Laurell K. Hamilton - Danse Macabre

Spisovatel: Laurell K. Hamilton
Originální název: Danse Macabre
Série: Anita Blake - Lovec upírů
Díl: 14.
Počet stran: 536
Rok vydání: 2013
Vydání originálu: 2011
Nakladatelství: Epocha
Vazba knihy: Vázaná s přebalem

Anita Blakeová se ve čtrnáctém pokračování svých příběhů potýká s problémem pro federálního šerifa neobvyklým – mohla by totiž být těhotná.

Anita Blakeová se musí soustředit na nebezpečnou situaci: ardeur – sexuální síla, která proudí mezi ní, Jean-Claudem, upířím vládcem města, a Richardem, náladovým vlkodlakem, který ji vášnivě miluje – dosahuje nové úrovně. Jako neočekávaný vedlejší efekt však vzrůstá i Jean-Claudova moc coby vládce města a nepředvídatelný Richard se mění také.
Ale jak dny plynou, zajímá Anitu upíří politika méně než prastará, obyčejná hrůza, kterou sdílejí ženy už věky věků: mohla by být těhotná. A pokud ano, tak bez ohledu na to, zda je otcem upír, vlkodlak nebo někdo úplně jiný, zcela jasně si uvědomuje, že jako federální šerif, který oživuje mrtvé a popravuje upíry, dítě vychovávat nemůže…

Něco ke knize

Síla ardeur stále sílí a Anita ji musí krmit čím dál častěji. To znamená, že po ruce jí je stále hromada chlapů a navíc si většina myslí, že si musí vybrat i nového pomme de sang. Toho by Anita mohla najít mezi kandidáty z ostatních měst.

Právě vládci z jiných měst jsou zvány na baletní banket, který pořádá Jean-Claude. Jenže kde je více vládců, tam hrozí problémy. A nebyla by to Anita, kdyby řešila je jeden průšvih. Její pravidelná perioda se již nějakou dobu nedostavila a těhotenský test ukázal dvě čárky. K její práci ale mimino nejde a jelikož se jí v posteli střídá jeden chlap za druhým, kdo je vlastně případným otcem?

Moje hodnocení a dojmy

Po celkem podařeném třináctém dílu tu máme opět tvrdý pád dolu. Téměř až na samotné dno, Danse Macabre je pro mě vůbec nejhorším díle z celé série. Knihu jsem četla přes dva týdny, což je šílené a měla jsem dojem, že ji snad nedočtu.

Absolutně mě to nebavilo, do čtení jsem se nutila a většinu příběhu se nedokázala ani pořádně soustředit. Vůbec se mi kniha nechtěla otvírat.

Nápad s těhotenstvím by nebyl vůbec špatný, člověk by ale očekával, že právě kvůli tomu se Anita trochu zklidní. Místo toho ale stále šu*á o sto šest. Autorka už naprosto vzdala vymýšlet nějaký děj, ten je tu v podstatě nulový a když, tak akorát přispívá k tomu, aby Anita opět mohla s někým vlézt do postele.

Na více jak pěti set stránkách se ale dočtete o několika orgasmech a rozhodně Vám nezapomene u toho několikrát zdůraznit, jak u toho Anita musí pokaždé řvát. Nejsem žádný puritán a erotiku mám v knihách ráda, ale co je moc, to je moc.

Tohle byla katastrofa plná stále větších a nesmyslnějších šíleností, ve kterých už se naprosto ztrácím. Ardeur bych už pomalu ukončila a vrátila tu Anitu, kterou všichni tak milovali.