Movie tip: Odvážná Vaiana

Anotace:  V Disneyho hrané verzi oblíbeného a divácky úspěšného animovaného dobrodružného filmu nominovaného na Oscara® Odvážná Vaiana (Catherine Lagaʻaia) nebojácná dospívající dívka, vyslyší volání oceánu a poprvé se vydává za hranice útesů svého ostrova Motunui s kdysi mocným polobohem Mauim (Dwayne Johnson), na nezapomenutelnou cestu, aby zachránila svůj lid.

Na hranou verzi Odvážné Vaiany jsem se těšila od chvíle, kdy byla oznámena. Původní animovaný film patří mezi moje nejoblíbenější disneyovky, takže návštěva kina byla pro mě naprostou samozřejmostí. A musím říct, že jsem odcházela nadšená. Přesně takhle si představuji povedenou hranou adaptaci, s respektem k originálu, nádhernou vizuální stránkou a příběhem, který funguje stejně dobře jako před lety.

Film vypráví příběh Vaiany, odvážné dívky z ostrova Motunui, kterou si oceán vybere k důležité výpravě. Aby zachránila svůj lid, musí najít poloboha Mauiho a společně napravit dávnou chybu, která ohrožuje celý svět. Je to příběh o odvaze, hledání vlastní cesty, rodině i víře v sebe sama. A i když děj dobře známe z animované verze, vůbec mi to nevadilo. Naopak, bylo krásné znovu se do tohoto světa vrátit.

Velmi mile mě překvapila představitelka Vaiany Catherine Laga'aia. Působí přirozeně, sympaticky a přesně vystihuje odhodlání i laskavost hlavní hrdinky. Vaiana je silná, ale zároveň obyčejná dívka, která má strach, pochybuje, a právě proto jí člověk od začátku fandí.

Dwayne Johnson se znovu ujal role Mauiho a bylo vidět, že si ji neskutečně užívá. Je charismatický, vtipný a jeho hlášky bavily celé kino. Chemie mezi oběma hlavními postavami fungovala výborně a jejich společná cesta byla plná humoru i dojemných okamžiků.

Pokud je něco, co mě opravdu uchvátilo, pak je to vizuální stránka filmu. Oceán, tropické ostrovy, západy slunce i samotné efekty vypadají naprosto nádherně. Je to přesně ten typ filmu, který si člověk nejvíc užije právě v kině, kde všechny ty barvy a scenérie doslova ožijí.

Velkým plusem je i hudba. Známé písně dostaly nový kabát, ale pořád mají stejnou sílu a emoce. Některé melodie jsem si pobrukovala ještě cestou domů a znovu jsem si uvědomila, jak moc k tomuhle příběhu patří.

Odvážná Vaiana je podle mě důkazem, že hrané remaky nemusí být jen kopií animovaných filmů. Pokud se udělají s láskou, respektem k předloze a kvalitním obsazením, mohou nabídnout stejně silný zážitek.

Já jsem si film od první do poslední minuty užila. Smála jsem se, několikrát jsem měla husí kůži a opět jsem si připomněla, proč tenhle příběh tolik miluji. Je plný dobrodružství, humoru, krásné hudby i silných emocí a rozhodně patří k těm filmům, na které budu ráda vzpomínat.

Hodnocení: 5*

Máte rádi Vaianu?
Co říkáte na hranou verzi?

Měsíční chvástačka - Květen - červen 2026

V květnu a červnu se moje knihovna zase o něco rozrostla. Tentokrát se ale nejednalo o žádné velké nákupy. Přibyly čtyři nové knihy, z nichž tři dorazily jako recenzní výtisky od nakladatelství, se kterými spolupracuji. Poslední knihu jsem si přivezla jako krásnou vzpomínku z výstavy Titanic, kterou jsem si opravdu užila. Na všechny se moc těším. Každá je úplně jiná svým žánrem.

Touhle knihou musím začít. Po návštěvě výstavy Titanic jsem věděla, že si ji chci odvézt domů. Katastrofa nejslavnějšího zaoceánského parníku mě fascinuje už řadu let. Věřím, že tahle kniha nabídne nejen známá fakta, ale i zajímavé souvislosti a příběhy lidí, kteří byli s Titanikem spojeni. Jsem zvědavá, co nového se z ní dozvím, a myslím, že po návštěvě výstavy bude čtení o to zajímavější. Výstavu jsem navíc měla jako dárek k narozeninám od mamči a koupila mi právě i knížku. 

