Daňa Horáková - O slavných psech a jejich lidech (a naopak) | RC review

Spisovatel: Daňa Horáková
Originální název: O slavných psech a jejich lidech (a naopak)
Počet stran: 376
Rok vydání: 2026
Vydání originálu: 2026
Nakladatelství: Grada
Vazba knihy: Brožovaná

Proč lidé tolik milují své psy? Kde se vzalo ono odvěké pouto, které přetrvává napříč staletími? Daňa Horáková nachází odpovědi v příbězích o lidech, pro které pes patří k rodině, a tvrdí: „Teploučké štěně – které se k tobě důvěryhodně přitulí, aby si zdřímlo, a ty pak nehnutě dřepíš hodinu po hodině, abys je neprobudil –, je daleko účinnější terapie než hrst antidepresiv – jednou pejskař, navždy pejskař.“ Což by nepochybně podepsal i Sigmund Freud, který svého psa miloval víc než svého vnuka; Maria Callas, která se svým pudlíkem intonovala duety; Apple-tvůrce Steve Jobs, který díky své Jenny začal zpochybňovat svůj mrazivý perfekcionismus; Agatha Christie, která svému foxteriérovi věnovala román; Paul McCartney, který svou fenku zvěčnil v písni Martha, Franz Kafka a Jaroslav Hašek, císařovna Sisi a Picasso… Danina knížka zahřeje u srdce, což v dnešní době potřebujeme víc než kdy jindy.

Některé knihy přečtete za jedno odpoledne a po pár dnech si sotva vybavíte, o čem vlastně byly. A pak jsou tu knihy, které sice nejsou dlouhé ani převratné, ale dokážou připomenout, jak výjimečné pouto může vzniknout mezi člověkem a psem. Přesně taková je kniha O slavných psech a jejich lidech (a naopak) od Dany Horákové.

Autorka představuje známé osobnosti z trochu jiné perspektivy, ne přes jejich kariéru nebo životní úspěchy, ale skrze psy, kteří je provázeli. Dozvíte se, jaké místo měli čtyřnozí společníci v životech umělců, spisovatelů, vědců i politiků a jak často byli právě oni tím nejvěrnějším opěrným bodem v těžkých životních obdobích.

Nejde o souvislý příběh, ale o sérii krátkých medailonků. Každá kapitola nabízí jinou osobnost, jiného psa a jiný osud. Některé příběhy pobaví, jiné dojmou a několik z nich připomene, že zvířata dokážou člověka ovlivnit mnohem víc, než si často uvědomujeme. Právě tato pestrost je největší předností celé knihy, nikdy nevíte, jaký osud vás čeká na další stránce.

Velmi příjemný je také styl psaní. Text se čte lehce, je svižný a nenutí čtenáře pročítat dlouhé historické exkurzy. Naopak vzbuzuje zvědavost a často jsem měla chuť si o některých osobnostech dohledat další informace. Kniha tak funguje nejen jako sbírka zajímavostí, ale i jako inspirace k dalšímu objevování.

Pokud máte rádi psy, budete se u čtení usmívat mnohem častěji. Je totiž krásné vidět, že bez ohledu na dobu, postavení nebo slávu řešili i slavní lidé úplně obyčejné věci – radost z psí společnosti, starosti o svého mazlíčka i bolest z jeho ztráty. Tyto momenty připomínají, že vztah mezi člověkem a psem je univerzální a nadčasový.

Není to kniha, která by převrátila svět literatury vzhůru nohama, ale nabízí milé, zajímavé a často velmi lidské čtení. Ideálně se hodí na chvíle, kdy si chcete odpočinout od náročnějších románů a přečíst si něco, co zahřeje u srdce.

Pro všechny milovníky psů je to příjemná jednohubka plná zajímavostí, která ukazuje, že za mnoha slavnými lidmi stál někdo, kdo nepotřeboval slova, aby byl tím nejlepším přítelem.

Moc děkuji nakladatelství grada.cz za poskytnutí recenzního výtisku.

Deanna Raybourn - Prekérní počin | RC review

Spisovatel: Deanna Raybourn
Originální název: A Perilous Undertaking
Série: Veronica Speedwellová
Díl: 2.
Počet stran: 352
Rok vydání: 2026
Vydání originálu: 2017
Nakladatelství: Ocelot
Vazba knihy: Brožovaná

Londýn, 1887. V Curiosity Clubu, podniku určeném pouze pro odvážné a nebojácné ženy, se viktoriánská dobrodružka Veronica Speedwell setkává se záhadnou lady Sundridge, která ji prosí, aby se ujala nesplnitelného úkolu - zachránit před popravou mecenáše umění Milese Ramsfortha. Ramsforth, obviněný z brutální vraždy své milenky Artemisie, bude za týden čelit oprátce, pokud se nenajde skutečný vrah. Lady Sundridge však není taková, jak se zdá, a odhalení její pravé identity je jen prvním z mnoha tajemství, která musí Veronika odkrýt. Společně se svým kolegou, přírodovědcem Stokerem, závodí Veronica s časem, aby našla skutečného vraha. Vyšetřování se ukáže být extrémně nebezpečnou záležitostí, od bohémské umělecké kolonie přes královský palác až po podzemní jeskyni s dekadentní historií.

Po prvním dílu jsem byla zvědavá, kam se bude série s Veronicou Speedwell ubírat dál. Překérný počin od Deanna Raybourn si zachovává to, co mě na sérii baví nejvíc, spojení historické detektivky, dobrodružství a pomalu se rozvíjející romantické linky.

Tentokrát se Veronica a Stoker vydávají vyšetřit záhadnou událost spojenou s putovní výstavou a cirkusovým prostředím. Když dojde k vraždě, je jasné, že pod pozlátkem vystoupení se skrývá mnohem víc tajemství, než se na první pohled zdá. Vyšetřování je zavede mezi svérázné umělce, sběratele kuriozit i lidi, kteří mají dobrý důvod něco zatajit.

