čtvrtek 5. února 2015

Spisovatel: Meg Cabot 
Originální název: Overbite
Série: Nenasytná 
Díl: 2.
Počet stran: 344
Rok vydání: 2012
Vydání originálu: 2010
Nakladatelství: Knižní klub
Vazba knihy: Vázaná s přebalem


Mína Harperová si tentokrát ukousla skutečně příliš velké sousto. Její schopnosti předpovídat lidem, kdy a jakým způsobem zemřou, si povšimla Palatinská garda - vatikánský oddíl specializovaný na hon démonů - a zaměstnala ji ve své nové pobočce. Míniným přítelem byl až donedávna Lucien Antonescu, syn nechvalně známého Draculy. Nyní se snaží svého nového obdivovatele, lovce upírů Alarika Wulfa, přesvědčit, že upíry lze spasit, ale není to jednoduché, zejména když vyvstane strašlivá nová hrozba v podobě, která se vznáší nejen nad Palatinskou gardou, ale i nad Míninou rodinou a přáteli. Mína postupně odhaluje pravdu a přitom je podrobována zkouškám její oddanost přátelům a obnažovány její nejniternější pocity. Objevují se i nečekané nástrahy, kterým se téměř nedá odolat...


Něco ke knize
Mínin bývalý přítel je sám král temnot, syn proslulého Draculy. To už je ale minulost, o Lucienovi nikdo neví a Mína zatačala pracovat pro Palatinskou gardu, která se zaměřuje na boj s démony a ničí právě takové, jako je Lucien.

Mínina schopnost předpovídat smrt je opravdu velmi nápomocná, ovšem Míniny názory leží v žaludku AlarikuWulfovi. Mína má za to, že každá bytost si může vybrat mezi dobrem a zlem a to upíři. Věří, že Lucien není v duši zlý a že může stát na straně dobra. Když se ale začnou ztrácet turisté, její teorie se otřásá v základech. Navíc sama Mína se stane obětí upíra a ne ledajakého. Něco velkého se chystá.


Moje hodnocení a dojmy
Jak jsem u prvního dílu měla rozpolcené pocity a nebyla schopná říct ani po přečtení, zda se mi líbil nebo ne, tak teď už mám jasno. První díl byl oproti tomuhle fajn.

Pokračování Nenasytné je strašné. První polovina knihy je naprosto o ničem, děj začne být zajímavější až někdy po půlce, ale ani to knihu nezachrání.

Mína neustále opakuje, jak Lucien není sto procentně zlý, že všichni mají šanci si vybrat, na které straně budou stát a že Lucien je napůl anděl po matce. Tohle opakuje po celou dobu knihy, až mi to drásalo nervy. Co mě také štvalo, tak její milostný život. Jednu chvilku milovala Luciena, pak náhle vzplanula k Alarikovi a zase naopak. Její nerozhodnost a naivita mi pily krev.

A Lucien? To je kapitola sama o sobě, také taková rozdvojená osobnost, která vždy přepla. Jemu jsem na chuť nepřišla už vůbec a nechápu, co na něm Mína viděla. On není jako upíři v jiných sériích, kteří se zamilují do hlavní hrdinky a bývají to spíše kladné postavy. Naopak Alarik je mi mnohem sympatičtější.

Bohužel kniha mě nebavila, celkově tahle série není žádný zázrak a postavy jsou nesympatické. Naštěstí druhý díl je oproti prvnímu opravdu tenoučký, takže se četl ještě rychleji.




Email This Share to Facebook Share on Google Plus Share to Twitter Pin This
autor Charmedka
vydáno 2/05/2015
reakce 2 komentářů
štítky , , , , , ,


2 komentáře:

  1. Pěkná recenze, ale kniha už tak pěkně bohužel nevypadá :(

    PS: U mě na blogu právě probíhá GIVEAWAY :)

    OdpovědětVymazat
  2. Jsme ráda, že jsem se na její čtení kdysi vybodla :))

    OdpovědětVymazat