Tento recenzní výtisk dorazil z nakladatelství Noxi a přiznám se, že mě zaujal už svou obálkou a slovenskou autorkou. Pravda o nás dvou vypráví příběh Matthiase, kterého pronásledují bolestné vzpomínky z dětství i události dospělého života. Jsem zvědavá, jak se autorka popasovala s tématy viny, odpuštění a druhých šancí, která jsou pro příběh stěžejní.

Na tuto knihu jsem se těšila asi nejvíce, protože se jedná o druhý díl série a už je to doba co vyšel první díl. Líbí se mi kombinace historického prostředí, humoru, napětí i výrazných postav. Jsem zvědavá, kam se příběh posune dál.

Tato kniha dorazila jako recenzní výtisk z nově navázané spolupráce s Gradou. Už samotný název mě zaujal, protože slibuje příběhy slavných osobností a jejich čtyřnohých společníků. Na recenzi si ještě budete muset počkat, ale věřím, že půjde o velmi příjemné čtení.

Co Vaše novinky?
Znáte některou knihu?

Karen M. McManus - Dva tajemství neudrží

Spisovatel: Karen M. McManus
Originální název: Two Can Keep A Secret
Počet stran: 272
Rok vydání: 2019
Vydání originálu: 2019
Nakladatelství: Yoli
Vazba knihy: Brožovaná

Pro fanoušky Ostrých předmětů nebo seriálu Riverdale. Městečko Echo Ridge. Ellery tam nikdy nebyla, ale slyšela o tomhle místě dost na to, aby se mu pokud možno vyhnula. Její teta, která v něm vyrostla, v sedmnácti letech zmizela a nikdy ji nenašli. Před pěti lety tam zavraždili místní královnu plesu. A do tohohle města hrůzy se teď Ellery musí přestěhovat, k babičce, kterou skoro nezná... První problémy na sebe nenechají dlouho čekat. Ellery ještě ani nenastoupila do školy a někdo už prohlásil letošní maturitní období za loveckou sezónu. Maturitní ples má být stejně nebezpečnou událostí, jako tomu bylo před pěti lety, kdy přišla jedna ze studentek o život. A aby vrah dokázal, že to myslí vážně, další místní děvče se ocitá na seznamu pohřešovaných... Je zřejmé, že tohle na první pohled malebné městečko skrývá temná tajemství. Ellery ví o tajemstvích své. Její matka je má, a stejně tak i její babička. A čím déle je Ellery v Echo Ridge, tím větší má jistotu, že každý v tomhle městě něco skrývá. Tajemství jsou ale nebezpečná záležitost – málokdo si je dovede nechat pro sebe...

Od knih Karen M. McManus už člověk tak nějak ví, co čekat, partu teenagerů, malé městečko plné tajemství a záhadu, která se postupně rozplétá. Přesně to nabízí i Dva tajemství neudrží.

Ellery se s bratrem stěhuje do Echo Ridge, městečka, kde před lety zmizela její teta a kde se později stala další tragédie. Když se začnou dít podivné věci znovu, je jasné, že minulost ještě neřekla poslední slovo. Následuje pátrání, odhalování starých tajemství a hledání odpovědí na otázky, které místní raději nechávají bez povšimnutí.

Kniha se četla dobře a rychle. Autorka umí budovat napětí a dávkovat informace tak, aby si čtenář pořád skládal jednotlivé střípky dohromady. Líbila se mi také atmosféra malého města, kde má každý nějaké tajemství a nikdo není úplně bez podezření.

Na druhou stranu jsem se nemohla zbavit pocitu, že jsem něco podobného od autorky už četla. Příběh sice funguje, ale ničím mě vyloženě nepřekvapil a ani postavy mi nepřirostly k srdci tak, jak bych čekala. Záhada byla zajímavá, ale po dočtení ve mně kniha nezanechala nějaký výraznější dojem.

Celkově se jedná o solidní YA thriller, který neurazí a dobře se čte, ale za mě patří spíš k těm průměrnějším knihám.