Na téhle sérii mě baví hlavně hlavní dvojice. Veronica je inteligentní, sebevědomá a na svou dobu dost nekonvenční žena, zatímco Stoker je její pravý opak. Jejich vzájemné slovní přestřelky a chemie fungují snad ještě lépe než samotná detektivní zápletka.

Samotný případ mě bavil, i když jsem měla pocit, že se místy trochu vleče a některé pasáže by snesly svižnější tempo. Na druhou stranu historická atmosféra je opět výborná a autorka umí čtenáře přenést do viktoriánské Anglie tak přirozeně, že jsem měla chuť zůstat v tom světě o pár set stran déle.

Pokud máte rádi historické detektivky, které nestojí jen na vyšetřování, ale i na skvěle napsaných postavách, Veronica Speedwell rozhodně stojí za vyzkoušení.

Moc děkuji internetovému knihkupectví megaknihy.cz za poskytnutí recenzního výtisku.

Václav Neuer - Vražda s přidanou hodnotou | RC review

Spisovatel: Václav Neuer
Originální název: Vražda s pridanou hodnotou
Série: Inspektor Ledecký
Díl: 2.
Počet stran: 368
Rok vydání: 2026
Vydání originálu: 2016
Nakladatelství: Noxi
Vazba knihy: Vázaná 

Inspektor Ledecký se vrhá do vyšetřování záhadného zmizení muže, který se pravděpodobně stal obětí trestného činu. Než stihne vydechnout, objeví se ve vyhořelém vraku tělo neznámého muže. Spojuje tyto případy něco víc než pouhá náhoda? Zatímco se Ledecký a jeho tým potýkají s nebezpečným podsvětím, kde se pravda skrývá za zdmi lží, musí si dávat pozor na každého. Každý může být lhářem, každý může být vrahem. Čeká je honba za časem, než další nevinný člověk přijde o život. Autor, čerpající ze svých zkušeností z policejní práce, vytvořil strhující thriller, který vás nenechá vydechnout.

Kniha Vražda s přidanou hodnotou od Václava Neuera mě bavila výrazně víc než první díl. Nejsem úplně člověk na detektivky a u předchozí knihy jsem měla pocit, že se děj docela vleče. Tady mi ale příběh sedl mnohem víc a hlavně mě opravdu zajímalo, jak celé vyšetřování dopadne.

Inspektor Ledecký tentokrát řeší zmizení muže, které rychle začne vypadat jako něco mnohem horšího. Krátce nato se objeví tělo ve vyhořelém vraku auta a postupně začíná být jasné, že jednotlivé případy spolu souvisí víc, než se na začátku zdálo.

Líbilo se mi, že kniha nebyla jen o samotném pátrání, ale i o atmosféře nedůvěry. Prakticky každý něco skrývá a člověk si během čtení není jistý vůbec nikým. Autor navíc píše dost přirozeně a bez zbytečně překombinovaných scén, takže se to četlo opravdu dobře.

Pořád ze mě asi nebude velký fanoušek detektivek, ale tohle bylo překvapivě čtivé a napínavé. Nešlo jen o to kdo to udělal, ale hlavně o celý příběh kolem.

Moc děkuji nakladatelství Noxi za poskytnutí recenzního výtisku.

Táňa Keleová-Vasilková - Zkoušky | RC review

Spisovatel: Táňa Keleová-Vasilková
Originální název: Skúšky
Počet stran: 432
Rok vydání: 2025
Vydání originálu: 2025
Nakladatelství: Noxi
Vazba knihy: Vázaná 

Pět rodin, pět osudů, pět příběhů. V době, kdy se svět mění a vše je těžší, než dřív, musí hrdinové tohoto románu čelit nečekaným zkouškám. Jak se s nimi popasují a co to udělá s jejich vztahy? Román oblíbené slovenské autorky vás donutí zamyslet se nad silou osudu a životních náhod.

Zkoušky od Táni Keleové-Vasilkové patří mezi romány, které se snaží zachytit obyčejný život v neobyčejné době. Autorka se tentokrát zaměřuje na období pandemie, které zasáhlo každého z nás jinak, ale nikoho nenechalo beze změny. Příběh není o jedné hlavní hrdince, ale o několika rodinách, jejichž osudy se prolínají a postupně odhalují, jak křehké mohou být mezilidské vztahy ve chvílích krize.

Román sleduje několik rodin, které na první pohled žijí běžné, klidné životy. Pandemie však funguje jako spouštěč – odhaluje skryté problémy, napětí ve vztazích, nevyřešené křivdy i osobní slabosti. Každá postava je postavena před vlastní zkoušku: někdo bojuje se strachem, jiný s osamělostí, další s rozpadem vztahu nebo s pocitem bezmoci.

Děj plyne spíše pozvolna a zaměřuje se hlavně na vnitřní prožívání postav. Nejde o dramatické zvraty, ale o realistické situace, které mohou být čtenáři velmi blízké. Právě v tom spočívá síla knihy – v obyčejnosti, která je až nepříjemně pravdivá.

Postavy nejsou idealizované. Dělají chyby, pochybují, někdy jednají sobecky nebo nelogicky. Čtenář se s nimi nemusí vždy ztotožnit, ale může je pochopit. Díky většímu množství postav kniha působí jako mozaika lidských osudů, i když to může být místy náročné na orientaci.

Autorka ukazuje, že každý člověk zvládá krizi jinak a že neexistuje univerzální správná reakce. Právě tato rozmanitost dává příběhu hloubku, ale zároveň může zpomalovat tempo vyprávění.

