J. R. Ward - Nalezený milenec

Spisovatel: J. R. Ward  
Originální název: Lover Revealed
Série: Bratrstvo černé dýky
Díl: 4.
Počet stran: 520
Rok vydání: 2011
Vydání originálu: 2007
Nakladatelství: Baronet
Vazba knihy: Vázaná s přebalem

Butch O’Neal má povahu bojovníka. Bývalý policista oddělení vražd je jediným člověkem, jemuž byl umožněn přístup do nejužšího kruhu Bratrstva černé dýky. A touží se ponořit ještě hlouběji do světa upírů a zúčastnit se jejich války. Nemá co ztratit, jeho srdce patří upírce, aristokratické krásce, která je ale beznadějně nedostižná. Když ji nemůže mít, může alespoň bojovat po boku Bratrstva. Při záchraně jedné upírky se však Butch stane obětí nejtemnějších nepřátelských sil a na prahu smrti je ponechán svému osudu. Bratrsvo ho však šťastnou náhodou nalezne a jediný způsob, jak jej přivést zpátky k životu se zdá být Marissina láska, ale není jisté, zda ho dokáže zachránit. Z cyklu Bratrstvo černé dýky.

Něco ke knize

Butch je bývalý policista, který ale již nějakou dobu žije u členů Bratrstva. Je to jediný člověk, který se s nimi přátelí a je jím nablízku. Ve všech členech našel rodinu, s jeho vlastní nikdy moc nevycházel, Bratrstvo mu ale nabídlo to, co vždy postrádal. I přesto ale má pocit, že sem ne úplně zapadá, není přece upír, je jen člověk. Chce se zapojit do boje s bezduchými, ale jako člověku mu to nechtějí dovolit.

Pocit méněcennosti léčí skleničkou a náhodným sexem. Když jednoho večera opouští bar, narazí na skupinku bezduchých, kteří chtějí unést civilistu. Butch zasáhne, ale sám je zajat a mučen. Bezduší ho sice propustí, je ale nakažen samotným Omegou a odhozen v lese na pokraji smrti.

Bratrstvo ho na poslední chvíli najde a odveze k Haversovi do nemocnice do karantény. Nikdo pořádně netuší, proč má černou krev a páchne dětským pudrem. Jednu výhodu ale tahle patálie má. O jeho stavu se dozvěděla jeho láska Marissa, která s ním tráví celé dny i přes riziko, že se může nakazit.

Moje hodnocení a dojmy

Já se přiznám, že z tohohle dílu jsem měla trošku obavy a tolik se na něj netěšila. Vůbec to ale není tím, že bych Butche neměla ráda, to vůbec ne. Naopak mi přišel již v předchozích dílech velmi sympatický. Sice pije, kňourá po ženský a sex hledá, kde se dá, ale každý ze členů má nějakou svojí třináctou komnatu, takže proč ne Butch. Možná moje obavy pramenily z toho, že Butch je přece jen člověk a asi jsem nečekala, že by měl tak skvělý příběh jako předchozí postavy.

Autorka ale Butchovi přichystala zajímavý příběh a osud. Nákaza Omegou je rozhodně zajímavá a vy po celou dobu knihy čekáte, jaké to bude mít důsledky. Jinak ale osud Butche byl jasný snad už od počátku série, nemůžu říct, že bych s tím byla úplně spokojená, ale čekat se to zkrátka dalo a spělo to k tomuto cíli.

Bohužel Marissa je mi šíleně nesympatická a protivná. Patří do vyšší společnosti, je to bývalá shellan samotného krále, ale jelikož ten jí odmítl, tak na ní šlechta kouká svrchu a odsuzuje ji. Tím pádem i ona samotná o sobě strašně pochybuje a sráží se. I přesto, že byla několik let královou shellan, tak je naprosto nezkušená a neznalá. A tohle mě na ní naprosto štvalo. Prostě pitomá a naivní.

Butch ač je sympaťák, jakmile dojde na Marissu, je z něj žárlivec, který naprosto ztrácí rozum a jedná impulzivně. Naprosto skvělá dvojka, u které se ani nedá divit, že má problémy být spolu.

Marissa ale během děje prodělá neuvěřitelnou změnu. Z tiché, šedé myšky se pomalu stává sebevědomá žena, která se nebojí říct svůj názor a dokáže se postavit i smetánce. I tak ale zůstává tou hodnou, která se zajímá o ostatní. Ke konci knihy už jsem mohla říct, že mi nevadí tolik jako předtím.

Díl mě nakonec překvapil, byl čtivý stejně jako ostatní, Butch měl zajímavou zápletku a zároveň autorka opět započala příběh jiných postav, takže se je určitě na co těšit.

Ještě malý dodatek ke všem knihám, strašně mi vadí, jak se občas členové oslovují pouze počátečním písmenem. Je to pro mě osobně matoucí, V jako Vishous, nebo V jako předložka na začátku věty? Raději celá jména.