatný román věnovaný právě jemu.

Autorka navíc umí psát velmi přirozeně. Nepotřebuje zbytečně tlačit na emoce, přesto dokáže čtenáře zasáhnout. Některé okamžiky donutí k zamyšlení, jiné pohladí po duši a připomenou, jak složité mohou být rodinné vztahy i jak důležité je někdy najít odvahu říct pravdu, sobě i druhým.

Pravda o nás dvou je krásný, lidský román, který stojí především na silných postavách a emocích. Pokud máte rádi příběhy ze života, které se nesnaží šokovat, ale vyprávět o obyčejných lidech a jejich osudech, rozhodně stojí za přečtení. A pokud budete mít stejně jako já slabost pro Jense, možná budete po dočtení litovat, že jeho příběh nebyl ještě o něco delší.

Moc děkuji nakladatelství Noxi za poskytnutí recenzního výtisku.

Daňa Horáková - O slavných psech a jejich lidech (a naopak) | RC review



Spisovatel: Daňa Horáková
Originální název: O slavných psech a jejich lidech (a naopak)
Počet stran: 376
Rok vydání: 2026
Vydání originálu: 2026
Nakladatelství: Grada
Vazba knihy: Brožovaná

Proč lidé tolik milují své psy? Kde se vzalo ono odvěké pouto, které přetrvává napříč staletími? Daňa Horáková nachází odpovědi v příbězích o lidech, pro které pes patří k rodině, a tvrdí: „Teploučké štěně – které se k tobě důvěryhodně přitulí, aby si zdřímlo, a ty pak nehnutě dřepíš hodinu po hodině, abys je neprobudil –, je daleko účinnější terapie než hrst antidepresiv – jednou pejskař, navždy pejskař.“ Což by nepochybně podepsal i Sigmund Freud, který svého psa miloval víc než svého vnuka; Maria Callas, která se svým pudlíkem intonovala duety; Apple-tvůrce Steve Jobs, který díky své Jenny začal zpochybňovat svůj mrazivý perfekcionismus; Agatha Christie, která svému foxteriérovi věnovala román; Paul McCartney, který svou fenku zvěčnil v písni Martha, Franz Kafka a Jaroslav Hašek, císařovna Sisi a Picasso… Danina knížka zahřeje u srdce, což v dnešní době potřebujeme víc než kdy jindy.

Některé knihy přečtete za jedno odpoledne a po pár dnech si sotva vybavíte, o čem vlastně byly. A pak jsou tu knihy, které sice nejsou dlouhé ani převratné, ale dokážou připomenout, jak výjimečné pouto může vzniknout mezi člověkem a psem. Přesně taková je kniha O slavných psech a jejich lidech (a naopak) od Dany Horákové.

Autorka představuje známé osobnosti z trochu jiné perspektivy, ne přes jejich kariéru nebo životní úspěchy, ale skrze psy, kteří je provázeli. Dozvíte se, jaké místo měli čtyřnozí společníci v životech umělců, spisovatelů, vědců i politiků a jak často byli právě oni tím nejvěrnějším opěrným bodem v těžkých životních obdobích.

Nejde o souvislý příběh, ale o sérii krátkých medailonků. Každá kapitola nabízí jinou osobnost, jiného psa a jiný osud. Některé příběhy pobaví, jiné dojmou a několik z nich připomene, že zvířata dokážou člověka ovlivnit mnohem víc, než si často uvědomujeme. Právě tato pestrost je největší předností celé knihy, nikdy nevíte, jaký osud vás čeká na další stránce.

Velmi příjemný je také styl psaní. Text se čte lehce, je svižný a nenutí čtenáře pročítat dlouhé historické exkurzy. Naopak vzbuzuje zvědavost a často jsem měla chuť si o některých osobnostech dohledat další informace. Kniha tak funguje nejen jako sbírka zajímavostí, ale i jako inspirace k dalšímu objevování.

Pokud máte rádi psy, budete se u čtení usmívat mnohem častěji. Je totiž krásné vidět, že bez ohledu na dobu, postavení nebo slávu řešili i slavní lidé úplně obyčejné věci – radost z psí společnosti, starosti o svého mazlíčka i bolest z jeho ztráty. Tyto momenty připomínají, že vztah mezi člověkem a psem je univerzální a nadčasový.

Není to kniha, která by převrátila svět literatury vzhůru nohama, ale nabízí milé, zajímavé a často velmi lidské čtení. Ideálně se hodí na chvíle, kdy si chcete odpočinout od náročnějších románů a přečíst si něco, co zahřeje u srdce.

Pro všechny milovníky psů je to příjemná jednohubka plná zajímavostí, která ukazuje, že za mnoha slavnými lidmi stál někdo, kdo nepotřeboval slova, aby byl tím nejlepším přítelem.

Moc děkuji nakladatelství grada.cz za poskytnutí recenzního výtisku.