Styl psaní je klidný, spíše popisný a emočně laděný. Autorka se soustředí na pocity, myšlenky a vztahy, méně na dynamiku děje. Pro čtenáře, kteří mají rádi psychologické romány a realistické příběhy, může být kniha silným zážitkem. Naopak ti, kteří očekávají napětí nebo rychlý spád, mohou mít pocit, že se děj místy vleče.

Zkoušky jsou knihou o tom, že život nás občas zastaví a donutí přehodnotit priority. Nejde o lehké čtení, ale o upřímnou sondu do lidských vztahů v náročné době. Kniha osloví především čtenáře, kteří mají rádi příběhy ze života a nevadí jim pomalejší tempo.

Moc děkuji nakladatelství Noxi za poskytnutí recenzního výtisku.

Táňa Keleová-Vasilková - Modrý dům | RC review

Spisovatel: Táňa Keleová-Vasilková
Originální název: Modrý dom
Počet stran: 272
Rok vydání: 2025
Vydání originálu: 2006
Nakladatelství: Noxi
Vazba knihy: Vázaná 

Příběh se odehrává na samotě, v modrém domě, kde se na Vánoce setkává velká rodina. Postupně se před námi odvíjejí nejen osudy, ale i charaktery lidí, které spojuje osobitá a silná osobnost – jejich matka. Staré paní je sedmasedmdesát let, její osobnost je protknutá moudrostí a láskou, ale navzdory tomu, že svoje děti miluje, vidí i jejich nedostatky a slabosti. Osudy členů jedné rodiny se odkrývají v průběhu tří svátků. Někdy stačí i tak málo času, aby se toho v životě hodně změnilo...

Táňa Keleová Vasilková patří mezi autorky, které píšou především o vztazích – rodinných, partnerských i těch, které si v sobě neseme celý život. Modrý dům je román, který staví na vzpomínkách, rodinných vazbách a tichých bolestech, jež se často dědí z generace na generaci.

Nečekejte rychlé tempo ani dramatické zvraty. Tohle je kniha, která si žádá čas, klid a trochu soustředění. Odměnou je ale silný, lidský příběh, ve kterém se dá najít kus vlastního života.

Středobodem románu je starý dům – modrý dům – který není jen obyčejnou stavbou, ale symbolem domova, minulosti a rodinné paměti. Právě tady se odehrávaly důležité okamžiky několika generací a právě sem se neustále vracejí vzpomínky, které nelze jednoduše vymazat.

Autorka postupně rozkrývá osudy jednotlivých členů rodiny a skládá mozaiku jejich životů. Minulost se prolíná se současností a ukazuje, jak silně dokážou dávná rozhodnutí ovlivnit další životní cesty. Nejde o jeden hlavní dramatický konflikt, ale spíš o řadu menších, často nevyřčených křivd, nedorozumění a pocitů, které v rodinách zůstávají celé roky.

Děj plyne pomalu a klidně, což dává prostor emocím a detailům. Čtenář má čas se zastavit, zamyslet a vnímat atmosféru, kterou autorka vytváří velmi citlivě.

Jednou z nejsilnějších stránek knihy jsou postavy. Nejsou idealizované ani jednoznačně kladné či záporné. Každá z nich má své slabosti, strachy i chyby, což je činí velmi uvěřitelnými.

Výraznou roli hrají především ženské postavy a vztahy mezi nimi, matky, dcery, babičky. Autorka ukazuje, jak snadno může vzniknout nepochopení, jak hluboko se dokážou zakořenit staré křivdy, ale také jak silné je pouto, které mezi ženami přetrvává i přes bolest a ticho.

Postavy často neříkají nahlas to, co cítí, a právě to vytváří v knize napětí. Čtenář má pocit, že mnohé zná ze svého okolí, nebo dokonce ze svého vlastního života.

Styl psaní Táni Keleové Vasilkové je jemný, srozumitelný a velmi čtivý. Nezahlcuje popisy, ale soustředí se na emoce a vnitřní svět postav. Atmosféra knihy je klidná, místy melancholická, ale ne depresivní. Spíš nutí k zamyšlení a zpomalení.

Modrý dům působí skoro jako další postava příběhu, tichý svědek všeho, co se v rodině odehrálo.

Modrý dům je román pro čtenáře, kteří mají rádi příběhy ze života, rodinné ságy a psychologii postav. Není to kniha, která by překvapila nečekanými zvraty, ale o to víc zaujme svou opravdovostí a lidskostí.

Velkým plusem je atmosféra, práce s postavami a emocionální hloubka. Jedna hvězda dolů patří pomalejšímu tempu, které nemusí sednout každému, ale pokud máte rádi klidné, vztahové romány, Modrý dům vás pravděpodobně osloví.

Moc děkuji nakladatelství Noxi za poskytnutí recenzního výtisku.

Táňa Keleová-Vasilková - Eliška | RC review

Spisovatel: Táňa Keleová-Vasilková
Originální název: Eliška
Počet stran: 464
Rok vydání: 2024
Vydání originálu: 2014
Nakladatelství: Noxi
Vazba knihy: Vázaná 

Na pozadí druhé světové války se odehrává příběh Elišky, kterou sledujeme od dětství až po stáří. Čtenáři se stanou svědky její úžasné životní cesty plné lásky, soucitu a odhodlání. I přes těžké životní zkoušky a bolesti si Eliška zachovala dobrotu a upřímnost srdce. Je inspirací pro nás všechny, abychom se nebáli jít za svými sny a s láskou přistupovali k bližním.

Příběh Elišky oslavuje sílu lidského ducha a ukazuje, že i z nejtemnějších chvil se dá vykoupit krása. Je to příběh o tom, že i když bolest nikdy úplně nezmizí, můžeme se z ní poučit a růst. Kniha vás dojme a přinutí zamyslet se nad vlastním životem.

