Joy Fielding - Zmizení Samanthy Shipleyové

Spisovatel: Joy Fielding
Originální název: She`s Not There
Počet stran: 352
Rok vydání: 2016
Vydání originálu: 2018
Nakladatelství: Ikar
Vazba knihy: Vázaná s přebalem

Pro Caroline a Huntera Shipleyovi to měla být báječná oslava desetiletého výročí svatby. Týden si užívali v nádherném přímořském mexickém letovisku Rosarito s přáteli a svými dvěma malými dcerkami a těšili se na poslední slavnostní večer. Když se však vrátili do apartmá, jejich dvouletá dcera Samantha byla beze stopy pryč… Celých patnáct let, které uplynuly od únosu, Caroline víceméně jen přežívá. S Hunterem se rozvedli a Michelle, starší z obou dcer, je čím dál tím více nezvladatelná. K tomu jí rok co rok volají novináři, takže když se v den patnáctiletého výročí zmizení v telefonu ozve „Myslím, že se ve skutečnosti jmenuju Samantha, asi jsem vaše dcera,“ je Caroline zprvu přesvědčená, že je to jen další trik, kterým se z ní snaží někdo vymámit důvěrné informace…

Joy Fielding je oblíbená autorka, narážím na její knihy poměrně často, sama jsem ale do teď žádnou osobní zkušenost neměla. Doma mi ovšem docela dlouho ležel tento thriller/drama, který jsem kupovala v nějaké akci, jinak přiznávám, že obálka mě nijak neupoutala a jinak bych zřejmě po knize nesáhla.

Anotace je ale super a když jsem se do knihy pouštěla, měla jsem velká očekávání. Zmizení malého dítěte je silné téma a já opravdu čekala, že budu mít neustále svíravý pocit a nebudu schopná knihu odložit, jen abych věděla, jak dopadne.

Caroline a Hunter mají dokonalé manželství. Právě slaví deset let a oslava se koná v nádherném mexickém letovisku, kam dojeli i jejich přátelé. Poslední večer mají domluvenou večeři na oslavu, avšak na poslední chvíli jim vypadne hlídání dvou malých dcer. Pokoj je ale pouhých několik pater nad restaurací, není problém chodit pravidelně spící dítka kontrolovat.

Jenže při návratu chybí dvouletá Samantha. Uplynulo patnáct let a holčička se stále nenašla a nikdo  neví, co se vlastně stalo a zda je nyní již sedmnáctiletá dívka v pořádku. Manželství pod náporem ztroskotalo, starší dcera s matkou zrovna dvakrát nevychází a každý rok na výročí zmizení se před domem objeví hromada novinářů a telefon vyzvání v jednom kuse.

Kniha je rozdělena na dvě časové linky. V jedné jsme o patnáct let v minulosti, kdy malá Samanatha zmizela. V té druhé se nacházíme v současnosti o patnáct let později a v době, kdy na výročí zavolá Caroline dívka, která tvrdí, že je asi její dcera...

Příběh mi hodně přijde inspirován reálným příběhem Maddie. Rodiče na večeři v hotelu, dítko samo v pokoji a následné zmizení...

I přes tohle šílené téma, které se dotkne vážně všech, tak jsem postrádala více emocí. Vážně jsem čekala, jak budu celá napnutá, bude mi úzko už jen z té představy, že patnáct let nevíte, co se Vašemu dítěti stalo, ale ono nic. Je to hrozné, ale mám za to, že v tomto případě je lepší vědět, než nevědět a neustále myslet na to, zda žije a není třeba dítě týráno a netrpí....

Na mě to prostě nezapůsobilo, bylo to celé takové ploché a autorce se nepovedlo vložit do toho tolik potřebé emoce a nemyslím, že s tímto tématem by to mělo být tak složité.

Dávám plus za konec, tohle jsem vážně nečekala, ani v nejmenším mě nenapadlo, jak to vlastně kdysi bylo. Ve výsledku ale slabší průměr.