Christine Mangan - Marokánka | RC review

Spisovatel: Christine Mangan 
Originální název: Tangerine
Počet stran: 320
Rok vydání: 2019
Vydání originálu: 2018
Nakladatelství: Host
Vazba knihy: Vázaná s přebalem

Jeden rok a celý oceán dělí Alici Shipleyovou od jejího bývalého studentského života — a od strašlivé nehody, při níž zahynul muž, za něhož se chtěla vdát.

Nyní se píše rok 1956, Alice Shipleyová žije v Tangeru se svým manželem a rozhodně nečeká, že se tam setká s Lucy Masonovou. Od nehody totiž spolu tyto dvě kdysi nerozlučné přítelkyně nepromluvily. Vypadá to, že Lucy chce vše napravit, a proto pomáhá Alici, která si na život v Maroku, přeplněné tangerské ulice a nesnesitelné horko nedokáže zvyknout.

Jenže záhy začnou Alici sužovat staré známé pochybnosti. Zdá se jí, že ji Lucy neustále ovládá a dusí svou přítomností. Pak se zničehonic ztratí Alicin manžel John. Alice má podezření, že s tím má Lucy něco společného, a rozhodne se to dokázat.
Je však Lucy skutečně tak nebezpečná, nebo si to Alice jen namlouvá? Postupně se začíná rozplétat jejich společná komplikovaná minulost — nesrovnalosti v tom, co Lucy tvrdí a co si Alice pamatuje, jsou stále patrnější…

Něco ke knize

Alice a Lucy by nemohly už být odlišnější, společné mají snad jen to, že oběma zemřeli rodiče. Alice pochází z lepší společenské vrstvy, zato Lucy nikdy nic nedostala zadarmo. Lucy je nad věcí, Alice se již od smrti rodičů potýká s úzkostmi.

Právě smrt rodičů a společný pokoj na univerzitě dívky sblíží, stávají se dobrými přítelkyněmi a plánuji procestovat svět. Pak se ale něco zvrtne, Alice se poté seznámí s Johnem, vdá se a odstěhuje se do Maroka. Zpřetrhá veškeré vazby s Lucy, avšak ta má úplně jiné plány a po roce nečekaně Alici navštíví a Alice začíná mít pocit, že ji opět stará kamarádka ovládá a dusí.

Moje hodnocení a dojmy

Měla bych přestat soudit knihy podle obalu, určitě tím o spoustu dobrých kousků přicházím. Marokánka mě prvně vůbec nezaujala, musím přiznat, že se mi obálka vůbec nelíbí a prostě bych ji přešla. Pak jsem ji ale párkrát spatřila na instagramu, mrkla na anotaci a zjistila, že si ji vlastně chci přečíst.

Thrillery mě v poslední době hodně baví a co mě nalákalo vůbec nejvíce, tak děj odehrávající se v Maroku. V Maroku jsem byla před pár lety a vrátit se do této horké země alespoň díky knize, moc ráda. Zajímavé také je, že děj se odehrává v 50. letech minulého století.

Příběh je vyprávěn jak z pohledu Alice, tak i Lucy a to rok po událostech na univerzitě, takže se v knize prolíná současnost s minulostí, do které se obě hrdinky vrací ve vzpomínkách. Zpočátku to bylo lehce matoucí, jelikož čtete o přítomnosti a najednou jste v dalším odstavci o rok pozadu, ale brzy jsem si na tenhle styl zvykla a rychle se orientovala.

Vše se odkrývá postupně a autorka si dává docela na čas. Určitě nečekejte knihu plnou akce a jednoho zvratu za druhým, to vůbec ne. Děj plyne tak nějak sám, nenásilně a vlastně to i tady funguje. Kniha nepotřebuje hromady mrtvol a akce, aby Vás dokázala zaujmout.

Možná lehce tušit můžete, o co půjde a jak se vlastně všechno vyvrbí, to ale nic nemění na tom, že knihu čtete s napětím a očekáváním. Podle Alice je Lucy psychopatka, která ji ovládá a lže. Lucy naopak působí dojmem, že ji jde pouze o Alicino dobro a je stále psychicky labilní kvůli smrti rodičů.

Na čí straně je tedy pravda? Jsou Aliciny myšlenky ovlivněné psychickým stavem, nebo je opravdu Lucy schopná naprosto čehokoliv? Ten pocit bezmoci, který ke konci už Alice má, ze stránek úplně sálá.

Kniha mě vážně moc zaujala, je zajímavá, napínavá a originální. Ocenila bych tedy více té marocké atmosféry, tady jsem fakt čekala více, ale jinak si nestěžuji a doporučuji.

Moc děkuji internetovému knihkupectví knihcentrum.cz za poskytnutí recenzního výtisku. Knihu si můžete zakoupit zde.