Pro milovníky příběhů o silných ženách, rodinných pout a překonávání překážek je Eliška povinnou četbou. Neváhejte a ponořte se do Eliščina fascinujícího světa.

Táňa Keleová-Vasilková je jméno, které u nás netřeba dlouze představovat. Slovenská autorka, jejíž knihy už roky patří mezi bestsellery, dokáže něco výjimečného – vzít obyčejný život, se všemi jeho radostmi a pády, a přetavit ho v příběh, který čtenáře dojme, rozpláče i zahřeje u srdce. A přesně taková je i její kniha Eliška.

Na první pohled by se mohlo zdát, že půjde o „klasický ženský román“, ale už po pár stránkách zjistíte, že tahle kniha je mnohem víc. Sledujeme v ní osud Elišky – obyčejné dívky, která vyrůstá ve složité době a během svého života projde tolika zkouškami, že by to položilo i silnější povahy. Dětství jí poznamená válka, později přijdou ztráty blízkých, bolestná rozhodnutí, zklamání i těžké okamžiky, které by dokázaly člověka zlomit. A přesto Eliška vždycky najde sílu jít dál.

Co mě na téhle knize fascinovalo, je to, jak autorka dokáže psát o bolesti a smutku s takovou něhou. Nepřikrášluje – ztráty bolí, osud není spravedlivý, a někdy se zdá, že se na hrdinku sesype celý svět. Přesto je mezi řádky pořád cítit naděje a víra, že i po těch nejtemnějších chvílích přijde světlo. Eliška není hrdinka z románu, která má všechno nalinkované, ale opravdová žena z masa a kostí – se svými chybami, pochybnostmi i obrovskou vnitřní silou.

Keleová-Vasilková navíc bravurně zachycuje proměny času. Z malého děvčátka postupně vyrůstá žena, manželka, matka, umělkyně – malířka, která do svých obrazů vkládá nejen talent, ale i všechny své bolesti a vzpomínky. Čtenář tak sleduje nejen příběh jedné ženy, ale i celé generace, která si prošla těžkými časy.

Eliška je kniha nádherná a zároveň nesmírně smutná. Je plná bolesti a ztrát, ale právě to jí dodává hloubku a sílu. Přiznávám, že při čtení jsem měla několikrát slzy v očích – a přesně to od dobré knihy chci. Aby se mnou pohnula, aby ve mně zanechala stopu.

Dávám plný počet hvězdiček, protože jinak to ani nejde. Eliška není kniha, kterou přečtete a hned odložíte – zůstane s vámi. Donutí vás přemýšlet o vlastním životě, o lidech, které máte rádi, o hodnotách, které stojí za to chránit. A i když je plná smutku, zanechá ve vás pocit, že naděje nikdy neumírá.

Pokud hledáte příběh, který je hluboký, emotivní a lidský, Eliška vás nezklame. Je to kniha o bolesti, ale i o síle přežít. O životě, jaký skutečně je.

Moc děkuji nakladatelství Noxi za poskytnutí recenzního výtisku.

Václav Neuer - Krkavčí soud | RC review

Spisovatel: Václav Neuer
Originální název: Krkavčí súd
Série: Inspektor Ledecký
Díl: 1.
Počet stran: 413
Rok vydání: 2025
Vydání originálu: 2015
Nakladatelství: Noxi
Vazba knihy: Vázaná 

Je vrchol podzimu a zoufalý bezdomovec se vloupá do opuštěného zahradního domku, aby našel přístřeší. To, co tam najde, mu vyrazí dech. Jeho objev spustí typickou policejní mašinérii. Kdo jsou dva svázaní mrtví muži ve sklepě? Kdo je před smrtí tak nelidsky mučil a proč? Na tyto otázky hledá odpovědi Peter Ledecký, vrchní inspektor oddělení vražd bratislavského policejního ředitelství. On sám se potýká s vážnými problémy v osobním životě.
Několik dní po nálezu v chatě dojde v jednom nočním klubu ke střelbě na bosse zločineckého podsvětí. Boss vyvázne bez zranění, ale jeho osobní strážce zemře. Hrozí městu po letech další válka gangů? Budou přibývat mrtví?
Detektivové z oddělení vražd mají v tomto ročním období plné ruce práce. Případy se množí, statistiky objasněnosti znepokojivě klesají. Vyšší úředníci jsou nervózní. Do hry vstupuje Jakub Koreis, ambiciózní mladý policista ze třetího okrsku. Přinese změnu a pomůže vyšetřit brutální zločin?

Krkavčí soud je jednoduchý kriminální příběh. Jeho hlavní hrdina, vrchní inspektor Ledecký, se v rámci vyšetřování zamýšlí i nad některými společenskými problémy, které přináší současnost. Stejně jako v životě však na většinu svých otázek nenachází odpověď.
Autor díky svým dlouholetým zkušenostem realisticky vykresluje nejen atmosféru kriminálního podsvětí hlavního města, ale i prostředí policejních pracovišť. Ukazuje každodenní činnost kriminalistů při řešení nejzávažnějších trestných činů. Zároveň nechává čtenáře nahlédnout do jejich soukromí a odhaluje, jak se obě stránky života vzájemně ovlivňují.

Václav Neuer, slovenský spisovatel narozený v roce 1970, není žádný „papírový teoretik“. Dlouhá léta pracoval jako člen kriminální policie, a tak není divu, že do svých knih promítá zkušenosti přímo z praxe. „Krkavčí soud“ je jedním z jeho kriminálních románů, v němž se odráží drsnost i realismus policejní práce, jak ji známe spíše z vyprávění než z beletrie.

