středa 28. ledna 2015

Spisovatel: Meg Cabot 
Originální název: Insatiable
Série: Nenasytná 
Díl: 1.
Počet stran: 544
Rok vydání: 2011
Vydání originálu: 2010
Nakladatelství: Knižní klub
Vazba knihy: Vázaná s přebalem


Nikdy neříkejte nikdy, a o upírech to platí dvojnásob... Mína Harperová, samostatná, talentovaná, ale zároveň i smutná a díky svému prazvláštnímu daru okamžitě odhalit, jakým způsobem a kdy člověk, který před ní stojí, zemře, dost osamělá, se podílí na vytváření scénáře pro nesmírně úspěšný seriál Nenasytná u jedné newyorské televizní stanice. Jednoho dne jí její neschopná, avšak velmi průbojná a bezohledná kolegyně sdělí, že vedení se rozhodlo seriál obohatit postavou upíra, podobně jako u konkurence. Mína je zděšena, protože její vztah k upírům je mírně řečeno odtažitý. Zanedlouho se však na večírku setkává s naprosto neodolatelným profesorem literatury Lucienem Antonescuem, vysokým, tajuplným brunetem, a od tohoto okamžiku si na nedostatek inspirace, co se upírů týče, rozhodně stěžovat nemůže! Úspěšná americká spisovatelka Meg Cabotová se v této knize svým nenapodobitelně originálním způsobem vyrovnává se záplavou upírských ság na dnešním knižním trhu.

Něco ke knize
Mína bydlí v malém bytečku se svým nezaměstnaným bratrem Johnem a psem Jackem Bauerem. Spousta lidí jí má za blázna, stačí jí jeden pohled do očí a Mína vidí, jak zemřete. Je tedy naprosto jasné, že nerada jezdí podzemkou, některé jedince zachrání, taktně jim naznačí, ale nejde zachránit celý svět.

A zrovna dnes má den blbec. Pracuje jako scénáristka velmi úspěšného seriálu Nenasytná. Místo ní ale povýšili Šošonu, neschopnou a protekční kolegyni, kterou nemůže vystát. A vedení se rozhodlo, že do seriálu zasadí postavu upíra. Upíří jsou teď in a jejich největší konkurent má v hlavní roli také upíra. Mína k upírům má negativní vztah, nechápe, co na nich každý vidí. Navíc v parcích se teď objevují mrtvoly žen bez krve.

Při večerní procházce ji u katedrály napadne hejno netopýrů, zachrání jí krásný Lucien. Jak je možné, že nemá od netopýrů jediný škrábanec a nevidí jeho smrt? Jak je možné, že zná její jméno a kde bydlí? A ještě větší náhoda je, když se s ním znovu setká na večírku své sousedky Mary Lou.

Druhý den ji do bytu vrhne neurvalý chlap jménem Alaric a chce informace. Informace, kde najde Luciena a mezi zjišťováním informuje Mínu o věcech, kterým se snad ani nedá věřit.


Obálka
Nejvíce se mi na knize líbí určitě obálka. Navíc ta naše česká je podle mě nejpovedenější ze všech, i když většina si je hodně podobná. Také Vám tak připomíná sérii Škola noci?



Moje hodnocení a dojmy
Meg Cabot je hodně úspěšná spisovatelka, já jsem bohužel od ní četla zatím jen průměrné knihy. Alespoň já je tak hodnotila. Proto když jsem sahala po Nenasytné, tak jsem doufala, že konečně narazím na něco skvělého.

Jenže už začátku mi kniha přišla zvláštní. A vlastně až do konce jsem nebyla schopná říct, zda se mi líbí, nebo je to naprosto blbost. A vlastně to nevím ani po přečtení.

Schopnosti Míny jsou určitě zajímavé, ale až tolik knihu neutáhnou. Sama hrdinka mě ničím za srdce nechytla a Lucien mi byl nesympatický snad po celou dobu. Těžko ale odhadnout, zda je kladná či záporná postava. Alaric se mi líbil více, ale jeho Seňor Špičatý, kterým nazývá svůj meč, je spíše trapárna. Naopak Mínin bratr John dodává knize trošku humoru.

Kniha je řazena mezi romány pro ženy, nejedná se o pubertální upíří romanci. Já ale myslím, že dospělá ženská z knihy nadšená být nemůže. Lucien a ostatní upíři jsou zde založený na Draculovi od Brama Stokera, ten se bude v knize probírat stále dokola.

Kniha má přes pět set stran, přišla mi až zbytečně zdlouhavá a natahovaná, ale zas na druhou stranu se moc dobře četla. Přečetla jsem ji během tří dnů, takže Vám ani nepřijde, že je takhle tlustá. Stránky odsejpají a děj také. Bohužel mě hodně zklamal konec, autorka z toho udělala fantasmagoii, to už prostě bylo moc.




Email This Share to Facebook Share on Google Plus Share to Twitter Pin This
autor Charmedka
vydáno 1/28/2015
reakce 1 komentář
štítky , , , , , ,


1 komentář:

  1. Už je to sice dávno co jsem ji četla, ale co si pamatuji, tak jsem z ní taky nebyla nijak nadšená. A druhý díl už jsem se nedonutila přečíst

    OdpovědětVymazat