Shalini Boland - Pravá matka

Spisovatel: Shalini Boland
Originální název: The Secret Mother
Počet stran: 248
Rok vydání: 2020 
Vydání originálu: 2017
Nakladatelství: Ikar
Vazba knihy: Vázaná s přebalem

Když se Tessa vrátí domů, najde v kuchyni cizího chlapce, který tvrdí, že je její syn. Když to nahlásí, policie má podezření, že ho unesla. Motivem by mohl být fakt, že kdysi porodila dvojčata, která už jsou po smrti. Tessa všechny přesvědčuje o tom, že je nevinná, ale nikdo jí nevěří. I její manžel, s nímž už nežije, si myslí, že je blázen. Navíc ji pronásleduje záhadná žena. Tessa se rozhodne jednat na vlastní pěst a zjišťuje šokující pravdu nejen o neznámém chlapci, ale i o sobě.

Thriller Pravá matka od Shalini Boland je přesně ten typ knihy, který člověka donutí číst dál, i když si občas říká, že některé věci už jsou trochu moc. Autorka sází hlavně na napětí, šokující odhalení a nejistotu kolem toho, komu vlastně věřit.

Příběh začíná ve chvíli, kdy Erin porodí svou vysněnou dceru. Jenže krátce po porodu za ní přijde cizí žena s tvrzením, že dítě je ve skutečnosti její. Od té chvíle se Erin začne postupně rozpadat svět pod rukama. Nejde jen o strach o dítě, ale hlavně o psychický tlak, pochybnosti a pocit, že jí nikdo nevěří.

Kniha má od začátku hodně svižné tempo a kapitoly člověka nutí pokračovat dál. Pořád se objevují nové informace a autorka umí dobře pracovat s tím, aby čtenář pochyboval úplně o všem. Atmosféra je dost nepříjemná, hlavně právě v tom, jak snadno může člověk začít pochybovat sám o sobě.

Na druhou stranu je děj místy už dost překombinovaný a některé zvraty působily spíš šokově než uvěřitelně. Občas jsem měla pocit, že autorka tlačí na dramatické momenty až moc na sílu. Přesto se tomu ale nedá upřít čtivost, je to přesně ten thriller, který člověk přečte rychle, protože prostě potřebuje vědět, jak to dopadne.

Za mě to není žádný převratný thriller, ale jako napínavé oddechové čtení funguje dobře.

Gin Phillips - Tři hodiny v zoo

Spisovatel: Gin Phillips
Originální název: Fierce Kindom
Počet stran: 272
Rok vydání: 2017
Vydání originálu: 2017
Nakladatelství: Puls
Vazba knihy: Vázaná 

Napínavý thriller, kde se v boji o život počítá každá vteřina. Měl to být idylický den, změnil se ale v boj o přežití. Joan si se svým čtyřletým synem užívá v ZOO do poslední chvíle. Několik výstřelů, které zaslechne u východu, ji přinutí s dítětem v náručí utéct zpět do zahrady. Útočníci jsou jim v patách a jsou horší než dravá zvěř. Pro Joan tak začíná závod s časem. Žádný úkryt není dost bezpečný a chvilka nepozornosti ji i syna může stát život. Jak daleko dokáže matka zajít, aby uchránila své dítě?

Kniha Tři hodiny v zoo od Gin Phillips měla za mě obrovský potenciál, který ale bohužel nedokázala úplně využít. Samotný nápad je přitom skvělý, matka se synem zůstanou uvěznění v zoo během aktivního útoku střelce. Už jen z té anotace člověk čeká extrémně napínavý a psychicky silný thriller.

A ze začátku to vlastně opravdu funguje. Atmosféra je hodně nepříjemná, člověk cítí chaos, strach i bezmoc a díky tomu, že se děj odehrává během několika hodin, má kniha velmi svižné tempo. Bavilo mě i prostředí zoo, které působilo originálně a v takové situaci vlastně ještě děsivěji.

Nejsilnější částí knihy je podle mě právě napětí. Autorka umí dobře pracovat s pocitem neustálého ohrožení a několikrát jsem měla problém knihu odložit, protože jsem chtěla vědět, co se stane dál.

O to víc mě ale zklamal závěr. Celou dobu se příběh poměrně dobře buduje, jenže finále na mě působilo hrozně uspěchaně a nedotaženě. Měla jsem pocit, že kniha mohla jít mnohem víc do hloubky, psychologicky i emocionálně, ale místo toho zůstala někde na půl cesty. Přitom právě z takového tématu šlo vytěžit mnohem víc.

Celkově to ale bylo čtivé a napínavé. Jen mě mrzí, že z knihy, která mohla být opravdu výborná, nakonec zůstalo „jen“ docela dobré thrillerové čtení.