Zobrazují se příspěvky se štítkemLucy Diamond. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemLucy Diamond. Zobrazit všechny příspěvky

Lucy Diamond - Bude to dobrý rok | RC review

Spisovatel: Lucy Diamond
Originální název: The Year of Taking Chance
Počet stran: 378
Rok vydání: 2016
Vydání originálu: 2014
Nakladatelství: Domino
Vazba knihy: Vázaná s přebalem

Do nového roku vstupujeme vždy s nadějí, že se něco změní. Jako bychom opakovaně zapomínali, že něco změnit můžeme pouze my. Děláme to všichni: na konci roku sestavujeme seznamy předsevzetí a věříme, že během nadcházejících dvanácti měsíců si užijeme mnohem více radosti než tomu bylo letos, loni a předloni. Stejně si počínají i tři ženy, které se sešly na společném silvestrovském večírku. Hostitelka Gemma byla až donedávna spokojenou ženou v domácnosti. Poslední dobou však cítí, že potřebuje něco víc, a je odhodlána vrátit se ke své někdejší profesi. Saffron se nachází ve zcela opačné situaci: až doposud se věnovala úspěšné kariéře, ale teď má tajemství, které jí v blízké budoucnosti převrátí celý život naruby. A Caitlin? Ta je momentálně úplně na dně – zemřela jí matka, přišla o práci a rozpadl se jí vztah. Jako jediná vlastně vůbec netuší, kam se pohnout dál. Jediný důvod k optimismu spatřuje v jistotě, že hůř už být nemůže. A tak s nadějí hledí do nového roku všechny tři hrdinky. Bude to dobrý rok, ujišťují se navzájem. Ano, čeká je spousta změn. A některé naprosto nečekané...

Něco ke knize
Nový rok je vždy plný očekávání a velkých nadějí. Nadějí, že nový rok bude mnohem lepší a něco se konečně změní. Dáváme si předsevzetí a věříme, že tentokrát to vyjde. Gemma žije ve spokojeném manželství, s manželem se zdají jako dokonalý pár, kterému každý může jen závidět. Gemma je ženou v domácnosti, vychovává dvě děti,  nedávno si koupili velký dům a vše se zdá být perfektní.

Saffron je naopak spíše kariéristka, rozpadlo se jí manželství a ona má najednou touhu od všeho utéct, utéct z Londýna, před exmanželem, před rodiči a zkrátka si odpočinout. Malé městečko Suffolk a pronajatá chalupa se zdá být ideálním řešením.

Caitlin je největší smolař, z přítele se vyklubal naprostý pitomec, přišla o práci a zemřela jí matka. Její jedinou starostí je teď roztřídit matčiny věci a prodat dům.

Silvestrovská noc spojí  všechny tři ženy, které do nového roku vstupují odhodlaně a s velkými plány a hlavně tužbami. Jenže brzy zjistí, že vždy může být hůře a jejich plány se začínají rozpadat a jedině ony samy mohou docílit toho, aby to byl dobrý rok.


Moje hodnocení a dojmy
Do knihy jsem se pustila ne s příliš velkým očekáváním. Od Lucy Diamond jsem četla její předchozí knihu, Já a pan Jones a hrozně mě zklamala. Proto jsem k dalšímu jejímu dílu byla lehce skeptická a to i přes pozitivní název knihy.

Bude to dobrý rok je vlastně hodně podobná knize Já a pan Jones. I zde jsou hlavními postavami tři ženy, které řeší problémy všeho druhu a řeší je po celou dobu příběhu. Knihy jsou opravdu na jedno brdo, velmi podobné.

Gemma je typická žena v domácnosti, která má téměř snový život. Vše se ale změní, když její manžel má nehodu a zůstává v pracovní neschopnosti. Složenky se kupí a z milujícího manžela se stává nesnesitelný protiva, který přestává psychicky zvládat to, že je upoután na gauč.

