Originální název: The Dark Tower
Série: Temná věž
Díl: 7.
Počet stran: 728
Rok vydání: 2006
Vydání originálu: 2004
Nakladatelství: Beta - Dobrovský
Vazba knihy: Vázaná s přebalem
Dlouhé vyprávění o pistolníkovi Rolandovi z Gileadu a jeho putování k Věži se blíží ke svému závěru. Ti, kdo četli Zpěv Susannah, si při otevírání sedmého dílu vzpomenou, že Susannah/Mia se právě připravovala porodit Mordreda Deschaina, následníka Karmínového krále, zatímco Jake, Ochu a otec Callahan se chystali rozprášit upíří hostinu.
A to je pouze první z mnoha překážek, které členové Rolandova ka-tet musejí překonat. Tato kniha předčí svou temnotou a bizarností všechny předchozí části.
Něco ke knize
Jake společně s otcem Callahanem mají právě v plánu vstoupit mezi hromadu upírů, aby našli Susannah, která porodila Mordreda, Rolandova syna, jehož jediným cílem je zabít právě svého otce. Naopak Roland s Eddiem se ocitají v Klíčovém světě, aby zachránili Stephena Kinga před smrtí a tím celý svět.Cesta k Temné věži se pomalu krátí a krátí se i čas, který naši hrdinové mají, než prasknou i poslední dva paprsky, které drží věž a všechny světy pohromadě.
Moje hodnocení a dojmy
Může obsahovat menší spoilery!Cesta k Temné věži se blíží již do svého cíle. Poslední díl je tím nejobsáhlejším a já se nemohla dočkat, až ho budu mít za sebou. Bohužel musím říct, že mě tahle série už naprosto ubíjela. Strávila jsem s ní neuvěřitelnou dobu, knihy se mi četly špatně a to i přesto, že ty prostřední díly mě bavily.
Předposlední díl s názvem Zpěv Susannah mě ovšem nudil, přišel mi celkem zbytečný. Trošku jsem doufala, že závěrečný díl si reputaci zas napraví a bude mě bavit více. Ovšem většinu příběhu jsem měla dojem, že si Stephen King udělal ze čtenáře dobrý den.
V předchozím dílu sám sebe zakomponoval do děje jako jednu z postav. I když mi to přišlo zpočátku zvláštní, nakonec jsem uznala, že to nebyl vyloženě špatný nápad. Avšak v Temné věži se většina točí právě kolem něho a mě to už lezlo krkem. Na jednu stranu to měl skvěle promyšlené, sám autor je vlastně knižním bohem a osudy postav závisí právě na něm. Avšak na druhou stranu mi jeho role v knize vadila.
V knize se objevuje celkem dost odkazů na jiná Kingova díla. Pokud je máte načtená, je to prima, avšak já ne všechny četla a tyhle spoilery mi tedy vadily.
Byla jsem zvědavá, jak putování Rolanda a jeho ka-tet dopadne. Ovšem téměř po celou dobu knihy, hlavně tedy na začátku, jsem měla pocit, že King vymyslel co největší bizarnosti a z těch udělal závěr. Byla jsem naštvaná a doufala, že knihu přečtu co nejdříve. Číst knihy tak, jak vycházely a čekat na poslední díl tolik let jako třeba jiní čtenáři, jsem silně vytočená.
Cesta k věži to pro mě byla opravdu zdlouhavá a často velmi ubíjející a nudná. Nemůžu upřít, že má něco do sebe, ale mě série nechytla a vím, že znovu ji na sto procent číst nebudu. Konec byl ale naprosto dokonalý, v něm jsem spatřila toho Kinga, kterého miluji. Nejlepší z celé série je pro mě poslední věta. A abych nezapomněla, součástí knihy je i báseň o Rolandovi, ze které King čerpal inspiraci.
Žádné komentáře:
Okomentovat