Táňa Keleová-Vasilková - Eliška | RC review



Spisovatel:
 Táňa Keleová-Vasilková
Originální název:
Eliška
Počet stran: 464
Rok vydání: 2024
Vydání originálu: 2014
Nakladatelství: Noxi
Vazba knihy: Vázaná 

Na pozadí druhé světové války se odehrává příběh Elišky, kterou sledujeme od dětství až po stáří. Čtenáři se stanou svědky její úžasné životní cesty plné lásky, soucitu a odhodlání. I přes těžké životní zkoušky a bolesti si Eliška zachovala dobrotu a upřímnost srdce. Je inspirací pro nás všechny, abychom se nebáli jít za svými sny a s láskou přistupovali k bližním.

Příběh Elišky oslavuje sílu lidského ducha a ukazuje, že i z nejtemnějších chvil se dá vykoupit krása. Je to příběh o tom, že i když bolest nikdy úplně nezmizí, můžeme se z ní poučit a růst. Kniha vás dojme a přinutí zamyslet se nad vlastním životem.

Pro milovníky příběhů o silných ženách, rodinných pout a překonávání překážek je Eliška povinnou četbou. Neváhejte a ponořte se do Eliščina fascinujícího světa.

Táňa Keleová-Vasilková je jméno, které u nás netřeba dlouze představovat. Slovenská autorka, jejíž knihy už roky patří mezi bestsellery, dokáže něco výjimečného – vzít obyčejný život, se všemi jeho radostmi a pády, a přetavit ho v příběh, který čtenáře dojme, rozpláče i zahřeje u srdce. A přesně taková je i její kniha Eliška.

Na první pohled by se mohlo zdát, že půjde o „klasický ženský román“, ale už po pár stránkách zjistíte, že tahle kniha je mnohem víc. Sledujeme v ní osud Elišky – obyčejné dívky, která vyrůstá ve složité době a během svého života projde tolika zkouškami, že by to položilo i silnější povahy. Dětství jí poznamená válka, později přijdou ztráty blízkých, bolestná rozhodnutí, zklamání i těžké okamžiky, které by dokázaly člověka zlomit. A přesto Eliška vždycky najde sílu jít dál.

Co mě na téhle knize fascinovalo, je to, jak autorka dokáže psát o bolesti a smutku s takovou něhou. Nepřikrášluje – ztráty bolí, osud není spravedlivý, a někdy se zdá, že se na hrdinku sesype celý svět. Přesto je mezi řádky pořád cítit naděje a víra, že i po těch nejtemnějších chvílích přijde světlo. Eliška není hrdinka z románu, která má všechno nalinkované, ale opravdová žena z masa a kostí – se svými chybami, pochybnostmi i obrovskou vnitřní silou.

Keleová-Vasilková navíc bravurně zachycuje proměny času. Z malého děvčátka postupně vyrůstá žena, manželka, matka, umělkyně – malířka, která do svých obrazů vkládá nejen talent, ale i všechny své bolesti a vzpomínky. Čtenář tak sleduje nejen příběh jedné ženy, ale i celé generace, která si prošla těžkými časy.

Eliška je kniha nádherná a zároveň nesmírně smutná. Je plná bolesti a ztrát, ale právě to jí dodává hloubku a sílu. Přiznávám, že při čtení jsem měla několikrát slzy v očích – a přesně to od dobré knihy chci. Aby se mnou pohnula, aby ve mně zanechala stopu.

Dávám plný počet hvězdiček, protože jinak to ani nejde. Eliška není kniha, kterou přečtete a hned odložíte – zůstane s vámi. Donutí vás přemýšlet o vlastním životě, o lidech, které máte rádi, o hodnotách, které stojí za to chránit. A i když je plná smutku, zanechá ve vás pocit, že naděje nikdy neumírá.

Pokud hledáte příběh, který je hluboký, emotivní a lidský, Eliška vás nezklame. Je to kniha o bolesti, ale i o síle přežít. O životě, jaký skutečně je.

Moc děkuji nakladatelství Noxi za poskytnutí recenzního výtisku.

Žádné komentáře:

Okomentovat