Gillian Harvey - Rok na francouzském venkově | RC review





Spisovatelka: Gillian Harvey
Originální název: A Year at the French Farmhouse
Počet stran:
386
Rok vydání: 2025
Vydání originálu: 2022
Nakladatelství: Bourdon
Vazba knihy: Brožovaná

Po deseti letech oddané práce v roli grafické designérky je Lily Butterworthová nečekaně propuštěna. A jako každá chytrá žena ví, že lékem na přebytek času je trocha vína a pokec s nejlepší kamarádkou. Jenže druhý den ráno má Lily víc než jen kocovinu. Má úplně nový dům – a navíc ve Francii!

I přes počáteční rozčarování v tom vidí skvělou příležitost a těší se, že se s manželem Benem konečně přestěhují do Francie, vždyť o tom více než dvacet let snili. Lily však čeká další nepříjemné překvapení. Ukáže se, že Ben ve skutečnosti nikdy neměl v úmyslu do Francie odjet, a Lily tak kromě práce nečekaně přichází i o manželství. A tak jí nezbývá než se do renovace nádherného starého domu, který drží pohromadě jen díky tapetám a nevyřčeným přáním, pustit úplně sama.

Bude život na francouzském venkově skutečně takový, jaký si ho Lily za ta léta vysnila? A dokáže si udržet odstup od předchozího majitele domu, šarmantního Frédériqua?

Když jsem začala číst tenhle román, říkala jsem si: „Tak, klasika, sen o Francii, někdo se přestěhuje na venkov, trocha romantiky, trochu vína a baget.“ Jenže Gillian Harvey mě překvapila – příběh je mnohem víc o odvaze, nečekaných rozhodnutích a o tom, co se stane, když se naše plány úplně zvrtají.

Lily s manželem dlouho snili o Francii – představovali si tam společnou budoucnost. Jenže když se ona rozhodla jednat, udělala to dost nečekaně: v opilosti, při dražbě, koupila dům. A najednou to nebyl jen sen, ale realita. To se mi na příběhu strašně líbilo – ta tenká hranice mezi snem a realitou, mezi tím, co si člověk vysní a co se opravdu stane.

Jenže pak přišla druhá rána: Ben, její manžel, neměl odvahu jít do toho s ní. Ten kontrast mě bavil i bolel zároveň. Ona odhodlaná, ochotná riskovat, on spíš přibrzděný, ustrašený a nakonec se z jejich vztahu začaly vytrácet barvy.

Lily mi byla sympatická od první stránky. Není to žádná dokonalá hrdinka – dělá chyby, je impulzivní, někdy i naivní, ale právě proto je uvěřitelná. Rozhodně jsem jí fandila. A sousedé? To je kapitola sama pro sebe. Místo, abych čekala klasické „cizinka musí překonat nedůvěru vesnice“, oni ji přijali okamžitě. Bylo v tom tolik lidskosti a tepla, že jsem měla chuť taky se tam nastěhovat.

Musím říct, že popisy venkova a života ve Francii byly moje nejoblíbenější části. Cítila jsem slunce na tváři, slyšela šumění tržiště, skoro jsem cítila vůni baget, které Lily kupovala. Autorka skvěle vystihla to kouzlo každodennosti – že i obyčejné věci, jako posezení na zahradě nebo drobná oprava domu, mohou být plné krásy, když člověk změní prostředí.

Pro mě tahle kniha nebyla jen romantickým čtením, ale hlavně příběhem o odvaze začít znovu, i když je to jinak, než jsme si původně naplánovali. Lilyin pád a zvednutí mě zasáhlo – a i když jsem věděla, že to nebude žádný thriller s velkými zvraty, těšila jsem se na každý večer, kdy jsem se k příběhu vracela. Připomnělo mi to, že někdy ty nejbláznivější kroky otevřou cestu k něčemu krásnému.

Rok na francouzském venkově je kniha, která se čte s úsměvem a s trochou nostalgie. Je to lehké čtení, ale pod ním cítíte otázku: „Měla bych já sama odvahu začít znovu?“ A to je na ní to nejhezčí.
Moc děkuji nakladatelství Bourdon za poskytnutí recenzního výtisku.
Knihu si můžete zakoupit zde. 

Žádné komentáře:

Okomentovat