Miguel de Cervantes y Saavedra - Don Quijote de La Mancha

Spisovatel: Miguel de Cervantes y Saavedra
Originální název: El ingenioso hidalgo don Quijote de la Mancha
Počet stran: 248 (Zkrácená verze)
Rok vydání: 2014
Vydání originálu: 1605
Nakladatelství: Omega
Vazba knihy: Vázaná s přebalem

V malé španělské vesnici na náhorní plošině La Mancha žil chudý šlechtic, který se nazýval Quijana. Měl dvě velké vášně – lov a četbu rytířských eposů. To druhé mu dokonce zabíralo tolik času, že nejednou zapomněl vyrazit na hon a o své panství se už skoro vůbec nestaral. Nakonec ho svět velkých hrdinů, překrásných žen a sladkých milostných románků ovládl tak, že vyčistil svou zrezivělou zbroj, vyhřebelcoval stařičkého dýchavičného koně a se sluhou bez špetky fantazie se rozhodl vyrazit do světa šířit rytířskou slávu jako Don Quijote de la Mancha. Kniha, která popisuje jeho neuvěřitelné příběhy, výrazně ovlivnila evropskou literaturu. A slovní spojení jako „boj s větrnými mlýny“ či „donkichotství“ se dostala do obecného povědomí a v běžné řeči se používají dodnes.

 

Něco ke knize

V malé vesničce ve Španělsku žije chudý šlechtic Quijana. Jeho obrovskou vášní je čtení rytířských románů. Rytíře miluje tak moc, až se sám rozhodne jedním být. Vyhrabe rozpadlou zbroj, osedlá starého koně a jméno si změní na Don Quijote de la Mancha.

Společně se svým sluhou vyrazí do světa konat dobré skutky a zbavit ho od všeho zla. Don Quijote je ale člověkem hloupějším s velmi bujnou fantazií, takže těžko rozeznává, co je skutečnost a co pouhá iluze. Během své cesty zažívá spousty dobrodružství a snaží se získat srdce své vysněné milé.

Moje hodnocení a dojmy

Určitě většina z Vás zná Dona Quijota, pokud jste ho nečetli, tak jste alespoň o něm slyšeli a nějakou tu představu o dílu máte. Právě tady vznikla spojení „boj s větrnými mlýny“ či „donkichotství“, což je v podstatě snaha o něco nemožného.

Když jsem si knihu pořizovala, tak jsem si nevšimla, že se jedná o zkrácenou verzi. Dlouho jsem tedy přemýšlela, zda ji neposlat dál a nesehnat si neosekanou verzi. Nakonec jsem ráda, že jsem četla pouze tuto zkrácenou, protože i ta mi přišla zbytečně zdlouhavá.

Výhodou knihy je, že se jedná vlastně o celkem oddechové čtení, tedy v tom smyslu, že příběh je jednodušší, ale osobně se mi kniha četla hůře a velmi pomalu. Přesto jako povinná četba mi nepřijde úplně špatná a celkem její zařazení k maturitě chápu.

Don Quijote je parodie na rytířské romány. Hlavní hrdina je velký snílek, spíše už blázen, který nerozezná realitu a svoji fantazii. Kniha je tedy plná jeho představ, díky kterým se dostává do prekérních situací a čtenář se pobaví, i když některé už opakující se situace spíše nudily.

Mě bohužel kniha přišla zdlouhavá, měla hluchá místa a nedovedu si představit, že bych přelouskala téměř tisíc stran. Tohle zkrácené vydání mi bohatě stačilo. Jasně, je to klasika, ale taková, která mě úplně nechytla a znovu ji rozhodně číst nebudu. Jednou stačilo.