Lisa Jewell - Dům, ve kterém jsme vyrůstali | RC review

Spisovatel: Lisa Jewell
Originální název: The House We Grew Up In
Počet stran: 352
Rok vydání: 2016
Vydání originálu: 2013
Nakladatelství: Beta
Vazba knihy: Vázaná s přebalem

Birdovi bydlí v malebné anglické vesničce v domě se zahradou. Čtyři děti – pragmatická Meg, zasněná Beth a dvojčata Rory a Rhys – chodí do místní školy a po večerech sedávají u společných večeří s milujícími rodiči – hodným tatínkem Colinem a veselou, trochu praštěnou maminkou Lorelei. Jejich dětství je jako z pohádky, dokud do něj jednoho osudného velikonočního víkendu nezasáhne tragédie. Rodina se začíná rozpadat, děti dospívají, odcházejí a z matčiny nevinné sběratelské vášně se stává patologická posedlost. Po letech se Meg do domu vrací. Jaká tajemství se tady skrývají? Má rodina ještě šanci? A co se vlastně tehdy o Velikonocích stalo?

Něco ke knize

Birdovi jsou šestičlenná rodina, která žije na anglickém venkově. Nejstarší Meg je rozumná a pragmatická a možná i díky tomu občas působí rozepře v rodině. Mladší Beth je spíše tichá a naivní. Nejmladšími dětmi jsou Rhys a Rory. I přesto, že jsou chlapci dvojčata, nemohli by být rozdílnější. Zatímco Rory je oblíbený a velmi živý, Rhys je uzavřený samotář, který žije malinko ve svém světě.

Největším živlem v rodině je ovšem maminka Lorelei, pozitivnějšího člověka by jste těžko našli. Rodina společně sedává u večeří a největším svátkem jsou v rodině Velikonoce. Hledání vajíček a upozornění dětí, aby nevyhazovali pozlátka, jsou pro Lorelei tradicí, která nesmí být porušená. Avšak na jedny Velikonoce zasáhne osud a rodina se začne pomalu rozpadat. Děti dospívají, začínají mít vlastní životy a Loreleinina sběratelská vášeň přestává být pod kontrolou.

Po spoustě letech se Meg vrací do domu, ve kterém vyrůstala. Netuší, co všechno ji zde čeká a zda dostane odpovědi na všechny svoje otázky. Nejvíce na tu, zda se rodina dokáže dát ještě dohromady.

Moje hodnocení a dojmy

Kniha Dům, ve kterém jsme vyrůstali, mě zaujala především svojí krásnou obálkou, která se dokonale hodí k příběhu. Samozřejmě i anotace zněla zajímavě, avšak moc jsem netušila, co od knihy očekávat, takže jsem to riskla a doufala, že příběh bude stát za to.

Jedná se o velmi čtivou knihu, styl Lisy Jewell mi sedl na sto procent  a od prvních stran jsem věděla, že i kdyby nezaujal příběh, alespoň se kniha bude dobře číst a já se u ní nebudu trápit.

I když je kniha napsaná s lehkostí a jistým nadhledem, jedná se o pořádné drama. Tragédie, která se stala, naprosto zničila celou rodinu. Fungující rodinu, která sice menší problémy měla, ale přesto to byla rodina, která žila v harmonii. Jak děti dospívali, většina raději od toho utekla. 

Lorelei vždy byla sběratelka, která nedokázala nic vyhodit, takže v kredenci schovávala přes čtyřicet utěrek. I když Lorelei byla hodný člověk, byla nemocná a její nemoc od ní odháněla zbytek rodiny. A právě i tomhle kniha je. Nejstarší dcera Meg se po letech vrací domu, ale aby prošla domem, musí prolézat mezi krabicemi, které sahají až ke stropu.

V knize najdete dvě časové linky. Současnost, kdy děti jsou dospělé, žijí vlastními životy a vrací se právě domu. Tyto kapitoly jsou ale střídány i minulostí, která postupně odkrývá všechna tajemství. Vůbec se ale nemusíte bát, že by jste se v příběhu ztráceli. Rozdíl mezi současností a minulostí je docela jasný.

Spíše jsem se bála, zda se mi nebudou plést postavy, kterých je v knize opravdu hodně. Ale i tady jsem se velmi brzy zorientovala a neměla jsem žádný větší problém si jména přiřadit.

Postavy jsem si oblíbila a to všechny. Každou jsem si svým způsobem zamilovala a chápala i jejich rozdílné názory a vyrovnávání se s tragédií. 

Kniha je hodně emocionální. Sice občas se budete smát či jen usmívat nad milým momentem, ale v dalším okamžiku Vám naopak bude do breku. Kniha obsahuje vše, co by kniha o životě rodiny měla obsahovat. Spousta radosti, smutku, zklamání a zrady až po lásku a proměnu všech postav.

Na jednu stranu je kniha bohatá ve všech směrech, na druhou budete ale po celou dobu knihy číst o tom samém. Trošku protimluv, já vím, ale je to tak. Mě to ovšem nenudilo, hltala jsem jednu stranu za druhou a vůbec jsem knihu nechtěla odkládat, jak mě příběh dokázal pohltit.

Když jsem přemýšlela, zda ohodnotit čtyřmi, nebo pěti hvězdičkami, nenapadla mě jediná výtka, kterou bych ke knize měla, takže nemůžu jinak, než dát plný počet hvězdiček.

Moc děkuji internetovému knihkupectví knihcentrum.cz za poskytnutí recenzního výtisku.