Yossi Ghinsberg - Ztracen v džungli

Spisovatel: Yossi Ghinsberg
Originální název: Lost in the Jungle
Počet stran: 248
Rok vydání: 2018
Vydání originálu: 2007
Nakladatelství: Mladá fronta
Vazba knihy: Vázaná

Čtyři cestovatelé se setkají v Bolívii a vypraví se do hlubin amazonského pralesa. Zpočátku snové dobrodružství se však rychle změní v nebezpečnou noční můru a po týdnech putování hustým podrostem se čtyři baťůžkáři rozdělí na dvě skupiny. Yossi, který se po strašlivé nehodě na voru oddělí od svého společníka, je nucen přežívat celé týdny o samotě a potýkat se s jedním z nejdivočejších prostředí na planetě. Musí si poradit bez nože, mapy nebo výcviku k přežití, sám si postavit improvizovaný přístřešek a shánět divoce rostoucí ovoce. Když mu během běsnící bouře napadne nohy gangréna a on ztratí veškerou orientaci, začíná ztrácet naději a propadá pochybám, zda se někdy dostane z džungle živý…

Knihu jsem si chtěla přečíst na základě toho, že na její motivy byl natočen film, který jsem chtěla vidět. Ještě aby ne, hraje v něm Harry Potter hlavní roli :D 

 

Jedná se o příběh dle skutečné události, který napsal sám hrdina knihy a je docela znát, že je kniha psána laikem. Je to téměř to samé, jako kdyby jste si s Yossim sedli a on začal vyprávět, žádné spisovatelské střevo nemá a je to vážně jen takové vyprávění.

Knížka není nijak tlustá, přesto mi dělalo problém ji přelouskat a dočíst a to možná i z toho důvodu, že jsem se s hrdiny knihy neztotožnila a považuji je za totální idioty a vlastně si tak říkám, dobře jim všem tak...

 

Yossi se s pár přáteli, které ani nijak dlouho nezná, jen se náhodně potkali a všichni toužili po dobrodružství, vydá do amazonského pralesa. Do nebezpečného pralesa s průvodcem, kterého také vůbec neznají a vlastně mu hned důvěřují. 

 

Čekala jsem více určité bezmoci a touhy přežít, strachu z toho, že jste ztraceni kdesi v pralese a ten pocit bezmoci jsem necítila, nešla na mě z příběhu ta tíseň, kterou bych očekávala. Opravdu to bylo takové vyprávění bez větších emocí.

 

Pociťovala jsem spíše jen odpor k hlavním postavám, které si naprosto nevážili nejen svého života, ale ani života cizího. Lenochody a opice zabíjeli ve velkém a kolikrát i zbytečně, kdy jídlo vlastně nebylo třeba a co hůř, i naprosto nehumánním způsobem. Někomu takovému prostě nelze fandit.

 

Těžko se hodnotí kniha, kterou nenapsal spisovatel, který by to jistě zvládl lépe. Takhle jsem hodně zklamaná z podání příběhu a hlavně z toho chování, které je pro mě naprosto nepochopitelné a podle mě si ani žádné uznání nezaslouží...