John Green - Jedna želva za druhou

Spisovatel: John Green
Originální název: Turtles All the Way Down
Počet stran: 232
Rok vydání: 2018
Vydání originálu: 2017
Nakladatelství: Yoli
Vazba knihy: Brožovaná

Šestnáctiletá Aza neměla vůbec v plánu pídit se po tajemstvích uprchlého miliardáře Rusella Picketta, ale v sázce je sto tisíc dolarů a její nejlepší a nejstatečnější kamarádka Daisy, se nemůže dočkat, až se společně pustí do vyšetřování.
Aza se opravdu snaží. Snaží se být dobrou dcerou, skvělou kamarádkou, vzornou studentkou, a taky schopnou vyšetřovatelkou. Zároveň však bojuje s nekončícím vírem svých vlastních myšlenek, kterým není schopná poručit…
Dlouho očekávaný návrat úspěšného autora bestsellerů Johna Greena, v němž se inspiroval svými vlastními zkušenostmi s mentální poruchou.

Něco ke knize

Ztracený milionář, který jako by se propadl do země. Za informace k jeho nalezení je vypsána odměna sto tisíc dolarů. Aza, šestnáctiletá studentka a holka trpící obsedantně kompulzivní poruchou náhodou zná z tábora jeho syna, Rusella, a tak její kamarádka Daisy, plná fantazie a smyslu pro dobrodružství, rozhodne, že tu odměnu získají.

Rusell si Azu pamatuje a i když ji moc prospěšný v hledání svého otce není, začíná se mi nimi tvořit jiné pouto, které ovšem komplikuje Azanina nemoc.

Moje hodnocení a dojmy

Johna Greena mám strašně ráda, sice jsem k němu chviličku hledala cestu, ale jakmile jsem pochopila, že ač píše kolikrát o vážnějších tématech, vždy jsou knihy zaměřené na mladší čtenáře, young adult, což mám ráda, takže se na jeho knihy opravdu těším.

Podle anotace mě Jedna želva za druhou moc nezaujala, vypadalo to na zvláštní detektivku, nic proti detektivkách, ale detektivní YA mi moc neříká.

Ono to vyšetřování a pátrání po ztraceném milionáři není v knize ale úplně prioritní, přesto mě hrozně rušilo a já se nedokázala vůbec začíst. Knížka je poměrně tenoučká a má větší písmena a odstavce, takže jsem si říkala, jak ji maximálně za dva dny dočtu, ale trápila jsem se s ní poměrně dlouho a fakt jsem měla chuť ji odložit.

Pár lidí mi řeklo, že mě kniha nebavila možná proto, že nemám s touto nemocí zkušenost a nedokážu se tak do postavy vcítit. Tím to určitě není, téma různých depresí mě baví a vždy mě u toho až mrazí a myslím, že jsem dost empatická na to, abych se do osoby dokázala vžít. Nemoc mě bavila, nebavilo mě celé to kolem.

Romantická část, kdy se Aza s Rusellem sbližují byla nejlepší a to právě z toho důvodu, že tady bylo nejvíce vidět, jak Azu její nemoc omezuje. Líbání je pro páry zcela normální a přirozená věc, Aza u toho ale počítá, kolik bakterií si vymění a jak dlouho v ní bakterie zůstanou.

Poměrně do podrobna se čtenář dočte o různých mikrobech, nemocech a důsledcích, pro někoho to může být zbytečné, ale za sebe můžu říct, že je to zajímavé a knize to dodává ještě více na reálnosti.

Většina čtenářů si oblíbila kamarádku Daisy, která byla správně praštěná, ale její povídky ze světa Star Wars mi přišly vyloženě trapné a rušily mě u čtení stejně jako detektivní zápletka.

Za mě bohužel tato kniha ne, obsedantně kompulzivní porucha je sice super téma, vážné, emotivní a vyspělejší, ale jinak mi celý ten příběh a vše okolo přišlo hloupé a až moc dětinské.