J. R. Ward - Nespoutaný milenec

Spisovatel: J. R. Ward  
Originální název: Lover Unbound
Série: Bratrstvo černé dýky
Díl: 5.
Počet stran: 560
Rok vydání: 2011
Vydání originálu: 2007
Nakladatelství: Baronet
Vazba knihy: Vázaná s přebalem

Vishous je úskočný bojovník se zatvrzelým srdcem toužící jen po střetu s nepřáteli upírů, obdařený destruktivními sklony a též děsivou schopností vidět do budoucnosti. Když je ale v boji vážně poraněn, zamiluje se v nemocnici nečekaně a beznadějně do své lidské lékařky, doktorky Jane Whitcombové. Ta opětuje jeho city a léčí nejen jeho tělo, ale i bolesti jeho duše. Vishous však proti své vůli dostává nové poslání, čeká jej osud, v němž pro Jane patrně nebude místo.

Něco ke knize

Po smrti pana X se bezduší sice lehce stáhli do ústraní, přesto se jim podaří napadnout a téměř smrtelně zranit jednoho člena Bratrstva, Vishouse. Než se k němu ostatní dostanou, je převezen do lidské nemocnice, kde se ho ujímá doktorka Jane Whitcombová. A problém je na světě, upíří tělo funguje trošku jinak a proto výsledky testů a rentgeny jsou pro doktory jako ze sci-fi. Navíc Jane v přítomnosti pacienta pociťuje něco zvláštního a to ho ani nezná. A Vishous? Tomu se při pohledu na doktorku v hlavě neustále ozývá slovo ,,moje".

Když pro něj Bratrstvo konečně přijde, Vishous trvá na tom, že doktorka jde také. Přes její vůli je unesena do sídla, kde se i přes prvopočáteční nesouhlas začíná pomalu s Vishousem sbližovat a věřit tomu, co vidí, i když její logické myšlení to odmítá.

Nic ale není tak jednoduché, než byl Vishous napaden, navštívila ho Stvořitelka, která ho jmenovala Primalem. Primal žije na druhé straně a jeho úkolem je plodit děti s Vyvolenými upírkami, aby se zachovala rasa. S touto funkcí přece nemůže milovat Jane.

Moje hodnocení a dojmy

I když se Vishous v předchozích dílech objevoval dost, hlavně společně s Butchem, pro mě osobně to byla poměrně nevýrazná postava. U jiných jsem se těšila na jejich vlastní příběhy, Vishous mě ale nechával chladnou, pro mě byl zkrátka nijaký.

Ale to se změnilo hned po prvních stránkách. Zapomeňte na úžasného Zsadista, kterého si většina z Vás zamilovala, ani já nebyla výjimka. Příběh Vishouse a Jane je mnohem lepší. Já se nemohla od knihy vůbec odtrhnout, tohle se vážně povedlo.

Tenhle díl je trošku syrovější a brutálnější než předchozí. Vishous měl hodně těžké dětství. Vyrůstal v jednom táboře s otcem, jehož jméno nahánělo všem hrůzu a strach a doteď při vyslovení jeho jména naskakuje husí kůže. Bylo to dětství plné násilí, bojů a šikany. Co tedy může z takového dítěte vyrůst. Chlap, který si libuje v opravdu drsném sexu, který jen málokterá žena snese. Něco jako romantika je mu naprosto cizí.

Jane také neměla úplně ideální dětství. Rodiče upřednostňovali její sestru, která ale ještě jako dítě zemřela a Jane tím pádem ztratila jediného blízkého člena rodiny. A právě smrt její sestry přinutila Jane jít na medicínu a věnovat se kardiologii. Prací žije, je špičkou ve svém oboru a v celé knize je to hodně znát.

Jak jsem tedy psala, díl je to poměrně brutální, zvlášť, kdy se vracíme s Vishousem do minulosti. Na druhou stranu je to ale zajímavé a čtenář se alespoň dozví, kde vzal svoji povahu. S tím tedy souvisí i erotická stránka příběhu, která opět je drsnější, ale věřím, že pokud se Vám líbily předchozí díly, v tomhle se z Vás puritáni nestanou.

Doktorku jsem si ihned oblíbila. Je chytrá, odvážná, absolutně nemá problém seřvat plnou místnost upírů, když se jí něco nelíbí. A co hlavně, má dokonalý smysl pro humor, já se neskutečně bavila. Je perfektně ironická a to já můžu.

Jsem ráda, že v tomhle díle si odpočineme od kapitol s bezduchými, které já osobně nemusím. Naopak se ale dostáváme na druhou stranu, kde žijí Vyvolené upírky. A to je jiné kafe, zajímavé a čtivé. Rozjíždí se tedy další nové příběhy, které určitě budou stát za to.

Jak jsem tedy psala, pátý díl se maximálně povedl, bavil mě ze všech nejvíce. Byl sice drsnější, ale zároveň velmi vzrušující a díky Jane i velmi vtipný. A vlastně i smutný a dojemný. První díl, u kterého se mi chtělo brečet a křičet ,,neee". Tohle přece nemohla autorka udělat. Co mi malinko ale vadilo, tak rozhovory mezi Butchem a Vishousem na téma homosexuality. Nic proti tomu nemám, to vůbec, ale prostě k těm sexy upírům mi to nepasuje a přišlo mi to spíše trapné.