Zobrazují se příspěvky se štítkemHumor. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemHumor. Zobrazit všechny příspěvky

Rónán Hession - Leonard a Hladový Paul | RC review

Spisovatel:
Rónán Hession
Originální název: Leonard and Hungry Paul
Počet stran: 270
Rok vydání: 2021
Vydání originálu: 2019
Nakladatelství: Host
Vazba knihy: Brožovaná
Odzbrojující román kladoucí prostou otázku: Mohou dobří lidé změnit svět?
Leonard a Hladový Paul je okouzlující příběh dvou milých svobodných třicátníků, kterých byste si na ulici ani nevšimli, natož aby se z nich stávali hrdinové románů. V jejich obyčejnosti se však skrývá neobyčejná síla.
Leonard se živí psaním encyklope
dií pro děti a touží po někom, s kým by mohl společně žasnout nad krásou všehomíra. Hladový Paul je naopak se svým životem spokojený beze zbytku — je chodícím ztělesněním bytí v přítomném okamžiku. Oba přátelé se pomocí humoru, deskových her a ticha snaží proplout bouří života v jednadvacátém století a uchránit si to nejcennější — radost z každé, i té nejobyčejnější chvíle.



Tahle novinka z nakladatelství Host mě na první pohled upoutala snad vším. Počínaje jednoduchou, přesto líbivou obálkou, názvem a i anotací. Hned jsem si knihu dala na wishlist a jsem ráda, že neskončila někde v zapomnění a docela brzy jsem se k ní dostala.

Kniha je velmi zvláštní a vlastně ani několik dní po dočtení nevím, co si myslet a vlastně ani jak hodnotit, protože kniha je svým způsobem naprosto o ničem a ani ne příliš čtivá, ale na druhou stranu v sobě skrývá cosi víc.

Leonard a Hladový Paul jsou dva nejlepší přátelé, tak trochu podivní třicátníci žijící se svou rodinou. Leonard s matkou a Paul s oběma rodiči. Leonard píše encyklopedie pro děti, do kterých se ale snaží vkládat něco ze sebe, ne jen nudné informace o dějinách, které už většinu děti nezajímají. Paul zas vypomáhá na poště a s Leonardem ho spojuje láska k deskovkám.

Jeden je větší introvert, než ten druhý, dá se říct, že nemají žádné větší starosti, žijí přítomným okamžikem, neřeší, co bude zítra a svůj život žijí opravdu spokojeně.

Autor postavy krásně vykreslil a vytvořil z nich opravdu zajímavé a netypické osobnosti. Vlastnosti dvou hlavních hrdinů vykreslil velmi podrobně, avšak třeba popis vzhledu mi chyběl a na co jsem nejvíc byla zvědavá, proč se Paul jmenuje Hladový. Na tuhle největší a nejdůležitější otázku spisovatel vůbec neodpověděl. Jakože vážně?!

Příběh není vůbec akční, nikam nespěchá a téměř nic se tam neděje, až teda na milostnou linku u Leonarda. Oba hrdinové při svých dialozích skáčou od tématu k tématu, což nemá hlavu, ani patu, ale ve většině případů toho moc nenamluví.

Ovšem když už z nich vypadne něco víc, tak je to obrovská myšlenka, která Vás nenechá chladnými a sami se začnete zamýšlet nad tím, že ten podivný chlápek má vlastně pravdu a že není vůbec tak prostoduchý, jak by se na první pohled mohlo zdát.

Stále nevím, co si myslet o knize. Ona je ta kniha opravdu ve větší míře o ničem, ale přesto je neskutečně laskavá, naivní a humorná takovým tím milým způsobem.

Moc děkuji internetovému knihkupectví knihcentrum.cz za poskytnutí recenzního výtisku.  
Knihu si můžete zakoupit zde.

Tom Michell - Co mě naučil tučňák

Spisovatel: Tom Michell
Originální název: The Penguin Lessons
Počet stran: 203
Rok vydání: 2016
Vydání originálu: 2015
Nakladatelství: Noxi
Vazba knihy: Vázaná
Jedinečný, silný životní příběh o nevídaném vztahu mezi mladým učitelem a tučňákem. Pro všechny, kteří kdy snili o tom rozumět řeči zvířat.

Dvacetiletý Tom Michell, toužící po dobrodružství, přijme místo učitele na prestižní argentinské internátní škole. Během svého výletu do Uruguaye zachrání tučňáka uvězněnéh
o v ropné skvrně. Ten den se jeho život navždy změní. Pták, který dostane jméno Juan Salvador, odmítá mladého učitele opustit a jemu tak nezbývá nic jiného, než svého nového „domácího mazlíčka“ propašovat přes hranice a vrátit se s ním zpět do školy. Tučňák se samozřejmě brzy dostává do centra pozornosti. Stane se z něj nejen maskot ragbyového týmu, důvěrník paní domácí, spoluhostitel Tomových party, ale také nejokázalejší plavecký trenér ve světových dějinách. Navzdory těžkým časům peronistické vlády, hrozivé ekonomice a politickým bojům Juan Salvador všechny kolem sebe rozveseluje.

Něco ke knize 

Příběh se odehrává v 70. letech 20. století. Mladý Tom Michell touží po dobrodružství a i když tato doba není žádný med, vydává se na cestu do Argentiny, kde dostane místo učitele v internátní škole, kde mu prázdniny umožňují plnit si své sny, cestovat.