Příběh začíná nálezem dvou mrtvých mužů, kteří byli zavření ve sklepě, svázaní a brutálně mučení. Vyšetřování se ujímá vrchní inspektor Peter Ledecký a spolu s kolegy postupně rozplétá, kdo za tímto zločinem stojí. Jenže ani se pořádně nerozjede pátrání, a už se objevuje další případ – střelba v nočním klubu, která naznačuje, že se něco děje v podsvětí a že to rozhodně nebude žádná náhoda. Děj se tak odvíjí ve více liniích, střídají se pohledy na lidi z okraje společnosti, bezdomovce i na mocenské hry ve světě, kde lidský život nemá velkou cenu.

Postavy působí realisticky, což je velká přednost knihy. Neuer je neidealizuje – policisté nejsou žádní superhrdinové, ale lidé se slabostmi a problémy v osobním životě. Objevují se i postavy z nižších pater společnosti, jejichž osudy nejsou jen kulisou, ale nesou v sobě určitou výpověď o současném světě. Je znát, že autor má zkušenost s tímto prostředím a dokáže čtenáře vtáhnout do atmosféry vyšetřování, tlaku nadřízených i nekonečné byrokracie, která k policejní práci neodmyslitelně patří.

A teď moje dojmy: já přicházím na to, že detektivky pro mě prostě nejsou. Miluju thrillery, ty hltám jedním dechem, ale klasické detektivky mě většinou spíš zklamou. A i tady jsem cítila, že se příběh táhne, že je kolem případu hodně „omáčky“ a popisů, které zpomalují tempo. 

Na jednu stranu oceňuji realismus a propracovanost, na druhou stranu mě to místy nudilo. Přesto musím uznat, že autor ví, o čem píše, a kdo má rád klasickou detektivku se vším všudy – tedy s postupným odhalováním, popisem prostředí a důrazem na atmosféru – ten si Krkavčí soud užije.

Pro mě osobně to byla spíš náročnější četba, ale pokud hledáte detektivku, která stojí nohama pevně na zemi a ukazuje policejní práci tak, jak skutečně může vypadat, je tahle kniha dobrá volba.

Moc děkuji nakladatelství Noxi za poskytnutí recenzního výtisku.

Camille Andrea - Nakažlivý úsměv máslových croissantů | RC review

Spisovatel: Camille Andrea
Originální název: Les Sourire Contagieux des Croissants au Beurre
Počet stran: 328
Rok vydání: 2025
Vydání originálu: 2021
Nakladatelství: Bourdon
Vazba knihy: Brožovaná

Se štěstím je to jako s pečivem: nemá smysl mít ingredience, když vám chybí recept... Francouzský šéfkuchař Pierre Boulanger má ve svých čtyřiačtyřiceti letech zdánlivě vše, co potřebuje ke štěstí. Vlastní největší impérium mraženého pečiva ve Spojených státech, přátelí se s televizními hvězdami, nejkrásnější ženy světa se zakusují do jeho slavných croissantů a za manželku má prvotřídní právničku, která mu porodila rozkošného chlapečka.
Všechno se ale změní v den, kdy mu pouliční prodavač podá šálek kávy – a řekne si za něj o milion dolarů. Samozřejmě nejde jen o obyčejný nápoj. Je to nejlepší káva na světě. Káva, která dokáže změnit život.
Setkání se starým potulným prodavačem a jeho teoriemi o životě navždy otřese Pierrovými jistotami o práci, lásce i životě. A rozehraje dobrodružnou i romantickou objevitelskou výpravu za klíčem ke štěstí, která čtenář e zavede do nejzazších končin světa – od mrazivého Grónska až po hlubiny amazonského deštného pralesa.
Podaří se Pierrovi najít ten pravý recept na štěstí?

Když jsem tuhle knihu otevřela, vůbec jsem netušila, do čeho se pouštím. Po pár stránkách jsem měla pocit, že se mi v rukou rozvíjí něco mezi filozofickým románem a pohádkou pro dospělé. Byla jsem zmatená – a přitom zvláštním způsobem okouzlená.

Pierre Boulanger je slavný šéfkuchař, který na první pohled má všechno. Peníze, slávu, vlastní značku pečiva, manželku i rodinu. Jenže už od začátku cítíme, že ten obraz je prázdný. Za blyštivým povrchem se skrývá člověk, který netuší, co vlastně hledá. A pak přijde ten bizarní moment – káva za „milion dolarů“. Malý, absurdní okamžik, který spustí lavinu. A v tu chvíli se mi na Pierra začalo koukat jinak: ne jako na nafoukaného génia, ale jako na obyčejného člověka, co konečně přiznal, že je ztracený.

Na jeho putování mě nejvíc bavilo, jak se prolíná realita a symbolika. Grónsko působí chladně a nehostinně, Amazonie zase divoce a nespoutaně. Na první pohled jde o exotické kulisy, ale vnímala jsem je i jako odraz toho, co se děje uvnitř něj – nejdřív zmrzlé city a ztuhlost, pak zase příval života, chaosu a možnosti začít jinak. Celá kniha tak působí spíš jako alegorie, než jako „obyčejný příběh“.

Po celou dobu jsem měla pocit, že čtu moderní pohádku. Ne takovou, kde princezna dostane prince a všichni žijí šťastně až do smrti. Ale spíš pohádku, která ukazuje, že život může být bláznivý, absurdní, a přesto krásný. Pohádku, kde jedna náhoda změní celý osud. Autorka si dovoluje nadsázku, absurditu a zvláštní kouzlo – a tím mě nutila pořád znovu přemýšlet, co vlastně čtu.