Saffron má zas práce nad hlavu, v práci se jí daří a našla muže, se kterým to vypadá velmi nadějně. Najednou se vše ale zkomplikuje a Saffron ztrácí pevnou půdu pod nohama a neví, co dělat. Caitlin se narozdíl od ostatních žen nedaří vůbec nic. Rozpadl se jí vztah,  neskončil zrovna v dobrém, přišla o práci a jediné, co teď má na starost, je roztřídit věci po zemřelé matce a nebylo by to ono, kdyby neobjevila jedno velké tajemství.

Na Saffron jsem občas nadávala, poměrně sebevědomá žena, která v jedné záležitosti jedná trochu nepochopitelně a nejistě. A Caitlin, ta je na tom podobně, vůbec si není jistá sama sebou a malinko si šlape po štěstí.

Plusem knihy jsou rozhodně sympatické postavy, každá z žen mi něčím sedla a všechny tři jsem si hned od začátku oblíbila. Právě díky nim je kniha velmi čtivá. Sice po celou dobu příběhu řeší ty samé problémy, ale vůbec jsem se u toho nenudila.

Je to kniha, nad kterou nemusíte přemýšlet. Oddechovka, u které vypnete a párkrát se i od srdce zasmějete. Kniha mě vážně bavila, otáčela jsem jednu stránku za druhou a najednou byla u konce. Do každé z žen se vcítíte a společně s nimi doufáte, že to bude dobrý rok. Toule knihou si u mě Lucy Diamond šplhla a určitě si ráda přečtu další její díla, pokud nějaká vyjdou.

Moc děkuji nakladatelství Domino za poskytnutí recenzního výtisku. 

Lucy Diamond - Já a pan Jones| RC review

Spisovatel: Lucy Diamond
Originální název: Me and Mr Jones
Počet stran: 376
Rok vydání: 2015
Vydání originálu: 2013
Nakladatelství: Domino
Vazba knihy: Vázaná s přebalem

Je pro mě pan Jones opravdu pan Pravý?
Tuto otázku si kladou tři různé ženy. Každá z nich totiž miluje jednoho ze tří bratrů Jonesových… Izzy je rozhodnuta udělat za dosavadním nevydařeným životem tlustou čáru a začít znovu. Ovšem s Charliem Jonesem to nebude snadné, protože je sice okouzlující, ale také nepříliš spolehlivý. A flirt je jeho druhá přirozenost. Alicia je už roky šťastně provdaná za oddaného Hugha. V koutku duše ale ví, že jí chybí alespoň špetka nevázanosti, spontánnosti, zkrátka prosté radosti. A pak jí to dojde - nejspíše nastal čas, aby si to všechno začala dopřávat. Emmin vztah s Davidem byl dříve plný radosti a romantiky, jenže to už teď neplatí. Od doby, kdy se neúspěšně pokoušejí o dítě, to jde s jejich vztahem z kopce. A právě tehdy vstoupí do Emmina života pokušení... Všechny tři ženy se sejdou v rodinném penzionu Jonesových, nad jehož další budoucností visí velký otazník. Při tomto vynuceném setkání vyjde najevo, že vyjít se členy klanu Jonesových může být těžší, než by si kdo mohl myslet.

Něco ke knize
Izzy spolu se svými dvěma dcerkami utekla od svého násilnického manžela. Už měla dost strachu a modřin. Sama neměla snadné dětství, střídala jednoho pěstouna za druhým, štěstí našla až s Garym. Jenže štěstí je prchlivá věc a stala se z něho noční můra. Azyl našla v městečku Lyme Regis a doufá, že za minulostí udělá tlustou čáru, přesto jí ale stále nahází hrůzu, že ji Gary najde. Našla si práci jako servírka v jedné malé kavárně, kde se seznámí s Charliem, nejmladším synem rodu Jonesových. Charlie je okouzlující, velmi šarmantní a holky si ho okamžitě zamilovaly, ale jeho pověst není zrovna růžová. Je nestálý a Izzy si dala slovo, že žádného chlapa do života teď rozhodně nechce, odolat mu je ale velmi těžké.