Při výletu do Uruguaye objeví v ropném pohřebišti mezi hromadou mrtvých tučňáků jednoho, který stále žije. Ptáka se mu podaří i přes tučňákův boj odnést až domu a očistit ho. Jakmile tučňák pochopí, že mu člověk chce pomoci, přestane se bránit a začíná spolupracovat. Tom ho chce poté vypustit zpět, ale tučňák ho odmítá opustit a tak vymýšlí plán, jak propašovat tučňáka zpátky do Argentiny.

Moje hodnocení a dojmy

Na knížku jsem se strašně moc těšila, od doby jejího vydání se jí nedalo uniknout. Byla všude, všude jste četli nadšené ohlasy a pokud milujete zvířata, musela Vás také nalákat. O to více, že se jedná o autobiografický příběh.

Očekávala jsem opravdu dost, hlavně spoustu zážitků s tučňákem, který dostal jméno Juan Salvador. Začátek je opravdu hodně miloučký a zábavný. Navíc se čtenář toho docela dost o tučňácích dozví, jelikož autor popisuje vše, co se o nich dočetl.

Kniha je hodně tenoučká a postupně se tučňák dostává více do pozadí, což mě mrzelo a kniha tím u mě klesla. Naopak byla hodně popisována tehdejší ekonomická situace či vojenské převraty a politika. Těchto faktů bylo v příběhu bohužel až moc. Sice se pokaždé autor vrátil k tučňákovi a jeho zážitkům, ale ty pak opět proložil něčím jiným.

Co mě naučil tučňák v sobě nese určité poselství a nutí k zamyšlení. Je neskutečně dojemná, ale zároveň velmi milá. Hodně jsem četla, že ji rodiče čtou dětem. S tímhle se ale neztotožňuji, podle mě to v žádném případě není kniha pro děti.

Zábavné, příjemné, smutné, ale čekala jsem od všeho více.

John Grogan - Marley a já aneb Život s nejhorším psem na světě

Spisovatel: John Grogan
Originální název: Marley & Me
Počet stran: 344
Rok vydání: 2012
Vydání originálu: 2005
Nakladatelství: Ikar
Vazba knihy: Brožovaná
Co to je za rodinu bez věrného, dobře vychovaného klidného psa? Labrador Marley má však k takovému psímu hrdinovi daleko. Když si ho John s Jenny přivedou domů, nestačí se divit. Marley kosí ocasem sklenice a zarámované fotografie, ohryzává nábytek, vyhrabává květiny na zahradě, leze do odpadkového koše, skáče na lidi a loudí u stolu, hraje si na potápěče v misce s vodou, škrtí se na vodítku, čmuchá, funí, slintá a očurává kdeco a kdekoho. A navíc roste jako z vody. Přesto na něj John s Jenny nedají dopustit a s velkou láskou i pochopením líčí Marleyho veselé kousky i dojemné chvíle z jeho stáří a nemoci.

Něco ke knize


John s Jenny jsou mladý, bezdětný pár. Oba vždy věděli, že ve svém životě chtějí čtyřnohého přítele a konečně přišel ten správný čas. Je to vlastně taková příprava na dítě. Po přečtení všemožných odborných knih se rozhodnou pro labradora, avšak jako ne moc zkušení chovatelé udělají hned několik chyb. Třeba tu, že se zamilují na první pohled do štěněte a nestojí si za tím, že chtějí vidět oba rodiče.

Marley je kouzelný, sladký a celý tatínek. Je hyperaktivní, neúnavný a naprosto bez šance na výchovu. Ocasem shodí co se dá, pije vodu ze záchodu, prohrabává se odpadkovým košem a při bouřce je schopen zlikvidovat celý byt. Když Marleyho vyhodí dokonce i ze cvičáku, je jasné, že lepší už to nebude.


" Psovi je jedno, jestli jste bohatí, chudí, chytří, hloupí, oškliví, hezcí - dejte mu srdce a on vám dá své."

Moje hodnocení a dojmy


Strašně lituji, že jsem tak dlouho s knihou otálela. Válela se mi doma neskutečně dlouho a furt na ní nebyl nějak prostor, což je vážně škoda. Film jsem samozřejmě viděla a naprosto si ho zamilovala. Byla jsem pochopitelně ale zvědavá, jak vypadá jeho knižní předloha a hlavně jaké to bude číst přes tři sta stran o životě se psem.

Od prvních stran je poznat, že John Grogan psal knihu s láskou, stejně jako lásku věnoval i svému psovi, což občas muselo být hodně těžké. V knize je popsán celý Marleyho život již od štěňátka. I když do detailu a opakovaně čtete o tom, jak se Marley škrtí na vodítku, očichává intimní partie ostatních psů a devastuje byt, rozhodně se nenudíte. Naopak, od začátku máte úsměv na tváři a věřte, že se kolikrát i nahlas a od srdce zasmějete.

Příběh ovšem nepopisuje pouze Marleyho život, ale i osobní život Johna a Jenny. Dozvíte se o jejich práci, stěhování na Floridu a samozřejmě o dětech a rozepřích. Rozhodně vítané zpestření, popsané stejně zábavně jako nezvladatelný pes.

Kniha je povinností pro všechny pejskaře a milovníky psů. V některých situacích možná svého psa poznáte, v těch dalších budete děkovat Bohu za to, jaké zlatíčko doma máte. Ale i když Vám zničí několik drahých bot a všechno poslintá, milovat ho nepřestanete.

Kniha je velmi čtivá a zvládnete ji přečíst bez problému do dvou dnů. Čte se jedna radost a Vy vůbec nemáte chuť ji odkládat. Je to neuvěřitelně milé, zábavné a v neposlední řadě i dojemné. Připravte si kapesníky, budete je potřebovat.