pátek 23. března 2018

Spisovatel: Stephen King
Originální název: The Stand
Počet stran: 1055
Rok vydání: 2008
Vydání originálu: 1978
Nakladatelství: Beta
Vazba knihy: Vázaná s přebalem

Syrový postapokalyptický román Svědectví Stephena Kinga je řazený k autorovým nejlepším dílům. Rozehrává v něm již mnohokrát zpracované téma boje s katastrofální epidemií nevyléčitelné nakažlivé choroby, která má zde podobu „superchřipky,“ vyvinuté ve vojenských laboratořích. Experiment se však vymkne kontrole a nákaza vyhubí takřka celé lidstvo. Hrstka těch, kdo přežili, se dělí na dvě skupiny, jedni se uchylují k laskavé matce Abigail, která je oslovila ve snech, druzí směřují do náručí Temného muže. Kingův román vrcholí jako klasický souboj mezi Dobrem a Zlem, v němž lidem zůstává role figurek na šachovnici hry o svět. King si v knize pohrává se svým oblíbeným tématem předurčenosti, kterému se věnoval i v dalších románech jako Mrtvá zóna, To nebo Temná věž.

Něco ke knize

Stačí chvilka, jedna sekunda, jedna malá chyba a téměř celé lidstvo vymírá. Experiment v tajné laboratoři Ministerstva obrany se superchřipkou se nepovedl a lidé pomalu jeden za druhým podléhají nákaze. Pár jedinců je ale imunních, i když není vůbec jasné proč.

Musí se spojit, aby opět vytvořili civilizaci a svět, ve kterém se dá žít. Jenže je čeká dlouhá cesta a to jak psychická, tak i fyzická. Jenže i v tomto mrtvém světě číhá nebezpečí a boj to nebude vůbec snadný.

Moje hodnocení a dojmy

Svědectví mi doma na přečtení čekalo poměrně dlouho a stále na něj nebyl prostor. Ne že bych se na knihu netěšila, to vůbec ne, právě naopak. Těšila jsem se vážně hodně, ale přece jen má přes tisíc stran a já čekala na dobu, kdy budu mít na knihu více času, náladu, nebudu v zimě unavená apod, zkrátka jsem si ji chtěla maximálně užít.

Měla jsem obrovská očekávání a do knihy šla s tím, že to bude opravdu pecka. Vůbec jsem si nepřipouštěla, že by mě mohl příběh zklamat. 

Začátek knihy vypadal dobře. Miluji postapokalyptické světy, jenže jsem si asi pořádně nepřečetla anotaci a očekávala něco naprosto jiného, než co se mi dostalo. Čekala jsem vlastně něco jako Živí mrtví, akorát bez těch zombie.

Jak jsem psala, začátek byl super. Lidé pomalu umírali a ti, co přežili, museli vymyslet, co budou dělat dál. Zda setrvat na místě, nebo se vydat na cestu a hledat další přeživší. Postav tam je ve výsledku docela dost, některá mají i podobná jména, takže jsem se občas ztrácela a i to i přesto, že King má vždy výborně propracované charaktery.

Půlka knihy mě bavila, i když jsem s ní měla jeden velký problém. Četla se mi strašně pomalu a to jsem ji otvírala s radostí. Pod kupolí, která je téměř stejně tlustá, jsem strávila pouhé tři dny, se Svědectvím celý únor.

V druhé půlce se začínaly v knize objevovat docela ve velkém fantasy prvky. Ty sice byly i na předchozích stránkách, ale moc jsem si je nepřipouštěla. Když se najednou v knize objevil Randall Flagg, to byla konečná. Flagg je postava z Temné věže, kterou jsem četla loni a byla na ní zaseklá půl roku a trpěla.  Najednou jako bych se vrátila v čase. S Flaggem už jsem se nikdy nechtěla potkat a najednou je tu zas.

Najednou se z knihy stalo naprosto jasné fantasy. Věštecké sny, proroctví, magie a souboj dobra a zla. K tomu se do knihy přimíchalo náboženství a ne zrovna v malé dávce a kniha u mě strašně klesla.

Nemůžu knize upřít napínavost, akčnost a překvapivé momenty se skvělými postavami, ale Svědectví je pro mě obrovským zklamáním. Neříkám, že je kniha zlá, ale očekávala jsem něco naprosto jiného a to se mi dostalo pouze na začátku.




Email This Share to Facebook Share on Google Plus Share to Twitter Pin This
autor Charmedka
vydáno 3/23/2018
reakce 4 komentářů
štítky , , , , , ,


4 komentáře:

  1. Myslím, že jsem ještě nikdy nepřečetla knihu, která by měla přes tisíc stran. Možná maximálně tak 800. Máš můj obdiv, vůbec nevím, jestli bych dokázala tolik stránek přečíst.
    Jak dlouho ti asi trvalo než jsi ji přečetla?

    Jinak podle anotace zní kniha zajímavě, ale nevím jestli by mě bavilo, jak jsi zmínila, číst o náboženství. Ohledně toho jsem měla s jednou knihou v minulosti taky velký problém a nakonec jsem ji ani nedočetla.(i když měla jen nějakých 200-300 stran).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tuhle jsem četla dlouho, extrémně dlouho, ale jak píšu, četla jsem Pod kupolí, která má také tisíc stran a tu jsem přečetla za tři dny :)

      Vymazat
  2. Já osobně jsem si Kinga neoblíbila. To, co jsem od něj četla nebylo špatné, ale do oblíbených knih bych to nezařadila. :) Radši se budu držet svých historických románů. :)

    OdpovědětVymazat