Nebyla to kniha, kterou bych „zhltnula“ za víkend. Četla jsem ji pomalu, s přestávkami, a často jsem si říkala: „Tak tohle je divné.“ Jenže když jsem ji odložila, pořád jsem na ni myslela. Vrací vás k sobě samým, k otázkám o štěstí, o smyslu toho, co děláme, a jestli má úspěch opravdu cenu, pokud přitom ztratíme sami sebe. Bylo to čtení, které mě mátlo a zároveň ve mně zůstávalo.

Nakažlivý úsměv máslových croissantů je kniha, která se nedá jednoduše zařadit. Není to klasický román, není to jen příběh o kuchaři a už vůbec ne obyčejná feel-good pohádka. Je to zvláštní směsice absurdity, poetiky a filozofie. A právě tím je neuvěřitelná – pohádka, která vás donutí přemýšlet o vlastním životě.

Zvláštní, místy zmatená, ale krásná kniha. Ne pro každého, ale pro ty, kdo se nechají unést absurditou a hledáním smyslu, je to zážitek, na který se nezapomíná.

Moc děkuji nakladatelství Bourdon za poskytnutí recenzního výtisku.

Knihu si můžete zakoupit zde. 

Gillian Harvey - Rok na francouzském venkově | RC review

Spisovatelka: Gillian Harvey
Originální název: A Year at the French Farmhouse
Počet stran: 386
Rok vydání: 2025
Vydání originálu: 2022
Nakladatelství: Bourdon
Vazba knihy: Brožovaná

Po deseti letech oddané práce v roli grafické designérky je Lily Butterworthová nečekaně propuštěna. A jako každá chytrá žena ví, že lékem na přebytek času je trocha vína a pokec s nejlepší kamarádkou. Jenže druhý den ráno má Lily víc než jen kocovinu. Má úplně nový dům – a navíc ve Francii!

I přes počáteční rozčarování v tom vidí skvělou příležitost a těší se, že se s manželem Benem konečně přestěhují do Francie, vždyť o tom více než dvacet let snili. Lily však čeká další nepříjemné překvapení. Ukáže se, že Ben ve skutečnosti nikdy neměl v úmyslu do Francie odjet, a Lily tak kromě práce nečekaně přichází i o manželství. A tak jí nezbývá než se do renovace nádherného starého domu, který drží pohromadě jen díky tapetám a nevyřčeným přáním, pustit úplně sama.

Bude život na francouzském venkově skutečně takový, jaký si ho Lily za ta léta vysnila? A dokáže si udržet odstup od předchozího majitele domu, šarmantního Frédériqua?

Když jsem začala číst tenhle román, říkala jsem si: „Tak, klasika, sen o Francii, někdo se přestěhuje na venkov, trocha romantiky, trochu vína a baget.“ Jenže Gillian Harvey mě překvapila – příběh je mnohem víc o odvaze, nečekaných rozhodnutích a o tom, co se stane, když se naše plány úplně zvrtají.

Lily s manželem dlouho snili o Francii – představovali si tam společnou budoucnost. Jenže když se ona rozhodla jednat, udělala to dost nečekaně: v opilosti, při dražbě, koupila dům. A najednou to nebyl jen sen, ale realita. To se mi na příběhu strašně líbilo – ta tenká hranice mezi snem a realitou, mezi tím, co si člověk vysní a co se opravdu stane.

Jenže pak přišla druhá rána: Ben, její manžel, neměl odvahu jít do toho s ní. Ten kontrast mě bavil i bolel zároveň. Ona odhodlaná, ochotná riskovat, on spíš přibrzděný, ustrašený a nakonec se z jejich vztahu začaly vytrácet barvy.

Lily mi byla sympatická od první stránky. Není to žádná dokonalá hrdinka – dělá chyby, je impulzivní, někdy i naivní, ale právě proto je uvěřitelná. Rozhodně jsem jí fandila. A sousedé? To je kapitola sama pro sebe. Místo, abych čekala klasické „cizinka musí překonat nedůvěru vesnice“, oni ji přijali okamžitě. Bylo v tom tolik lidskosti a tepla, že jsem měla chuť taky se tam nastěhovat.

Musím říct, že popisy venkova a života ve Francii byly moje nejoblíbenější části. Cítila jsem slunce na tváři, slyšela šumění tržiště, skoro jsem cítila vůni baget, které Lily kupovala. Autorka skvěle vystihla to kouzlo každodennosti – že i obyčejné věci, jako posezení na zahradě nebo drobná oprava domu, mohou být plné krásy, když člověk změní prostředí.

Pro mě tahle kniha nebyla jen romantickým čtením, ale hlavně příběhem o odvaze začít znovu, i když je to jinak, než jsme si původně naplánovali. Lilyin pád a zvednutí mě zasáhlo – a i když jsem věděla, že to nebude žádný thriller s velkými zvraty, těšila jsem se na každý večer, kdy jsem se k příběhu vracela. Připomnělo mi to, že někdy ty nejbláznivější kroky otevřou cestu k něčemu krásnému.

Rok na francouzském venkově je kniha, která se čte s úsměvem a s trochou nostalgie. Je to lehké čtení, ale pod ním cítíte otázku: „Měla bych já sama odvahu začít znovu?“ A to je na ní to nejhezčí.

Moc děkuji nakladatelství Bourdon za poskytnutí recenzního výtisku.

Knihu si můžete zakoupit zde. 