Alicii se pomalu blíží čtyřicítka, doma má tři děti a nejstaršího Jonese, pracovitého a spolehlivého Hugha. Ač se může zdát, že jí nic nechybí, Alicii přijde, že její život je jeden velký stereotyp, nic nezažila, nikdy se pořádně nebavila, i účes nosí stále ten samý a možná je na čase, aby se před čtyřicítkou alespoň malinko odvázala.

Emma netouží momentálně po ničem jiném, než otěhotnět. S Davidem se o miminko snaží už více než rok a stále nic, začíná být už posedlá a zoufalá. Navíc David přišel o práci, což se podepisuje i na jeho chování a psychice a celkově jejich vztah začíná být ve velké krizi. Její zoufalost jí pomalu začíná svádět na scestí.

Všichni tři kluci vyrůstali v Mulberry House, kde jejich rodiče vedou penzion. Jenže oba už se cítí staří a penzion přestávají zvládat. Proto jsou všichni tři jejich synové s rodinami pozváni, aby se vyřešila jeho budoucnost.


Moje hodnocení a dojmy
Já se přiznám, že mě na knize prvně upoutala krásná obálka. Jestliže má kniha hezkou, zajímavou obálku, což tahle má, tak má u mě částečně vyhráno. Říká se, nesuď knihu podle obalu, ale jsem v tomhle zkrátka prodejná. Obálka je za mě 100%, děj už tolik ne.

Každá kapitola je věnována jedné z žen. Já si tedy okamžitě zamilovala Izzy, která mi byla strašně sympatická. Je pracovitá, milá a hlavně statečná, neměla jednoduchý život, ale to ji nesrazilo na kolena. Sice občas jednala trošku přehnaně vůči Charliemu, ale ono se tomu nedá moc divit, jeho pověst a její zkušenosti, dalo se to pochopit.

A teď další dvě ženy, u těch už to bylo se sympatiemi trošku horší. Mám podobné knihy ráda, i když je mi 23, nevadí mi číst o ženách, které se hrozí středního věku či touží po dětech, právě naopak. Například knihu Ženy na tahu jsem si zamilovala a to byla kniha o skupině deprimovaných ženských, který řešily přechod, příšerné manžely a pubertální děti, bylo to ale vtipné, zábavné. To tahle nebyla.

Nejvíce mě štvala asi Emma, její touha po dítěti z ní udělala až posedlou, zoufalou ženskou, která nemyslí na nic jiného. Určitě je to frustrující, když nemůže otěhotnět, ale její manžel přišel o práci, psychicky je na tom také zle a její podpora je nulová, myslí jen na otěhotnění a mě úplně pila krev, dokonce je ochotná kvůli malé možnosti početí ohrozit celý svůj vztah. Kdyby to bylo více humorně pojato, tak v pořádku, ale mě právě chyběl ten nadhled.

Alicia mi také ne úplně sedla, ta je zase posedlá svým věkem a též naprosto blbne. Chtít najednou dohnat celý svůj život a naprosto se změnit, mi přijde docela nepřirozené. Na druhou stranu je Alicia strašně hodná a když je třeba, tak pomůže, i když jí to zkazí sen a plány.

Hned na začátku knihy jsem si všimla, že je hodně jednoduše napsaná, tak jako nezajímavě. Dialogy jsou nemastné, neslané. Nejsem náročný čtenář, nevadí mi jednodušší knihy, ale tahle mi přišla primitivní až moc. Zajímavý děj měla snad jen Izzy, kapitoly s ní a Charliem mě vážně bavily, naopak Emma a Alicie mě nechytly, po celou dobu knihy stále to samé dokola, jeden a ten samý problém. Líbil se mi konec knihy, malé zvraty, nečekané situace a nostalgický závěr.

Je to škoda, ale kniha mě zklamala, čekala jsem něco lepšího. Nesedl mi styl, nesedly mi postavy a jejich problémy, něco tomu chybělo. Možná větší špetka humoru, bylo to prostě nijaké.

Moc děkuji nakladatelství Domino za poskytnutí recenzního výtisku.