Patricia Briggs - Mihotavé stíny

Spisovatel: Patricia Briggs

Originální název: Shifting Shadows
Série: Mercedes Thompsonová
Díl:
Počet stran: 384
Rok vydání: 2015
Vydání originálu: 2014
Nakladatelství: Fantom Print
Vazba knihy: Vázaná s přebalem

Povídková sbírka Mihotavé stíny přivádí čtenáře zpět do světa automechaničky a kožoměnkyně Mercedes Thompsonové, tentokrát se však nejedná o její příběh, nýbrž o pohled do zákulisí celé série. Sbírka obsahuje deset povídek a dvě vystřižené scény, které přibližují život a pohled ostatních postav.

Autorka se v povídkách vrací do hluboké minulosti, například v srdceryvném příběhu Samuela a Ariany, nebo setrvává v současnosti a poskytuje čtenářům vhled do života vedlejších protagonistů série. Díky tomu se mohou čtenáři lépe seznámit například s Asilem, Benem, či Warrenem a jeho přítelem Kylem.

Vůbec nejsem povídková a bohužel je to vždy při hodnocení povídkových knih znát, vlastně i při tom čtení, protože se hrozně těším, až danou knihu dočtu a budu se moci pustit zas do klasického příběhu.

Miluji ale svět Mercedes Thompson, automechaničky a zároveň kožoměnce, takže je jasné, že jsem si povídkovou knihu nemohla nechat ujít.

Mihotavé stíny obsahují deset povídek a dvě vystřižené scény. Každá povídka je zaměřená na někoho jiného a odehrává se v období od dávné minulosti až po současnost. Pokud někdo povídky vyhledává a je rád, že se díky nim dozví více podrobností ze života vedlejších postav, tak jistě bude nadšen.

Moc oceňuji, že na začátku každé povídky je popsáno, o čem bude, mezi jakými díly se odehrává, na jakou postavu se zaměřuje a třeba i co k napsání daného příběhu vedlo. Tohle bylo asi vůbec to nejzajímavější a vlastně jsem se i díky úvodu zvládla třeba v ději chytit, i když je i přesto fakt, že některé postavy mi byly naprosto cizí a zkrátka si je z úplně prvních dílů nepamatuji.

Za mě asi vůbec nejhezčí byla první povídka Stříbro, která se zaměřila na Briana, Samuela a dokonce i Arianu, sahá tedy hluboko do minulosti. Docela emotivní byla Růže v zimě, příběh o dětské vlkodlačici Kaře.

Jak jsem ale psala výše, já na ty povídky moc nejsem a tím pádem nedokážu docenit, kniha mě nijak extra nechytla a už jsem se spíše těšila na další běžné pokračování.