Eleanor Corvin - Dvanáct měsíců | RC review

Spisovatel: Eleanor Corvin
Originální název: Dvanáct měsíců
Série: Smrti se smát
Díl: 2.
Počet stran: 380
Rok vydání: 2023
Nakladatelství: Bookla
Vazba knihy: Brožovaná

Dvanáct měsíců je romantická kniha, která se odehrává v neobvyklém prostředí. Je psaná podobným způsobem jako romantické série – můžete začít, jakým dílem chcete.

Zavítejte do Ruin, domova smrťáků, a prožijte jeden rok ve společnosti smrtek, které si dlouhý čas krátí vztahovými peripetiemi, za něž by se nemuseli stydět ani hrdinové telenovel, dramatů, tragédií a tragikomedií všeho ražení.
Nemusíte se bát. Budete mít rovnou dvě průvodkyně. To znamená dvojnásobek zábavy, romantiky, ale taky starostí a smrťařiny.

Emu, první průvodkyni, už znáte. A kdo jsem já?

Říkejte mi Anna, smrťácká empatička. Mám takový problém, kterému se říká strach — možná už přerostl do menšího děsu. Asi byste čekali, že bude mít co dělat se smrtí a věcmi kolem. S tím bych si poradila. Jenže nechte kolem mihnout se muže, a já beru nohy na ramena. Tím spíš, že některým nestačí se jen mihnout, někteří se musí držet jako klíšťata.

Uplynuly dva roky a konečně jsme se dočkali druhého dílu, já jsem naprosto nadšená. Říkám to pořád, nevyhledávám české autorky, vím, je to ostudné, špatné, ale bohužel. Ovšem Eleanor Corvin, což je pseudonym mladé a nadějné autorky Pavly Novotné, to je jiná. Já se opravdu nemohla dočkat dalšího dílu série Smrti se smát.

Vítejte opět v Ruinách, domovu smrtek, kde se smrtky stávají hmotnými, cítí a dokonce v této podobě mohou zemřít. Emu už znáte, je královnou sarkasmu a občas mívá problém se sebeovládáním. A chodí s tím nejvíc sexy vyšším smrťákem Eskarem.

Druhou průvodkyní je ve Dvanácti měsících Anna, kterou můžete okrajově z prvního dílu znát, tady jí je ale věnována více jak polovina knihy. Kniha je teda vyprávěna ze dvou pohledů a vlastně to není vůbec špatný nápad. Scény se neopakují, jen případně doplňují a příběh plyne.

Anna je ovšem úplně jiná, než její kamarádka Ema a přiznávám, že zpočátku jsem z ní byla krapet na rozpacích a nevěděla, zda se mi líbí, nebo mi naopak pije krev.

Zatímco Emma má prořízlou pusu, autority jí moc neříkají a chrlí jednu hlášku za druhou, Anna je pravý opak. Prožila krátký a těžký život, zažila trauma a to si pořád nese v sobě. Je uzavřená, opatrná, taková šedá myška, která nevěří mužům, můžeme i říct, že maličko ukňouraná.

A pak se na scéně objeví Lucien. Další pohledný a vtipný smrťák, jiný, než Anna, přesto je to k sobě táhne a Lucien je překvapivě citlivý a snaživý. Vlastně nedokážu říct, zda více miluji Eskara, nebo Luciene, chci aspoň jednoho, ale pššš :D

Ve výsledku jsem si oblíbila i Annu, ano, je jiná, než Ema, ale to nevadí. Je milá, citlivá, empatická (doslova) a bavila mě.

Autorka má vážně talent, dokáže vytvořit postavy s neskutečně líbivým charakterem, které působí reálně a Vy si je prostě zamilujete. Kniha vlastně není žádný velký akčňák, hodně se tu řeší osobní problémy a traumata a přesto čtete se zaujetím, nedokážete se odtrhnout a nechcete, aby přišel konec. Potřebuji zas další díl, nechci, aby tohle skončilo.