Kateřina Pantovič - Kdo se postará o Annu | RC review

Spisovatel: Kateřina Pantovič

Počet stran: 208
Rok vydání: 2020
Vydání originálu: 2020
Nakladatelství: Motto
Vazba knihy: Vázaná

Reinkarnace je potvora – život vám nedá pokoj ani po smrti.

Mladá malířka Olívie spáchala sebevraždu, ale takhle si svůj posmrtný život nemalovala! V těle akvarijní rybky Anny putuje po českých domácnostech jako němá pozorovatelka a cynická komentátorka cizích osudů. Kdo se o ni postará? Smutná holčička, jasnozřivá důchodkyně či homosexuální pár usilující o adopci? Dozví se Olíviin psychoterapeut Adam, kým vlastně byla jeho nejzáhadnější klientka? A dá se i v maličkém kulatém akváriu věčně plavat proti proudu?

 

České autory nevyhledávám a ani dříve mě to k nim moc netáhlo, takže ostudně přiznávám, že v české literatuře mám velké mezery. Přesto jsem v posledních letech pár, opravdu ale jen pár, českých knih četla a pokud mě knizka čímkoliv zaujme, nejsem proti si ji přečíst.

To je případ knížky Kdo se postará o Annu. Ta mě okamžitě upoutala svou obálkou, která mi přijde dokonalá a svým způsobem nádherná. Pokud se Vám nelíbí, tak přesto věřím, že pozornost strhne a o to přece jde.

Až teprve po obálce jsem prozkoumala anotaci, která zní zajímavě, zjistila, že knížku napsala česká autorka, která má na kontě již tolik oblíbenou dětskou knížku Justýnka a asistenční jednorožec a protože i Anna má super recenze a ohlasy, tak bylo jasno, tohle si chci přečíst.

Hlavní hrdinkou je Olívie, mladá žena a později akvarijní rybka. Olívie totiž hned na začátku příběhu spáchá sebevraždu a místo aby došla klidu, kvůli kterému vlastně učinila tak, jak učinila, tak se reinkarnuje do malé rybky. 

 

Jako rybka vnímá svoji osobnost, uvědomuje si, že je to ona a protože může plavat jen dokola, má čas vzpomínat a vnímat okolní svět.

V knize se kromě Olívie vyskytují i další postavy, jako ryba má překvapivě zajímavý život. Prvně si ji koupí malá holčička, která ji ovšem zapomene na nadráží a tak Olívie putuje z jedné domácnosti do další a sleduje životy cizích lidí.

Důležitější postavou je ovšem Adam, terapeut, ke kterému Olívie docházela, svěřovala se a jakmile se delší dobu nedostaví Olívie na sezení, má Adam špatné svědomí a snaží se zjistit, zda se Olívie opravdu zabila. 

Knížečka je to malinká, roztomilá a i tenká, má jen lehce nad dvě stě stránek, takže jsem ji přelouskala během jednoho dne, četla se jedna radost.

Může se zdát, že kniha bude jedna velká depka, ale ono to tak úplně není. Ano, všechny ty postavy řeší určité životní problémy. Je to knížka plná strachu, pocitu, že život Vás vlastně dusí a nebaví, pocitu, že vše se hroutí a že selháváte.

Vše je to ale podáno s nadhledem, určitou ironií a ač to asi není vhodné napsat, tak ve výsledku to působí mile. Sebevraždu beru jako sobeckou věc, po které tu zůstanou lidé a povinnosti, na druhou stranu jak člověk musí být zoufalý, aby tu právě milované lidi nechal a z vyprávění Olívie vlastně chápete, proč udělala to, co udělala...

Moc děkuji internetovému knihkupectví knihcentrum.cz za poskytnutí recenzního výtisku.  

Knihu si můžete zakoupit zde.