Originální název: Panic
Počet stran: 308
Rok vydání: 2014
Vydání originálu: 2014
Nakladatelství: CooBoo
Vazba knihy: Vázaná
Panika začala jako spousta věcí v Carpu, nudném malém městečku uprostřed ničeho – protože bylo léto a nebylo co dělat. O co v téhle hře jde? Je to prosté. Nemít strach.
Heather nejdřív ani nenapadlo, že by se do Paniky pouštěla. Nikdy by si nepomyslela, že je nebojácná a že by chtěla vyčnívat. Ale pak zjistí, že je tu něco a někdo, pro koho stojí za to bojovat, a je statečnější než kdy dřív. V sázce je příliš mnoho, ovšem výhra stojí za to, tolik peněz by jí umožnilo navždy opustit nenáviděné město a nechat starou Heather za sebou, pohřbenou v prachu.
Dodge se Paniky nikdy nebál, právě naopak. Pohání ho jeho tajemství, díky němu hladce prochází každým dalším kolem a je si sám sebou jistý. Ví, že vyhraje. Ale netuší, že není sám, kdo má tajemství. Všichni mají nějaký důvod proč hrát.
Heather a Dodgovi přinese hra nová spojenectví, překvapivá zjištění a možná i nějakou tu první lásku – a vědomí, že někdy nejvíc potřebujeme právě to, čeho se k smrti obáváme.
Před lety jsem od autorky četla sérii Delirium a úplně špatná nebyla, sice jsem čekala víc, ale pro dystopie mám slabost. Na Paniku jsem byla dost zvědavá a čekala něco ve stylu Hunger Games, nebezpečnou hru, kde půjde o život.
Panika je v malém městečku Carp snad odjakživa, jedná se o letní hru, kterou hrají maturanti a cílem je překonat své největší strachy. Co kolo, to stále nebezpečnější úkoly a cíl nepodlehnout panice. Odměnou je vysoká finanční částka.
Heather nikdy Panika nelákala, ale protože žije s matkou, se kterou nevychází a která se nestará, je výhra lístkem ke svobodě a budoucnosti mimo nenáviděné město. Dodge naopak žije pouze pro hru, má kostlivce ve skřini a vyhrát musí. Jenže není jediný, kdo má temné tajemství.Hra začíná ohrožovat životy a poklidný život na městečku, proto se policie snaží hru zakázat, ale jakoby hra měla vlastní život.
Čekala jsem něco jiného, než co se mi dostalo a bohužel musím nasat, že mi kniha moc nesedla. Je vyprávěna z pohledu jak Heather, tak i Dodge. Autorka se krom hry dost zaměřuje na běžný život, tím pádem bývá příběh kolikrát nudnější, pomalý a já očekávala zkrátka více akce, napětí.
Místo pořádné hry o život se mi dostaly do rukou problémy puberťáků. Sice je fajn, že postavy nejsou dokonalé, mají běžné starosti, nebo i větší problémy, ale sakra, já chtěla pořádně propracovanou hru, nebezpečí. To sice v knize je, ale za mě málo.
Hodně špatně se mi kniha hodnotí, svým způsobem je zajímavá, nápaditá, ale potenciál není dle mého plně využit.
Žádné komentáře:
Okomentovat