Anna Tell - Kde se skrývá pravda | RC review

Spisovatelka: Anna Tell
Originální název: Det sanningen döljer

Počet stran: 368

Rok vydání: 2025
Vydání originálu: 2023
Nakladatelství: Bourdon
Vazba knihy: Vázaná s přebalem

Uprostřed letních veder je ve švédském Karlstadu nalezen zavražděný policista. Nedávno pracoval na rozsáhlé a široce zpochybňované policejní operaci. Brutální charakter vraždy zvyšuje strach, který se šíří policejním sborem, a mnozí si začínají klást otázku: kdo je další na řadě?
Zkušená vyšetřovatelka Hedvig Lilja, která pracuje v Oddělení pro národní operace ve Stockholmu, je požádána, aby odjela do Karlstadu podpořit vyšetřování. Mezitím se čtenář seznamuje s mladou Elin, která truchlí po nedávno zesnulé matce a snaží se najít odpovědi na otázku, co se vlastně stalo, když její otec před 25 lety beze stopy zmizel z vojenské služby v Kristinehamnu.
Kde se skrývá pravda je první knihou nové série od úspěšné švédské spisovatelky a bývalé detektivní inspektorky Anny Tell. Její protagonistkou je Hedvig Lilja, drsná policistka s hromadou životních i pracovních zkušeností a mimořádnou intuicí. Děj se odehrává v temných lesích a vesnicích divokého kraje Värmland.

Kde se skrývá pravda od Anny Tell pro mě byla taková ta knížka, co tě chvíli láká obálkou a anotací, ale po přečtení ve mně nic extra nezůstalo. Měla jsem od ní asi větší očekávání – chtěla jsem drsnou severskou krimi, chytrou hlavní hrdinku, napětí a emoce. A místo toho jsem dostala něco spíš... solidního, ale nijak výjimečného.

Příběh sleduje dvě hlavní linky. Vraždu policisty v Karlstadu, kterou vyšetřuje inspektorka Hedvig Lilja. Elin, mladou ženu, která pátrá po pravdě o svém otci, jenž před lety zmizel.

Obě linky se zpočátku zdají oddělené, ale jak děj postupuje, začnou se propojovat – a to docela chytře. Není to žádná akční jízda, spíš pomalejší skládání střípků, ale kdo má rád postupné odhalování, ten si přijde na své.

Hlavní postava Hedvig nebyla úplně špatná. Není žádná superhrdinka, ale působí uvěřitelně. Občas trochu „suchá“, ale to asi odpovídá její práci a životnímu stylu. Líbila se mi i atmosféra švédského prostředí – bylo cítit to vedro, tlak a dusno, ale...

Čekala jsem víc emocí. Elin prožívá velkou ztrátu, pátrá po minulosti, ale celé to na mě působilo spíš jako popis než jako opravdové drama. Některé postavy mi přišly načrtnuté jen tak „z povinnosti“. Žádná z nich mi neutkvěla v paměti. Bylo to čitelné, ale tempo bylo chvílemi utahané.

Za mě průměr. Taková ta kniha, co neurazí, ale úplně si ji za půl roku nevybavím.
Možná to víc sedne někomu, kdo má rád klidnější, policejně technické detektivky bez krváků a velkých emocí. Ale pokud hledáš příběh, co tě opravdu chytí za krk a nepustí, tak tohle není ono.

Moc děkuji nakladatelství Bourdon za poskytnutí recenzního výtisku.

Knihu si můžete zakoupit zde. 

Michelle Dunne - Hodná holka | RC review

Spisovatelka: Michelle Dunne
Originální název: The Good Girl
Počet stran: 328
Rok vydání: 2025
Vydání originálu: 2024
Nakladatelství: Bourdon
Vazba knihy: Vázaná 

Poznali byste sériového vraha, pokud byste se s ním setkali? A co kdyby vám každý den servíroval kávu? Grace Murphy nevypadá jako ten typ ženy, která má doma pomalu umírajícího muže přivázaného k židli. Drží se stranou a prochází životem relativně bez povšimnutí: pracuje v kavárně v irském Corku a stará se o svou sestru, které poskytuje dobré jídlo a čistý domov, tedy věci, které obě v dětství nikdy neměly. Detektiv Hughes o pohnuté minulosti Grace Murphy dobře ví, vždyť ostatně hluboce zasáhla do jeho vlastního života. Obě sestry stále čas od času kontroluje, poslední dobou je však příliš zaměstnán prací. Ve městě se totiž ztrácejí muži a zdá se, že spolu nemají nic společného - kromě fyzické podobnosti s někým z minulosti Grace Murphy…

Hodná holka od Michelle Dunne je kniha, která se nezavděčí každému – a to je v pořádku. Tohle není jednoduchý thriller, kde víme, kdo je oběť a kdo viník. Je to psychologická sonda do života ženy, která zažila peklo a rozhodla se vzít osud do vlastních rukou. Syrová, bolestivá a krutě lidská kniha, která se nebojí ukázat, že hranice mezi spravedlností a pomstou bývá nebezpečně tenká.

Grace Murphy vypadá jako nenápadná žena – pracuje v kavárně, žije se svou mladší sestrou a snaží se držet dál od problémů. Ale Grace není ani slabá, ani nevinná. Má za sebou dětství plné násilí, zneužívání a zoufalství. A když začne mizet jeden muž po druhém, čtenář rychle pochopí, že tahle série zločinů není náhoda. Je to zpráva.

Michelle Dunne nám dávkuje informace pomalu a napětí buduje bez okázalých triků. Čím víc poznáváme Grace, tím složitější se vše stává. Nejde tu jen o vraždy – jde o hluboce zakořeněné trauma a o to, co se stane, když systém selže.

Grace není klasická „hrdinka“. Je to žena poznamenaná, tvrdá, a přitom hluboce citlivá, i když to nedává najevo. Její láska k sestře je jedinou čistou linkou v jejím životě. Všechno ostatní je poznamenané násilím – jak tím, které sama zažila, tak tím, které spáchala. V určitém momentě si neklade otázku, jestli to, co dělá, je správné. Spíš: je to dostatečné?

Vedlejší postavy – ať už detektiv Hughes, oběti nebo lidé z minulosti – nejsou jen figurky, ale spouštěče a zrcadla, která odhalují, kým Grace doopravdy je.

Dunne píše neokázale, úsporně, ale s obrovskou emoční silou. Atmosféra je dusivá – chlad irského města, ticho bytu, tíha nevyřčených vzpomínek. Násilí není popisované samoúčelně, ale působí o to silněji, že je často naznačené mezi řádky.

Tohle není pohodové čtení. Syrovost a brutalita vás budou bolet. Ne fyzicky, ale psychicky – protože Dunne trefuje místa, kam většina autorů ani nechce nahlédnout.

Málokdy mě kniha rozseká takhle. Hodná holka je pomalá, těžká, místy až nepříjemná – a právě v tom je její síla. Nenabízí úlevu, nenabízí vykoupení. Jen tvrdou pravdu o tom, co se děje, když už nevidíte jinou cestu než tu nejtemnější. Grace není hrdinka, ale přeživší. A to někdy znamená udělat věci, které si žádný hrdina dovolit nesmí.

Tuhle knihu doporučuji všem, kteří snesou temné psychologické příběhy a nevadí jim, že se nebudou cítit dobře. Protože Hodná holka není o dobru. Je o bolesti, o tichém vzteku a o tom, že i ten, kdo přežil, může ztratit sebe sama. A někdy už není návratu.

Moc děkuji nakladatelství Bourdon za poskytnutí recenzního výtisku.

Knihu si můžete zakoupit zde. 

Sue Lynn Tan - Srdce slunečního válečníka | RC review

Spisovatelka: Sue Lynn Tan
Originální název: Heart of the Sun Warrior
Série: Nebeské království
Díl: 2.
Počet stran: 464
Rok vydání: 2025
Vydání originálu: 2022
Nakladatelství: Ocelot
Vazba knihy: Vázaná s přebalem

Po nebezpečné výpravě za osvobozením matky se Sing-jin opět daří v kli­du domova. Její křehký mír je však ohrožen objevem podivné magie na měsíci a znepokojivými změnami v Nebeském království, kde císař upevňuje svou moc. Sing-jin je sice odhodlaná vyhnout se vzrůstajícímu nebezpečí, ale objev šokující pravdy ji podnítí k riskantní konfrontaci.
Sing-jin je nucena znovu uprchnout ze svého domova a spolu se svými společníky se vydává do neprobádaných zemí Nesmrtelné říše, kde se setkává s legendárními tvory a prozíravými panovníky, milovanými přáteli i zarytými protivníky. Spojenectví se mění rychleji než příliv a odliv a Sing-jin musí překonat zášť a nepřátelství z minulosti, aby si našla novou cestu vpřed. Když se říší přežene nevýslovná hrůza, musí Sing-jin odhalit pravdu svého srdce a prodrat se troskami - povstat proti zlu dřív, než zničí vše, co je jí drahé, a světy, které si zamilovala... i když si to vyžádá tu nejvyšší cenu ze všech.

Ohromující pokračování knihy Dcera Měsíční bohyně se noří hlouběji do milované čínské mytologie a v tomto silném příběhu o lásce, oběti a naději uzavírá epický příběh Sing-jin - dcery Čchang-e a smrtelného lučištníka Chou-i, která bojuje s novou vážnou hrozbou pro říši.

Srdce slunečního válečníka navazuje na příběh Dcery bohyně Měsíce a opět nás zavádí do světa inspirovaného čínskou mytologií. Tentokrát se děj soustředí na mocenské intriky mezi nesmrtelnými bytostmi, nebeskými vládci a démony, přičemž hlavní hrdinka Sing-jin musí čelit nejen vnějším hrozbám, ale i vlastním pochybnostem a citům.

Stejně jako u prvního dílu jsem měla problém se do knihy začíst. Začátek mi přišel pomalý a dlouho trvalo, než se děj skutečně rozběhl. Až v druhé polovině nabralo vyprávění tempo, které mě konečně vtáhlo – objevilo se více akce, emocí a dramatických zvratů.

Hlavní hrdinka Sing-jin se tentokrát ocitá v ještě složitější situaci než dřív. Poté, co zachránila svou matku, se snaží najít své místo mezi nesmrtelnými, ale zároveň se stále cítí spjatá se světem smrtelníků. Její cesta je plná těžkých rozhodnutí, ztrát i vnitřních bojů.

V příběhu se vracejí i dvě klíčové mužské postavy: Liwej, princ Nebeského království a Wenči, princ Říše démonů.

Jejich vztah k Sing-jin tvoří důležitou část děje. Milostný trojúhelník je zde zpracovaný poměrně citlivě – nejde jen o romantiku, ale i o střet dvou světů a hodnot, které jednotliví muži představují. Singjin se tak musí rozhodnout nejen mezi nimi, ale i mezi dvěma různými osudy.

Vedlejší postavy jsou pestré, i když některé působí spíš jako nástroje k posunutí děje než jako skutečně propracované charaktery. Mnohem větší roli zde hrají nesmrtelní vládci Nebeského království, jejichž intriky a mocenské hry ovlivňují celý příběh.

Po překonání pomalejšího začátku se kniha rozjela a nabídla zajímavý mix napětí, magie a emocí. Intriky mezi nesmrtelnými vládci, dávné křivdy i nové hrozby dodaly příběhu na dynamice. Autorka si dává záležet na bohatých popisech prostředí a kultury, což pomáhá vykreslit atmosféru tohoto mytologického světa.

Kniha má své silné momenty a zajímavý svět, ale tempo vyprávění mi místy nesedlo. Pokud se vám líbil první díl, rozhodně stojí za to pokračovat, ale je dobré připravit se na pomalejší rozjezd.

Moc děkuji internetovému knihkupectví megaknihy.cz za poskytnutí recenzního výtisku.

Knihu si můžete zakoupit zde.